Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Zemského archivu v Opavě
Číslo listu NAD: 810
Evid. číslo pomůcky: 1616
Jan Kantorek, továrna na kůže, Rožnov pod Radhoštěm
1946 – 1950 (1951)
INVENTÁŘ
Zpracovala: Bc. Andrea Jahnová
Opava 2008
Obsah
Úvod………………………………………………………………………………..3-5
I. Spisový materiál
1. Spisy
a) Vedení a správa………………………………………………………6
II. Účetní materiál
1. Účetní knihy…………………………………………………………..6
2. Účetní spisy…………………………………………………………...6
2
Úvod
I. Vývoj původce archivního fondu
Jan Kantorek, narozený roku 1886 v Rožnově pod Radhoštěm, získal 30. 11. 1914
živnostenský list k provozování živnosti koželužské. Navazoval na živnost svého otce Jana
Kantorka, narozeného v roce 1856, který se jí nedlouho před tím vzdal v jeho prospěch. Jan
Kantorek se vyučil svému oboru v letech 1902 – 1905 a poté čtyři roky pracoval v různých
koželužských závodech. Dva roky působil také na odborné škole koželužské při c. k. zkušební
stanici ve Vídni. Do živnostenského oprávnění koželužského patřilo vydělávání koží tříslem,
jejich barvení a prodej nejen v celku, ale i v částech. Koželuzi byli oprávněni k obchodu se
surovými kůžemi a mohli také nakupovat a dále prodávat všechny druhy surových kůží, které
sami vydělávali. Rovněž vyráběli a upravovali kůže pro hnací řemeny. K tomu, aby tyto
strojní hnací řemeny mohli vyrábět a následně prodávát na objednávku nebo volně, bylo nutné
získat zvláštní živnostenský list. Proto nechal Jan Kantorek u obchodního rejstříku Krajského
soudu v Moravské Ostravě zapsat 23. 5. 1922 tento druh výroby. Ve své továrně strojově
vyráběl hnací řemeny tříslové a chromové, šicí řemínky všech druhů, kulaté a kroucené šňůry
a technické kožené potřeby, jako manžety a různé vložky do strojů. Odbyt hnacích řemenů
zajistil Janu Kantorkovi finanční prostředky na rozšíření závodu. V roce 1924 přistavěl další
výrobní místnosti a vybavil je moderními a výkonnými stroji. Zde vyráběné technické potřeby
(řemeny apod.) měly hlavní odbyt v závodech Tatra v Kopřivnici. Na počátku roku 1928 Jan
Kantorek ještě rozšířil své podnikání a zapsal do živnostenského rejstříku také řezání a
obchod dřevem v Dolní Bečvě. I tato parní pila pod jeho vedením prosperovala. Dne 21. 6.
1928 však Jan Kantorek tragicky zahynul při dopravní nehodě.
Opuštěné živnosti se ujala právem vdovským jeho žena Věra Kantorková, narozená 8. 9.
1896 ve Volovicích, okres Slaný. V roce 1940 celou továrnu rozšířila o sušárnu kůží a další
strojní vybavení. Také musela zažádat o nový živnostenský list na tovární výrobu hnacích
kožených řemenů a technických kožených potřeb. Ten jí byl Okresním úřadem ve Valašském
Meziříčí udělen v březnu roku 1942. Krátce poté bylo nařízeno výměrem ministerstva
hospodářství a práce ze dne 24. 4. 1942 provoz podniku k 31. 12. 1942 přechodně zastavit.
Hned po osvobození Věra Kantorková zažádala ministerstvo průmyslu o znovuotevření
zastavené koželužny. Ke konci roku 1945 se podařilo provoz obnovit. Na počátku roku 1948
dosáhl syn Věry Kantorkové, Jan Kantorek, plnoletosti. Proto se oba rozhodli proměnit
dosavadní firmu jednotlivce ve veřejnou obchodní společnost. Náměstkem firmy chtěli
ustanovit Františka Svobodu, dosavadního prokuristu. K utvoření veřejné obchodní
společnosti však nakonec nedošlo. Továrna byla znárodněna vyhláškou ministerstva průmyslu
ze dne 27. 7. 1948. Následnou vyhláškou z 29. 7. 1948 byla začleněna do národního podniku
Svit, Zlín, pozdější Svit, Gottwaldov. Rozsah znárodnění stanovil výměr ministerstva
průmyslu ze dne 20. 12. 1950. Budovy a nemovitosti byly předány podle smlouvy ze dne 15.
5. 1950 do správy Moravskoslezských pletáren n. p. Rožnov pod Radhoštěm a provoz tímto
dnem převeden do koželužen národního podniku Svit v Otrokovicích.
3
II. Vývoj a dějiny archivního fondu
Z činnosti firmy Jan Kantorek, továrna na kůže, Rožnov pod Radhoštěm se dochovalo
velmi malé množství písemností. Tyto dokumenty byly převzaty při likvidaci podniku v roce
1950 národním podnikem Svit, Gottwaldov. Jejich stručný popis sestavil v roce 1958 vedoucí
spisovny Otakar Horák. V roce 1972 podnikový archivář Svitu František Prokeš dokumentaci
roztřídil a zpracoval formou prozatímního inventárního seznamu.
Následně byly archiválie předány na základě rozhodnutí Archivní správy MV ČSR ze dne
4. 3. 1983 Státnímu oblastnímu archivu v Opavě dne 13. 5. 1983 národním podnikem Svit,
Gottwaldov. Zaevidovány byly pod přírůstkovým číslem 18/83.
III. Archivní charakteristika archivního fondu
Fond Jan Kantorek, továrna na kůže, Rožnov pod Radhoštěm byl převzat z podnikového
archivu národního podniku Svit, Gottwaldov jako nezpracovaný. Písemnosti fondu vznikaly z
úřední, obchodní, provozní a jiné činnosti firmy. Dochoval se především materiál aktové
povahy a několik účetních knih. Část tohoto aktového materiálu byla ve spisovně národního
podniku Svit svázána do pevné vazby a v této formě ponechána i při pořádání. Aktový
materiál není nijak souvislý, původní registraturní pomůcky se nedochovaly. Z těchto důvodů
byly dokumenty při pořádání seřazeny podle uměle vytvořeného pořádacího schématu. Do
úvodní kapitoly „Vedení a správa“ byly začleněny dokumenty podávající svědectví o vývoji
firmy v období její konečné likvidace v roce 1950. Jsou to: přehledy majetku, seznamy
dodavatelů a odběratelů, korespondence o začlenění majetkové podstaty znárodněné firmy do
národního podniku Svit Gottwaldov a Moravskoslezské pletárny, národní podnik, Rožnov pod
Radhoštěm. Dokumenty staršího data z období před válkou se nedochovaly.
Do následujícího oddílu „Účetní knihy“ a „Účetní spisy“ byl soustředěn materiál účetního
charakteru, který tvoří hlavní knihy a pomocná kniha a dále také věcná konta.
Z činnosti firmy se dochoval materiál v rozsahu let 1946 – 1950 (1951). Počátkem vzniku
fondu je rok 1946, ze kterého je hlavní kniha firmy. Ukončení činnosti firmy a její likvidace
nastala v roce 1950, kdy byla její majetková podstata včleněna do národních podniků Svit,
Gottwaldov a Moravskoslezské pletárny, Rožnov pod Radhoštěm. Posteriorem fondu je rok
1951, ze kterého je korespondence o majetkovém vypořádání mezi oběma národními podniky.
Dokumenty jsou fyzicky dobře zachovalé a jsou psány česky a německy.
4
Pořádací schéma:
I. Spisový materiál
1. Spisy
a) Vedení a správa
II. Účetní materiál
1. Účetní knihy
2. Účetní spisy
Při pořádání byla provedena vnitřní skartace. Vyřazeny byly karty kont dodavatelů a
odběratelů firmy z roku 1948. Množství vyskartovaného materiálu činilo 0,06 bm.
Ke dni uspořádání obsahuje fond 5 inventárních jednotek, z toho 3 úřední knihy a 1 karton
spisů. Celkový rozsah fondu je 0,18 bm.
IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu
Z hlediska odborného jsou studijní možnosti badatelů ve fondu omezené. Z období
samostatného fungování firmy se dochovalo jen nepatrné množství materiálu. Je
pravděpodobné, že většinu písemností si ponechala rodina Kantorkových, které byla firma
znárodněna. Snad jen tři hlavní knihy z let 1946 – 1948 nám mohou vykreslit částečný obraz
ekonomické situace firmy v poválečném období.
V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky
Fond uspořádala a inventář sestavila v prosinci 2008 Bc. Andrea Jahnová v Zemském
archivu v Opavě.
Použité prameny:
Státní okresní archiv Vsetín, fond Okresní národní výbor Valašské Meziříčí, karton 236
5
Název fondu: Jan Kantorek, továrna na kůže, Rožnov pod Radhoštěm
Značka fondu: Kantorek, Rožnov
Časové rozmezí: 1946 – 1950 (1951)
Počet evidenčních jednotek: 4 (3 úřední knihy, 1 karton)
Počet inventárních jednotek: 5
Rozsah fondu v bm: 0,18 bm
Stav ke dni: 17. 12. 2008
Fond zpracoval: Bc. Andrea Jahnová
Pomůcku sestavil: Bc. Andrea Jahnová
Počet stran: 7
Inventář schválil: PhDr. Karel Müller
Č. j.: ZA/1821/2008
7