Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Zemského archivu v Opavě
Číslo listu NAD: 1019
Evid. číslo pomůcky: 1595
Zett, továrna na čokoládu a cukrovinky, Ostrava
1919 – 1949
INVENTÁŘ
Zpracovala: Bc. Andrea Jahnová
Opava 2007
Obsah
Úvod………………………………………………………………………………..str. 3 - 6
I. Spisový materiál
1. Spisy
a) Vedení a správa…………………………………………………………….str. 7
b) Investice a výstavba………………………………………………………..str. 8
II. Účetní materiál
1. Účetní knihy…………………………………………………………………str. 8
2. Účetní spisy………………………………………………………………….str. 8
III. Stavebně-technická dokumentace
1. Stavební dokumentace……………………………………………………...str. 9 - 11
2. Technická dokumentace……………………………………………………str. 11
2
Úvod
I. Vývoj předchůdce archivního fondu
V roce 1900 si zřídil cukrář Isidor Zuckermann v Ostravě na Těšínské ulici malou
výrobnu kanditů a orientálního zboží, které rozprodával hlavně na trzích. Za získané peníze
zakoupil v roce 1914 tiskárnu Hebling v Ostravě na Kostelní ulici a zde postupně budoval
pozdější továrnu. V roce 1919 začal v malém množství vyrábět čokoládu. V továrně
zaměstnával asi 15 dělníků. Počátkem dvacátých let 20. století zakoupil nové strojové
vybavení a výrobu postupně rozšiřoval o další druhy čokoládového zboží. Téměř 60 %
veškeré produkce tvořily vánoční kolekce a čokoládové figurky. Hlavní odbytiště zboží bylo
na Slovensku. K zápisu firmy v němčině došlo dne 26. 9. 1922 u Krajského soudu
v Moravské Ostravě ve znění: „Zett, Chokoladen und Zuckerwarenfabrik I. Zuckermann“.
Český název firmy byl v rejstříku zapsán 28. 4. 1928: „Zett, továrna na čokoládu a
cukrovinky I. Zuckermann“. V této době firma zažívala největší rozkvět. Zaměstnávala mimo
sezónu asi 200 dělníků, v sezóně jich bývalo až 300. Pracovaly zde především ženy, jejich
hodinový plat činil 0,75 korun, týdenní mzda byla kolem 120 - 160 korun. Krize se ve výrobě
celkem neprojevila. Budova továrny na Kostelní ulici 101 prošla stavebními úpravami a
provozy byly opatřeny dobrými a výkonnými stroji. Jediným problémem byl nedostatek
místa, který se stupňoval s narůstající výrobou. Z tohoto důvodu zamýšlel Isidor Zuckermann
vybudovat nové objekty a za tímto účelem zakoupil pozemek na Sokolské třídě v Ostravě.
Část výroby tam byla postupně přenesena. Další práce zde však byly přerušeny okupací a
válkou.
Zuckermannovi byli Židé, při sčítání obyvatelstva v roce 1930 se dobrovolně přihlásili
k německé národnosti. Celá firma Zett byla ve vlastnictví této rodiny a tak to mělo zůstat i
nadále. Podle závěti z 23. 1. 1928, sepsané Isidorem Zuckermannem, se novými vlastníky
podniku měly stát jeho dcery Pavla Steinerová, Hermína Fürstová a syn Josef Zuckermann.
Isidor Zuckermann zemřel 4. 4. 1939. Právoplatní dědicové převzali firmu a vytvořili
veřejnou obchodní společnost. Tato společnost byla v obchodním rejstříku zanesena 29. 4.
1943, se zpětnou platností ke dni 31. 10. 1940. Ve skutečnosti však firmu vedl Josef
Zuckermann jako opatrovník pozůstalosti. Přestože se majitelé hlásili k německé národnosti,
byla na jejich firmu uvalena dne 29. 12. 1939 nucená německá správa a nuceným správcem
(Treuhänderem) nad firmou byl jmenován bývalý zaměstnanec firmy Zett, a také člen
NSDAP, Němec Ludwig Lorenz. Ten byl vystřídán 24. 8. 1943 dalším nuceným správcem
Waltrem Pindurem. Walter Pindur vlastnil v této době firmu „Kirchhof a Pindur, továrna na
cukrovinky a čokoládu“ v Opavě na Ratibořské ulici. Tato firma byla dosud vedena v
obchodním rejstříku Krajského soudu v Opavě pod původním názvem z 18. 5. 1928 jako
„Ivus“ továrna cukrového zboží a čokolády Ignác Wiltschek a synové. Od počátku roku 1939
byli však zapsáni noví vlastníci firmy, a to právě Kirchhof a Pindur. Walter Pindur jako nový
nucený správce nad firmou Zett koupil i tuto, a to kupní smlouvou ze dne 6. 10. 1944. K
zápisu prodeje firmy u Krajského soudu v Moravské Ostravě došlo 22. 2. 1945. Walter
Pindur se tak stal jediným majitelem firmy. V době války byly nadále předmětem výroby
poživatiny. Ke konci války se vyráběly v jedné místnosti sklíčka do plynových
3
masek. Válečné běsnění se podepsalo také na tovární budově, která byla poničena přímým
zásahem 500 kg těžké bomby a rozbita dělostřelbou. Stroje se ocitly v sutinách. Podnik
Waltera Pindura v Opavě na Ratibořské ulici byl zničen naprosto. Zůstalo jen několik strojů,
které byly po válce převezeny do různých podniků v kraji.
Po válce byla firma Zett Walterovi Pindurovi konfiskována ve prospěch Československého
státu. Výměrem ÚNV v Ostravě byla zavedena do podniku Zett v roce 1945 národní správa a
národním správcem se stal Vilém Vašek. Prvořadým úkolem bylo opět obnovit výrobu ve
zdevastovaném podniku. To se také zaměstnancům podařilo a již během roku 1945 se
v továrně opět pracovalo. Vyráběly se především rozličné dezerty s jemnou náplní,
fondantové cukrovinky, fourée, dragée, kandity, karamely a jiné. Pracovalo zde kolem 150
lidí. Zaměstnanci firmy Zett založili zaměstnanecké výrobní družstvo s názvem: Družstevní
továrna na kakao, čokoládu, cukrovinky a trvanlivé pečivo, zapsané společenstvo s ručením
omezeným v Ostravě. K zápisu družstva došlo 18. 2. 1946. Celým rokem 1947 se však táhlo
restituční řízení Julia Zuckermanna a MUDr. Ericha Steinera. Tito jediní žijící přímí dědici
firmy napadli kupní smlouvu Waltera Pindura na podnik Zett a označili ji za neplatnou. Po
národním správci Vilému Vaškovi žádali vydání podniku. Julius Zuckermann byl
nemanželským synem Isidora Zuckermanna, v koncentračním táboře přišel o zrak. MUDr.
Erich Steiner žil v Americe, jeho žena Pavla Steinerová (rozená Zuckermannová) zemřela
v koncentračním táboře na jaře roku 1945. Přes veškeré dokazování židovského původu
rodiny jim majetek nebyl vrácen. Novým národním správcem firmy se staly výměrem
ministerstva výživy ze dne 28. 2. 1948 Československé čokoládovny, národní podnik, Praha.
V poslední fázi vyhláškou ministryně výživy ze dne 23. 12. 1948 byl znárodněný podnik
začleněn do majetkové podstaty Slezského průmyslu jemného pečiva, národní podnik, Opava.
Z důvodu specializace a koncentrace výroby a za účelem zvýšení rentability byl závod Zett ke
konci měsíce března 1949 likvidován. Zaměstnanci a nemovitosti v Kostelní ulici byly
převzaty národním podnikem Oděvní průmysl v Prostějově a budovy byly adaptovány pro
výrobu konfekce.
II. Vývoj a dějiny archivního fondu
Z činnosti firmy Zett, továrna na čokoládu a cukrovinky, Ostrava se dochovalo velmi malé
množství písemností, a to jak z období před druhou světovou válkou, tak také po ní. Zda tento
stav ovlivnily válečné události nebo jiné nepříznivé okolnosti, dnes již nelze přesně zjistit.
Část těchto dochovaných dokumentů byla převzata při likvidaci firmy v roce 1949 Slezským
průmyslem jemného pečiva, národním podnikem Opava. Podnikový archivář František Vaněk
tuto dokumentaci v roce 1977 roztřídil a zpracoval formou prozatímního inventárního
seznamu. Druhou část dochovaných dokumentů převzal také v roce 1949 Oděvní průmysl
v Prostějově, národní podnik. Zde sepsal prozatímní inventární seznam v roce 1999
podnikový archivář Petr Růžička.
První část dokumentů byla předána na základě rozhodnutí Archivní správy MV ČR ze dne
31. 8. 1977 Státnímu oblastnímu archivu v Opavě dne 26. 10. 1977 Čokoládovnami,
oborovým podnikem Praha, odštěpným závodem Opavia Opava. Zaevidovány byly pod
přírůstkovým číslem 65/77. Druhou část předal Zemskému archivu v Opavě 27. 9. 1999
Oděvní podnik Prostějov, a. s. Tento přírůstek byl zaevidován pod číslem 64/99.
4
III. Archivní charakteristika archivního fondu
Fond Zett, továrna na čokoládu a cukrovinky, Ostrava byl převzat z podnikového archivu
Čokoládoven, oborového podniku Praha, odštěpný závod Opavia Opava, a také z Oděvního
podniku Prostějov, a.s. jako nezpracovaný. Písemnosti fondu vznikaly z úřední, obchodní,
provozní a jiné činnosti firmy. Z provozu firmy Zett, továrna na čokoládu a cukrovinky se
dochoval především materiál aktové povahy, několik účetních dokumentů, stavebních a
technických plánů. Materiál není nijak souvislý, původní registraturní pomůcky se
nedochovaly. Z těchto důvodů byly dokumenty při pořádání seřazeny podle uměle
vytvořeného pořádacího schématu. Do úvodní kapitoly „Vedení a správa“ byly zařazeny
dokumenty podávající svědectví o vývoji firmy. Jedná se o ochranné známky výrobků
zapsané Obchodní a živnostenskou komorou v Olomouci. Dále zde jsou především právní
doklady vztahující se k restitučním nárokům bývalých majitelů. V neposlední řadě tuto
kapitolu doplňují seznamy strojů, zařízení a kancelářského vybavení likvidované firmy Zett a
materiály vztahující se k začlenění její majetkové podstaty do Slezského průmyslu jemného
pečiva, národní podnik Opava a do Oděvního průmyslu, národní podnik Prostějov. Do oddílu
„Investice a výstavba“ byly zařazeny předběžné cenové náklady stavebních prací, které byly
koncem dvacátých let prováděny v rámci adaptace tovární budovy na Kostelní ulici v Ostravě.
Dále jsou zde zařazeny také cenové nabídky a popisy nového strojového vybavení závodu.
Do následujících oddílů „Účetní knihy“ a „Účetní spisy“ byl soustředěn materiál účetního
charakteru, kterým je souvislá řada pokladních knih z let 1947 – 1949, a také souvislá řada
účetních bilancí a inventur majetku za roky 1945 – 1948. Poslední částí fondu je kapitola
s názvem „Stavebně-technická dokumentace“. Tato je rozdělena na oddíl „Stavební
dokumentace“, v níž jsou především plány adaptačních prací na tovární budově v Kostelní
ulici. V oddílu „Technická dokumentace“ najdeme plány technického zařízení a vybavení
firmy.
Z činnosti firmy se dochoval materiál v rozsahu let 1919 – 1949. Počátkem vzniku fondu
je rok 1919, ve kterém se Isidor Zuckermann začal zabývat výrobou čokolády. Ukončení
činnosti firmy nastalo na počátku roku 1949, kdy byla její majetková podstata včleněna do
dvou podniků a výroba cukrovinek i čokolády byla zrušena.
Dokumenty jsou fyzicky dobře zachovalé a jsou psány česky a německy.
Pořádací schéma:
I. Spisový materiál
1. Spisy
a) Vedení a správa
b) Investice a výstavba
II. Účetní materiál
1. Účetní knihy
2. Účetní spisy
III. Stavebně-technická dokumentace
1. Stavební dokumentace
2. Technická dokumentace
5
Při pořádání byla provedena vnitřní akartace. Vyřazeny byly pouze karty kont dodavatelů a
odběratelů firmy z let 1945 – 1948 a nepatrné množství bezvýznamné korespondence.
Množství vyskartovaného materiálu činilo 0,42 bm.
Ke dni uspořádání čítá fond 33 inventární jednotky, z toho 3 úřední knihy, 2 kartony spisů
a 14 plánů. Plány jsou uloženy v kartonu. Celkový rozsah fondu je 0,42 bm.
IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu
Z hlediska odborného jsou studijní možnosti badatelů ve fondu omezené. Mnoho materiálu
z období samostatného fungování firmy se nedochovalo. Snad jen soubor ochranných známek
výrobků firmy je velmi zajímavý. Za zmínku stojí také dokumenty zabývající se právním
sporem bývalých majitelů firmy, kteří chtěli získat zpět svůj zkonfiskovaný majetek. Tato
snaha byla však v době zavádění národních správ do soukromých firem více než marná. Vše
směřovalo k jejich postupnému začlenění do velkých průmyslových závodů.
V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky
Fond uspořádala a inventář sestavila v listopadu a prosinci 2007 Bc. Andrea Jahnová
v Zemském archivu v Opavě.
Použitá literatura a prameny:
Ostrava: Město uhlí a železa. Národohospodářská propagace Československa. Řada A, sv.
XXVI, 1947
Zemský archiv v Opavě, fond Krajský soud v Ostravě, značka A III 46
Zemský archiv v Opavě, fond Krajský soud v Opavě, značka A IV 219
Příloha k úvodu inventáře:
Firemní veduta závodu Zett v roce 1947
6
Název fondu: Zett, továrna na čokoládu a cukrovinky, Ostrava
Značka fondu: Zett Ostrava
Časové rozmezí: 1919 – 1949
Počet evidenčních jednotek: 19 (3 úřední knihy, 2 kartony, 14 plánů)
Počet inventárních jednotek: 33
Rozsah fondu v bm: 0,42 bm
Stav ke dni: 18. 12. 2007
Fond zpracoval: Bc. Andrea Jahnová
Pomůcku sestavil: Bc. Andrea Jahnová
Počet stran: 12
Inventář schválil: PhDr. Karel Müller
Č.j.: ZA/2138/2007
12