Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF

Inventáře a katalogy Zemského archivu v Opavě, pobočka Olomouc Č. listu NAD: 1343 Č. pomůcky: 1599 Val. Mader synové, továrna na mýdlo, mýdlový prášek a sodu, Přerov 1896 - 1957 Inventář Zpracovala: Irena Řezníčková Olomouc 2008 Obsah Úvod...................................................................................................3 I. Dějiny původce archivního fondu ............................................3 II. Vývoj a dějiny archivního fondu..............................................7 III. Archivní charakteristika archivního fondu .............................7 IV. Stručný rozbor archivního fondu ............................................8 V. Záznam o uspořádání archivního fondu ...................................8 Použité prameny a literatura………………………………………….9 Spisy – 1. Vedení…………………………………………………….10 2. Majetek …………………………………………………..10 3. Daně………………………………………………………11 4. Výroba…………………………………………………….11 5. Obchod……………………………………………………11 6. Zaměstnanci………………………………………………12 Účetní spisy…………………………………………………………..13 Plány – 1. Budovy……………………………………………………14 2. Zařízení…………………………………………………...15 Ostatní………………………………………………………………..17 Písemnosti majitelů ………………………………………………….18 Úvod I. Dějiny původce archivního fondu Firma Valentina Madera, továrna na mýdlo a sodu v Přerově, byla zaregistrována v obchodním rejstříku Krajského soudu Olomouc 18. listopadu 1899 jako firma jednotlivce - “Valentin Mader, závod ku provozování živnosti mydlářské“ (sign. Jd IV 204). Valentin Mader začal své podnikání již dříve, na základě živnostenského listu na živnost mydlářskou a výrobu sody. Ještě za svého života předal vedení firmy svému synovi Janu Maderovi (*31.3.1891 v Lipníku n. Bečvou), který spolu s Josefem Dvořáčkem založil veřejnou obchodní společnost a již na konci roku 1917 zažádali u Krajského soudu v Olomouci o registraci do rejstříku firem společenských. Firma zněla na jméno „Mader & Dvořáček, továrna na mýdlo, mýdlový prášek a sodu v Přerově“. Oba veřejní společníci mohli firmu reprezentovat osobně, ale už v roce 1918 došlo ke změně – firmu zastupoval Josef Dvořáček samostatně, Jan Mader mohl jednat za firmu jen spolu s Josefem Dvořáčkem. Továrna začala vyrábět 1. ledna 1918. V polovině března 1918 pod čís. jedn. firm. 403 byla zanesena do rejstříku firem společenských (sign. A II 23/1). „Dnem 31. května 1919 vystoupil pan Josef Dvořáček z veřejné společnosti této; tato tím samým zanikla a celý závod, jak aktiva a pasiva, cestou převzetí přešel na nástupce, pana Jana Madera. Vzhledem na toto další trvání závodu usnesli se oba dřívější veřejní společníci jednohlasně na tom, aby likvidace této zrušené veřejné obchodní společnosti prováděna nebyla“. (Fond Krajský soud Olomouc-firemní spisy, kart. 116, sign. A II 231, inv.č. 2001). Po odstoupení Josefa Dvořáčka nesla firma i nadále starý název „Mader & Dvořáček, továrna na mýdlo, mýdlový prášek a sodu v Přerově“, a to se souhlasem bývalého společníka. Vzhledem k tomu, že Jan Mader byl ve vedení firmy svého otce, došlo fakticky ke spojení firmy Valentina Madera s firmou Mader & Dvořáček. Jan Mader stál ve vedení otcovy firmy nejméně od roku 1918 a později přistoupil i jeho bratr Richard (*31.3.1896 v Lipníku n. Bečvou). V roce 1925 žádali Richard a Jan Maderovi Krajský soud v Olomouci o výmaz otcovy firmy z obchodního rejstříku a zápis nové podoby pod názvem „Val. Mader synové, továrna na mýdlo, mýdlový prášek a sodu v Přerově“. Firma se stala veřejnou obchodní společností (viz fond Krajský soud Olomouc-firemní, kart. č. 29, sign. JD IV 204). 3 Z této doby jsou doloženy dvě ochranné známky – 8. listopadu 1919 vydal Úřad pro zapisování ochranných známek při Obchodní a živnostenské komoře v Olomouci ochrannou známku, dodnes známé mýdlo s jelenem, na jméno „Mader & Dvořáček, továrna na mýdlo, mýdlový prášek a sodu v Přerově“. V dalších letech byly u obchodní a živnostenské komory registrovány i další ochranné známky na mýdlo na jméno firmy „Val. Madera synové, továrna na mýdlo, mýdlový prášek a sodu v Přerově“. V té době době firma dobře prosperovala a zboží dodávala do obchodů vlakem nebo jej rozvážela nákladním automobilem. V roce 1935 společníci firmy jednali o odkupu pozemků od paní Kateřiny Ryšánkové a manželů Jana a Marie Koblihových, na kterých chtěli rozšířit provoz továrny - svíčkárnu, sklady na bedny hotových výrobků, ale i administrativní budovu a další. Odkupy pozemků pokračovaly i v letech následujících a skončily rokem 1945. Firma dobře prosperovala a své provozy budovala i mimo přerovskou oblast. V září 1932 rozšířila firma výrobu mýdla a krystalové sody o výrobu parafínových svíček v nově založené provozovně v Bystřici pod Hostýnem, Nové náměstí č. 611, odkud v dubnu 1933 přeložila výrobu do svých továrních prostor v Přerově Jan Mader se staral o administrativní záležitosti firmy, Richard obstarával technické vedení. V této době pobírali oba za svoji činnost ve firmě měsíční plat ve výši 12 500,- Kč. Podpisové právo měli oba bratři společné. Firma zaměstnávala cca 38 osob v hlavním pracovním poměru, 4 zaměstnanci byli vedeni jako pracovníci za odměnu - 1 pro dozor podniku, 1 noční hlídač a 2 obchodní zástupci. Ve svíčkárně tehdy pracovalo 15 zaměstnanců, v mydlárně 17 a 6 osob vyřizovalo úřední agendu. Další členka rodiny Milada Maderová zde pracovala jako skladnice. V době zvýšené výroby v továrně pracovalo i 70 lidí. Pracovní doba byla od pondělí do pátku, od 7 do 12 hod a od 12.30 do 17 hod., každou desátou sobotu se pracovalo dopoledne. Firma se zaměřovala na výrobu mýdla, mýdlových prášků a sody. Vyráběla i oleje na vlasy, svíčky, holicí mýdla, cídidla, mazadla, strojní tuky (vazelína), krémy na boty. Výroba pokračovala i v době okupace, ale byla nižší, protože se projevil nedostatek surovin. Před válkou činila výroba sody krystalické a Glauberovy soli 19,4%, výroba svíček 55,5% a výroba mýdlových výrobků 25,1% celkové výroby. Až do znárodnění v roce 1948 byla firma veřejnou obchodní společností.Vlastníky byli Richard Mader a Jan Mader, tichými společníky se staly děti obou jmenovaných: Dr. Jan Mader, Richard Mader ml., Marta Pochylová a Milada Holečková. 4 V roce 1947 vznikl Podpůrný fond pracujících, který měl finančně pomoci rodinným příslušníkům zaměstnanců při nenadálých událostech jako bylo narození dítěte, úmrtí člena rodiny, či podpora v době nemoci. Továrna měla i své laboratoře, dominantou se stal tovární komín, který dosahoval až do výšky 35 metrů. Firma v té době neměla žádné dluhy a měla aktivní běžné účty u Okresní záložny v Přerově, Městské spořitelny v Praze, Brně a v Bratislavě. V roce 1947 se roční obrat vyšplhal na: 10 961 000 Kč, z toho tržba za vlastní výrobky činila: 7 898 000 Kč, tržba z prodeje cizího zboží: 3 063 000 Kč. Podle druhů výrobků se tržba dělila takto: mýdlové prášky a mýdla 3 672 000,-.......46,5% soda a svíčky 4 898 000,-........53,5% celkem 7 898 000,-.......100% Zisk v roce 1947 činil 576 838,- Kč. Rozdělení zisku po odečtení 10% podílu závodní radě se provedlo rovným dílem mezi společnícky veřejné a tiché. Z toho lze usoudit, že firma před znárodněním hospodařila dobře a prosperovala. Podle vyjádření společníků Jana a Richarda Maderových byly všechny nemovitosti jejich majetkem, nikoliv majetkem firmy. Výměrem Zemského národního výboru v Brně č. j. 9409-IVa/29-48 ze dne 28. května 1948 byly Závody Milo, národní podnik Olomouc, pověřeny národní správou firmy „Val. Madera synové, továrna na mýdlo, mýdlový prášek a sodu Přerov“. Zmocněncem za n.p. Závody Milo byl jmenován Jindřich Smutný. Tento výměr doručili do závodu 30. června 1948. Převzetí firmy se uskutečnilo 1. července 1948, kdy sepsali záznam s majiteli, veřejnými společníky Janem Maderem a Richardem Maderem, za přítomnosti předsedy závodní rady Josefa Zapletala, podle kterého zůstali oba bratři Maderové členy vedení závodu: „Ježto závodní rada firmy nemá proti majitelům resp. veřejným společníkům firmy Val. Madera synové žádných námitek s hlediska jejich národní a politické spolehlivosti ani s hlediska jejich postoje k lidově-demokratickému řádu, jsou Jan a Richard Mader povinni za účelem zabezpečení dalšího řádného provozu podniku i nadále práce s vedením podniku jak po stránce technické, tak i po stránce administrativní prováděti; oba jsou přitom osobně zodpovědni za dodržování všech platných zákonných ustanovení, zvláště pak předpisů obhospodařovacích, přičemž i závodní rada jest povinna dbáti jejich dodržování: totéž platí také o platných předpisech mzdových a platových. Pokud jde o disposiční právo běžnými účty firmy u Okresní záložny v Přerově, Městské spořitelny v Přerově, u Poštovní spořitelny v Praze, jakož i jejich poboček v Brně a v Bratislavě jest ihned oznámiti změnu v podpisovém oprávnění v tom 5 smyslu, že příkazy jakéhokoliv druhu budou nadále podpisovány vždy jedním ze společníků tj. p. Janem nebo Richardem Maderem za současného spolupodpisu každého příkazu závodní radou, zastoupenou dvěma členy. Ke dni převzetí podniku tj k 1.7.1948 jest nutno poříditi inventury zásob, zboží, strojního zařízení a inventáře, jakož i provésti uzávěrku obchodních knih, za spoluúčasti k tomu určeného odborného zaměstance firmy Závody Milo. Podnikové záležitosti, související s běžným provozem vyřizují až na další pp. Jan a Richard Mader, pro vyřizování záležitostí s běžným provozem nesouvisejících /investice, nákladné opravy, pořizování neb prodej zařízení atd/, jsou povinni vyžádati se předběžného písemného souhlasu firmy Závody Milo“. (Fond Val. Mader synové, továrna na mýdlo a sodu, Přerov, kart. č. 1, inv. č. 2). Pod národní správou Závodů Milo v Olomouci pracovala firma Mader v Přerově ještě asi rok. Výnosem ministerstva průmyslu č.j. 84339/1949-V-IV-I, ze dne 22. 7. 1949 byla výroba likvidována. Likvidace se prováděla na základě koncentrování výroby do větších podniků. Výrobní příkaz pro III. čtvrtletí roku 1949 měl být splněn, pouze se musely zpracovat zbylé polotovary a suroviny UNRA, taktéž výrobu po vzájemné dohodě ukončili k 10. říjnu 1949. Po tomto datu měla být provedena pouze úprava zboží k postupnému odesílání, takže k 1. prosinci 1949 zůstalo u firmy Mader 8 064 ks toaletního mýdla, 13 400 ks holicího mýdla a 3 300 kg mýdlového prášku. Postupná likvidace pokračovala až do roku 1953. K 1. červnu 1953 se stav majetku zvýšil o připsané úroky na běžném účtě a měl hodnotu cca 4 800 000,- Kč. Po skončení likvidace měl být předán veřejným a tichým společníkům likvidované firmy. Zaměstnanci byli postupně uvolňováni a za spolupráce s okresním referentem Úřadu ochrany práce převedeni do jiných podniků. Zaměstnance, kteří se stali i po ukončení výroby nepostradatelní, propustili až nakonec, a to i v případě, že by si našli mezitím jiné zaměstnání. Náhradní zaměstnání jim mělo být rezervováno až do skončení zaměstnaneckého poměru u firmy Mader, jinak nesměli být dříve propuštěni. Výměrem Krajského národního výboru v Olomouci ze dne 5. srpna 1953 zn. III/1-100- 1953 Na a podle rozhodnutí vládní dislokační komise ze dne 29. července 1953 byly místnosti v továrním objektu firmy Val. Mader synové, n. p. národní správa, Přerov, přiděleny k užívání n. p. Velkoobchod drobným zbožím, Olomouc. Firma Val. Mader synové, továrna na mýdlo, mýdlový prášek a sodu v Přerově byla zrušena definitivně v roce 1955 a z obchodníku rejstříku vyškrtnuta v roce 1958. 6 II.Vývoj a dějiny archivního fondu Fond byl převzat do Státního oblastního archivu Opava dne 23. září 1978 z podnikového archivu Milo, n. p. Olomouc jako nezpracovaný, č. přírůstku 56/78. V roce 1996 byl předán na olomouckou pobočku Zemského archivu v Opavě, kde je dodnes uložen. Způsob uložení dokumentů u původce se nepodařilo zjistit. III. Archivní charakteristika archivního fondu Dokumenty archivního fondu jsou dobře zachovány. Dochoval se živnostenský list, výpis z obchodního rejstříku, záznamy o zápisu ochranných známek u Obchodní a živnostenské komory v Olomouci, záznamy o odkupu pozemků, vkladní knížky u Zemské banky, kvitance Hypoteční a zemské banky moravské, berní knížky pro firmu, bilance a písemnosti z období znárodnění i obchodní korespondence s Hospodářskou skupinou chemického průmyslu i s Holland-Osteuropäische Handels Gesellschaft Brand & Brand a jejím českým zastoupením. Fyzický stav dochovaných archiválií je dobrý, dokumenty nejsou potrhané až na výjimky, dokumenty nejsou poškozeny hlodavci, hmyzem ani plísní. Jazykem archivního fondu je čeština, v několika málo případech se setkáváme s němčinou. Registraturní pomůcky se nedochovaly žádné. Původní manipulace je neznámá. Bylo zvoleno umělé pořádací schéma používané v Zemském archivu v Opavě pro pořádání tohoto typu archivních fondů, tj. fondů firem do znárodnění v r. 1945, resp. 1948. Základem použitého pořádacího schématu je rozdělení dokumentů na „Spisy“, které jsou děleny na další podkapitoly: Vedení, Majetek, Daně, Výroba, Obchod, Zaměstnanci. V těchto podkapitolách jsou materiály seřazeny věcně a chronologicky. Jako první jsou řazeny archiválie o vedení firmy, poté písemnosti o výměru a zavedení národní správy, převzetí firmy národní správou, zrušení a vyúčtování národní správy. Následují doklady o movitém a nemovitém majetku firmy a dále dle podkapitoly, jak jsou uvedeny výše. Kapitola „Účetní materiál“ obsahuje řadu bilancí za roky 1926 -1945, různé účty dodavatelů a odběratelů z období poválečného, včetně národní správy. „Plány“ se dochovaly pro celou továrnu, budovy i pro jejich vnitřní zařízení, tato kapitola je rozdělena na dvě podklapitoly: Budovy, Zařízení. V kapitole „Ostatní“ je zařazena pouze jedna položka - diplom. Poslední část fondu tvoří „Písemnosti majitelů“. Inventář má následující strukturu: SPISY – 1.Vedení 2. Majetek 3. Daně 4. Výroba 7 5. Obchod 6. Zaměstnanci ÚČETNÍ SPISY PLÁNY – 1. Budovy 2. Zařízení OSTATNÍ PÍSEMNOSTI MAJITELŮ Při původní evidenci fondu byl chybně zaznamenán název firmy a tím i chybně název fondu – „Mader Jan a synové, továrna na mýdlo a sodu Přerov“. Při pořádání byl zjištěn správný název firmy, a proto se mění i název fondu na: „Val. Mader synové, továrna na mýdlo, mýdlový prášek a sodu Přerov“. Fond má 82 inventárních jednotek, které jsou uloženy ve 31 evidenčních jednotkách, z toho jsou 3 kartony spisů, 27 plánů a 1 diplom, které jsou uloženy spolu se spisy v kartonech č. 2 a 3. Pro malý rozsah není inventář opatřen rejstříky. IV. Stručný rozbor archivního fondu. Dochované archiválie mohou poskytnout badateli informace o vedení firmy, detailní záznamy o národní správě a znárodnění, ochranných známkách i podobě továrny (plány). Bohužel se nedochovaly žádné technologické postupy výroby. Informace o firmě lze též nalézt v archivním fondu „Krajský soud Olomouc-firemní spisy“, kart. č. 29, sign. Jd IV 204, poř. č. 634 a kart. č. 116, sign A II 231, poř.č. 2001. V. Záznam o uspořádání archivního fondu Fond uspořádala a úvod zpracovala v roce 2008 v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě v rámci Odborného archivního kursu Irena Řezníčková. 8 Seznam použitých pramenů Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc: Krajský soud Olomouc, firemní spisy, karton č. 29, sign. Jd IV 204, poř. č. 634, karton 116, sign. A II 231, poř. č. 2001. 9 Název fondu: Val. Mader synové, továrna na mýdlo, mýdlový prášek a sodu, Přerov Značka fondu: Mader Přerov Časové rozmezí: 1896 - 1957 Počet evidenčních jednotek: 31 (3 kartony, 27 plánů, 1 diplom) Počet inventárních jednotek: 82 Rozsah v bm: 0,33 Stav ke dni: 22. 4. 2008 Fond zpracoval: Irena Řezníčková Pomůcku sestavil: Irena Řezníčková Počet stran: 19 Inventář schválil: PhDr. Karel Müller, č. j. ZAO-Ol/229/2008