Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Jeseník


Číslo evidenčního listu NAD: 752
Evidenční číslo archivní pomůcky: 408






Sbírka archiválií různého původu
1620 - 2000




Inventář








Zpracoval:
Mgr. Květoslav Growka



Jeseník 2008

-2-
Úvod
I. Vývoj původce archivní sbírky

Původce archivní sbírky lze vymezit do tří skupin. První v tomto případě zásadní skupinu tvoří materiály bývalých městských muzeí okresu Jeseník - v Javorníku, Jeseníku a Vidnavě.
K založení městského muzea v Javorníku došlo z popudu agilních členů zdejší sekce Moravsko-slezského sudetského horského spolku (MSSGV). Vytýčili si za úkol prozkoumat ruiny nedalekého hradu Rychleby. Výzkum prováděl od roku 1900 úředník komorního ředitelství vratislavského biskupství Bruno König (1865-1945). 10. září 1902 byly archeologické nálezy, zejména keramika a železné předměty, zpřístupněny veřejnosti na výstavě v budově radnice. Tento den je všeobecně považován za vznik městského muzea v Javorníku.
Později, když se městská spořitelna odstěhovala z budovy radnice do nových prostor, získalo muzeum její místnosti, a tím i příležitost k dalšímu rozvoji. Počátkem 20. let se javornická sekce MSSGV rozhodla rozšířit sbírkový fond o přírodovědný oddíl. Za tímto účelem byl v březnu 1923 zvolen muzejní výbor. Jeho členy byli: kustod muzea Bruno König, městský tajemník Adolf Altmann, úředník spořitelny Walter Böse a Dr.med. Adolf Paupie (1867-1942), který byl zvolen předsedou muzejního výboru. Dne 24. listopadu 1935 byla nová expozice otevřena pro veřejnost.
Důležitým mezníkem v dějinách muzea se stal 28. duben 1936, kdy se spolek MSSGV rozhodl věnovat veškeré muzejní sbírky obci Javorník. Obec se zavázala, že bude o muzeum nadále pečovat a financovat ho. Změny nastaly ve vedení muzea, čtyři osoby v sedmičlenném výboru byly jmenovány městskou radou. Předsedou muzejního výboru zůstal Adolf Paupie, jeho zástupcem se stal Rudolf Kollibabe (1886-1964), který po smrti Adolfa Paupieho převzal předsednictví. V roce 1943 byly některé vzácné sbírkové předměty uschovány v městském archivu. Vzhledem k blížícímu se konci 2. světové války bylo muzeum uzavřeno.
Po delší dobu bylo muzeum bezprizorní, až Vlasta Kamencová-Smolková (1923-1986) začala připravovat zpřístupnění sbírek veřejnosti - došlo k tomu 1. prosince 1951. O dva roky později byly sbírky městského muzea přemístěny na zámek Jánský Vrch. V roce 1960 však bylo v rámci nového společenského uspořádání socialistického Československa městské muzeum zrušeno a jeho sbírky spojeny s fondy zámeckého muzea.
Vznik městského muzea v Jeseníku souvisel s konáním místní výstavy pod názvem "Starý Frývaldov a okolí" v r. 1897, jež vzbudila mezi obyvateli města značný zájem. Bezprostředním podnětem vzniku muzea se však stal až nález kamenného kříže na farském pozemku v r. 1900, vztahující se údajně ke smrti jesenického kata Wagnera (správně Waxmana). Představitelé města tuto myšlenku schválili 19. 10. 1900 a 9. 1. 1901 se utvořil přípravný výbor v čele s děkanem Josefem Neugebauerem (1850-1926). Prvním kustodem budoucích muzejních sbírek se stal pedagog Adolf Kettner (1849-1932).
Muzeum bylo otevřeno 17. 12. 1905 ve čtyřech místnostech budovy tzv. Pedagogia v bývalé Školní ulici (dnes součást nižšího gymnázia, Komenského ul.). Činnost muzea se řídila stanovami schválenými zastupitelstvem města 1. 4. 1910. Vzhledem k trvale stísněným podmínkám hledali členové muzejního výboru lépe vyhovující prostory pro uložení sbírkových předmětů. Od r. 1927 jednali o přeložení muzea do budovy jesenické Vodní tvrze, avšak k realizaci tohoto záměru došlo až r. 1932, kdy byl dán komorním ředitelstvím vratislavského biskupství souhlas k umístění sbírky do několika místností tvrze. Po smrti prvního kustoda se správy muzejních sbírek ujal v r. 1932 Dr. phil. Franz Peschel (1889-1968), jehož zásluhou došlo ve 30. letech k vytvoření nové muzejní expozice. V období 2. světové války a po jejím ukončení nebyla sbírkám věnována patřičná ochrana, takže část cenných exponátů byla zničena či zcela ztracena.
K obnově muzejní práce a k zpřístupnění sbírkových fondů došlo postupně až r. 1946 péčí městského archiváře a knihovníka Josefa Dvořáka (1883-1955). Po několikerém stěhování instituce a rekonstrukci Vodní tvrze r. 1955 byla zde následně upravena nová expozice a vytvořen poválečný sbírkový fond.

-3-

Městské muzeum ve Vidnavě bylo založeno v roce 1896 a na podporu jeho činnosti vznikl v roce 1902 muzejní spolek. Majetek, který spravovalo muzeum, patřil však městu. Výbor tvořili 4 členové, z nichž místní gymnaziální profesor Julius Neugebauer zastával hodnost muzejního kustoda. Schůze výboru se do roku 1906 konaly pouze třikrát. Pak činnost muzea i spolku, jak se zdá, ustala zcela. Další schůze výboru se sešla až v roce 1917, kdy ten dosavadní již vymřel a bylo nutno nutno zvolit nový. Ani to však nepozvedlo muzejní činnost, výbor se v následujícím období do r. 1931 sešel jen dvakrát.
Teprve roku 1931 se spolková činnost, a tím i práce muzea oživila. Stalo se tak na popud Dr. Rudolfa Fitze, arcibiskupského archiváře v Javorníku, který pocházel z Malé Kraše. Fitz vypracoval pro muzeum nové stanovy, schválené pak městskou radou 24. dubna 1931. Fitz byl zvolen předsedou výboru, jeho zástupcem se stal Ing. Franz Kiegler, zaměstnanec továrny na šamotové výrobky ve Vidnavě. Ten byl zaníceným geologem a archeologem. Podle stanov bylo hlavním cílem muzea i spolku sbírat předměty, rukopisy a tisky vztahující se k dějinám města Vidnavy. Dr. Fitz jednal s městem i o převzetí městského archivu, pro tyto účely byly muzeu vyčleněny dvě místnosti v zámku, do kterých byl městský archiv po částech v letech 1934 a 1938 přenesen. Od roku 1937 byl vedením archivu pověřen městský kronikář Franz Then.
Po vypuknutí druhé světové války byli dva hlavní činovníci muzea a spolku Dr. Fitz a Ing. Kiegler povoláni k vojsku a muzejní činnost prakticky ustala. Po roce 1945 byla sbírka muzea, tedy ta její část, která obsahovala trojrozměrné předměty, předána muzeu v Jeseníku, kdežto písemnosti spolku se sbírkou písemných dokladů byly předány archivu v Opavě.
Druhou skupinou jsou anonymní, resp. náhodní původci. Jmenujme za všechny neznámou obchodní firmu se sídlem patrně ve Vratislavi, Ruth Ungerovou, osobu se zcela neznámou totožností, patrně z Jeseníku.
Třetí skupinu původců sbírky tvoří jedinci, o jejichž existenci se prakticky dovídáme jen z torza dokumentů, či z jednotlivin, které původně tvořily samostatné osobní fondy: Karel Bury, trafikant z Jeseníku a španělský interbrigadista; Ferdinand Ehrlich, kněz z Vidnavy; Adolf Fischer, úředník spořitelny ve Vidnavě; Franz Görtler, hodinář z Javorníku; Franz Kutschera, učitel z České Vsi; Ignatz Müller, financ z Vidnavy; Julius Neugebauer, profesor z Vidnavy; Josef Pompe, hospodář z Dolního Domašova; Aloisie Schittenhelmová, učitelka u Bílého Potoka; Josef Schwach, kněz ze Staré Červené Vody; Wilhelm Seipelt, hospodář z Vlčic; Walter Wolf, profesor z Jeseníku; Franz Lakowsky, hostinský ze Zlatých Hor a Ignaz Stöhr, faktor ze Zlatých Hor.


II. Vývoj a dějiny archivní sbírky
Sbírka dokumentačního materiálu (NAD 616) vznikla vytříděním při ukládání neevidovaného materiálu převzatého z SOkA Šumperk na základě delimitačního protokolu k 1.1.1996 do SOkA Jeseník.

a) Sbírka se v průběhu doby rozrostla o následující přírůstky:
17. 2. 1997, př. č. 9/97, č. j. 81/14a/97 - z VMJ Jeseník: 1 kniha - 0,01 bm;
18. 6. 1997, př. č. 26/97, č. j. 293/14a/97 - od A. Začala: 4 jednotliviny - bez metráže;
16. 6. 1998, př. č. 38/98, č. j. 336/14a/98 (z 21. 7. 1998) - (delim. od: SOkA Šumperk): 1 karton - 0,1 bm;
7. 12. 2000, př. č. 51/00, č. j. 550/14a/00 - z VMJ Jeseník: 5 balíků, 21 fotografií, 4 jednotliviny - 0,05 bm;
8. 1. 2001 byl do sbírky přiřazen jinam nezařaditelný materiál ze zrušených sbírek městských muzeí - 38 kartonů, čímž došlo k radikální změně časového rozsahu, změně evidenčních jednotek a metráže;
28. 5. 2001, př. č. 8/01, č. j. 241/14a/01 (delim. od: SOkA Šumperk): 3 kartony - 0,42 bm;
24. 1. 2002, př. č. 5/02, č. j. 55/14a/02 (delim. od: SOkA Šumperk): 1 kniha - 0,07 bm;
-4-

24. 1. 2002, př. č. 6/02, č. j. 55/14a/02 (delim. od: SOkA Šumperk): 5 negativů;
14. 11. 2002, př. č. 38/02, č. j. 493/14a/02 (delim. od: SOkA Šumperk): 3 kartony - 0,35 bm; část přírůstku byla dořazena k fondům, kam provenienčně patří;
26. 2. 2003, př. č. 13/03, č. j. 74/14a/03 (delim. od: SOkA Šumperk): 1 balík - 0,02 bm;
24. 11. 2003, př. č. 108/03, č. j. 455/14a/03 - od J. Matlochy: 1 balík - 0,05 bm;
1. 4. 2004, př. č. 57/04, č. j. 128/14a/04 (delim. od: SOkA Šumperk): 1 balík - 0,03 bm;
8. 12. 2004, př. č. 116/04, č. j. 470/14a/04 - od M. Neubauerové: 1 fotoalbum - 0,01 bm;
18. 4. 2006, př. č. 7/06, č. j. SOkA-Je/99/2006 (delim. od: SOkA Šumperk - materiál předaný původně V. Pecikiewiczem z Karviné): 1 balík - 0,01 bm;
14.11. 2006, př. č. 35/06, č. j. SOkA-Je/242/2006 - od V. Pecikiewicze: 1 balík - 0,01 bm.
12. 1. 2007, zrušení samostatného fondu Cech babiček a ranhojičů Vidnava (NAD 420) a jeho začlenění do Sbírky dokumentačního materiálu: 4 listiny po r. 1526 (1836 - 1860) - 0,15 bm;
12. 1. 2007, zrušení samostatného fondu Cech zahradníků Vidnava (NAD 424) a jeho začlenění do Sbírky dokumentačního materiálu: 1 listina po roce 1526 (1778) - 0,01 bm.
16.4.2008, převzetí ze ZA Opava č.j. ZA/747/2008 1 mikrofilmu a 1 souboru fotokopií kroniky Javorníku (1962-1969); 0,03 bm.

b) Ze sbírky byly v průběhu doby archiválie též delimitovány:
13. 6. 2005, úb. č. 12/05 (1/05), č. j. SOkA-Je/154/2005 (delim. do: ZA v Opavě): 1 karton - 0,11 bm;

c) V průběhu pořádání Sbírky dokumentačního materiálu byly v roce 2008 ze sbírky vyčleněny jednotliviny, které byly následně zařazeny do příslušných archivních fondů:

Sbírka pohlednic a fotografií (NAD 256): 161 fotografií z let 1934 -1976 a 1 rodinné album Ruth Ungerové z let 1921-1929), 0,11 bm;
Archiv města Javorník (NAD 277): 4 ks grafických listů a kreseb Javorníku, Jánského Vrchu a hřbitovní kaple sv. Kříže, s.d., 0,01 bm;
Archiv města Jeseník (NAD 278):
4 ks grafických listů Jeseníku a Gräfenberku, s.d.; 0,01 bm;
1 balík (dobrovolní hasiči, hospodářství města),1905-1944; 0,06 bm;
1 soubor plánů /2 ks/ a výkresů /11 ks/ (soutěžní návrhy na výstavbu gymnázia), 1917
Archiv města Vidnava (NAD 279):
3 elenchy k registratuře městského úřadu, 1813-1858; 0,01 bm;
1 balík (odhalení pamětní desky prof. Adolfu Lorenzovi - korespondence, výstřižky z novin, slavnostní řeč, 6 ks fotografií, 1935; 6 ks fotografií spolužáků a učitelů A. Lorenze [1880]-1924; kresebný návrh desky J. Obetha); [1880]-1935; 0,03 bm
MNV Jeseník (NAD 131):
1 balík (redakční rady, zábavy, revizní zprávy podniku Vřes), 1947-1980; 0,02 bm;
1 plán (návrh umístění 12třídní obecné školy, Jeseník), 1947, 0,01 bm;
Okresní úřad Jeseník I (NAD 307):
1 balík (sumář ke sčítání lidu 1869; zřízení skupinového vodovodu Vodovodním svazem soudního okresu Vidnava, 1936;); 1869-1936; 0,04 bm;
Landrát Jeseník (NAD 318): 1 balík (soupis nemovitých kulturních památek Jesenicka), 1941; 0,01 bm;
Tělovýchovná jednota RD Jeseník (NAD 715): 1 balík, oddíl odbíjené (spisy + 22 fotografií), 1968-1984; 0,02 bm;
Rodinný archiv Schubertů, Jeseník (obchodníci, Jeseník, nám. Svobody čp. 25-26) (vznikne nový fond): 1 karton (úřední korespondence, žádosti a kupní smlouvy), 1796-1868; 0,13 bm;
Knihovna SOkA, odd. notového materiálu: 5 kartonů notového materiálu, s.d., 0,60 bm;
Sbírka rukopisů (NAD 650): 1 lékařská veterinářská kniha, [1820], 0,01 bm; 1 kniha účtů zákazníků, 1817-1831, 0,06 bm.


-5-

d) V průběhu pořádání Sbírky dokumentačního materiálu byla v roce 2008 ze sbírky vyčleněna nová Sbírka archiválií různého původu (NAD 752): 5 listin, 16 kartonů, 1639-2000, 2,61 bm.

e) V průběhu pořádání Sbírky archiválií různého původu byly v roce 2008 do sbírky přičleněny zrušené osobní fondy:
NAD 228 Bury Karel 1942-1948 1 karton 0,11 bm
NAD 229 Ehrlich Ferdinand 1872-1911 1 karton 0,11 bm
NAD 233 Fischer Adolf 1932-1939 1 karton 0,11 bm
NAD 237 Görtler Franz 1843-1854 1 karton 0,11 bm
NAD 245 Kutschera Franz 1917-1918 1 rukopis 0,01 bm
NAD 247 Leder Hans 1790-1943 1 karton 0,11 bm
NAD 251 Müller Ignatz 1895-1915 1 karton 0,11 bm
NAD 254 Neugebauer Julius 1874 1 rukopis 0,01 bm
NAD 260 Pompe Josef 1902-1943 1 rukopis 0,05 bm
NAD 265 Schittenhelm Aloisie (1844)1914-1938 1 rukopis, 1 balík 0,11 bm
NAD 269 Schwach Josef 1826-1871 1 karton 0,11 bm
NAD 270 Seipelt Anna a Wilhelm 1938 1 rukopis 0,03 bm
NAD 275 Wolf Walter 1815-1816 1 karton 0,11 bm
NAD 554 Lakowsky Franz 1815-1846 1 kniha 0,03 bm
NAD 555 Stöhr Ignaz 1824-1836 1 kniha 0,03 bm

Tyto samostatné osobní fondy byly neopodstatněně založeny ve Státním okresním archivu Šumperk v 70. letech vesměs jako nezpracované balíky o malém rozsahu. V roce 2005 byly přemanipulovány, balíky byly uloženy do kartonu, čímž došlo ke změně metráže a typu evidenčních jednotek. Avšak vzhledem k povaze dokumentů bylo rozhodnuto o jejich zrušení.V případě přírodovědce Hanse Ledera se navíc nejednalo o jeho pozůstalost, ale o materiály, které o něm shromažďoval městský úředník z Javorníku Rudolf Kollibabe.


III. Archivní charakteristika archivní sbírky

Dokumenty byly uspořádány věcně s použitím uměle vytvořeného pořádacího schématu, které - vzhledem k specifickému charakteru sbírky - kombinuje archivní zásady pořádání s muzeologickým přístupem, který archiválie člení regionálně a vykazuje po jednotlivinách. Dále toto schéma přihlíží k počtu archiválií, jež z valné většiny vznikly metodou sbírkotvorné činnosti a formou daru: jedná se převážně o jednotliviny. Nedají se pak z různých příčin zařadit k původci archiválií. V případě varií jde často o archiválie naprosto anonymní, neurčitelné. Výjimku snad tvoří původní muzejní podsbírka vysvědčení, ale ani ta nemá valnou výpovědní hodnotu o svém původci, tj. o konkrétní škole, nebo o osobě držitele vysvědčení, protože je vázána na bydliště žáka. V případě obcí Jesenicka bylo možné provést třídění do čtyř základních skupin. U lokalit z jiných regionů a zemí šlo toto hledisko uplatnit jen částečně. Kompromisní hledisko, vyjádřené značným množství podkapitol a regest i u jednotlivin, je však praktické pro dořazování dalších přírůstků.

I. Listiny
1. Listiny od rodu (chronologicky)
2. Diplomy a výuční listy (tématicky)
3. Ostatní listiny (chronologicky)
II. Soubory archiválií k jednotlivým obcím Jesenicka
1. Matriční doklady
2. Osobní doklady
3. Drobné osobní a rodinné fondy
4. Jiné dokumenty
-6-

III. Soubory archiválií z jiných regionů
IV. Varia, anonymní
V. Obrazový materiál
1. Grafiky a kresby
2. Reprodukce

Vnitřní skartace nebyla provedena.
Fyzický stav sbírky lze vykázat zvlášť pro listiny jako poškozený, s charakterem poškození: křehkost, lámavost, trhliny a přelomení. V roce 2005 bylo za účelem konzervace listin vyčleněno z nezpracované sbírky 12 jednotlivin listinného charakteru. Všechny byly konzervovány v konzervační dílně ZA v Opavě (konzervační protokoly č. 51, 52, 56, 57, 58, 59/2005). Zároveň byly pořízeny jejich studijní a bezpečnostní kopie, přičemž byly všechny jednotliviny vykázány již jako listiny (Listiny - film č. 2). Po zrušení samostatného fondu Cech babiček a ranhojičů Vidnava (NAD 420) a jeho sloučení se Sbírkou dokumentačního materiálu byly 4 listiny (1836 - 1860) v roce 2005 konzervovány v konzervační dílně ZA v Opavě (konzervační protokol č. 63/2005). Zároveň byly pořízeny jejich studijní a bezpečnostní kopie (Listiny - film č. 2). Po zrušení samostatného fondu Cech zahradníků Vidnava (NAD 424) a jeho sloučení se Sbírkou dokumentačního materiálu byla 1 listina (1778) v roce 2005 konzervována v konzervační dílně ZA v Opavě (konzervační protokol č. 21/2005). Listiny jsou uloženy v prešpánových složkách a krabicích EMBA. Stav ostatních archiválií je dobrý.
Jazykem sbírky je převážně němčina, poté následuje čeština, latina, polština, ruština, francouzština a italština.

Ke dni uspořádání čítá sbírka 506 inventárních jednotek a 120 evidenčních jednotek, tj.
24 listin (inv. č. 1-24) z let 1620-1860; 0,33 bm;
5 úředních knih (inv. č. 33, 149, 391, 392, 399) z let 1815-1933; 0,12 bm;
9 rukopisů (inv. č. 48, 76, 80, 148, 162, 163, 164, 362, 376) z let 1799-1943; 0,17 bm;
13 fotografií (inv. č. 151, 192, 193, 206) z let [1902]-1969; 0,03 bm;
1 mikrofilm (inv.č. 150) z roku 1962; 0,01 bm;
1 razítko (inv.č. 381) z roku 1940; 0,07 bm;
43 grafických listů a kreseb (inv. č. 478-497) z let 1776-1948; 0,06 bm;
1 jiné (soubor vyznamenání, inv. č. 203) z let 1963-1980; 0,07 bm;
23 kartonů spisového materiálu z let 1639-2000; 2,68 bm.
Všechny evidenční jednotky, kromě listin, jsou uloženy v kartonech. Celkový rozsah sbírky činí 3,54 bm.

IV. Stručný rozbor obsahu archivní sbírky
Materiály uložené ve sbírce mají spíše zprostředkovanou dokumentární hodnotu, protože nevypovídají mnoho o původci vzniku těchto archiválií. Mohou však doplňovat jiné archivní fondy, kupř. fondy škol do roku 1945, které obsahují vesměs jen třídní výkazy, o ukázky různých typů vysvědčení. Listiny a různé druhy osobní dokumentace mohou sloužit při výstavní činnosti, kupř. k dějinám jednotlivých obcí Jesenicka.


V. Záznam o uspořádání archivní sbírky a sestavení pomůcky

Sbírku dokumentačního materiálu v roce 1997 prozatímně utřídil a seznam k ní sepsal Jiří Švub. V roce 2002 byla pomůcka zrušena. Sbírku archiválií různého původu roku 2008 ze Sbírky dokumentačního materiálu vydělil, uspořádal a inventář včetně úvodu zpracoval Mgr. Květoslav Growka.

-47-





















Název fondu: Sbírka archiválií různého původu
Značka fondu: Sb - archiválie různé
Časové rozmezí: 1620-2000
Počet evidenčních jednotek: 120 (24 listin, 5 úředních knih, 9 rukopisů, 13 fotografií, 1 mikrofilm, 1 razítko, 43 grafických listů a kreseb, 1 jiné a 23 kartonů)
Počet inventárních jednotek: 506
Rozsah v bm: 3,54 bm
Stav ke dni: 16. 6. 2008
Fond zpracoval: Mgr. Květoslav Growka
Pomůcku sestavil: Mgr. Květoslav Growka
Počet stran: 47
Inventář schválil: Mgr. Bohumila Tinzová
Č. j.: SOkA-Je/ 42 /2008