Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Zemského archivu v Opavě,
pobočka Olomouc
Č. listu NAD: 2289
Č. pomůcky: 1603
Středomoravské elektrárny, a. s. Přerov
(1898) 1919 – 1941 (1999)
Inventář
Zpracovala: Mgr. Milena Kallerová
Olomouc 2008
Obsah
Úvod...................................................................................................3
I. Dějiny původce archivního fondu ............................................3
II. Vývoj a dějiny archivního fondu..............................................5
III. Archivní charakteristika archivního fondu .............................6
IV. Stručný rozbor archivního fondu ............................................7
V. Záznam o uspořádání archivního fondu ...................................8
Použité prameny a literatura………………………………………….9
Knihy………………………………………………………………..10
Spisy – Vedení a správa ……………………………………………11
- Majetek …………………………………………………….13
- Výroba……………………………………………………...13
- Zaměstnanci………………………………………………...14
- Ostatní materiál……………………………………………..14
Účetní materiál – Účetní knihy……………………………………..15
- Účetní spisy………………………………………15
2
Úvod
I. Dějiny původce archivního fondu
Rozvíjející se průmyslové podnikání v Přerově v druhé polovině 19. století se
pozitivně odráželo i v rozvoji města. Podpora dalšího rozvoje a potřeba nových
technologií vedla městskou radu v listopadu 1896 k rozhodnutí o stavbě městské
elektrárny na levém břehu řeky Bečvy. Stavba byla zahájena na jaře 1897 a do provozu
byla elektrárna uvedena již 15. 10. 1897. Základem výroby energie byly parní stroje,
které poháněly dynama vyrábějící vlastní elektřinu. V r. 1903 v souvislosti s výstavbou
městského vodovodu zakoupilo město Přerov mlýn v obci Lýsky, který byl
přebudován na hydrocentrálu s Francisovou turbínou, z které byl přebytek vyrobené
energie odváděn do městské elektrárny.
Další rozvoj Přerova a potřeba elektrifikace okolních obcí inicioval výstavbu
nové velké elektrárny na pravém břehu řeky Bečvy. Se stavbou bylo započato v r.
1917. Nároky na výstavbu, zejména finanční, nemohlo město zvládnout jen ve své
režii, byla proto v r. 1919 založena firma „Středomoravská elektrárna, společnost
s ručením omezeným v Přerově“. Jednání o založení společnosti probíhala od r. 1918.
Do obchodního rejstříku Krajského soudu v Olomouci byla zapsána 28. 5. 1920.
Zakládajícími společníky byly Město Přerov, současně v zastoupení obcí elektřinou
zásobovaného území, Zemský výbor moravský v Brně (Zemský výbor markrabství
Moravského), oba po 30% základního vkladu kmenového kapitálu, Elektra, společnost
pro elektrárenské podnikání s ručením omezeným Praha, Moravská agrární a
průmyslová banka v Brně a Moravsko-slezská banka v Brně, všichni tři dohromady
reprezentovaly zbývajících 40% kmenového kapitálu. Středomoravská elektrárna, s. r.
o. Přerov byla založena jako „všeužitečná elektrárenská společnost“ ve smyslu zákona
č. 438/1919 Sb. o státní podpoře při zahájení soustavné elektrizace.
Do společnosti byly postupně zapojeny, nejen do společné rozvodné sítě, ale i
majetkově, malé elektrárny z oblasti zásobované novou přerovskou elektrárnou. Šlo o
oblast o rozloze cca 4 430 km2 s 468 obcemi a 584 000 obyvateli. Ve vlastnictví a
správě měla společnost na daném území elektrárny i rozvodnou síť, včetně
transformoven a místních transformátorů a dalšího rozvodného zařízení.
11. 2. 1922 byla do obchodního rejstříku Krajského soudu v Olomouci zapsána
změna společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost. O změně rozhodla
3
ustavující valná hromada 10. 11. 1921. Nová firma nesla název „Středomoravské
elektrárny, akciová společnost v Přerově“ (dále jen SME). Kromě hlavní elektrárny
v Přerově patřilo k firmě dalších 17 malých tepelných, resp. parních i vodních,
elektráren v oblasti, r. 1923 převzala do správy státem vybudovanou vodní elektrárnu
ve Strži u Kroměříže. Rostoucí spotřeba elektřiny si vynutila rozšíření přerovské
elektrárny v l. 1927 – 1929 o další turbogenerátory, tím však byly její výrobní rezervy
vyčerpány.
Na základě smlouvy s Moravsko-slezskými elektrárnami, akciovou společností
Moravská Ostrava byla vybudována v l. 1931 – 1933 společná parní elektrárna v
Třebovicích. Ve své době to byla jedna z nejmodernějších elektráren v Evropě a
největší v Československu.
K 1. 1. 1931 byla k SME připojena firma „Severomoravské elektrárny, akciová
společnost Zábřeh“, a to včetně elektrárny a teplárny v Sandhýblu (dnes Písečná)
postavené v r. 1926. Důvodem fúze byly potíže Severomoravských elektráren
způsobené hospodářskou krizí. Krize rovněž zpomalila elektrifikaci obcí, přesto však
již v r. 1935 zásobovala síť SME na 930 obcí, dalších 65 obcí v obvodu SME bylo
zásobováno elektřinou z jiných firem. Celkem se elektrifikace dotkla téměř tří čtvrtin
obcí a 90% obyvatelstva v oblasti, tj. území střední a severní Moravy od Kroměříže po
Zábřeh a dále na Šumpersko a Jesenicko (viz mapy v přílohách výročních zpráv
z valných hromad, kart. č. 10, inv. č. 63).
V říjnu 1938, po odstoupení severomoravských území Sudet Německu, byla na
příkaz říšského ministerstva hospodářství zřízena v Opavě společností Elektrowerke,
A. G. Berlin důvěrnická správa výroben elektřiny a rozvodných zařízení SME ležících
v oblasti Sudet. Elektrowerke, resp. Reichselektrowerke A. G. Berlin pak, opět na
příkaz říšského ministerstva hospodářství, zahájila jednání o koupi elektrárny
v Třebovicích, včetně příslušných rozvodných zařízení. Odprodej elektrárny, resp. její
ideální poloviny patřící SME, byl schválen na XIX. řádné valné hromadě 19. 7. 1940.
Současně však musela být uzavřena smlouva o odběru elektřiny z třebovické
elektrárny, protože vodní elektrárna ve Strži u Kroměříže mohla krýt jen nepatrnou
potřebu proudu pro zásobování území v působnosti SME i přesto, že se zmenšilo
téměř o polovinu. Původní přerovská elektrárna byla schopna vykrývat pouze tzv.
odběrové špičky. Takto dodávaná elektřina měla být hrazena odpočty z podílu kupní
ceny za elektrárnu v Třebovicích, který náležel SME.
4
Kontakty s Moravsko-slezskými elektrárnami Moravská Ostrava započaté při
výstavbě a využívání elektrárny v Třebovicích vyústily v r. 1941 ve fúzi obou firem.
Fúzi schválila mimořádná valná hromada 12. 9. 1941, současně došlo i ke změně
názvu firmy na „Východomoravské elektrárny, akciová společnost v Přerově“. Do
obchodního rejstříku Krajského soudu v Olomouci byla změna zapsána 25. 11. 1941
(dále viz archivní fond „Východomoravské elektrárny, akciová společnost v Přerově“,
č. NAD: 2291).
II. Vývoj a dějiny archivního fondu
O způsob manipulace a uložení dokumentů ve firmě nemáme žádné zprávy.
Vzhledem k velikosti a významu firmy lze předpokládat nějaký kancelářský pořádek,
v dochovaných archiváliích však o něm nejsou žádné zmínky. Případné stopy
manipulace přímo na dokumentech byly narušeny pozdějším uložením v podnikovém
archivu Severomoravských energetických závodů Ostrava, resp. ve spisovně akciové
společnosti Severomoravská energetika Ostrava.
Vlastník resp. správce dokumentů firmy SME Přerov se postupně měnil v
souladu s právním nástupnictvím a organizačními změnami v energetických podnicích
– akciová společnost Východomoravské elektrárny Přerov, po r. 1945 národní podniky
Východomoravské elektrárny Přerov, Olomoucké rozvodné závody Přerov,
Energotrust Ostrava, Energetické rozvodné závody Přerov, Severomoravské rozvodné
závody Přerov a konečně Severomoravská energetika, akciová společnost Ostrava.
Tyto změny a s tím spojené přemísťování materiálu zřejmě byly hlavní příčinou
mezerovitosti fondu a místy chybného zařazení dokumentů (viz níže, kapitola III
úvodu).
Archivní fond byl uložen v podnikovém archivu národního, resp. státního
podniku Severomoravské energetické závody Ostrava v Křižíkově ulici č. 3 v Ostravě,
v budově bývalé rozvodny, která současně sloužila jako ústřední spisovna podniku a
po jeho privatizaci i akciové společnosti. Tyto prostory se postupem času ukázaly jako
nevyhovující jak z hlediska ochrany zde uloženého materiálu, tak z hlediska
pracovních podmínek podnikových archivářů a správců ústřední spisovny. V r. 1997
dokumenty přestěhovány do nově upravené spisovny akciové společnosti
Severomoravská energetika Ostrava v Sokolské ulici.
5
U akciové společnosti byly archiválie uloženy od r. 1994 na základě depozitní
smlouvy z 21. 12. 1994, čj. ZA 2798/95-Sei a z 27. 4. 1998, čj. ZA 3458/97-Bi. Po
vypovězení depozitní smlouvy v r. 2005 byl fond převzat koncem roku 2007 do
Zemského archivu v Opavě, do depozitáře v Novém Jičíně, přírůstkové č. 1/2008,
odkud byl v květnu 2008 převezen na pobočku v Olomouci k archivnímu zpracování a
trvalému uložení.
III. Archivní charakteristika archivního fondu
Ve fondu se nedochovaly žádné registraturní pomůcky, chybí i spisové řády
nebo jiné pokyny pro organizaci kanceláře firmy, i když vzhledem k její velikosti je
lze předpokládat. Stopy po případné původní manipulaci s písemnostmi byly setřeny
pozdějším uložením a pokusem o uspořádání v podnikovém archivu Severomoravské
energetiky, a. s. Ostrava.
Součástí fondu bylo torzo archiválií městské elektrárny v Přerově, která
vplynula do firmy; s těmito dokumenty jdoucími k r. 1898 bylo pracováno jako
s priory.
Dále bylo zjištěno promíchání s dokumenty fondu Východomoravské
elektrárny, a. s. Přerov (č. NAD: 2291), zejména z doby fúze s Moravsko-slezskými
elektrárnami Moravská Ostrava. Fondy byly pořádány současně a dokumenty zařazeny
do správných fondů.
Téměř v úplnosti se dochovaly zápisy z valných hromad, včetně notářských
zápisů, ze schůzí správní rady a dalších orgánů společnosti, dále pak stanovy
společnosti, dokumenty o fúzích, o převodech majetku, výroční zprávy pro valné
hromady, jejichž součástí jsou mapky o postupu elektrifikace oblasti.
Výše konstatovaná mezerovitost materiálu se týká zejména zaměstnanecké
agendy, kde je dochován pouze osobní spis ředitele Ing. Miroslava Janů, který působil
rovněž ve Východomoravských elektrárnách, a. s. Přerov, proto spis končí až r. 1946.
Úplně chybí archiválie o obchodních kontaktech společnosti.
V podnikovém archivu Severomoravské energetiky Ostrava byla do fondu
zařazena příležitostná publikace Pavla Pospěcha Výroční zpráva Severomoravské
energetiky, akciové společnosti za správní roky 1919 – 1999. Vzhledem k jejímu
časovému záběru byla ve fondu ponechána jako posteriorum, byť do něj organicky
nepatří.
6
Ve vedení některých účetních knih úředníci pokračovali i po fúzi s Moravskoslezskými
elektrárnami Moravská Ostrava a vzniku a. s. Východomoravské elektrárny
Přerov, a to pro přerovskou oblast nové firmy, které jdou do r. 1945. Z účetního
materiálu aktového charakteru se dochovaly převážně bilance a přílohy k nim.
Z uvedeného je zřejmé, že při zpracování fondu nebyla možná rekonstrukce
podle uložení dokumentů u původce a bylo nutno zvolit umělé pořádací schéma běžně
používané v Zemském archivu Opava pro pořádání fondů firem do znárodnění.
Struktura jednotlivých kapitol a podkapitol je následující:
Úřední knihy
Spisy – Vedení a správa
- Majetek
- Výroba
- Zaměstnanci
- Ostatní materiál
Účetní materiál – Účetní knihy
- Účetní spisy.
Fyzický stav dochovaných dokumentů je dobrý.
Jazykem fondu je čeština, jen několik dokumentů souvisejících se správou
společnosti vůči státním úřadům z doby okupace je psáno německy.
Úřední kniha č. 1 byla vzhledem k poškození a potřebě zajistit její lepší
ochranu vložena do kartonu č. 1
Fond čítá celkem 94 inventárních jednotek uložených v 44 evidenčních
jednotkách, z nichž je 20 úředních knih a 24 kartonů.
Vzhledem k nevelkému množství inventárních jednotek a přehlednému členění
inventárního seznamu nebyl inventář opatřen rejstříky.
IV. Stručný rozbor archivního fondu
Fond podává i přes nevelký rozsah ucelený obraz o postupu elektrizace střední
Moravy. Z tohoto pohledu jsou zvláště zajímavé mapky v přílohách výročních zpráv
pro valné hromady. Za pozornost stojí i archiválie o postupném srůstání energetických
firem a snaze státu o ovlivňování jejich činnosti v době okupace Československa
Německem.
7
Další informace o firmě Středomoravské elektrárny, akciová společnost Přerov
badatel získá ve fondu Krajský soud Olomouc – firemní spisy, sign. B I 199, karton č.
263 a sign. C II 109, karton č. 297.
V. Záznam o uspořádání archivního fondu
Fond v r. 2008 zpracovala, inventář sestavila a úvod napsala archivářka Mgr.
Milena Kallerová. Fond je uložen na olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě.
8
Použité prameny a literatura:
Prameny:
Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc, fond Krajský soud Olomouc –
firemní spisy, sign. B I 199, karton č. 263 a sign. C II 109, karton č. 297.
Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc, fond Středomoravské elektrárny,
a. s. Přerov, kartony č. 1, 2
Literatura:
Pavel Pospěch: Výroční zpráva Severomoravské energetiky, akciové
společnosti, za správní roky 1919 – 1999. Vydal: Severomoravská energetika, a. s.,
Rozvodný závod Přerov, výrobní úsek – marketing v r. 1999.
9
Název fondu: Středomoravské elektrárny, a. s. Přerov
Značka fondu: SME Přerov
Časové rozmezí: (1898) 1919 – 1941 (1999)
Počet evidenčních jednotek: 44 (20 úředních knih, 24 kartonů)
Počet inventárních jednotek: 94
Rozsah v bm: 3,35
Stav ke dni: 5. 9. 2008
Fond zpracoval: Mgr. Milena Kallerová
Pomůcku sestavil: Mgr. Milena Kallerová
Počet stran: 17
Inventář schválil: PhDr. Karel Müller, ZAO-Ol/403/2008
10