Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Zemského archivu v Opavě
pobočka Olomouc
Číslo listu NAD: 2813 Číslo pomůcky 1623
Zemská rada starších Církve československé pro Slezsko a
pohraniční Moravu, Ostrava
1921 – 1923
Inventář
Zpracovala: Jitka Balatková
Olomouc 2008
1
Ú v o d
I.
Vývoj původce archivního fondu
Dne 8. ledna 1920 byla založena v nedávno vzniklé Československé republice nová
církev, která rovněž přijala název „Československá“. Na Moravě a ve Slezsku řídilo tuto
církev zpočátku ústředí, které se jmenovalo Zemská rada starších (dále ZRS) pro Moravu a
Slezsko. To se ustavilo na schůzi delegátů náboženských obcí 2. listopadu 1920 v Olomouci a
Olomouc se rovněž stala jeho sídlem. Biskupským administrátorem pro Moravu a Slezsko byl
zvolen na jaře následujícího roku duchovní Matěj Pavlík z Kroměříže. V Brně se konalo 18.
srpna 1921 za účasti sto šesti delegátů ze šedesáti osmi náboženských obcí diecézní
shromáždění, z něhož vzešla diecézní rada (dále DR). Matěj Pavlík byl pak 23. listopadu 1922
zvolen už jen moravským biskupem.
Situace nové církve ve Slezsku a části severní Moravy k němu přiléhající nebyla od
začátku jednoduchá. Zástupci tamních náboženských obcí se shromáždili 28. dubna 1921 na
schůzi v Národním domě v Moravské Ostravě a zvolili tam rovněž Zemskou radu starších pro
Slezsko a pohraniční (někde se používá název „okolní“) Moravu. Poté, co celocírkevní sjezd
delegátů konaný 29. srpna 1921 ustanovil jen tři diecéze, začala tato ZR spadat pod
olomouckou diecézní radu, kde slezské a severomoravské věřící zastupoval radvanický farář
Ferdinand Stibor. Přijaté řešení se však ukázalo pouze jako dočasné, neboť biskup Matěj
Pavlík, vysvěcený srbským pravoslavným biskupem Dositejem a užívající od té doby jména
Gorazd, začal ve své moravské diecézi propagovat po návratu ze Srbska teologickou orientaci
církve na pravoslaví. Aby pro tento záměr získal i Ostravsko, povýšil tamní ZR na generální
vikariát a jmenoval Ferdinanda Stibora svým generálním vikářem. Zemská rada starších, ve
snaze čelit tomuto biskupovu úsilí, požádala v září 1922 radu ústřední o zřízení takového
generálního vikariátu, který by podléhal přímo jí. To ale podle státem schválené církevní
ústavy nebylo možné a ústřední rada tedy vyzvala věřící z Ostravska a části severní Moravy
k založení diecéze vlastní. Ti přikročili k realizaci tohoto návrhu a na schůzi delegátů všech
do té doby ustanovených náboženských obcí uskutečněné dne 8.listopadu 1922 ve Slezské
Ostravě zvolili samostatnou DR a také správce diecéze, jímž se stal Ferdinand Stibor. Na své
příští schůzi 22. listopadu se tato DR ustavila a Zemská rada starších pro Slezsko a pohraniční
Moravu likvidovala.
II.
Vývoj a dějiny archivního fondu
Písemnosti ZRS tvořily původně součást archivu Ostravské diecéze Československé
církve (husitské), s nímž byly na základě Depozitní smlouvy mezi olomouckou diecézí CČSH
a Zemským archivem v Opavě z 24. 4. 1997 čj. ZA 444/97 převezeny do jeho olomoucké
pobočky. Původní místo uložení byl kůr sboru CČSH v Ostravě-Michálkovicích.
2
III.
Archivní charakteristika archivního fondu.
Písemnosti ZRS byly vyčleněny z ostravského diecézního archivu na počátku jeho
inventarizace v r. 2008. Patřil k nim jejich samostatný starší nedatovaný inventář, který už je
zná jen jako zlomky jednak tzv. Agendy běžné (inv.č. 1/IC, sign. I a 2), jednak Tiskového
výboru (inv.č.2/Ic, sign. I a 2), který však nebyl nalezen. Tiskový výbor měl obsahovat podle
tohoto inventáře 17 listů písemností z let 1921-1922. Tzv. Agendu běžnou tvoří čtyři
jednotliviny, z nichž jedna obsahuje program ZRS a další tři jsou dopisy. Kniha se dochovala
jedna, nese název Protokolní kniha a jsou v ní zaznamenány zápisy nejprve ze zasedání ZRS a
od 22. listopadu 1922 ostravské DR. Původní signatury inventarizace zachovala.
Písemnosti se dochovaly ve srovnání se Zemskou radou starších v Olomouci jen ve
zlomku. Jsou psány česky, jsou v dobrém stavu a uloženy v jednom kartonu, do něhož byla
vložena i Protokolní kniha.
Instituce, z jejíž činnosti vzešel tento archivní fond, neměla ve svém úředním názvu na
kulatém razítku (hlavičkový papír se nedochoval nebo neexistoval) uvedeno své sídlo. Název
fondu byl tedy uměle doplněn o Ostravu, kde rada fakticky sídlila.
Vzhledem k velmi malému rozsahu fondu nebyly k němu pořízeny rejstříky.
Fond má ke dni 15. 12. 2008 5 inventárních jednotek a dvě jednotky evidenční, jeden
karton a jednu knihu, což je celkem 0,02 bm.
IV.
Stručný rozbor archivního fondu
Dochované dokumenty jsou cenným pramenem k historii první doby československé
církve a k poněkud dramatickému vývoji její teologické orientace, jehož projevem byla
tzv.pravoslavná krize, která se odehrála především na Moravě a ve Slezsku.
V.
Záznam o uspořádání archivního fondu
Fond zinventarizovala v roce 2008 Jitka Balatková, která také napsala úvod.
3
L i t e r a t u r a:
Balatková, J.: Zemská rada starších církve československé pro Moravu a Slezsko
v Olomouci. Olomouc 2005, rkp., úvod k inventáři.
Balatková, J.: Organizační vývoj československé církve (husitské) na Moravě a ve
Slezsku. XXVII. Mikulovské symposium 2002, Brno 2003, s. 227-241.
Kotlíková, M.: Vznik církve československé ve Slezsku 1920-1925 a příběh obce
Doubravy. Masarykova univerzita Brno, bakalářská práce, 2004, rkp.
Lomoz, J.: Organizační vývoj církve československé. Praha 1934 (zvl.otisk z časopisu
Svoboda svědomí).
Pokorný, F.: Schematismus československé církve 1933. Ročník první. Praha 1933.
Salajka, M.: Proces ustavování a duchovní správy náboženských obcí církve
československé husitské 1920-2003.
Urban, F.: Jak jsme pracovali. Olomouc 1948.
S e z n a m z k r a t e k :
CČS = Církev československá
DR = Diecézní rada
ZRS = Zemská rada starších
4
Název fondu Zemská rada starších pro Slezsko a pohraniční Moravu
Ostrava
Značka fondu ZRS CČS OS
Časové rozmezí 1921-1923
Počet evidenčních jednotek 2 (1 úřední kniha, 1 karton)
Počet inventárních jednotek 5
Rozsah v bm 0,02
Stav ke dni 17. 12. 2008
Fond uspořádala PhDr. Jitka Balatková
Pomůcku sestavila PhDr. Jitka Balatková
Počet stran: 6
Inventář schválil PhDr. Karel Müller, čj. ZA – Ol /574/2008
5