Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF


Poznámky

Poznámky1) Wiener Zeitung z 9.3.18672) PGS, LXXIV/343) s výjimkou r. 1908, kdy byly nově zřízenému ministerstvu veřejných prací přiděleny z působnosti min.kultu a vyučování záležitosti škol odborných a průmyslových4) Abecední seznam profesorů, docentů a asistentů na jednotlivých vysokých školách pokryl následující inventární čísla inventáře fondu (pozn.: jedná se o původní inventární čísla v tomto soupisu označená jako stará):inv. č.9sg.5Česká a Německá univerzita Praha, filozofická fakulta - profesoři a docenti kart.110-120inv. č.10sg.5Česká a Německá univerzita Praha, filozofická fakulta - asistentikart.121-123inv. č.15sg.5Česká a Německá univerzita Praha, teologická fakulta - profesořikart.125-126inv. č.18sg.5Česká a Německá univerzita Praha, právnická fakulta - profesoři a docentikart.128-133inv. č.2sg.5Česká a Německá univerzita Praha, lékařská fakulta - profesoři a docentikart.94-103inv
. č.3sg.5Česká a Německá univerzita Praha, lékařská fakulta - asistentikart.105-108inv. č.87sg.7Česká a Německá vysoká škola technická Praha - profesořikart.250-259inv. č.88sg.7Česká a Německá vysoká škola technická Praha -asistentikart.260-273inv. č.125sg.7Německá vysoká škola technická Brno - profesořikart.348-351inv. č.126sg.7Německá vysoká škola technická Brno - asistentikart.352-355inv. č.132sg.9Teologická fakulta Olomouc - profesořikart.358inv. č.614variaKvalifikační tabulky profesorů, docentů a pomocných vědeckých sil české a německé techniky v Praze a Brněkart.1374, 1375

Titulní list

Národní archivČíslo fondu: 871Ministerstvo kultu a vyučování, VídeňMKV/R1882-1918(1923)InventářČíslo pomůcky: 178, 933, 1574Zpracovali:Alexandra Špiritová, Milan Churaň, Ingrid Kopcová, Otakar NovýPraha  1959, 1975, 2003

I. Vývoj původce

I. Vývoj původce        Ministerstvo kultu a vyučování (Ministerium für Cultus und Unterricht) ve Vídni bylo jako nejvyšší správní úřad pro záležitosti školské a kultovní v    Předlitavsku zřízeno v roce 1867 na základě císařova vlastnoručního dopisu z 2. března.1) Nešlo vlastně o zřízení úplně nového ústředního úřadu, ale o obnovení starého, který byl ustaven již v roce 1848. V tomto roce, kdy byly rušeny staré kolegiátní dvorské úřady a zaváděna ministerstva jako centrální úřady státní správy, byla zrušena i dvorská studijní komise a místo ní, na základě nejvyššího rozhodnutí z 23. 3. 1848, bylo zřízeno ministerstvo veřejného vyučování (Ministerium des öffentlichen Unterrichtes).2) Koncem roku 1849 byla agenda ministerstva rozšířena o záležitosti kultovní, které mu byly přiděleny z působnosti ministerstva vnitra a název úřadu byl změněn na ministerstvo kultu a vyučování
. Působnost ministerstva se až do r.1860 vztahovala na celé území monarchie. Současně s vydáním říjnového diplomu a zřízením uherské dvorské kanceláře byla zrušena ministerstva vnitra a kultu a vyučování a jejich agenda přenesena na nově zřízené státní ministerstvo, jehož působnost se však vztahovala jen na předlitavské země monarchie. Tento stav trval až do zavedení dualismu v roce 1867 kdy bylo ministerstvo vnitra i ministerstvo kultu a vyučování obnoveno. Obnovenému ministerstvu byla přikázána i jeho bývalá působnost, která se vztahovala naA) řízení a dohled nad veškerým školstvím,B) agendu kultovní správy aC) podporu věd a umění.Tato působnost ministerstva nebyla postižena podstatným zásahem během celého trvání ministerstva (do zániku monarchie v    r. 1918) a byla pouze upravována a doplňována na základě zákonů a nařízení, které nově upravovaly záležitosti školské a kultovní.3)Agen
du ministerstva ve třech základních oborech jeho působnosti tvořily zhruba tyto záležitosti:A) Školství:vydávání nařízení ke školským zákonům, opatřování finančních prostředků na školství, podávání návrhů na jmenování zemských školních inspektorů, vysokoškolských profesorů a gymnasiálních ředitelů, podávání návrhů na jmenování členů zemských školních rad, na potvrzování vysokoškolských úřadů v učitelském úřadě a na připouštění cizinců k soukromé docentuře, jmenování soukromých do centů, potvrzování voleb akademických funkcionářů, jmenování ředitelů reálek a učitelských ústavů a učitelů středních, odborných a průmyslových škol a učitelských ústavů, potvrzování středoškolských učitelů v úřadě, prodlužování asistentur vysokoškolských asistentů, péče o vzdělávání učitelských sil pro všechny druhy škol, organizování a upravování dohledu nad šk
olami, jmenování okresních školních inspektorů, vydávání disciplinárních a zkušebních předpisů, aprobace učebnic a učebních pomůcek pro obecné, měšťanské a střední školy, povolování k rušení a zřizování obecných, měšťanských, středních a odborných škol, propůjčování práva veřejnosti soukromým školám a uskutečňování státního dohledu nad nimi, nejvyšší správa studijních nadací a stipendií, poskytování studijních a cestovních stipendií a podpor, jmenování úředníků na vysokých školách, platové a pensijní záležitosti aj.B) Kultovní záležitosti:provádění zákonů o církevních poměrech státních občanů, uznávání náboženských společností, projednávání kultovních záležitostí uznaných církví a náboženských společností, schvalování statutů náboženských obcí, záležitosti katolické církve : podávání návrhů císaři na jmenování arcibiskupů, biskupů a k
anovníků, návrhů na schvalování voleb duchovních hodnostářů a na jmenování čestných kanovníků, povolování voleb opatů a abatyší, uskutečňování presentačního práva k farám, stojícím pod patronátem zeměpána a náboženského a studijního fondu, podávání návrhů císaři na připuštění v Rakousku neexistujících řádů a kongregací, vykonávání státního dohledu nad církevními školami a kněžskými semináři, stanovení a poskytování dotací pro ně, kongruální záležitosti, správa náboženského fondu, dohled nad vybíráním příspěvků pro náboženský fond, platy a pense duchovních a profesorů a učitelů theologických učilišť a j., církev evangelická: podávání návrhů císaři na potvrzování voleb superintendentů, na rušení, tvoření a přetváření superintendencí a seniorátů, na potvrzování voleb zástupců superintendentů, na jmenování presidenta a členů evangelické vrchní cír
kevní rady, povolování voleb cizinců za evangelické faráře a vikáře, povolování k přiřazování seniorátů k jiné superintendenci, potvrzování voleb seniorů, vyplácení funkčního seniorům, povolování k svolávání generálních synod, aprobace učebnic a učebních pomůcek a schvalování statutů a učebních osnov učitelských seminářů, vyplácení státních příspěvků na potřeby evangelické církve a j., náboženská společnost židovská: stanovení a povolování změn v obvodech náboženských obcí, schvalování jejich statutů, rozhodování o příslušnosti židů k určité náboženské obci, povolování rabínů, společných pro několik obcí, rozhodování o jmění zrušených obcí a j. ; různé záležitosti řecko orientální církveC) Věda a umění:podávání návrhů na obsazování míst a jmenování úředníků a zaměstnanců státních vědeckých a uměleckých ústavů, vykonávání státního dohle
du a poskytování subvencí a příspěvků samostatným ústavům (musea, vědecké a umělecké spolky a společnosti), poskytování subvencí a podpor na vydávání časopisů a knih, poskytování subvencí, podpor, čestných darů a stipendií vědcům a umělcům, zadávání a nakupování uměleckých děl, poskytování příspěvků a subvencí na obnovování a udržování historických a uměleckých památek, záležitosti autorského práva.Organizačně bylo ministerstvo rozděleno na presidiální kancelář; rozpočtový a účetní departement a departementy odborné, které byly seskupeny podle jednotlivých druhů agendy ministerstva. Kromě těchto vlastních organizačních složek byly k řešení různých pedagogických, technických a vědeckých otázek vytvořeny a ministerstvu bezprostředně podřízeny různé odborné orgány a komise jako Ústřední komise pro záležitosti průmyslového školství, Umělecká rada, Disciplinární kom
ise, Statistická ústřední komise, Ústřední ředitelství školních nakladatelství a jiné.

II. Vývoj a dějiny archivního souboru

II. Vývoj a dějiny archivního fondu        Písemnosti ministerstva kultu a vyučování ve Vídni byly, pokud se týkaly českých zemí, vydány po roce 1920 v rámci československo-rakouské spisové rozluky Československu. Část těchto spisů ze správního hlediska ještě potřebných byla předána československému ministerstvu školství a národní osvěty a druhá část uložena v tehdejším archivu ministerstva vnitra. Za okupace byly spisy uložené v archivu odvezeny zpět do Vídně, ale v roce 1949 v rámci restitučního řízení byly vráceny. V roce 1952 byly tyto spisy pak doplněny částí chovanou do té doby ve spisovně ministerstva školství. Po spojení obou částí měl fond 842 fasciklů.

III. Archivní charakteristika archivního souboru

III. Archivní charakteristika archivního fondu        Fond vídeňského ministerstva kultu a vyučování, z něhož byly v rámci spisové rozluky Československu vydány spisy z let 1888-1918, tvoří 5 základních registraturních celků: presidium, školská agenda, kultovní agenda.Spisy presidia, původně řazené chronologicky podle čísel jednacích, obsahují především agendu ministerstva plynoucí z jeho funkce řídícího centra státní správy ve vztahu ke školství, vědě, kultuře a církvím v Rakousku-Uhersku, tzn. zodpovídání dotazů na říšské radě, shromažďování podkladů k základním nařízením a rozhodnutím v zmíněných odvětvích.Při přemanipulaci byly spisy rozděleny do těchto základních skupin:A. Záležitosti školství, vědy a kulturyI. Státní školská správaII. Zemská školská správaIII. Školské správní úřadyIV. Vědecké instituce a ústavyV. ŠkolyVI. Politické, církevní a zájmové organiz
ace (zde se často prolínaly záležitosti církevní s ostatními odvětvími. Proto nebyly odděleny). VII. Kongresy, výstavy, oslavy výročíVIII. Záležitosti pracovníků školství, kultury a vědy. B. Záležitosti církevníIX. Církev katolickáX. Církev evangelickáXI. Jiné církve (pravoslavná, židovské vyznání) XII. Záležitosti pracovníků církveDalší registraturní celek, spisy vzniklé ze školské agendy ministerstva, je rozdělen do 29 věcných skupin označených arabskými čísly a do velkého množství věcných podskupin, označovaných značkami z arabských číslic, písmen velké a malé abecedy slovních hesel. Nejvýznamnějšími skupinami této části fondu jsou signatury 5, 7, 10, 15, 16 a 26, týkající se různých personálních, finančních, hospodářských a odborných záležitostí české university v Praze, vysokých, středních a odborných škol v českých zemích a udělování podpor, stipendií a subvencí
umělcům.Kultovní agenda ministerstva byla rozdělena podle státem uznaných církví a náboženských společností. Tomuto rozdělení v agendě odpovídá i rozdělení kultovní agendy na 4 celky, týkající se církve katolické, řecko-orientální, evangelické a náboženské společnosti židovské. Spisy v těchto skupinách se týkají především jmenování a obsazování míst církevních hodnostářů a hospodářských a finančních záležitostí církví a jejich institucí.

IV. Stručný rozbor obsahu archivního souboru

IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu        Podle úmluvy o spisové rozluce byly Československu vydány spisy,týkající se výhradně českých zemí. Proto ve fondu chybějí i celé signatury, které se českých zemí netýkaly, ale i spisy všeobecné povahy (např. legislativní). Přesto však fond je dobrým doplňujícím pramenem pro studium školských a církevních poměrů v českých zemí a pro studium státní politiky v tomto oboru státní správy. Za nejzávažnější lze považovat presidiální spisy ve skupinách: školské zákonodárství (I.), vědecké instituce a ústavy (IV.), školy (V.) a politické, církevní a zájmové organizace (VI.).Fond je významným pramenem také k jednotlivým osobnostem školství, vědy a kultury. Skupina VII presidia soustřeďuje spisy s údaji o mnoha našich předních pracovnících vědy a umění - Fibich, Novák, Jirásek, Hynais, Brožík, dr. Holub, dr. Král aj. Signatury 5, 7 a 9 škol
ské agendy zase spisy o vyučujících na vysokých školách v českých zemích (např. Masaryk).

V. Záznam o uspořádání arch. souboru a pomůcky

V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky        K archivnímu zpracování fondu došlo v r. 1958-1959. Při pořádání bylo dodržováno původní uložení podle věcných skupin a podskupin spisového plánu, v nichž jsou spisy řazeny podle let a čísel jednacích, nebo podle abecedy. Výjimka byla učiněna u signaturní skupiny 16, kde původní velká skupina "16 Průmyslová učiliště" byla rozdělena pro větší přehlednost na tři skupiny podle jednotlivých druhů učilišť (školy odborné, pokračovací a státní průmyslové školy). Po dokončení pořádacích prací vznikl celek o 1370 kartonech, který byl v srpnu - říjnu 1959 zinventován. Za inventární jednotky byly přitom považovány soubory spisů se stejným věcným obsahem, tedy skupiny a podskupiny registraturního plánu. Pořádací práce vykonali D. Bakošová a H. Bakoš, inventář vypracoval M.Churaň.Spisy presidia ministerstva signatu
ry neměly a bylo proto při pořádání zachováno chronologické řazení spisů. Vznikla tak řada 83 krabic spisů zásadní povahy. Pro badatelskou veřejnost byla bez pomocných knih těžko přístupná. Protože pomocné knihy zůstaly podle úmluvy o spisové rozluce uloženy ve Vídni, bylo nutno uvažovat o jejich náhradě pro spisy uložené ve Státním ústředním archivu v Praze. Obsahová náplň spisů presidia se natolik lišila od spisů všeobecné registratury, že nebylo možno na ně aplikovat její signaturní systém. Po zvážení významu a množství spisů bylo v roce 1974-1975 přistoupeno k přemanipulaci spisů presidia podle uměle vytvořených věcných skupin. Při jejich tvorbě byla dodržována základní archivní pravidla, ale bylo přihlíženo i k potřebám a zájmům badatelů. Nebylo bohužel možno zabránit tomu, aby nebyl narušen původní inventář z roku 1959 tím, že počet krabic presidia se přemanipulací spisů z
původních 83 zvětšil jiným způsobem uložení na 93.Rozdělení tematicky soustředilo spisy presidia, které při chronologickém řazení byly od sebe odtrženy a mnohdy mohly uniknout pozornosti. Ke skupině škol (V) i organizací (VI) byly vypracovány místní a jmenné soupisy. Podobně byl vypracován soupis jmen osob ke skupině Záležitosti pracovníků školství, vědy a kultury (VIII). Vypracování prohloubeného inventáře ke spisům presidia ministerstva kultu a vyučování ve Vídni, které jsou ve správě Státního ústředního archivu, si kladlo jako hlavní cíl zpřístupnit tyto spisy badatelské veřejnosti. Záměrně byla volena jiná forma než tradiční katalog, jako pokus o nalezení další cesty k zpřístupnění tzv.vídeňských fondů a nahrazení jejich pomocných knih. Prohloubený inventář podchytil celkem 93 krabic, t.j. 30 inventárních jednotek a zpracovala ho v roce 1975 Alexandra Špiritová, která presidiální č
ást fondu také uspořádala.U signatury 5 a 7 všeobecné registratury, které obsahují personální záležitosti vysokoškolských učitelů, byly v roce 1958 - 1959 spisy, týkající se jmenování profesorů, docentů a asistentů uspořádány v kartonech abecedně, ale bez bližšího popisu. Pro větší přehlednost a snazší badatelské využití se v roce 1996 začalo s rejstříkovým zpřístupněním personálií profesorů, docentů a asistentů na jednotlivých fakultách vysokých škol v Praze (univerzita i technika) a na Vysokém učení technickém v Brně. Podrobněji byly evidovány i spisy Teologické fakulty v Olomouci.4) Od r.1882 byla univerzita v Praze rozdělena na Českou univerzitu a Německou univerzitu, proto byli při rejstříkování rozděleni profesoři, docenti a asistenti podle působení na České nebo Německé univerzitě v Praze. V kartonech jsou řazeny jejich personální spisy abecedně s označením podle působení na Če
ské nebo Německé univerzitě. U České a Německé vysoké školy technické byli při rejstříkování rozděleni profesoři a asistenti opět podle působení na České vysoké škole technické a Německé vysoké škole technické.Soupis personálních spisů vysokoškolských profesorů, docentů a asistentů byl rozčleněn dle vysokých škol a jejich fakult, abecedně dle osob s odkazy na číslo kartonu s uvedením inventárního číslo a signatury v záhlaví. Rejstřík k personálním spisům vysokoškolských profesorů, docentů a asistentů zpracovali ve 2. oddělení Státního ústředního archivu v Praze v roce 1996 - 1998 Otakar Nový a Ingrid Kopcová.V roce 1999 byly digitalizovány a do strojově čitelné podoby převedeny inventář z roku 1959 a dílčí inventář z roku 1975 (Ondřej Pitro). Po převedení dat byly do inventárního seznamu připojeny dříve v příloze dílčího inventáře uvedené soupisy škol a organizací a v roce 1
996-1998 zpracované rejstříky (byly k dispozici v elektronické podobě). Celý takto vzniklý inventární seznam byl zredigován a z připojených seznamů škol, profesorů a spolků vytvořeny či doplněny rejříky místní, osobní a institucí. Do původního rejstříku věcného bylo zasahováno jen málo (převedení velkých začátečních písmen na malá). Závěrem bylo vytvořeno nové pročíslování inventárních jednotek s ohledem na zapojení dřívějších rejstříků a příloh do inventárního seznamu (stará čísla vždy výslovně uváděna) a upraven úvod k inventáři sloučením úvodů předcházejících pomůcek bez podstatných zásahů. Tyto práce provedl v letech 2000-2003 Miroslav Kunt.

Způsob objednávání

Způsob objednávání z archivního souboru        Archiválie z tohoto dílčího archivního fondu se objednávají a půjčují (pouze prezenčně) ve studovně Národního archivu v Praze na Chodovci (archivní areál). Vzhledem k nutné přípravě archiválií je lhůta předložení 1 pracovní den.        Pro objednání je nutno uvést:1) číslo fondu (871)2) karton (zkratka "ka")3) číslo kartonu (z rozsahu 1-1380)4) v případě konkrétní osoby, spolku nebo školy jejich jméno/název        V případě zájmu o studium se informujte podrobně o podmínkách na internetových stránkách Národního archivu nebo osobně ve studovně.

Tiráž

TirážNázev archivní pomůcky:Ministerstvo kultu a vyučování VídeňČasové rozmezí archivní pomůcky:1882-1918(1923)Počet zpřístupněných evidenčních jednotek:1380 kartonůPočet inventárních jednotek:646Rozsah zpřístupněných archiválií:172,74 bmStav ke dni:1.10.2003Archivní soubor zpracoval:Alexandra Špiritová, Milan Churaň, Ingrid Kopcová, Otakar NovýArchivní pomůcku sestavil:Alexandra Špiritová, Milan Churaň, Ingrid Kopcová, Otakar Nový, Miroslav KuntPočet stran:-Schválil:PhDr. Eva Drašarová, CSc. - zveřejnění v elektronické podoběDo elektronické podoby byly zpracovány následující archivní pomůcky:Milan Churaň: Ministerstvo kultu a vyučování Vídeň. Inventář fondu. Státní ústřední archiv v Praze, Praha 1959.Číslo archivní pomůcky 178-------------------------------------------Alexandra Špiritová: Ministerstvo kultu a vyučování Vídeň, presidium, 1888-1918. Prohloubený inventář, Státní ústředn
í archiv v Praze, Praha 1975.Číslo pomůcky 933-------------------------------------------Otakar Nový, Ingrid Kopcová: Ministerstvo kultu a vyučování - personální spisy vysokoškolských učitelů. Rejstřík osobní. Státní ústřední archiv v Praze, Praha 1996-1998.Číslo archivní pomůcky 1574