Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Jeseník


Číslo listu NAD: 144
Evidenční číslo pomůcky: 412












Místní národní výbor
Tomíkovice

(1943) 1945 - 1960


Inventář









Zpracovala:
Jarmila Syptáková

Jeseník 2009

I. VÝVOJ PŮVODCE ARCHIVNÍHO FONDU

Obec Tomíkovice (německy Domsdorf) se rozkládá v údolí Skorošického potoka, severně od Žulové. Její trvalou součástí je část Žlíbek, kterou protéká říčka Vidnavka a vede zde železniční trať Dolní Lipová - Javorník. V roce 1950 byla obec na nátlak ONV Jeseník do roku 1955 administrativně připojena k obci Kobylá. Toto sloučení se však neosvědčilo. Svou samostatnost navždy ztratily Tomíkovice v r. 1960, kdy byly natrvalo připojeny ke Skorošicím. V roce 1976 se Skorošice včetně Tomíkovic staly místní částí Žulové. V roce 1990 se Skorošice osamostatnily, Tomíkovice zůstaly částí Žulové, kam patří i dnes.
Před první světovou válkou byly Tomíkovice výlučně německou obcí. V roce 1930 se k české národnosti hlásilo 9 osob. Situace se změnila po roce 1945 s odsunem Němců a příchodem nových osídlenců. Poměr národností se obrátil. Bohužel, příchod českých obyvatel nezabránil postupnému snižování počtu trvale žijících osob. V roce 1950 měla obec pouze 302 obyvatel, v roce 1991 měla tato část Žulové již jen 233 obyvatel.
Po druhé světové válce našli v Tomíkovicích uplatnění spíše zemědělci. Pozemky v Tomíkovicích obhospodařovalo JZD a státní statky, které v roce 1949 převzaly do své správy bývalý fojtský statek. Socializace vesnice byla provedena téměř na sto procent. V roce 1959 byli v Tomíkovicích již jen dva soukromě hospodařící zemědělci. V roce 1980 předal Státní statek v Žulové veškeré tomíkovické pozemky zemědělskému družstvu v Bernarticích.
Po osvobození bylo vyučování na zdejší škole zahájeno 2. září 1946. První učitelkou byla paní Gruhnová, která první školní rok učila v jedné třídě 24 dětí. V únoru 1947 ji vystřídal Josef Hladký. Od školního roku 1948/1949 probíhalo vyučování ve dvou třídách. Rozhodnutím odboru školství ONV v Šumperku byla škola k 30. 6. 1977 zrušena. Část dětí přešla do ZDŠ v Žulové, druhá část žáků dojížděla do Kobylé.


Správní vývoj

Národní výbory se na základě Ústavního dekretu prezidenta republiky č. 18 Úředního věstníku československého ze dne 4. 12. 1944 staly organizacemi veřejné správy. Jejich postavení a pravomoc upravovalo vládní nařízení č. 4/1945 Sb. z 5. 5. 1945, o volbě a pravomoci národních výborů, a vládní nařízení č. 44/1945 Sb. ze 7. 8. 1945. Národní výbory byly definovány jako orgány zastupitelské a orgány veřejné správy, které v obvodu své působnosti spravovaly všechny veřejné záležitosti, pokud nebyly spravovány jiným veřejným orgánem. Ve věcech státní správy byly národní výbory podřízeny vládě, přičemž byla uplatněna podřízenost národního výboru nižšího stupně národnímu výboru vyššího stupně. Místní národní výbor se ustavil v každé obci, dnem jeho ustavení zaniklo obecní zastupitelstvo.
Tomíkovice byly osvobozeny 8. května 1945 Rudou armádou. Nebyl zde ustaven MNV, ale o chod obce se nejdříve staral správní komisař, protože se jednalo o obec, kde žilo před druhou světovou válkou především německé obyvatelstvo. Komisař měl na starosti zajištění a konfiskaci nepřátelského majetku (dle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 108/1945 Sb.), následně příděl nemovitostí novým osídlencům, odsun Němců. Prvním správním komisařem byl necelé dva měsíce po válce 23. 7. 1945 jmenován Alois Zeman, který přišel do Tomíkovic z Vrahovic na Prostějovsku. Před vánocemi 21. 12. 1945 předal veškerou agendu teprve osmnáctileté Jiřině Reimerové, která obec řídila do ledna 1946, kdy byla zvolena pětičlenná místní správní komise v čele s Bohumilem Rygelem. Své prvenství Rygel obhájil i po dalších volbách 18. 4. 1946, kdy byl opětovně zvolen předsedou, místopředsedou se stal Bedřich Stavinoha. Po dvou měsících se na základě výsledků parlamentních voleb konala v Tomíkovicích opět ustavující schůze MNV. Bylo zvoleno 15 členů výboru a jmenována pětičlenná rada. Dále byly zřízeny tři komise: osidlovací, živelní, finanční a jmenováni dva referenti: stavební a zásobovací. Předsedou MNV byl zvolen Jan Štefan, místopředsedou byl jmenován Rudolf Horák. Na vlastní žádost byl Jan Štefan v červnu 1947 odvolán a místo něho se stal předsedou Bedřich Stavinoha. Po únoru 1948 byli z národních výborů odstraněni členové pravicových stran. V Tomíkovicích byli na návrh akčního výboru NF 16. 3. 1948 odvoláni dva členové národně socialistické strany Alois Mink a Jaroslav Mrhálek. O měsíc později rezignoval na předsednický post Bedřich Stavinoha. V listopadu 1948 byl předsedou zvolen František Šilc. V letech 1950 - 1955 byla veškerá agenda převezena z důvodu sloučení Tomíkovic s Kobylou na MNV Kobylá. Sloučení obcí se však neosvědčilo a v roce 1955 byl v Tomíkovicích ustaven opět samostatný MNV. Na zahajovacím zasedání 28. 6. 1955 byl zvolen předsedou Josef Hladký, tajemníkem byla jmenována Ludmila Kaňovská. MNV mělo tříčlennou radu a tři komise: zemědělskou, finanční a rozpočtovou, komisi pro školství, kulturu a sociální zabezpečení. V květnových volbách 1957 byl jednohlasně zvolen předsedou MNV Josef Trochta. O dva roky později se vyměnili členové výboru i složení komisí. Posledním předsedou MNV před sloučením se Skorošicemi byl zvolen v roce 1960 Alois Šlampa.



Literatura a prameny:

- Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960, sv. 13. Okresy Bruntál, Jeseník, Krnov. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc 1994.
- MELZER, M. - SCHULTZ : Vlastivěda šumperského okresu. OkÚ Šumperk, Šumperk 1993.
- ONV Jeseník, karton č. 6.
- ZŠ Tomíkovice, kronika školy



II. VÝVOJ A DĚJINY ARCHIVNÍHO FONDU

Archivní fond vznikl z činnosti Místního národního výboru v Tomíkovicích. MNV Tomíkovice pracoval samostatně od roku 1945 do roku 1950. Poté byla obec připojena ke Kobylé. Po připojení byly dokumenty převezeny na Místní národní výbor v Kobylé, kde byly nevhodně uloženy a z velké části zničeny. Od roku 1955 byly Tomíkovice opět samostatnou obcí s vlastním MNV. Zpět se však vrátilo jen minimum dokumentů. Stav spisovny je popsán v protokole o archivním průzkumu, provedeném 18. 9. 1959 okresním archivářem Josefem Králem. První a pravděpodobně i poslední skartace byla provedena dr. Rudolfem Zuberem 10. 12. 1964. Při ní bylo vyskartováno 25 kg dokumentů. Do archivu bylo převzato 27 ks úředních knih, 1 podací protokol a 4 kartony spisového materiálu. Do archivní péče byly dokumenty "A" z Tomíkovic převzaty 24. 6. 1965 a uloženy do pobočky v Javorníku (pracoviště Okresního archivu Šumperk). Přírůstek byl zaevidován pod č. 16/65. K 1. 1. 1996 byl fond převzat ze Státního okresního archivu v Šumperku do správy Státního okresního archivu Jeseník jako zpracovaný.


III. ARCHIVNÍ CHARAKTERISTIKA ARCHIVNÍHO FONDU

Dokumenty archivního fondu Místní národní výbor Tomíkovice uspořádal v roce 1975 František Pánek, který vypracoval prozatímní inventární seznam evidovaný pod evidenčním číslem 55. V letech 2008 - 2009 provedla Jarmila Syptáková vnitřní skartaci, celý archivní fond nově uspořádala a zinventarizovala.

Archivní fond byl uspořádán podle Pořádacího schématu pro archivní fondy místních národních výborů a městských národních výborů z roku 2001 tímto způsobem:



A. Úřední knihy
A) Knihy správní
B) Knihy evidenční

B. Spisový materiál
A) Registraturní pomůcky
B) Spisy
1. Statutární záležitosti organizace, kontrola
2. Vnitřní správa a ochrana veřejného pořádku
3. Evidence obyvatelstva, matriční záležitosti
4. Finance a plánování
5. Územní plánování a výstavba obce
6. Místní hospodářství
7. Doprava a spoje
8. Zemědělství
9. Lesnictví
10. Sociální péče, zdravotnictví a kultura

C. Účetní materiál
A) Účetní knihy


Knihy jsou členěny tématicky s vnitřním chronologickým řazením. Spisový materiál je uspořádán dle obsahu do věcných skupin. Pokud se jedná o dokumentaci k nemovitému majetku, je soustředěna do kapitoly 4. "Finance a plánování". Při pořádání byla provedena vnitřní skartace, o níž je vypracován protokol. Celkem bylo vyskartováno 0,04 bm nepotřebného materiálu. Skartovány byly především triplikáty dokumentů, prázdné obaly a složky, urgence dodávek zboží, faktury, cyklostylované oběžníky nadřízených orgánů.
Fyzický stav archiválií je dobrý. Jazykem fondu je čeština.
Časový rozsah archivního fondu je (1943) 1945 - 1960. Časový přesah je způsoben zápisy v pokladní knize založené v roce 1943. Ke dni uspořádání čítá fond 54 inventárních jednotek, 25 evidenčních jednotek, tj. 18 úředních knih (1943) 1945 - 1960, 3 podací protokoly (1948 - 1959) a 4 kartony spisového materiálu (1945 - 1960) v celkovém rozsahu 0,62 bm.


IV. STRUČNÝ ROZBOR OBSAHU ARCHIVNÍHO FONDU
Badatelsky nejcennějším materiálem jsou především zápisy ze zasedání rady a pléna. Dále jsou pro badatele zajímavé spisy o konfiskaci německého majetku. Pro dějiny zemědělství je dobře zachována agenda místního JZD z let 1955 - 1959.


V. ZÁZNAM O USPOŘÁDÁNÍ ARCHIVNÍHO FONDU A SESTAVENÍ POMŮCKY

Archivní fond v letech 2008 - 2009 inventarizovala a inventář včetně úvodu vyhotovila Jarmila Syptáková ve Státním okresním archivu Jeseník.
























Název fondu: Místní národní výbor Tomíkovice
Značka fondu: MNV Tomíkovice
Časové rozmezí: (1943) 1945 - 1960
Počet evidenčních jednotek: 25 (18 úředních knih, 3 podací protokoly, 4 kartony)
Počet inventárních jednotek: 54
Rozsah v bm: 0,62 bm
Stav ke dni: 30.12.2008
Fond zpracoval: Jarmila Syptáková
Pomůcku sestavil: Jarmila Syptáková
Počet stran: 12
Inventář schválil: Mgr. Bohumila Tinzová, ředitelka
Č. j.: SOkA-Je/202/2008