Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Zemského archivu v O pavě
Číslo listu NAD: 668
Evidenční číslo pomůcky: 1596
Továrna ocelového zboží Bublík S.
Hošťálková u Vsetína
(1924) 1928 - 1948
Inventář
Zpracovala: PhDr. Ivana Tarabová
Opava 2007
O b s a h
Úvod ………………………………………………………………… str. 3 - 7
Přílohy k úvodu inventáře ………………………………………… str. 8 - 9
I. Spisový materiál
a) Vedení a správa ………………………………………………… . str. 10
b) Zaměstnanci…………….………………………………………… str. 11
c) Obchod…………… ……………………………………………… str. 11 - 12
d) Výroba…..…………………………………………………………..str. 12 - 13
II. Účetní materiál
a) Účetní knihy……………………………………………………… . str. 13
b) Účetní spisy ………………………………………………………. str. 14
III. Technická dokumentace
a) Stavební plány továrních objektů…………………………………...str. 15
b) Strojní plány.. ………………………………………………………str. 15
IV. Jiný materiál
a) Tištěný materiál……………………………………………………..str.15 - 16
2
ÚVOD
I. Vývoj předchůdce archivního fondu
Na Valašsku měla svou dlouholetou tradici domácká výroba zahnutých nožů – křiváků.
Tato individuální výroba pod vlivem ekonomického tlaku v průběhu 18. a počátkem 19.
století postupně zanikala a koncentrovala se do výroby tovární. Jednu z nejstarších továren na
výrobu nožů na Vsetínsku zakládali roku 1883 místní podnikatelé Jarošek a Pokorný. Záhy se
však rozešli a továrnu převzal Josef Pokorný (později Bůbela a spol.). Jan Jarošek shromáždil
kolem sebe devět akcionářů a inicioval založení firmy „Moravský průmysl ocelového zboží
Jarošek a spol.“ se sídlem v Hošťálkové. Jednalo se o komanditní společnost s kapitálem ve
výši 100 000 Kč. V srpnu téhož roku probíhala jednání akcionářů s Okresní správou
politickou ve Vsetíně o povolení výstavby továrny na pozemku č.3145 hošťálkovského
velkostatku. Povolení ke stavbě bylo uděleno dne 24. září 1925 rozhodnutím č. 3751/1. Ještě
téhož roku započala výstavba první tovární budovy podle plánu architekta Viléma Kellera.
Budova byla zděná, o rozměrech 17 x 10 metrů a situována ve vzdálenosti 20 m od okresní
silnice a 10 m od hájenky velkostatku. Celý objekt byl rozdělen na strojovnu, střihárnu s
kovárnou, montovnu, brusírnu a pulírnu, kanceláře. Ve dvoře továrního objektu se nacházelo
dřevěné skladiště a veřejné toalety. V průběhu roku 1926 již započala výroba zahnutých nožů.
Počet zaměstnanců firmy činil 11 osob. Jednalo se o zkušené pracovníky z nožířského oboru.
Po téměř půlročním provozu však stála společnost před krachem a potřebovala další finanční
prostředky na provoz továrny. V březnu 1927 byl vyhotoven sanační plán pro zlepšení
rentability společnosti a současně byl vypracován denní plán výroby. Společnosti se však
nepodařilo naplnit stanovenou výši výroby a znovu se ocitla ve svízelné finanční situaci.
V dubnu 1928 vyplatil jeden z akcionářů dr. Bublík ostatní společníky a stal se tak jediným
majitelem krachujícího podniku. Továrnu vedl pod názvem „Správa velkostatku, oddělení
nožířské se sídlem v Hošťálkové“.
Dr. Bublík započal svoji kariéru po získání akademického titulu v Brně jako úředník
Hypoteční banky moravské v Brně, kde se posléze stal generálním ředitelem. Jeho finanční
situace mu umožnila v roce 1926 zakoupit velkostatek Hošťálkovou na Vsetínsku o rozloze
pozemků cca 726 ha. Hodnota majetku spolu s továrními objekty byla později odhadována
k výši 3,500.000 Kč. Přesto byl majetek vysoko hypotekárně zatížen, což se později projevilo
i na provozu továrny. Prvním krokem nového majitele byla rozsáhlá rekonstrukce závodu.
Především dokončil přístavbu nové dílny na pozemku č.3415/3 započatou starým vedením
v roce 1927. Dílna navazovala na stávající tovární budovu ve směru západním v délce 8,45
bm. Dílnu nechal vybavit 5 kamennými brusy a zaměstnal zde dalších 10 dělníků. V továrně
tak pracovalo koncem 20. let 20. století 23 zaměstnanců. Ještě v polovině roku 1928
realizoval dr. Bublík adaptaci nožírny. V září téhož roku žádal o postavení vlastní elektrárny
pro instalaci dieslového motoru poháněného třífázovým generátorem. Také rok 1929 byl ve
znamení další výstavby. Do areálu dvora bylo situováno nové skladiště s domkem pro
vrátného. Rovněž v hlavní budově docházelo k významným stavebním změnám. Vybouráním
některých příček a přeložením schodiště vznikl prostor pro pět dílen. Při kovárně byl zastavěn
průjezd mezi kovárnou a pulírnou, čímž se vytvořil prostor pro skladiště mazadel a
polotovarů. Nová tovární budova byla projektována na místě zbourané stodoly ve dvoře.
Budova byla zděná, rozdělená na jednu velkou dílnu, noclehárnu pro dělníky a dvě kanceláře.
Firma také provedla v roce 1930 přístavbu barevny při dřevařském oddělení. Po řadě
stavebních zásahů areál továrny zahrnoval kovárnu, kalírnu, barevnu, brusírnu, pulírnu,
3
dřevařskou dílnu, skladiště na polotovary a suroviny, skladiště hotového zboží a strojovnu.
Rozšířením provozních objektů v závodě vzrostl počet zaměstnanců koncem 20. let 20.
století na 40 osob.
Velkou investicí pro majitele představoval nákup moderních strojů. V kovárně se
nacházely lisovací stroje, padací řemenové kladivo a elektromotory. Brusírna a pulírna byla
vybavena automatickým brusícím a pulírovacím strojem, dvojitým pulírovacím strojem.
V kalírně se nacházela elektromotorická brusička, značkovací kladivo poháněné nohou,
dvojitá pec na kalení, kovadlina, litinový buben s elektromotorem. Oddělení leštírny
používalo pulírovací stojany, elektromotory na leštění, niklovna byla vybavena
kameninovými vanami a barevna kotlem pro paření dřeva s třemi zděnými nádržemi pro
máčení. Odpad vody z barevny vedl betonovým kanálem do silničního příkopu.
Dřevoobráběcí oddělení používalo kyvadlové a okružní pily, soustruhy poloautomatické.
Pohon strojů a osvětlení továrny zajišťovaly transmise poháněné třífázovým proudem.
Většina zakoupených strojů pocházela od firem Sousedík, Vsetín a E. Siemann a Co.,
Solingen.
Dr. Bublík převzal firmu v roce 1928 a vedl ji pod názvem “Správa velkostatku, oddělení
nožířské v Hošťálkové u Vsetína“. V roce 1929 sdělil Okresnímu úřadu ve Vsetíně, že
protokolování firmy u Krajského soudu v Novém Jičíně dosud nebylo provedeno z daňových
důvodů. Ke dni 29.6.1929 byla zapsána v živnostenském rejstříku Okresního úřadu ve Vsetíně
živnost s názvem „Továrna ocelového zboží Dr. B. H. v Hošťálkové“. Hlavním předmětem
podnikání se stala výroba a prodej nožířského zboží. Pro tuto činnost byl jmenované firmě
vystaven živnostenský list, a to výměrem Okresního úřadu ve Vsetíně ze dne
15.7.1929. V roce 1936 zažádal opět dr. Bublík Krajský soud v Novém Jičíně o zápis firmy a
současně uváděl, že od roku 1928 vyrábí po živnostensku. K registraci firmy u téhož soudu
došlo dne 23.6.1936. Ve funkci ředitele závodu stál od roku 1928 František Kaláb, nar. roku
1898 v Drnovicích, okr. Vyškov.
Po nezbytných stavebních úpravách v továrně bylo nutné zásadním způsobem pozvednout
úroveň výroby. Za tímto účelem povolal dr. Bublík odborníky z města Solingenu v Německu,
které bylo považováno za kolébku nožířské výroby. Navázal úzké obchodní styky
s nožířskými firmami působícími v tomto městě a okolí, např. s firmami Carl Prinz,
Aktiengesellschaft für Metallwaren, Solingen, J. A. Henckels, Zwillingswerk, Solingen,
Gottlieb Hammersfahrt, Stahlwaren Fabrik, Solingen. Tyto kroky znamenaly pro
hošťálkovský závod novou éru ve výrobě hodnotného spotřebního zboží, kuchyňských nožů a
jídelních příborů z nerezavějící oceli. Dosud se v závodě vyrábělo zboží obyčejné kuchyňské,
z méně kvalitních druhů oceli. Používala se ocel konická - obyčejná, ocel plochá nerezavějící,
pásková. Postupně se začala dovážet kvalitnější ocel uhlíková a nerezavějící. O vlivu
Solingenu svědčí i skutečnost, že od roku 1929 na hlavičkovém papíře firmy Bublík bylo
uváděno: „Továrna na ocelové zboží Dr.B.H. Hošťálková u Vsetína. Solingenské ocelové
výrobky. Speciality - příbory, chlebové, řeznické a zeleninové nože. Úplně moderně zařízená
továrna, vybavená nejnovějšími a nejmodernějšími stroji, dle Solingenu, zpracování nejlepší
solingenské ocele. Tovární značka Dr. B. H. – Solingen Steel.“
Firma Bublík se specializovala především na výrobu nožů různých druhů – kuchyňské,
nářezové šunkové, řeznické, kuchařské, cukrářské, dále nože na řepu, zeleninu, včelařské
nože a sekáčky, pilky na chléb, máslo a citrony. Na trh přicházela i luxusní dárková balení
nožů, jídelních a dezertních příborů stříbrných, poniklovaných, tepaných s různými imitacemi
držadel, např. ze slonoviny, dřeva, nebo v provedení různobarevných držadel, nejčastěji
černých nebo hnědých. Sortiment výrobků zahrnoval dále různé pochromované zboží, např.
nůžky na drůbež, kované louskáčky na ořechy, kleštičky na cukr, naběračky, lopatky na dort,
4
škrabačky na brambory, lopatky na sádlo aj.
Náročná přestavba a nová výstavba závodu v Hošťálkové realizovaná převážně koncem
20. let 20. století se prolínala s obdobím světové hospodářské krize. Ceny za zboží rychle
klesaly a následkem toho také mzdy dělníků. Schodky v bilanci závodu za rok 1933 kryl
částečně velkostatek, částečně půjčky. Závod však nestačil za krátkou dobu své činnosti nic
vydělat, naopak narostly dluhy za dodávky ocele a jiných materiálů používaných pro výrobu
nožů. Tíživá situace v závodě se projevovala i otevřenou nespokojeností zaměstnanců, neboť
jejich platy neustále klesaly. Stále častěji se ozývaly hlasy vyzývající k založení závodního
výboru. V továrně v té době pracovalo kolem 80 dělníků. Kritickou situaci zhodnotil ve svém
projevu k dělníkům v prosinci 1935 majitel firmy dr. Bublík, kdy řekl:
„ My i vy jsme na jedné lodi, společně buď doplujeme nebo se utopíme. Ten, kdo zasévá
v závodě nespokojenost a rozvrat, ten podřezává větev, na které všichni sedíme.Ten, kdo říká,
že zvýšení mezd je možné, není přítel“. Krizi v závodě se podařilo překonat, ale zadluženost
stále narůstala. Od založení firmy rostly její zisky téměř nepatrně, což ukazuje následující
přehled aktiv ve vybraném období:
Roky: 1932 3,347.375.16 Kč
1933 2,665.729.18 Kč
1939 2,947.976.90 Kč
1942 2,802.172.75 Kč
1945 2,379.780.90 Kč
V roce 1940 - 1943 bylo v závodě dosaženo vysoké efektivnosti výroby zhodnocením
skladových zásob hotového zboží i nerezavějící oceli. V červenci 1939 odešel ze závodu
František Kaláb a na jeho místo nastoupil František Rössner. V průběhu let 1941 – 1943 pak
odešla celá řada zaměstnanců na nucené práce do Německa a koncem války se závod ocitnul
v komplikované situaci v důsledku nedostatku oceli. V zájmu udržení výroby produkoval po
nutnou dobu špalíčky z bukového dřeva pro nákladní auta s pohonem na generátorový plyn.
Po osvobození byl závod na čas zabaven pro potřeby československé armády. S nedostatkem
kvalitní oceli se závod potýkal i v letech 1945 - 1946 a jeho produkce byla podprůměrná.
V roce 1946 byla obnovena výroba nerezových příborů. V roce 1947 se uskutečnila stavba
nové lisovny, garáží a následně byla adaptována závodní kuchyň.
K zavedení prozatímní národní správy došlo na základě výměru Okresního národního
výboru ve Vsetíně dne 26.2.1948 a národním správcem byl jmenován Vavřinec Hlaváček.
Ještě tentýž den vystavil Zemský národní výbor v Brně dekret, kterým ustanovil národním
správcem n. p. Zbrojovku Brno. Krátce před těmito zásadními změnami ve vlastnictví firmy
zemřel dne 21.2.1948 její majitel, dr. Stanislav Bublík.
Výměrem ze dne 8.4.1948 byl závod začleněn do n. p. Sandrik Bratislava s názvem „ Sandrik,
národní podnik, závod 23 Hošťálková“. V roce 1953 se stal závod součástí nově zřízeného
podniku Sandrik, n. p. Moravská Třebová a v roce 1958 při další reorganizaci došlo k jeho
začlenění do n. p. Sandrik Dolné Hámre.
II. Vývoj a dějiny archivního fondu
Z činnosti firmy Bublík Hošťálková se dochovalo jen nepatrné množství písemností. Zda
5
tento stav ovlivnily válečné události nebo jiné nepříznivé okolnosti, dnes již nelze přesně
zdokumentovat. Po osvobození byl závod na čas zabaven ve prospěch československé
armády. Jednalo se však jen o krátké přechodné období. Po znárodnění podniku byly
dokumenty převzaty firmou Sandrik se sídlem v Bratislavě, posléze v Moravské Třebové a
Dolných Hámrech. Zřejmě však tyto organizační změny neměly vliv na konečný stav fondu a
písemnosti zůstávaly uloženy v mateřském závodě v Hošťálkové. K jejich předání Státnímu
oblastnímu archivu v Opavě došlo na základě rozhodnutí archivní správy MV ČSR ze dne
16.12.1982. Archiválie byly předány dne 11.3.1983 a zaevidovány pod přírůstkovým číslem
12/83.
III. Archivní charakteristika archivního fondu
Fond „Továrna ocelového zboží Bublík S. Hošťálková“ byl převzat z archivu podniku
Rostex, n. p. Vyškov, závod 02 Hošťálková jako nezpracovaný. Po objemové ani obsahové
stránce fond nepřesahuje parametry jiných menších podnikových fondů. Písemnosti jsou
různorodého charakteru v rozsahu let 1928 - 1948. Minimálně je podchyceno období od
zakoupení firmy dr. Bublíkem v roce 1928, více písemností je z poloviny 30. let 20. století a
z období znárodnění. Ve fondu chybí právní doklady potvrzující založení a registraci firmy u
příslušného soudu a jiné důležité majetkové písemnosti pojednávající o rozvoji závodu. Také
písemnosti k obchodní a výrobní činnosti firmy jsou zastoupeny jen sporadicky. Jediným
kompletnějším celkem ve fondu jsou hlavní účetní knihy z let 1928 - 1948 a také účetní
bilance z téhož období. I přes svou torzovitost byl fond rozdělen do několika tématických
celků a skupin.
Do úvodní kapitoly „Vedení a správa“ byly začleněny písemnosti dochované převážně
z období národní správy, a to hlášení národních správců, protokoly o předání podniku pod
národní správu, spory o vrácení stroje zabaveného v době války aj. Tato kapitola obsahuje jen
několik inventárních čísel. Podobně je tomu i u následující kapitoly „Zaměstnanci“
zachycující např. anonymní stížnosti na vedení závodu. Významným materiálem této části
jsou protokoly ze schůzí přípravného volebního výboru a záznam z projevu dr. Bublíka k
zaměstnancům. Také oddíl nazvaný „Obchod“ obsahuje jen několik inventárních čísel, z nichž
nejvíce přibližuje obchodní sféru hlášení o cenách výrobků Nejvyššímu cenovému úřadu
v Praze. V oddílu „Výroba“ jsou obsaženy např. pracovní postupy pří výrobě jídelních
příborů, výkazy o výrobě ve válečném období, a také hlášení o plnění dvouletého plánu.
Po spisovém materiálu následuje účetní agenda rozdělená na „Účetní knihy“ a „Účetní spisy“.
Hlavní knihy a účetní bilance této části představují nejkompletnější řadu celého fondu. Další
oddíl „Technická dokumentace“ byl dále členěn na „Stavební plány továrních objektů“ a
„Strojní plány“. Stavební plány zachycují výstavbu první tovární budovy na výrobu nožů
v Hošťálkové a její postupnou přestavbu. Strojní plány obsahují jen jedno inventární číslo a
tím jsou plány strojní nýtovačky a fortuny. Závěrečnou kapitolu fondu tvoří „Jiný materiál“.
Písemnosti v této části byly soustředěny do jedné společné skupiny nazvané „Tištěný
materiál“. Nacházejí se zde prospekty a katalogy výrobků firmy Bublík a dalších firem
stejného výrobního zaměření. Také zde byly zařazeny prospekty firem zabývající se výrobou
elektromotorů. Posledním inventárním číslem této skupiny a zároveň celého fondu jsou úřední
formuláře používané firmou ve styku se zákazníkem.
Při určování časového rozsahu byl stanoven za počátek celého fondu rok 1928, kdy firma
vznikla. Jako priora jsou ve fondu označeny písemnosti před tímto rokem. Jedná se o katalog
výrobků nožířského zboží z roku 1924. Fond uzavírá rok 1948, kdy došlo k znárodnění
závodu a jeho začlenění do n. p. Sandrik Bratislava. Časové rozmezí celého fondu tak bylo
6
určeno roky (1924) 1928 – 1948.
Při pořádání byla provedena vnitřní skartace a při ní vyřazeny pomocné účetní knihy,
knihy saldokont, větší množství duplicitního a multiplicitního účetního materiálu, tužkopisné
podklady a koncepty z účetnictví. Dále byly vyskartovány bezvýznamné doklady, např.
faktury, výtahy z výplatních listin, seznamy dodavatelů, zůstatky nevyřízených objednávek,
výrobní rozvrhy, režie za cestovní výlohy, platební rozkazy, soupisové listy, výrobní hlášení
měsíční – tužkopisy, formuláře pojišťovny Slavie na oznámení škod, kalkulační odpisy,
mzdové podklady aj. Celkové množství vyskartovaného materiálu činí cca 0,40 bm.
Písemnosti jsou psány převážně česky, jejich fyzický stav je dobrý.
Fond má rozsah 1, 20 bm, tvoří jej 63 inventárních jednotek a 27 evidenčních jednotek,
z toho 17 úředních knih, 5 kartonů, 5 plánů.
IV. Stručný rozbor archivního fondu
Z hlediska badatelského jsou cenným materiálem katalogy výrobků nožířského zboží firmy
Bublík a dalších firem stejného výrobního zaměření, které nám dávají konkrétní představu o
kvalitě tohoto zboží. Také účetní knihy a účetní bilance nás seznamují s ekonomickými
poměry firmy od počátku jejího vzniku v roce 1928. Z hlediska stavebního vývoje je zajímavá
stavební dokumentace k výstavbě továrního komplexu realizovaná od poloviny roku 1925 do
období znárodnění.
V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky
Fond uspořádala a inventář sestavila v prosinci 2007 PhDr. Ivana Tarabová
Použité prameny :
Moravský zemský archiv v Brně, fond Krajský soud Uherské Hradiště A XI 220, C 48, karton
74
Státní okresní archiv Vsetín, fond ONV Vsetín, sign. 512 A, č.k. 205
Použitá literatura :
Labaj, Miroslav: Podnikání v průmyslu a zemědělství, č. VIII. Společnost KG – Forge s.r.o.
7
Příloha k úvodu inventáře:
Ukázka firemních záhlaví sestavená podle právního vývoje původce fondu
8
Název fondu : Továrna ocelového zboží Bublík S., Hošťálková
Značka fondu : Bublík Hošťálková
Časové rozmezí : (1924) 1928 - 1948
Počet evidenčních jednotek : 27 (17 úředních knih, 5 kartonů, 5 plánů)
Počet inventárních jednotek : 63
Rozsah v bm : 1,20 bm
Stav ke dni : 31. 12. 2007
Fond zpracoval : PhDr. Ivana Tarabová
Pomůcku sestavil : PhDr. Ivana Tarabová
Počet stran : 17
Inventář schválil : PhDr. Karel Müller
Čj. : 1900/2007
17

18