Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Jeseník


Číslo listu NAD: 143
Evidenční číslo pomůcky: 406















Místní národní výbor
ŠIROKÝ BROD

1945 - 1964


Inventář






Zpracovala:
Jarmila Syptáková

Jeseník 2008


I. VÝVOJ PŮVODCE ARCHIVNÍHO FONDU
Široký Brod (německy Breitenfurt) leží v údolí řeky Bělé na hlavní cestě z Jeseníku na Ostravu, mezi Písečnou a Mikulovicemi. Do roku 1964 byla obec samostatná, poté byla připojena k Mikulovicím. Ze správního hlediska spadala od roku 1850 k politickému i soudnímu okresu Frývaldov (Jeseník, německy Freiwaldau). Po zrušení soudních okresů patřila do okresu Jeseník, v letech 1960 - 1995 byla součástí okresu Šumperk. Po znovuobnovení okresu Jeseník 1. 1. 1996 se stal Široký Brod opět jeho součástí.
Obec byla osídlena výhradně německým obyvatelstvem. Až v roce 1930 se zde objevilo 5 Čechů. V té době žilo v obci 839 lidí. Poměr Čechů a Němců se obrátil po skončení druhé světové války v důsledku odsunu. Počet stálých obyvatel během několika let klesl víc jak o polovinu. V roce 1950 vykazovala obec pouze 397 obyvatel.
Široký Brod byl vždy především zemědělskou obcí. Na zdejších pozemcích hospodařilo JZD. Státní statek se bohužel v obci neudržel. Důvodem bylo špatné hospodaření podniku. K 1. 5. 1963 bylo JZD Široký Brod sloučeno s JZD Mikulovice v jeden ekonomický celek s názvem JZD "Hraničář" se sídlem v Mikulovicích. Mimo zemědělství byli občané zdejší obce zaměstnáváni především v Olšanských papírnách v Písečné, Hradci a v mikulovických Lisovnách nových hmot. V Širokém Brodě byly po válce dva obchody (smíšené zboží Jednota, prodejna masa), jedno pohostinství a provozovny okresního komunálního podniku.
Škola je v obci od roku 1782. Nová budova školy byla postavena v letech 1934 - 1935. Po výbuchu mostu přes řeku Bělou v roce 1938 v blízkosti školní budovy, byla stavba značně poničena a musela být provedena generální oprava. V českém jazyce se začalo vyučování se 45 žáky v jedné třídě 4. března 1946. Správou školy byla pověřena Marie Manišová. V následujícím roce bylo výnosem zemské školní rady v Brně povoleno vyučovat ve dvou třídách. Na škole byl jen první stupeň školní docházky, od šesté třídy děti dojížděly do nedalekých Mikulovic. S přibývajícími osídlenci přibývaly i děti ve školních lavicích. Od 1. 9. 1950 se děti učily ve třech třídách. Průměrně navštěvovalo školu 60 - 80 žáků. Ve školním roce 1975/76 klesl průměrný počet žáků na polovinu (cca 30 dětí), což vedlo nejdříve ke zrušení jedné třídy a 30. 6. 1986 ke zrušení celé školy. Při škole fungovala od 3. 11. 1958 družina mládeže. Od 1. září 1950 byla v obci v provozu mateřská škola s celodenním provozem, kterou zřídilo MNV. Do školky docházely děti od 2 do 6 let, které byly v jednom smíšeném oddělení. Ve školce byla stravovna, do které chodily i děti ze základní školy. Pro děti pracujících rodičů byl v roce 1953 zřízen zemědělský útulek.
O kulturu se obci starala osvětová beseda. Její součástí byla knihovna umístněná v budově MNV. V roce 1960 měla knihovna 1178 svazků knih, vedoucím knihovny byl Vlastimil Šlonc. Každou neděli promítalo kino v sále kulturního domu. Průměrně chodilo na představení šedesát lidí. Při MNV byl 18 členný divadelní soubor, který pořádal dvakrát do roka představení. Místní rozhlas byl využíván rozhlasovým kroužkem. Dále v Širokém Brodě fungovaly ČSM, ČSČK, VŽ, Svazarm, SOKOL, ČSPO. V šedesátých letech byla zřízena poradna pro matky s dětmi.
Na katastru obce stojí jednolodní kostel Povýšení sv. Kříže postavený v roce 1825 v romantizujícím slohu. V září téhož roku byl kostel vysvěcen. Po padesáti pěti letech, v roce 1880, byl kostel renovován. Dalších velkých oprav se kostel dočkal v letech 1932 - 1933. K významným památkám Širokého Brodu patřila také raně klasicistní budova bývalého statku tak zvaný "zámeček". Po rekonstrukci v roce 1976 sloužila budova jako rekreační zařízení, v devadesátých letech minulého století ji však zpustošil ničivý požár.


Správní vývoj
Národní výbory začaly vznikat na osvobozeném území jako prozatímní orgány veřejné správy ve všech jeho oblastech na základě Košického vládního programu z 5. dubna 1945, v němž byla zakotvena působnost národních výborů. Jejich postavení a pravomoci byly upraveny vládním nařízením č. 4/1945 Sb. ze dne 5. 5. 1945, které bylo částečně pozměněno vládními nařízeními č. 44/1945 Sb. ze dne 7. 8. 1945 a č. 45/1945 Sb. ze dne 24. 8. 1945. Národní výbory v obcích byly přímo podřízeny příslušným okresním národním výborům. Národní výbor tvořilo plénum, rada, předseda, referenti a komise. V pohraničních oblastech, kde se očekávaly velké přesuny obyvatelstva v souvislosti s odsunem Němců a následným osidlováním, však nebylo možné ihned provést regulérní volby. Tuto situaci řešil dekret č. 18/1944 Úředního věstníku. V obcích a okresech s převážnou většinou státně nespolehlivého obyvatelstva měli být namísto národních výborů jmenováni správní komisaři nebo komise a k nim, podle místních poměrů, měl být přibrán ke spolupráci zástupce státně spolehlivého obyvatelstva. Taková situace byla po osvobození Rudou armádou 8. května 1945 i v Širokém Brodě. O obec se starali 4 samosprávní zaměstnanci. Obecním tajemníkem byl Stanislav Hudeček, zásobovacím referentem Jindřich Látal, kancelářská úřednice Marie Erglerová a obecní sluha Josef Šindler. Prvním správním komisařem byl v roce 1945 Josef Prskavec z Mikulovic, dalším Josef Prokop. Komisař měl na starost zajištění a konfiskaci nepřátelského majetku (dle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 108/1945 Sb.), následně příděl nemovitostí novým osídlencům a odsun Němců. Datum prvního ustavení MNV nebylo zjištěno. Dne 16. 2. 1946 na ustavující schůzi nově zvoleného MNV byl jednohlasně jmenován do funkce předsedy Jan Filka, který ji však zastával pouze necelého půl roku. Podle výsledků parlamentních voleb 30. 6. 1946 zvítězila v obci s převahou 95 hlasů Komunistická strana Československa, na druhém místě následovala Československá strana národně socialistická se 63 hlasy a na třetím Československá strana lidová pouze se 7 hlasy. Do čela obce byl zvolen Josef Tesák. V červenci 1946 byly jmenovány při MNV komise: finanční, rolnická, živelní, mléčná, býčí, stavební a výbory: školní, kostelní a honební. V září roku 1948 byl na zasedání rady a plenárního zasedání jmenován čestným občanem Širokého Brodu Václav Kopecký, ministr informací. Po únoru 1948 patřil Kopecký k příznivcům trestu smrti a těch největších trestů pro odpůrce socialismu. Josefa Tesáka postupně vystřídali v předsednickém křesle Ladislav Bašný (1950 - 1952), František Spurný (1952 - 1953), Stanislav Maňas (1953 -1956), Josef Vorlíček (1956 - 1957). V květnu 1957 byla do funkce jmenována Marie Baronová. Na MNV pracovaly komise zemědělská, finanční, zemědělská a Výbor žen. Marie Baronová, členka KSČ a VŽ byla zvolena ve dvou volebních období a vedla obec až do sloučení Širokého Brodu s Mikulovicemi v roce 1964.



II. VÝVOJ A DĚJINY ARCHIVNÍHO FONDU
Archivní fond vznikl z činnosti Místního národního výboru v Širokém Brodě. První archivní prohlídku a skartaci provedl okresní archivář Josef Dvořák v roce 1953. Bylo vyskartováno asi 120 kg papíru. Další archivní prohlídku uskutečnil 14. 11. 1959 okresní archivář J. Král, který sepsal uložené dokumenty na úřadě a zjistil, že se nedochovala německá obecní kronika a poválečná se nevede. Povolení ke skartaci bylo vydáno na 80 kg dokumentů (účetní doklady, zemědělská agenda). Poslední skartace byla provedena 24. března 1964 před likvidací úřadu. Byly vybrány archiválie, které byly určeny k předání do archivu. Do archivní péče byly dokumenty "A" z Širokého Brodu převzaty 24. 6. 1965 a uloženy do pobočky v Javorníku (pracoviště Okresního archivu Šumperk). Přírůstek byl zaevidován pod č. 14/65. K 1. 1. 1996 byl fond převzat do správy Státního okresního archivu Jeseník jako zpracovaný.



III. ARCHIVNÍ CHARAKTERISTIKA ARCHIVNÍHO FONDU
Dokumenty archivního fondu Místní národní výbor Široký Brod zpracovali v Šumperku v roce 1975 archiváři František Pánek a Růžena Suchanová. František Pánek vypracoval inventární seznam, evidovaný pod číslem pomůcky 54. K seznamu uspořádal Pavel Pupík v roce 1997 v SOkA Jeseník neevidované dodatky převzaté ze SOkA Šumperk. V roce 2007 provedla Jarmila Syptáková vnitřní skartaci, celý archivní fond nově uspořádala a zinventarizovala.


Archivní fond byl uspořádán podle Pořádacího schématu pro archivní fondy místních národních
výborů a městských národních výborů z roku 2001 tímto způsobem:

A. Úřední knihy
Knihy správní
B. Spisový materiál
Registraturní pomůcky
Spisy
1. Statutární záležitosti organizace, kontrola
2. Vnitřní správa a ochrana veřejného pořádku
3. Evidence obyvatelstva, matriční záležitosti
4. Finance a plánování
5. Územní plánování a výstavba obce
6. Místní hospodářství
7. Doprava a spoje
8. Zemědělství
9. Vodní hospodářství
10. Zdravotnictví a sociální péče
11. Školství
12. Kultura
13. Církevní záležitosti
C. Účetní materiál
Účetní knihy

Knihy jsou členěny tématicky s vnitřním chronologickým řazením. Spisový materiál je uspořádán dle obsahu do věcných skupin. Pokud se jedná o dokumentaci k nemovitému majetku je soustředěna do kapitoly 4. "Finance a plánování". Pouze záležitosti zemědělských nemovitostí jsou zařazeny do kapitoly 8. "Zemědělství". Při pořádání byla provedena vnitřní skartace, o níž je vypracován protokol. Celkem bylo vyskartováno 0,14 bm spisového materiálu. Skartovány byly především triplikáty dokumentů, prázdné obaly a složky, urgence dodávek zboží, upomínky plateb. Dále bylo vyskartováno 7 ks účetních knih, které obsahovaly duplicitní záznamy o celkovém rozsahu 0,03 bm.
Fyzický stav archiválií je dobrý. Jazykem fondu je čeština.
Časový rozsah archivního fondu je 1945 - 1964. Ke dni uspořádání čítá fond 93 inventárních jednotek, 42 evidenčních jednotek, tj. 30 úředních knih (1946 - 1964), 5 podacích protokolů (1945 - 1962) a 7 kartonů spisového materiálu (1945 - 1964).


IV. STRUČNÝ ROZBOR OBSAHU ARCHIVNÍHO FONDU
Badatelsky nejcennějším materiál jsou především zápisy ze zasedání rady a pléna. Konfiskační agenda se bohužel nedochovala žádná, dokumenty týkající se národní správy a následných přídělů jsou bohužel zachovány jen mezerovitě.


V. ZÁZNAM O USPOŘÁDÁNÍ ARCHIVNÍHO FONDU A SESTAVENÍ POMŮCKY
Archivní fond v letech 2007 - 2008 inventarizovala a inventář včetně úvodu vyhotovila Jarmila Syptáková ve Státním okresním archivu Jeseník.




Seznam zkratek:
ČSČK Československý červený kříž
ČSM Československý svaz mládeže
ČSPO Československý svaz požární ochrany
JZD Jednotné zemědělské družstvo
KSČ Komunistická strana československá
MNV Místní národní výbor
Sokol Česká obec sokolská
Svazarm Svaz pro spolupráci s armádou
VŽ Výbor žen

























Název fondu: Místní národní výbor Široký Brod
Značka fondu: MNV Široký Brod
Časové rozmezí: 1945 - 1964
Počet evidenčních jednotek: 42 (30 úředních knih, 5 podacích protokolů, 7 kartonů)
Počet inventárních jednotek: 93
Rozsah v bm: 1,26 bm
Stav ke dni: 20. 3. 2008
Fond zpracoval: Jarmila Syptáková
Pomůcku sestavil: Jarmila Syptáková
Počet stran: 15
Inventář schválil: Mgr. Bohumila Tinzová, ředitelka
Č.j. : SOkA-Je/39/2008