Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Zemského archivu v Opavě
Číslo listu NAD: 1352
Evidenční číslo pomůcky: 1611
Ing. Jaroslav Velinský, a.s. se sídlem v Praze,
závod Jablůnka nad Bečvou
(1909) 1935 - 1946
Inventář
Zpracovala: PhDr. Ivana Tarabová
Opava 2008
O b s a h
Úvod ………………………………………………………………….. 3 -9
Přílohy k úvodu inventáře ………………………………………….10 - 11
A) Písemnosti ke správě firmy
I. Spisový materiál
a) Vedení a správa ……………………………………………………12 - 14
b) Patenty a vynálezy ............................................................................14
c) Majetkoprávní záležitosti ………………………………………….14 - 15
d) Obchod …………………………………………………………….15 - 16
e) Zaměstnanci ......................................................................................16 - 17
II. Účetní materiál
a) Účetní spisy ………………………………………………………..17
III. Stavební dokumentace
a) Stavební plány …………………………………………………….18 - 19
b) Provozní plány .............................................................................. ..19
IV. Jiná dokumentace ………………………………………………19
B) Písemnosti Podpůrného fondu úředníků J. Velinský
a) Písemnosti podpůrného fondu .........................................................20
2
Ú v o d
I. Vývoj předchůdce archivního fondu
Ke zřízení chemicko - pyrotechnické továrny v Jablůnce nad Bečvou došlo v souvislosti
s vládním nařízením o budování závodů důležitých pro obranu státu ve vnitrozemí a mimo
obytné oblasti. Majitel továrny, Ing. Jaroslav Velinský (* 1892), měl bohaté zkušenosti se
zbrojní výrobou. Původně zastával významný post generálního ředitele Janečkovy Zbrojovky
v Praze, odkud odešel v roce 1935 po několikatýdenní stávce dělníků. Od továrníka Janečka
převzal pyrotechnické oddělení továrny v Zámcích u Prahy spolu s výrobní dokumentací a
některými patenty. Živnostenské povolení k provozování výroby látek ohněstrojných obdržel
od Magistrátu hlavního města Prahy v lednu 1934. V roce 1935 byl vyzván Ministerstvem
národní obrany v Praze k vybudování nového zbrojního závodu na Moravě. K vybrané
lokalitě patřila oblast Valašska a rozhodovalo se mezi městem Vsetínem a obcí Jablůnkou
n.B. Osobní kontakty Velinského s tehdejším starostou Beránkem rozhodly o výstavbě
továrny v Jablůnce n.B. Starosta Beránek nabídl Velinskému řadu výhod pro jeho továrnu,
např. stavbu silnice vedoucí k závodu vybudovanou na náklady obce a levný výkup pozemků.
Cena za pastviny byla stanovena za m2 na 0,15 Kč, za pole 0,40 Kč, za les 0,15 Kč a 30 Kč za
kubický metr dřeva. Po řadě jednání s majiteli pozemků a Českobratrskou církvi evangelickou
obec odprodala Velinskému pozemky včetně lesů za 37 000 Kč. Skutečná hodnota
odprodaného pozemkového vlastnictví a zalesněné plochy však činila 2,5 milionů korun. Také
náklady na stavbu silnice dosáhly částky 150 000 Kč. Tyto nevýhodné podmínky pro obec
byly podstoupeny za předpokladu, že místní obyvatelé získají stálé zaměstnání a část peněz ze
zisku podniku se zpět vrátí do obecní pokladny. Oprávněnost výstavby zbrojní továrny
potvrdilo Ministerstvo národní obrany v Praze, které uzavřelo s Ing. Velinským dne
18.11.1935 tajnou smlouvu. Podle této smlouvy se Velinský zavázal, že nejpozději do konce
roku 1936 na svůj náklad vybuduje a zařídí všemi potřebnými stroji i výrobními prostředky
závod na výrobu ručních granátů a pistolových raket s takovou výrobní kapacitou, aby mohl
při třech pracovních směnách vyrábět:
2 500 úplných souprav ostrého útočného granátu vz.34
15 000 ručních granátů
11 000 kusů pistolových raket ráže 26.5 mm
2 000 ks pistolových raket ráže 34.5 mm
Ministerstvo národní obrany v Praze se naopak zavázalo, že do konce roku 1937 zadá
firmě zakázku nejméně za 9 mil. Kč. Zbrojní výroba pokračovala nadále v závodě v Zámcích
u Prahy, který se po vybudování závodu v Jablůnce n.B. stal jeho filiálkou.Vyráběla se zde
shazovací letecká munice (dýmovničky s červeným dýmem). Později zde byly zřízeny dílny
pro práce montážní, kde se sestavovala různá letecká munice vyrobená v hlavním závodě.
Výměrem Okresního úřadu ve Vsetíně ze dne 18.3.1936 získal Velinský oficiální povolení k
výstavbě pyrotechnické továrny v Jablůnce n.B. Výstavbu továrny prováděla soukromá firma
Jana Netrvala. Závod byl situován v katastrálním území obce Jablůnky n.B. a dotýkal se svojí
východní hranicí a nepatrnou částí hranice severní obce Růžďky. Jednotlivé objekty byly od
sebe dostatečně vzdáleny a umístěny v silně kopcovitém a hustě zalesněném terénu stranou od
veřejných komunikací i obytných budov. Stavební práce zahájila firma počátkem roku 1936.
Do konce tohoto roku bylo postaveno oddělení pro adjustaci ručních granátů se všemi
3
pomocnými budovami, také sklad surovin a hotového zboží, šatny a umývárny pro dělníky,
kotelna. Kolaudace těchto objektů se uskutečnila v září roku 1936. Z pyrotechnického
oddělení zbývalo dostavět mísírnu a sušárnu. Ostatní budovy tohoto oddělení byly ve stavu
dokončení. Dne 9.3.1936 udělil Okresní úřad ve Vsetíně firmě Velinský koncesi k
provozování živnosti „Tovární výroby a prodeje látek ohněstrojných a všech v
Československé republice povolených trhadel“. Povolení se vztahovalo na plnění ručních
granátů a střel trhavinou, dále na zpracování chemických složí pro náboje světelné a
signalizační všeho druhu, pochodně, osvětlovače, dýmovničky a pod. Zvláštní povolení
potřeboval Velinský ke zřízení skladu třaskavin pro uskladnění 500 kg černého prachu, 5000
kg tritolu a 100 000 ks rozbušek.
V roce 1936 již továrna zahájila naplno výrobu zbrojní a pyrotechnické munice a
prováděla adjustaci ručních granátů. V závodě pracovalo 260 zaměstnanců. Většinou se
jednalo o obyvatele místní a blízkého okolí. Koncem roku 1936 stoupl jejich počet až na 755
osob. Pracovalo se na dvě směny a továrna využívala výrobní kapacitu na 100 %.
Od roku 1937 byla zbrojovka v Jablůnce n.B. zařazena na seznam podniků důležitých pro
obranu státu. Ve stejném roce získal Velinský od ministerstva národní obrany objednávku na
3 000 000 granátů pro československou armádu. Firma začala také produkovat jako vedlejší
artikl vánoční prskavky, kterých nejvíce vyvezla do Holandska. Rozsáhlá zbrojní zakázka
vedla majitele ke snaze kapacitně zvětšit objem výroby. Dne 27.4.1938 se Velinský obrátil
dopisem na Ministerstvo národní obrany v Praze a žádal o povolení rozšířit výrobu o 10 000
mechanických souprav pro ruční granáty vz. 38 při ponechání stávající kapacity 20 000 kusů
granátů. Na Slovensku chtěl vybudovat zcela nový závod v lokalitě schválené ministerstvem
národní obrany se zařízením na denní kapacitu 10 000 ks mechanických součástek pro ruční
granáty vz. 38 a na laboraci granátů v počtu 3000 ks. K realizaci těchto plánů již nedošlo,
neboť mnichovské události v roce 1938 ovlivnily i zakázky ve zbrojním průmyslu.
Ministerstvo národní obrany dne 12.10. 1938 zrušilo u firmy Velinský veškerou objednávku
ručních granátů. Sdělilo majiteli, že stát ruší zakázku bez náhrady a že zbrojní firmy se mají
pokusit samostatně umístit své výrobky v zahraničí. Vzhledem k nastalé situaci se Velinský
obrátil na západní spojence, ale neúspěšně. Od počátku roku 1939 proto firma omezovala
zbrojní výrobu a začala se orientovat na mírovou výrobu. Ta zahrnovala produkci lisovaného
kovového zboží, potřeby pro fotografický průmysl jako fotostojánky a fotorámečky,
popelníčky a kuřácké soupravy, malé ozdobné předměty, pouzdra na hodiny a budíky, kovové
ozdoby, osvětlovací tělesa aj. Výroba tohoto zboží byla povolena Okresním úřadem ve
Vsetíně dne 1.7.1939. Počet zaměstnanců klesl v tomto období na 269.
Po okupaci zbytku Československa v roce 1939 obsadili Němci všechny zbrojní závody.
Také do závodu v Jablůnce n.B. se dostavila komise, která prohlédla zařízení zbrojovky.
Zároveň jmenovala vojenského přidělence, kterým se stal plukovník Ervin Milhart. Přesto
ještě do konce roku 1940 převládala v závodě výroba kovového zboží tlačeného a raženého,
dále pokračovala drobná výroba pyrotechnická a obnovena byla výroba mechanických
součástek muničních. V provozu pracovalo 250 dělníků.
V dubnu téhož roku podali úředníci firmy Velinský návrh k založení podpůrného fondu
úředníků. Ustavující schůze se konala 7.5.1940 a na ní zvolili členové správní výbor
skládající se z předsedy, místopředsedy, jednatele, pokladníka a 1 člena výboru. Základní
kapitál v hodnotě 5000 Kč věnoval fondu při jeho založení Ing. Velinský. Název zněl
„Podpůrný fond úředníků firmy Ing. Jaroslav Velinský, chemicko – pyrotechnická továrna
v Jablůnce n.B.“ Účelem fondu bylo podporovat penzijně pojištěné úředníky, poskytovat jim
4
podporu v době nemoci, při úrazu, v ekonomické tísni, vyplácet pohřebné pozůstalým. Roční
kapitál fondu činil cca 15 000 Kč a tyto vyčleněné prostředky pomáhaly úředníkům po celou
dobu válečných událostí. Obdobný fond na podporu řadových zaměstnanců se v závodě již
nepodařilo založit.
Válečné události nenechávaly nikoho na pochybách, že zbrojovka v nejbližším čase obnoví
výrobu a dodávky zbrojního materiálu. Tomu odpovídaly i zahájené stavební práce v areálu
továrny. Došlo k rozšíření pyrotechnické lisovny o přístavbu dvou přípraven a k výstavbě
příručního skladiště. V roce 1941 získala firma několik významných zakázek pro německou
armádu. Počátkem roku začaly v továrně první pokusné zkoušky na výrobu lisovaných tělísek
z kyseliny pikrové. Výlisky byly používány jako náplně do leteckých bomb. V srpnu se
výroba rozjela naplno a denní kvóta byla stanovena na 800 kusů. Paralelně s tím pracovala
firma na německé zakázce na výrobu 100 000 ks světelných raket. Do konce tohoto roku jich
bylo vyexpedováno 364 890 kusů. Kromě dodávek pro Wehrmacht dostala firma také
zakázky na výrobu různých vojenských součástek do Rumunska a na Slovensko. V továrně
koncem roku 1941 bylo zaměstnáno 800 - 900 zaměstnanců.
Rok 1941 byl ve znamení přeměny firmy jednotlivce na akciovou společnost. Sídlo bylo
přeneseno z Jablůnky n.B. do Prahy II, Na Florenci 5. Po právní stránce tato změna
znamenala, že Velinský přestal být jediným majitelem zbrojovky a odpovědnost za válečnou
výrobu pro německou armádu přenesl i na své společníky. Ustavující valná hromada se
konala dne 20.12.1941. Na ní byli zvoleni členové správní rady: Vladimír Holub - ředitel
Českomoravské banky v Praze, Josef Maštovský - ředitel Zbrojovky Ing. F. Janečka v Praze -
Nuslích, Emil Prajzler - velkoobchodník v Praze, Karel Jelínek - ředitel lihovaru v Plzni.
Akcie, vydané v nominální hodnotě 10 000 000 Kč, zůstaly všechny v majetku Velinského,
který se stal současně předsedou správní rady. Do obchodního rejstříku byla firma zapsána
dne 22. prosince 1941 pod názvem „Ing. Jaroslav Velinský, akciová společnost se sídlem
v Praze“. Ve skutečnosti zůstalo vše nezměněno, výroba probíhala v závodech v Jablůnce n.B.
a Zámcích u Prahy. Také většina úřední agendy byla dále vedena a ukládána v jablůneckém
závodě. Sídlo firmy v Praze mělo jen formální charakter.
V roce 1941 vstoupil Velinský sám jako tichý společník do dalších dvou firem. Ve firmě
Prajzler Praha se stal spoluvlastníkem s vkladem 70 000 Kč a 50 % podílem ze zisku. Do
firmy Rožnovjak vstoupil s vkladem 100 000 Kč a 90 % podílem ze zisku. Žádný z obou
majitelů nemohl podle dohody rozhodovat o výrobě, nákupu materiálu, příjmu dělníků bez
souhlasu Velinského.
V roce 1942 činil roční obrat firmy kolem 21 000 000 Kč. Finanční zisk umožnil
Velinskému investovat peníze do výstavby nových objektů. V areálu továrny byl vybudován
sklad surovin pro chlorat draselný a další sklad hotových výrobků. Přestavěna byla sušárna a
ukončena přístavba ke skladišti výbušnin, dostavěna mísírna, lisovna, kotelna a šatny.
Probíhala oprava příjezdové silnice. Také v roce 1943 pokračovala výstavba závodu.
K novým objektům patřila pomocná výrobna pro pyrotechniku, skladiště výrobků a
výbušnin. Zaměstnancům závodu sloužil nově postavený rekreační dům. Rozsáhlá přístavba
závodu souvisela s novou objednávkou na výrobu 1 000 000 ručních granátů a jejich
součástek pro Rumunsko a s nárůstem zakázek na zbrojní munici. Výroba světelných patron
dosáhla např. v roce 1943 výše 600 000 kusů v porovnání s rokem 1941, kdy se jich
vyexpedovalo 364 890 kusů. V letech 1943 – 1944 vyprodukovala firma měsíčně v průměru
400 000 kusů světelných raket s krátkou nábojnicí, 150 000 kusů dýmovnic, 5000 kusů
odvrhovací letecké signální munice, 200 000 kusů železných nábojnic.
5
Nárůst zaměstnanosti a zisku z výroby znázorňuje následující přehled ve vybraném
období:
Zaměstnanost : 1938 1942 1943 1944
Dělníci : 489 468 531 766
Úředníci : 19 30 34 37
Zisky z výroby :
1938 : 17, 832. 442 Kč
1942 : 21, 786. 940 Kč
1943 : 38, 415. 223 Kč
1944 : 39, 306. 495 Kč
Blížící se konec druhé světové války znamenal vážné nebezpečí pro zbrojní továrnu. Dne
4.5.1945 ustupující německá armáda ve večerních hodinách bombardovala závod a způsobila
tak velké škody na jeho majetku. Závod byl z 65 % zničen a škody odhadnuty na 14 428 000
Kč. K nejpoškozenějším objektům patřila mechanická výrobna, technické kanceláře a
laboratoř, expedice, kartonážka, výrobna nábojnic, lisovna pyrotechnického zboží. Na
ustavující členské schůzi závodního výboru dne 19.5.1945 byla jmenována závodní rada,
která se ujala vedení závodu. Jedním z jejich prvních kroků bylo rozhodnutí propustit
z podniku pro asociální jednání Ing. Velinského, kterého zároveň obvinila z kolaborantství.
Dále byl propuštěn jeho bratr a současně ředitel závodu Ladislav Velinský, technický ředitel
Jaroslav Jedlička a další vedoucí činitelé. Na své mimořádné schůzi konané 6.6.1945 navrhla
rada na post národních správců tři osoby, které posléze schválil Okresní národní výbor ve
Vsetíně výměrem ze dne 26.6.1945. Dále rozhodla o urychlené opravě poškozených budov.
V závodě zůstalo pouze 170 zaměstnanců a ti se zapojili do odstraňování škod. Výroba tak
mohla započít již koncem června. Obnovena byla výroba hraček, fotorámečků, patentních
spon na zavařovací láhve, prskavek, galanterního zboží, lisovaného kovového zboží. Novým
ředitelem byl jmenován Ing. Miroslav Veselý. Zaměstnanost v tomto období vzrostla na 300
osob. Počátkem ledna 1946 se obrátila národní správa firmy na Ministerstvo průmyslu v Praze
s žádostí o přenesení veškerého zařízení z pobočného závodu v Zámcích u Prahy a také
přenesení sídla podniku z Prahy zpět do Jablůnky n.B. K tomu však již nedošlo, neboť závod
v Jablůnce n.B. byl výměrem Ministerstva průmyslu v Praze ze dne 5.9.1946 začleněn do
Zbrojovky, n.p. Brno.
Také osud majitele firmy v důsledku poválečných událostí nabral nečekaný zvrat.
Velinský byl zatčen a uvězněn v soudní vazbě věznice při Okresním soudu ve Valašském
Meziříčí, kde nečekaně dne 27. srpna 1945 zemřel. Trestní stíhání vedené proti jeho osobě tak
bylo ukončeno. Začaly však spory o majetek firemní i soukromý, který zahrnoval statek
Jarov, 5 domů v Jablůnce n.B. a veškerý kapitál akciové společnosti v hodnotě 10 000 000
Kč. Okresní národní výbor ve Vsetíně výměrem ze dne 20.3.1946 provedl konfiskaci majetku
Ing. Velinského. Proti tomu se ohradili dědicové, kteří podali odvolání k Zemskému
národnímu výboru v Brně. Po celý rok 1946 probíhala soudní jednání a výslechy svědků,
které se navzájem velmi lišily.
V trestních spisech se nacházely výpovědi o tom, že Velinský byl uvědomělým Čechem a
vlastencem hlubokého sociálního cítění, štědrým sponzorem dobročinných spolků. Sám byl
6
zakládajícím členem různých institucí jako České besedy, Jedličkova ústavu, České
národohospodářské společnosti, Českého technického muzea a jiných institucí. Jako majitel
zbrojní továrny těžce nesl, že jeho podnik musel vyrábět pro okupanty. Výroba byla proto
udržována do té míry, aby podnik nebyl vyvlastněn a nepřišel do německých rukou. Záměrně
byly zpomalovány dodávky světelných raket a kouřáků a majitel byl volán k zodpovědnosti
do Berlína. Podle jiných výpovědí předvolaných svědků především z řad zaměstnanců, již
v roce 1939 dal Jaroslav Velinský k dispozici tajnou smlouvu uzavřenou s ministerstvem
národní obrany a prozradil tak kapacitu továrny, čímž se dopustil zrady státního tajemství.
Byly prozrazeny všechny výkresy a jiná státní tajemství, jakož i všechna tajemství výrobní.
Velinský navazoval v době okupace styky s ministerstvem války v Berlíně, jemuž nabídl
dodávku granátů.
Ať již byla pravda jakákoliv, Velinský se nesmazatelně zapsal do povědomí obyvatel
Valašska tím, že vybudoval továrnu, která dala lidem práci a pokračovala dále ve zbrojní
výrobě až do 90. let 20. století.
7
II. Vývoj a dějiny archivního fondu
Písemná agenda firmy Velinský byla vedena stálými úředníky. Velkou péči věnoval
majitel ochraně výrobní dokumentace, která měla tajný charakter a byla ukládána odděleně
od běžné agendy. Přístup k ní měli jen pověření pracovníci. Ke konci války německá vojska
bombardovala továrnu a řada dokumentů byla v důsledku toho poškozena nebo zničena.
V prvních dnech po ukončení války byly písemnosti uloženy ve sklepě správní budovy.
K jejich přestěhování do podnikového archivu došlo v roce 1962. Zde podniková archivářka
p. Matulíková provedla jejich roztřídění a pořídila k nim inventární soupis. Rozhodnutím
Ministerstva vnitra ČSR v Praze ze dne 11.10.1978 byly písemnosti předány k trvalému
uložení do Státního oblastního archivu v Opavě. Zde byly zaevidovány dne 15.11.1978 pod
přírůstkovým číslem 67/1978.
III. Archivní charakteristika fondu
Fond byl převzat z podnikového archivu Zbrojovky Vsetín jako nezpracovaný. Po
objemové ani obsahové stránce materiál nepřesahoval parametry jiným menších podnikových
fondů. Jeho metráž před zahájením pořádacích prací činila cca 1,20 bm. Písemnosti jsou
různorodého charakteru s velkou absencí účetních dokladů. Původní časový rozsah fondu byl
ohraničen roky 1935 – 1945. Při samotném pořádání došlo k upřesnění jeho datace. Celý fond
byl rozdělen podle obsahu materiálu do dvou samostatných celků na „Písemnosti ke správě
firmy“ a „Písemnosti podpůrného fondu úředníků“ V rámci těchto celků byly písemnosti dále
roztříděny do několika uměle vytvořených tématických skupin. Do první skupiny „Vedení a
správa“ byly zařazeny písemnosti k založení firmy, k jejímu právnímu vývoji, až po období
znárodnění. Patří zde zápisy firmy do obchodního rejstříku, doklady o přechodu firmy na
akciovou společnost, zápisy z valných hromad, zápisy z periodických prohlídek závodu.
Významnou část této skupiny tvoří také různorodá korespondence Velinského
s ministerstvem národní obrany, Obecním úřadem v Jablůnce n.B., také s ředitelem závodu
Ladislavem Velinským. Následující skupinu písemností nazvanou „Patenty a vynálezy“ tvoří
jen několik inventárních čísel patentové dokumentace, patentových předpisů a korespondence
k těmto záležitostem. Tato skupina je specifická jednak svým obsahem, ale také tím, že
některé patenty se vztahují k osobě ředitele Zbrojovky Praha Ing. Janečka a jsou datovány
k roku 1916. Jak souvisí tyto dokumenty s firmou Velinský, je zmíněno v I. části úvodu
inventáře. Dále zde bylo přiřazeno jedno inventární číslo - osvědčení obchodní a živnostenské
komory o registraci ochranné známky, neboť se obsahově nejvíce blížilo uvedené skupině.
Významnou část fondu představují doklady k vykupování a vyvlastňování pozemků v obci
Jablůnka n.B. od soukromých zemědělců, nájemní smlouvy, zápisy parcel do pozemkových
knih. Tyto písemnosti byly zařazeny do oddílu „Majetkoprávní záležitosti“. Další skupina
písemností nazvaná „Obchod“ zachycuje převáženě jednání firmy o nových zakázkách,
zprávy ze služebních cest, včetně korespondenci k těmto záležitostem. Skupina
„Zaměstnanci“ zahrnuje jen několik inventárních čísel, z nichž nejdůležitější jsou osobní
spisy zaměstnanců, také hlášení o explozích v závodě, pracovní řád firmy aj. Po oddílu
spisový materiál následuje účetní agenda. Písemnosti účetního charakteru se dochovaly jen
v malém množství, zcela chybí účetní knihy. Také po obsahové stránce je materiál nepatrného
významu. Další oddíl „Stavební dokumentace“ zachycuje plány k výstavbě továrního areálu
převáženě ve 40. letech 20. století. Celou tuto část uzavírá oddíl „Jiný materiál“. Ten obsahuje
jen 2 inventární čísla, a to razítka firmy a letáčky výrobků.
8
Závěr celého fondu tvoří písemnosti „Podpůrného fondu úředníků firmy Velinský“. Vzhledem
k jejich malému množství nebyly pořádány odděleně od ostatního materiálu, ale ponechány
v rámci tohoto fondu.
Při určování časového rozsahu byl stanoven za počátek celého fondu rok 1935, kdy probíhala
jednání o budování továrny, začínaly výkupy pozemků a zahájeny byly i stavební práce. I
když oficiálně k registraci firmy došlo v roce 1936, rozhodující pro její vznik byl rok 1935.
Jako priora jsou označeny písemnosti před tímto rokem. Patří mezi ně patenty a vynálezy Ing.
Janečka a korespondence. Nejstarší písemností fondu je kupní smlouva z roku 1909, která
po vyvlastnění majetku Anny Fabiánové byla předána firmě Velinský. Celý fond uzavírá rok
1946, kdy došlo k znárodnění závodu a jeho začlenění do n.p. Zbrojovka Brno.
Před zahájením pořádacích prací byl prohlédnut inventární soupis fondu Zbrojovka, k.p.
Vsetín, závod Jablůnka nad Bečvou. V oddílu „Technicko – výrobní úsek“ se nachází výrobní
dokumentace kulometů vz.37 a jiných zbrojních výrobků z let 1931 až do současnosti.
Vzhledem ke skutečnosti, že závod dále pokračoval ve výrobě zbrojního materiálu i po roce
1946 a využíval původní plány pro svou výrobu nebo je dále vylepšoval a modernizoval, bylo
rozhodnuto ponechat tyto plány jako součást výrobní dokumentace jablůneckého závodu. Při
pořádání byla provedena vnitřní skartace a při ní vyřazeny bezvýznamné dokumenty:
Evidence osobních a nákladních aut, seznam materiálu závodního hasičského sboru, oběžník
k zavádění kvartálních odměn, bezvýznamná korespondence, denní výpisy ze šekového účtu,
měsíční mzdy pracovníků, plány duplicitní, tiskopisy. Celkové množství vyskartovaného
materiálu činí cca 0,50 bm. Písemnosti jsou psány převážně česky a částečně německy, jejich
fyzický stav je dobrý. K inventáři byly zpracovány rejstříky.
Fond má rozsah 0,75 bm, tvoří jej 79 inventárních jednotek a 25 evidenčních jednotek,
z toho 6 kartonů, 9 plánů, 10 razítek.
IV. Stručný rozbor archivního fondu
Písemnosti fondu nám podávají přehled o výstavbě zbrojního závodu v obci Jablůnka n.B.
prostřednictvím korespondence s Obecním úřadem v Jablůnce n.B. a Ministerstvem národní
obrany v Praze. O marném boji některých starousedlíků proti výkupu nebo vyvlastnění jejich
soukromého majetku vypovídá majetkoprávní agenda. Zajímavým zdrojem informací o
výrobě, zaměstnancích, explozích v závodě jsou periodické úřední prohlídky prováděné
ministerstvem vnitra. Obchodní korespondence a zprávy ze služebních cest dávají přehled o
dodávkách zbrojního materiálu pro československou armádu a po mnichovské tragédii pro
německou armádu. Společně s písemnostmi ostatních průmyslových podniků z Valašska a
Vsetínska je fond významným zdrojem k poznání novodobých dějin tohoto regionu.
V. Záznam o uspořádání archivního fondu a pomůcky
Fond uspořádala a inventář sestavila v září 2008 PhDr. Ivana Tarabová.
9
Příloha k úvodu inventáře :
Ukázka firemních záhlaví
10
Název fondu: Ing. Jaroslav Velinský, a.s. se sídlem v Praze, závod Jablůnka nad Bečvou
Značka fondu: Velinský Jablůnka
Časové rozmezí: (1909) 1935 – 1946
Počet evidenčních jednotek: 25
Počet inventárních jednotek: 79
Rozsah v bm: 0,75
Stav ke dni: 31.8.2008
Fond zpracovala: PhDr. Ivana Tarabová
Pomůcku sestavila: PhDr. Ivana Tarabová
Počet stran: 29
Inventář schválil: PhDr. Karel Müller
28