Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF

Inventáře a katalogy Zemského archivu v Opavě Číslo listu NAD: 810 Evid. číslo pomůcky: 1616 Jan Kantorek, továrna na kůže, Rožnov pod Radhoštěm 1946 – 1950 (1951) INVENTÁŘ Zpracovala: Bc. Andrea Jahnová Opava 2008 Obsah Úvod………………………………………………………………………………..3-5 I. Spisový materiál 1. Spisy a) Vedení a správa………………………………………………………6 II. Účetní materiál 1. Účetní knihy…………………………………………………………..6 2. Účetní spisy…………………………………………………………...6 2 Úvod I. Vývoj původce archivního fondu Jan Kantorek, narozený roku 1886 v Rožnově pod Radhoštěm, získal 30. 11. 1914 živnostenský list k provozování živnosti koželužské. Navazoval na živnost svého otce Jana Kantorka, narozeného v roce 1856, který se jí nedlouho před tím vzdal v jeho prospěch. Jan Kantorek se vyučil svému oboru v letech 1902 – 1905 a poté čtyři roky pracoval v různých koželužských závodech. Dva roky působil také na odborné škole koželužské při c. k. zkušební stanici ve Vídni. Do živnostenského oprávnění koželužského patřilo vydělávání koží tříslem, jejich barvení a prodej nejen v celku, ale i v částech. Koželuzi byli oprávněni k obchodu se surovými kůžemi a mohli také nakupovat a dále prodávat všechny druhy surových kůží, které sami vydělávali. Rovněž vyráběli a upravovali kůže pro hnací řemeny. K tomu, aby tyto strojní hnací řemeny mohli vyrábět a následně prodávát na objednávku nebo volně, bylo nutné získat zvláštní živnostenský list. Proto nechal Jan Kantorek u obchodního rejstříku Krajského soudu v Moravské Ostravě zapsat 23. 5. 1922 tento druh výroby. Ve své továrně strojově vyráběl hnací řemeny tříslové a chromové, šicí řemínky všech druhů, kulaté a kroucené šňůry a technické kožené potřeby, jako manžety a různé vložky do strojů. Odbyt hnacích řemenů zajistil Janu Kantorkovi finanční prostředky na rozšíření závodu. V roce 1924 přistavěl další výrobní místnosti a vybavil je moderními a výkonnými stroji. Zde vyráběné technické potřeby (řemeny apod.) měly hlavní odbyt v závodech Tatra v Kopřivnici. Na počátku roku 1928 Jan Kantorek ještě rozšířil své podnikání a zapsal do živnostenského rejstříku také řezání a obchod dřevem v Dolní Bečvě. I tato parní pila pod jeho vedením prosperovala. Dne 21. 6. 1928 však Jan Kantorek tragicky zahynul při dopravní nehodě. Opuštěné živnosti se ujala právem vdovským jeho žena Věra Kantorková, narozená 8. 9. 1896 ve Volovicích, okres Slaný. V roce 1940 celou továrnu rozšířila o sušárnu kůží a další strojní vybavení. Také musela zažádat o nový živnostenský list na tovární výrobu hnacích kožených řemenů a technických kožených potřeb. Ten jí byl Okresním úřadem ve Valašském Meziříčí udělen v březnu roku 1942. Krátce poté bylo nařízeno výměrem ministerstva hospodářství a práce ze dne 24. 4. 1942 provoz podniku k 31. 12. 1942 přechodně zastavit. Hned po osvobození Věra Kantorková zažádala ministerstvo průmyslu o znovuotevření zastavené koželužny. Ke konci roku 1945 se podařilo provoz obnovit. Na počátku roku 1948 dosáhl syn Věry Kantorkové, Jan Kantorek, plnoletosti. Proto se oba rozhodli proměnit dosavadní firmu jednotlivce ve veřejnou obchodní společnost. Náměstkem firmy chtěli ustanovit Františka Svobodu, dosavadního prokuristu. K utvoření veřejné obchodní společnosti však nakonec nedošlo. Továrna byla znárodněna vyhláškou ministerstva průmyslu ze dne 27. 7. 1948. Následnou vyhláškou z 29. 7. 1948 byla začleněna do národního podniku Svit, Zlín, pozdější Svit, Gottwaldov. Rozsah znárodnění stanovil výměr ministerstva průmyslu ze dne 20. 12. 1950. Budovy a nemovitosti byly předány podle smlouvy ze dne 15. 5. 1950 do správy Moravskoslezských pletáren n. p. Rožnov pod Radhoštěm a provoz tímto dnem převeden do koželužen národního podniku Svit v Otrokovicích. 3 II. Vývoj a dějiny archivního fondu Z činnosti firmy Jan Kantorek, továrna na kůže, Rožnov pod Radhoštěm se dochovalo velmi malé množství písemností. Tyto dokumenty byly převzaty při likvidaci podniku v roce 1950 národním podnikem Svit, Gottwaldov. Jejich stručný popis sestavil v roce 1958 vedoucí spisovny Otakar Horák. V roce 1972 podnikový archivář Svitu František Prokeš dokumentaci roztřídil a zpracoval formou prozatímního inventárního seznamu. Následně byly archiválie předány na základě rozhodnutí Archivní správy MV ČSR ze dne 4. 3. 1983 Státnímu oblastnímu archivu v Opavě dne 13. 5. 1983 národním podnikem Svit, Gottwaldov. Zaevidovány byly pod přírůstkovým číslem 18/83. III. Archivní charakteristika archivního fondu Fond Jan Kantorek, továrna na kůže, Rožnov pod Radhoštěm byl převzat z podnikového archivu národního podniku Svit, Gottwaldov jako nezpracovaný. Písemnosti fondu vznikaly z úřední, obchodní, provozní a jiné činnosti firmy. Dochoval se především materiál aktové povahy a několik účetních knih. Část tohoto aktového materiálu byla ve spisovně národního podniku Svit svázána do pevné vazby a v této formě ponechána i při pořádání. Aktový materiál není nijak souvislý, původní registraturní pomůcky se nedochovaly. Z těchto důvodů byly dokumenty při pořádání seřazeny podle uměle vytvořeného pořádacího schématu. Do úvodní kapitoly „Vedení a správa“ byly začleněny dokumenty podávající svědectví o vývoji firmy v období její konečné likvidace v roce 1950. Jsou to: přehledy majetku, seznamy dodavatelů a odběratelů, korespondence o začlenění majetkové podstaty znárodněné firmy do národního podniku Svit Gottwaldov a Moravskoslezské pletárny, národní podnik, Rožnov pod Radhoštěm. Dokumenty staršího data z období před válkou se nedochovaly. Do následujícího oddílu „Účetní knihy“ a „Účetní spisy“ byl soustředěn materiál účetního charakteru, který tvoří hlavní knihy a pomocná kniha a dále také věcná konta. Z činnosti firmy se dochoval materiál v rozsahu let 1946 – 1950 (1951). Počátkem vzniku fondu je rok 1946, ze kterého je hlavní kniha firmy. Ukončení činnosti firmy a její likvidace nastala v roce 1950, kdy byla její majetková podstata včleněna do národních podniků Svit, Gottwaldov a Moravskoslezské pletárny, Rožnov pod Radhoštěm. Posteriorem fondu je rok 1951, ze kterého je korespondence o majetkovém vypořádání mezi oběma národními podniky. Dokumenty jsou fyzicky dobře zachovalé a jsou psány česky a německy. 4 Pořádací schéma: I. Spisový materiál 1. Spisy a) Vedení a správa II. Účetní materiál 1. Účetní knihy 2. Účetní spisy Při pořádání byla provedena vnitřní skartace. Vyřazeny byly karty kont dodavatelů a odběratelů firmy z roku 1948. Množství vyskartovaného materiálu činilo 0,06 bm. Ke dni uspořádání obsahuje fond 5 inventárních jednotek, z toho 3 úřední knihy a 1 karton spisů. Celkový rozsah fondu je 0,18 bm. IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Z hlediska odborného jsou studijní možnosti badatelů ve fondu omezené. Z období samostatného fungování firmy se dochovalo jen nepatrné množství materiálu. Je pravděpodobné, že většinu písemností si ponechala rodina Kantorkových, které byla firma znárodněna. Snad jen tři hlavní knihy z let 1946 – 1948 nám mohou vykreslit částečný obraz ekonomické situace firmy v poválečném období. V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky Fond uspořádala a inventář sestavila v prosinci 2008 Bc. Andrea Jahnová v Zemském archivu v Opavě. Použité prameny: Státní okresní archiv Vsetín, fond Okresní národní výbor Valašské Meziříčí, karton 236 5 Název fondu: Jan Kantorek, továrna na kůže, Rožnov pod Radhoštěm Značka fondu: Kantorek, Rožnov Časové rozmezí: 1946 – 1950 (1951) Počet evidenčních jednotek: 4 (3 úřední knihy, 1 karton) Počet inventárních jednotek: 5 Rozsah fondu v bm: 0,18 bm Stav ke dni: 17. 12. 2008 Fond zpracoval: Bc. Andrea Jahnová Pomůcku sestavil: Bc. Andrea Jahnová Počet stran: 7 Inventář schválil: PhDr. Karel Müller Č. j.: ZA/1821/2008 7