Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF

Inventáře a katalogy Zemského archivu v Opavě, pobočka Olomouc Č. listu NAD: 2289 Č. pomůcky: 1603 Středomoravské elektrárny, a. s. Přerov (1898) 1919 – 1941 (1999) Inventář Zpracovala: Mgr. Milena Kallerová Olomouc 2008 Obsah Úvod...................................................................................................3 I. Dějiny původce archivního fondu ............................................3 II. Vývoj a dějiny archivního fondu..............................................5 III. Archivní charakteristika archivního fondu .............................6 IV. Stručný rozbor archivního fondu ............................................7 V. Záznam o uspořádání archivního fondu ...................................8 Použité prameny a literatura………………………………………….9 Knihy………………………………………………………………..10 Spisy – Vedení a správa ……………………………………………11 - Majetek …………………………………………………….13 - Výroba……………………………………………………...13 - Zaměstnanci………………………………………………...14 - Ostatní materiál……………………………………………..14 Účetní materiál – Účetní knihy……………………………………..15 - Účetní spisy………………………………………15 2 Úvod I. Dějiny původce archivního fondu Rozvíjející se průmyslové podnikání v Přerově v druhé polovině 19. století se pozitivně odráželo i v rozvoji města. Podpora dalšího rozvoje a potřeba nových technologií vedla městskou radu v listopadu 1896 k rozhodnutí o stavbě městské elektrárny na levém břehu řeky Bečvy. Stavba byla zahájena na jaře 1897 a do provozu byla elektrárna uvedena již 15. 10. 1897. Základem výroby energie byly parní stroje, které poháněly dynama vyrábějící vlastní elektřinu. V r. 1903 v souvislosti s výstavbou městského vodovodu zakoupilo město Přerov mlýn v obci Lýsky, který byl přebudován na hydrocentrálu s Francisovou turbínou, z které byl přebytek vyrobené energie odváděn do městské elektrárny. Další rozvoj Přerova a potřeba elektrifikace okolních obcí inicioval výstavbu nové velké elektrárny na pravém břehu řeky Bečvy. Se stavbou bylo započato v r. 1917. Nároky na výstavbu, zejména finanční, nemohlo město zvládnout jen ve své režii, byla proto v r. 1919 založena firma „Středomoravská elektrárna, společnost s ručením omezeným v Přerově“. Jednání o založení společnosti probíhala od r. 1918. Do obchodního rejstříku Krajského soudu v Olomouci byla zapsána 28. 5. 1920. Zakládajícími společníky byly Město Přerov, současně v zastoupení obcí elektřinou zásobovaného území, Zemský výbor moravský v Brně (Zemský výbor markrabství Moravského), oba po 30% základního vkladu kmenového kapitálu, Elektra, společnost pro elektrárenské podnikání s ručením omezeným Praha, Moravská agrární a průmyslová banka v Brně a Moravsko-slezská banka v Brně, všichni tři dohromady reprezentovaly zbývajících 40% kmenového kapitálu. Středomoravská elektrárna, s. r. o. Přerov byla založena jako „všeužitečná elektrárenská společnost“ ve smyslu zákona č. 438/1919 Sb. o státní podpoře při zahájení soustavné elektrizace. Do společnosti byly postupně zapojeny, nejen do společné rozvodné sítě, ale i majetkově, malé elektrárny z oblasti zásobované novou přerovskou elektrárnou. Šlo o oblast o rozloze cca 4 430 km2 s 468 obcemi a 584 000 obyvateli. Ve vlastnictví a správě měla společnost na daném území elektrárny i rozvodnou síť, včetně transformoven a místních transformátorů a dalšího rozvodného zařízení. 11. 2. 1922 byla do obchodního rejstříku Krajského soudu v Olomouci zapsána změna společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost. O změně rozhodla 3 ustavující valná hromada 10. 11. 1921. Nová firma nesla název „Středomoravské elektrárny, akciová společnost v Přerově“ (dále jen SME). Kromě hlavní elektrárny v Přerově patřilo k firmě dalších 17 malých tepelných, resp. parních i vodních, elektráren v oblasti, r. 1923 převzala do správy státem vybudovanou vodní elektrárnu ve Strži u Kroměříže. Rostoucí spotřeba elektřiny si vynutila rozšíření přerovské elektrárny v l. 1927 – 1929 o další turbogenerátory, tím však byly její výrobní rezervy vyčerpány. Na základě smlouvy s Moravsko-slezskými elektrárnami, akciovou společností Moravská Ostrava byla vybudována v l. 1931 – 1933 společná parní elektrárna v Třebovicích. Ve své době to byla jedna z nejmodernějších elektráren v Evropě a největší v Československu. K 1. 1. 1931 byla k SME připojena firma „Severomoravské elektrárny, akciová společnost Zábřeh“, a to včetně elektrárny a teplárny v Sandhýblu (dnes Písečná) postavené v r. 1926. Důvodem fúze byly potíže Severomoravských elektráren způsobené hospodářskou krizí. Krize rovněž zpomalila elektrifikaci obcí, přesto však již v r. 1935 zásobovala síť SME na 930 obcí, dalších 65 obcí v obvodu SME bylo zásobováno elektřinou z jiných firem. Celkem se elektrifikace dotkla téměř tří čtvrtin obcí a 90% obyvatelstva v oblasti, tj. území střední a severní Moravy od Kroměříže po Zábřeh a dále na Šumpersko a Jesenicko (viz mapy v přílohách výročních zpráv z valných hromad, kart. č. 10, inv. č. 63). V říjnu 1938, po odstoupení severomoravských území Sudet Německu, byla na příkaz říšského ministerstva hospodářství zřízena v Opavě společností Elektrowerke, A. G. Berlin důvěrnická správa výroben elektřiny a rozvodných zařízení SME ležících v oblasti Sudet. Elektrowerke, resp. Reichselektrowerke A. G. Berlin pak, opět na příkaz říšského ministerstva hospodářství, zahájila jednání o koupi elektrárny v Třebovicích, včetně příslušných rozvodných zařízení. Odprodej elektrárny, resp. její ideální poloviny patřící SME, byl schválen na XIX. řádné valné hromadě 19. 7. 1940. Současně však musela být uzavřena smlouva o odběru elektřiny z třebovické elektrárny, protože vodní elektrárna ve Strži u Kroměříže mohla krýt jen nepatrnou potřebu proudu pro zásobování území v působnosti SME i přesto, že se zmenšilo téměř o polovinu. Původní přerovská elektrárna byla schopna vykrývat pouze tzv. odběrové špičky. Takto dodávaná elektřina měla být hrazena odpočty z podílu kupní ceny za elektrárnu v Třebovicích, který náležel SME. 4 Kontakty s Moravsko-slezskými elektrárnami Moravská Ostrava započaté při výstavbě a využívání elektrárny v Třebovicích vyústily v r. 1941 ve fúzi obou firem. Fúzi schválila mimořádná valná hromada 12. 9. 1941, současně došlo i ke změně názvu firmy na „Východomoravské elektrárny, akciová společnost v Přerově“. Do obchodního rejstříku Krajského soudu v Olomouci byla změna zapsána 25. 11. 1941 (dále viz archivní fond „Východomoravské elektrárny, akciová společnost v Přerově“, č. NAD: 2291). II. Vývoj a dějiny archivního fondu O způsob manipulace a uložení dokumentů ve firmě nemáme žádné zprávy. Vzhledem k velikosti a významu firmy lze předpokládat nějaký kancelářský pořádek, v dochovaných archiváliích však o něm nejsou žádné zmínky. Případné stopy manipulace přímo na dokumentech byly narušeny pozdějším uložením v podnikovém archivu Severomoravských energetických závodů Ostrava, resp. ve spisovně akciové společnosti Severomoravská energetika Ostrava. Vlastník resp. správce dokumentů firmy SME Přerov se postupně měnil v souladu s právním nástupnictvím a organizačními změnami v energetických podnicích – akciová společnost Východomoravské elektrárny Přerov, po r. 1945 národní podniky Východomoravské elektrárny Přerov, Olomoucké rozvodné závody Přerov, Energotrust Ostrava, Energetické rozvodné závody Přerov, Severomoravské rozvodné závody Přerov a konečně Severomoravská energetika, akciová společnost Ostrava. Tyto změny a s tím spojené přemísťování materiálu zřejmě byly hlavní příčinou mezerovitosti fondu a místy chybného zařazení dokumentů (viz níže, kapitola III úvodu). Archivní fond byl uložen v podnikovém archivu národního, resp. státního podniku Severomoravské energetické závody Ostrava v Křižíkově ulici č. 3 v Ostravě, v budově bývalé rozvodny, která současně sloužila jako ústřední spisovna podniku a po jeho privatizaci i akciové společnosti. Tyto prostory se postupem času ukázaly jako nevyhovující jak z hlediska ochrany zde uloženého materiálu, tak z hlediska pracovních podmínek podnikových archivářů a správců ústřední spisovny. V r. 1997 dokumenty přestěhovány do nově upravené spisovny akciové společnosti Severomoravská energetika Ostrava v Sokolské ulici. 5 U akciové společnosti byly archiválie uloženy od r. 1994 na základě depozitní smlouvy z 21. 12. 1994, čj. ZA 2798/95-Sei a z 27. 4. 1998, čj. ZA 3458/97-Bi. Po vypovězení depozitní smlouvy v r. 2005 byl fond převzat koncem roku 2007 do Zemského archivu v Opavě, do depozitáře v Novém Jičíně, přírůstkové č. 1/2008, odkud byl v květnu 2008 převezen na pobočku v Olomouci k archivnímu zpracování a trvalému uložení. III. Archivní charakteristika archivního fondu Ve fondu se nedochovaly žádné registraturní pomůcky, chybí i spisové řády nebo jiné pokyny pro organizaci kanceláře firmy, i když vzhledem k její velikosti je lze předpokládat. Stopy po případné původní manipulaci s písemnostmi byly setřeny pozdějším uložením a pokusem o uspořádání v podnikovém archivu Severomoravské energetiky, a. s. Ostrava. Součástí fondu bylo torzo archiválií městské elektrárny v Přerově, která vplynula do firmy; s těmito dokumenty jdoucími k r. 1898 bylo pracováno jako s priory. Dále bylo zjištěno promíchání s dokumenty fondu Východomoravské elektrárny, a. s. Přerov (č. NAD: 2291), zejména z doby fúze s Moravsko-slezskými elektrárnami Moravská Ostrava. Fondy byly pořádány současně a dokumenty zařazeny do správných fondů. Téměř v úplnosti se dochovaly zápisy z valných hromad, včetně notářských zápisů, ze schůzí správní rady a dalších orgánů společnosti, dále pak stanovy společnosti, dokumenty o fúzích, o převodech majetku, výroční zprávy pro valné hromady, jejichž součástí jsou mapky o postupu elektrifikace oblasti. Výše konstatovaná mezerovitost materiálu se týká zejména zaměstnanecké agendy, kde je dochován pouze osobní spis ředitele Ing. Miroslava Janů, který působil rovněž ve Východomoravských elektrárnách, a. s. Přerov, proto spis končí až r. 1946. Úplně chybí archiválie o obchodních kontaktech společnosti. V podnikovém archivu Severomoravské energetiky Ostrava byla do fondu zařazena příležitostná publikace Pavla Pospěcha Výroční zpráva Severomoravské energetiky, akciové společnosti za správní roky 1919 – 1999. Vzhledem k jejímu časovému záběru byla ve fondu ponechána jako posteriorum, byť do něj organicky nepatří. 6 Ve vedení některých účetních knih úředníci pokračovali i po fúzi s Moravskoslezskými elektrárnami Moravská Ostrava a vzniku a. s. Východomoravské elektrárny Přerov, a to pro přerovskou oblast nové firmy, které jdou do r. 1945. Z účetního materiálu aktového charakteru se dochovaly převážně bilance a přílohy k nim. Z uvedeného je zřejmé, že při zpracování fondu nebyla možná rekonstrukce podle uložení dokumentů u původce a bylo nutno zvolit umělé pořádací schéma běžně používané v Zemském archivu Opava pro pořádání fondů firem do znárodnění. Struktura jednotlivých kapitol a podkapitol je následující: Úřední knihy Spisy – Vedení a správa - Majetek - Výroba - Zaměstnanci - Ostatní materiál Účetní materiál – Účetní knihy - Účetní spisy. Fyzický stav dochovaných dokumentů je dobrý. Jazykem fondu je čeština, jen několik dokumentů souvisejících se správou společnosti vůči státním úřadům z doby okupace je psáno německy. Úřední kniha č. 1 byla vzhledem k poškození a potřebě zajistit její lepší ochranu vložena do kartonu č. 1 Fond čítá celkem 94 inventárních jednotek uložených v 44 evidenčních jednotkách, z nichž je 20 úředních knih a 24 kartonů. Vzhledem k nevelkému množství inventárních jednotek a přehlednému členění inventárního seznamu nebyl inventář opatřen rejstříky. IV. Stručný rozbor archivního fondu Fond podává i přes nevelký rozsah ucelený obraz o postupu elektrizace střední Moravy. Z tohoto pohledu jsou zvláště zajímavé mapky v přílohách výročních zpráv pro valné hromady. Za pozornost stojí i archiválie o postupném srůstání energetických firem a snaze státu o ovlivňování jejich činnosti v době okupace Československa Německem. 7 Další informace o firmě Středomoravské elektrárny, akciová společnost Přerov badatel získá ve fondu Krajský soud Olomouc – firemní spisy, sign. B I 199, karton č. 263 a sign. C II 109, karton č. 297. V. Záznam o uspořádání archivního fondu Fond v r. 2008 zpracovala, inventář sestavila a úvod napsala archivářka Mgr. Milena Kallerová. Fond je uložen na olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě. 8 Použité prameny a literatura: Prameny: Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc, fond Krajský soud Olomouc – firemní spisy, sign. B I 199, karton č. 263 a sign. C II 109, karton č. 297. Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc, fond Středomoravské elektrárny, a. s. Přerov, kartony č. 1, 2 Literatura: Pavel Pospěch: Výroční zpráva Severomoravské energetiky, akciové společnosti, za správní roky 1919 – 1999. Vydal: Severomoravská energetika, a. s., Rozvodný závod Přerov, výrobní úsek – marketing v r. 1999. 9 Název fondu: Středomoravské elektrárny, a. s. Přerov Značka fondu: SME Přerov Časové rozmezí: (1898) 1919 – 1941 (1999) Počet evidenčních jednotek: 44 (20 úředních knih, 24 kartonů) Počet inventárních jednotek: 94 Rozsah v bm: 3,35 Stav ke dni: 5. 9. 2008 Fond zpracoval: Mgr. Milena Kallerová Pomůcku sestavil: Mgr. Milena Kallerová Počet stran: 17 Inventář schválil: PhDr. Karel Müller, ZAO-Ol/403/2008 10