Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF

Inventáře a katalogy Zemského archivu v Opavě Číslo listu NAD: 1019 Evid. číslo pomůcky: 1595 Zett, továrna na čokoládu a cukrovinky, Ostrava 1919 – 1949 INVENTÁŘ Zpracovala: Bc. Andrea Jahnová Opava 2007 Obsah Úvod………………………………………………………………………………..str. 3 - 6 I. Spisový materiál 1. Spisy a) Vedení a správa…………………………………………………………….str. 7 b) Investice a výstavba………………………………………………………..str. 8 II. Účetní materiál 1. Účetní knihy…………………………………………………………………str. 8 2. Účetní spisy………………………………………………………………….str. 8 III. Stavebně-technická dokumentace 1. Stavební dokumentace……………………………………………………...str. 9 - 11 2. Technická dokumentace……………………………………………………str. 11 2 Úvod I. Vývoj předchůdce archivního fondu V roce 1900 si zřídil cukrář Isidor Zuckermann v Ostravě na Těšínské ulici malou výrobnu kanditů a orientálního zboží, které rozprodával hlavně na trzích. Za získané peníze zakoupil v roce 1914 tiskárnu Hebling v Ostravě na Kostelní ulici a zde postupně budoval pozdější továrnu. V roce 1919 začal v malém množství vyrábět čokoládu. V továrně zaměstnával asi 15 dělníků. Počátkem dvacátých let 20. století zakoupil nové strojové vybavení a výrobu postupně rozšiřoval o další druhy čokoládového zboží. Téměř 60 % veškeré produkce tvořily vánoční kolekce a čokoládové figurky. Hlavní odbytiště zboží bylo na Slovensku. K zápisu firmy v němčině došlo dne 26. 9. 1922 u Krajského soudu v Moravské Ostravě ve znění: „Zett, Chokoladen und Zuckerwarenfabrik I. Zuckermann“. Český název firmy byl v rejstříku zapsán 28. 4. 1928: „Zett, továrna na čokoládu a cukrovinky I. Zuckermann“. V této době firma zažívala největší rozkvět. Zaměstnávala mimo sezónu asi 200 dělníků, v sezóně jich bývalo až 300. Pracovaly zde především ženy, jejich hodinový plat činil 0,75 korun, týdenní mzda byla kolem 120 - 160 korun. Krize se ve výrobě celkem neprojevila. Budova továrny na Kostelní ulici 101 prošla stavebními úpravami a provozy byly opatřeny dobrými a výkonnými stroji. Jediným problémem byl nedostatek místa, který se stupňoval s narůstající výrobou. Z tohoto důvodu zamýšlel Isidor Zuckermann vybudovat nové objekty a za tímto účelem zakoupil pozemek na Sokolské třídě v Ostravě. Část výroby tam byla postupně přenesena. Další práce zde však byly přerušeny okupací a válkou. Zuckermannovi byli Židé, při sčítání obyvatelstva v roce 1930 se dobrovolně přihlásili k německé národnosti. Celá firma Zett byla ve vlastnictví této rodiny a tak to mělo zůstat i nadále. Podle závěti z 23. 1. 1928, sepsané Isidorem Zuckermannem, se novými vlastníky podniku měly stát jeho dcery Pavla Steinerová, Hermína Fürstová a syn Josef Zuckermann. Isidor Zuckermann zemřel 4. 4. 1939. Právoplatní dědicové převzali firmu a vytvořili veřejnou obchodní společnost. Tato společnost byla v obchodním rejstříku zanesena 29. 4. 1943, se zpětnou platností ke dni 31. 10. 1940. Ve skutečnosti však firmu vedl Josef Zuckermann jako opatrovník pozůstalosti. Přestože se majitelé hlásili k německé národnosti, byla na jejich firmu uvalena dne 29. 12. 1939 nucená německá správa a nuceným správcem (Treuhänderem) nad firmou byl jmenován bývalý zaměstnanec firmy Zett, a také člen NSDAP, Němec Ludwig Lorenz. Ten byl vystřídán 24. 8. 1943 dalším nuceným správcem Waltrem Pindurem. Walter Pindur vlastnil v této době firmu „Kirchhof a Pindur, továrna na cukrovinky a čokoládu“ v Opavě na Ratibořské ulici. Tato firma byla dosud vedena v obchodním rejstříku Krajského soudu v Opavě pod původním názvem z 18. 5. 1928 jako „Ivus“ továrna cukrového zboží a čokolády Ignác Wiltschek a synové. Od počátku roku 1939 byli však zapsáni noví vlastníci firmy, a to právě Kirchhof a Pindur. Walter Pindur jako nový nucený správce nad firmou Zett koupil i tuto, a to kupní smlouvou ze dne 6. 10. 1944. K zápisu prodeje firmy u Krajského soudu v Moravské Ostravě došlo 22. 2. 1945. Walter Pindur se tak stal jediným majitelem firmy. V době války byly nadále předmětem výroby poživatiny. Ke konci války se vyráběly v jedné místnosti sklíčka do plynových 3 masek. Válečné běsnění se podepsalo také na tovární budově, která byla poničena přímým zásahem 500 kg těžké bomby a rozbita dělostřelbou. Stroje se ocitly v sutinách. Podnik Waltera Pindura v Opavě na Ratibořské ulici byl zničen naprosto. Zůstalo jen několik strojů, které byly po válce převezeny do různých podniků v kraji. Po válce byla firma Zett Walterovi Pindurovi konfiskována ve prospěch Československého státu. Výměrem ÚNV v Ostravě byla zavedena do podniku Zett v roce 1945 národní správa a národním správcem se stal Vilém Vašek. Prvořadým úkolem bylo opět obnovit výrobu ve zdevastovaném podniku. To se také zaměstnancům podařilo a již během roku 1945 se v továrně opět pracovalo. Vyráběly se především rozličné dezerty s jemnou náplní, fondantové cukrovinky, fourée, dragée, kandity, karamely a jiné. Pracovalo zde kolem 150 lidí. Zaměstnanci firmy Zett založili zaměstnanecké výrobní družstvo s názvem: Družstevní továrna na kakao, čokoládu, cukrovinky a trvanlivé pečivo, zapsané společenstvo s ručením omezeným v Ostravě. K zápisu družstva došlo 18. 2. 1946. Celým rokem 1947 se však táhlo restituční řízení Julia Zuckermanna a MUDr. Ericha Steinera. Tito jediní žijící přímí dědici firmy napadli kupní smlouvu Waltera Pindura na podnik Zett a označili ji za neplatnou. Po národním správci Vilému Vaškovi žádali vydání podniku. Julius Zuckermann byl nemanželským synem Isidora Zuckermanna, v koncentračním táboře přišel o zrak. MUDr. Erich Steiner žil v Americe, jeho žena Pavla Steinerová (rozená Zuckermannová) zemřela v koncentračním táboře na jaře roku 1945. Přes veškeré dokazování židovského původu rodiny jim majetek nebyl vrácen. Novým národním správcem firmy se staly výměrem ministerstva výživy ze dne 28. 2. 1948 Československé čokoládovny, národní podnik, Praha. V poslední fázi vyhláškou ministryně výživy ze dne 23. 12. 1948 byl znárodněný podnik začleněn do majetkové podstaty Slezského průmyslu jemného pečiva, národní podnik, Opava. Z důvodu specializace a koncentrace výroby a za účelem zvýšení rentability byl závod Zett ke konci měsíce března 1949 likvidován. Zaměstnanci a nemovitosti v Kostelní ulici byly převzaty národním podnikem Oděvní průmysl v Prostějově a budovy byly adaptovány pro výrobu konfekce. II. Vývoj a dějiny archivního fondu Z činnosti firmy Zett, továrna na čokoládu a cukrovinky, Ostrava se dochovalo velmi malé množství písemností, a to jak z období před druhou světovou válkou, tak také po ní. Zda tento stav ovlivnily válečné události nebo jiné nepříznivé okolnosti, dnes již nelze přesně zjistit. Část těchto dochovaných dokumentů byla převzata při likvidaci firmy v roce 1949 Slezským průmyslem jemného pečiva, národním podnikem Opava. Podnikový archivář František Vaněk tuto dokumentaci v roce 1977 roztřídil a zpracoval formou prozatímního inventárního seznamu. Druhou část dochovaných dokumentů převzal také v roce 1949 Oděvní průmysl v Prostějově, národní podnik. Zde sepsal prozatímní inventární seznam v roce 1999 podnikový archivář Petr Růžička. První část dokumentů byla předána na základě rozhodnutí Archivní správy MV ČR ze dne 31. 8. 1977 Státnímu oblastnímu archivu v Opavě dne 26. 10. 1977 Čokoládovnami, oborovým podnikem Praha, odštěpným závodem Opavia Opava. Zaevidovány byly pod přírůstkovým číslem 65/77. Druhou část předal Zemskému archivu v Opavě 27. 9. 1999 Oděvní podnik Prostějov, a. s. Tento přírůstek byl zaevidován pod číslem 64/99. 4 III. Archivní charakteristika archivního fondu Fond Zett, továrna na čokoládu a cukrovinky, Ostrava byl převzat z podnikového archivu Čokoládoven, oborového podniku Praha, odštěpný závod Opavia Opava, a také z Oděvního podniku Prostějov, a.s. jako nezpracovaný. Písemnosti fondu vznikaly z úřední, obchodní, provozní a jiné činnosti firmy. Z provozu firmy Zett, továrna na čokoládu a cukrovinky se dochoval především materiál aktové povahy, několik účetních dokumentů, stavebních a technických plánů. Materiál není nijak souvislý, původní registraturní pomůcky se nedochovaly. Z těchto důvodů byly dokumenty při pořádání seřazeny podle uměle vytvořeného pořádacího schématu. Do úvodní kapitoly „Vedení a správa“ byly zařazeny dokumenty podávající svědectví o vývoji firmy. Jedná se o ochranné známky výrobků zapsané Obchodní a živnostenskou komorou v Olomouci. Dále zde jsou především právní doklady vztahující se k restitučním nárokům bývalých majitelů. V neposlední řadě tuto kapitolu doplňují seznamy strojů, zařízení a kancelářského vybavení likvidované firmy Zett a materiály vztahující se k začlenění její majetkové podstaty do Slezského průmyslu jemného pečiva, národní podnik Opava a do Oděvního průmyslu, národní podnik Prostějov. Do oddílu „Investice a výstavba“ byly zařazeny předběžné cenové náklady stavebních prací, které byly koncem dvacátých let prováděny v rámci adaptace tovární budovy na Kostelní ulici v Ostravě. Dále jsou zde zařazeny také cenové nabídky a popisy nového strojového vybavení závodu. Do následujících oddílů „Účetní knihy“ a „Účetní spisy“ byl soustředěn materiál účetního charakteru, kterým je souvislá řada pokladních knih z let 1947 – 1949, a také souvislá řada účetních bilancí a inventur majetku za roky 1945 – 1948. Poslední částí fondu je kapitola s názvem „Stavebně-technická dokumentace“. Tato je rozdělena na oddíl „Stavební dokumentace“, v níž jsou především plány adaptačních prací na tovární budově v Kostelní ulici. V oddílu „Technická dokumentace“ najdeme plány technického zařízení a vybavení firmy. Z činnosti firmy se dochoval materiál v rozsahu let 1919 – 1949. Počátkem vzniku fondu je rok 1919, ve kterém se Isidor Zuckermann začal zabývat výrobou čokolády. Ukončení činnosti firmy nastalo na počátku roku 1949, kdy byla její majetková podstata včleněna do dvou podniků a výroba cukrovinek i čokolády byla zrušena. Dokumenty jsou fyzicky dobře zachovalé a jsou psány česky a německy. Pořádací schéma: I. Spisový materiál 1. Spisy a) Vedení a správa b) Investice a výstavba II. Účetní materiál 1. Účetní knihy 2. Účetní spisy III. Stavebně-technická dokumentace 1. Stavební dokumentace 2. Technická dokumentace 5 Při pořádání byla provedena vnitřní akartace. Vyřazeny byly pouze karty kont dodavatelů a odběratelů firmy z let 1945 – 1948 a nepatrné množství bezvýznamné korespondence. Množství vyskartovaného materiálu činilo 0,42 bm. Ke dni uspořádání čítá fond 33 inventární jednotky, z toho 3 úřední knihy, 2 kartony spisů a 14 plánů. Plány jsou uloženy v kartonu. Celkový rozsah fondu je 0,42 bm. IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Z hlediska odborného jsou studijní možnosti badatelů ve fondu omezené. Mnoho materiálu z období samostatného fungování firmy se nedochovalo. Snad jen soubor ochranných známek výrobků firmy je velmi zajímavý. Za zmínku stojí také dokumenty zabývající se právním sporem bývalých majitelů firmy, kteří chtěli získat zpět svůj zkonfiskovaný majetek. Tato snaha byla však v době zavádění národních správ do soukromých firem více než marná. Vše směřovalo k jejich postupnému začlenění do velkých průmyslových závodů. V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky Fond uspořádala a inventář sestavila v listopadu a prosinci 2007 Bc. Andrea Jahnová v Zemském archivu v Opavě. Použitá literatura a prameny: Ostrava: Město uhlí a železa. Národohospodářská propagace Československa. Řada A, sv. XXVI, 1947 Zemský archiv v Opavě, fond Krajský soud v Ostravě, značka A III 46 Zemský archiv v Opavě, fond Krajský soud v Opavě, značka A IV 219 Příloha k úvodu inventáře: Firemní veduta závodu Zett v roce 1947 6 Název fondu: Zett, továrna na čokoládu a cukrovinky, Ostrava Značka fondu: Zett Ostrava Časové rozmezí: 1919 – 1949 Počet evidenčních jednotek: 19 (3 úřední knihy, 2 kartony, 14 plánů) Počet inventárních jednotek: 33 Rozsah fondu v bm: 0,42 bm Stav ke dni: 18. 12. 2007 Fond zpracoval: Bc. Andrea Jahnová Pomůcku sestavil: Bc. Andrea Jahnová Počet stran: 12 Inventář schválil: PhDr. Karel Müller Č.j.: ZA/2138/2007 12