Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Jeseník


Číslo evidenčního listu NAD: 286
Evidenční číslo archivní pomůcky: 414






Archiv obce Černá Voda
1789 - 1943 [1954]




Inventář







Zpracoval:
Mgr. Květoslav Growka






Jeseník 2009

Úvod

I. Vývoj původce archivního fondu

Jméno vsi v české (1920) i německé podobě (Schwarzwasser,1290) je spojeno s potokem, u něhož byla založena. Nejstarší historie Černé Vody je spojena s hradem Kaltenštejnem, prvně zmiňovaným roku 1284. Hrad se stal střediskem poměrně rozsáhlého panství vratislavských biskupů, často však byl zastavován a rozsah dominia se neustále zmenšoval. V roce 1505 byl vratislavským biskupstvím vykoupen a jako nepotřebný zbořen. Samotná ves měla roku 1290 rozlohu jen 8 lánů, z čehož šoltysovi patřil 1 lán, krčma a mlýn. Černá Voda v sousedství často obléhaného hradu v 15. století zpustla a nově byla osazena roku 1579 biskupem Martinem Gerstmanem jako součást biskupského panství Frýdberk (Žulová). Sloučením šoltéství se 6 svobodnými lány darovanými dědičně Janu Mikuschovi byla ves po roce 1617 de facto rozdělena mezi dvě vrchnosti, biskupa a rodinu Mikuschovu. V jejím držení byla až do roku 1789, kdy krajský hejtman Arnošt Mikusch prodal Černou Vodu hraběti Konrádu Šternberkovi. Již roku 1802 koupil šoltéství inženýr Jan Tschirsch, který rozparceloval část půdy pro novou kolonii nazvanou Nový Kaltenštejn.
Administrativní, sídlištní a katastrální členění této obce bylo dříve dost složité. Ještě po zrušení poddanství existovaly do roku 1869 dvě samostatné a správní obce, a to Černá Voda a Šropengrunt (německy Schroppengrund), což asi znamenalo dvůr či statek rodiny Schroppovy, ale je možný i jiný výklad. Šropengrunt se po roce 1869 stal pouze osadou a katastrální obcí Černé Vody a byl přejmenován v roce 1948 na Rokliny. K vlastní Černé Vodě patřila ještě jednak osada Nový Kaltenštejn (německy Neukaltenstein), jednak část Starého Kaltenštejna (Altkaltenstein) s bývalým hradem, kdežto druhá část této osady náležela k Vápenné (Zigharticím); obě poslední lokality byly v roce 1948 přejmenovány na Staré a Nové Podhradí.
Do roku 1848, kdy byla i s přilehlými osadami připojena k soudnímu okresu Vidnava a ke správnímu okresu Frývaldov, se Černá Voda rozrostla do nebývalé velikosti. V roce 1806 žilo v obci 867 obyvatel ve 138 domech, v roce 1836 to již bylo 1284 obyvatel bydlících ve 180 domech.
Počátkem 20. století patřila Černá Voda k mimořádně velkým obcím vesnického typu na Jesenicku; počtem 2159 obyvatel a 346 domů v roce 1900 by ji by se řadila spíše k městečkům. Protože obec byla až do konce druhé světové války německá (v roce 1930 se zde hlásilo jenom deset osob k Čechům) snížil se po novém osídlení do roku 1950 počet obyvatel na polovinu, na 1030 osob ve 421 domech. V roce 1991 zde bylo při sčítání obyvatel registrováno jenom 647 obyvatel a 191 trvale obydlených domů.
V druhé polovině 19. století, zejména po roce 1870, se obec stala jedním z prvních a nejvýznamnějších středisek dobývání i zpracování žuly a mramoru v oblasti. V Černé Vodě byla soustředěna 1/10 kapacity ušlechtilé kamenické výroby v Československu. Slibný rozvoj kamenoprůmyslu zastavila až hospodářská krize ve třicátých letech 20. století. V roce 1938 mělo v Černé Vodě sídlo 16 firem, v nichž bylo zaměstnáno 1288 osob.
Církevně Černá Voda spadala pod Starou Červenou Vodu do roku 1785, kdy byla založena lokálie, povýšená roku 1843 na farnost. Kostel P. Marie byl postaven roku 1787 v klasicistním stylu. V osadě Rokliny se nachází drobná klasicistní kaple Narození Panny Marie, obě stavby jsou na seznamu státních nemovitých památek. Školní budova byla vystavěna spolu s kostelem v letech 1787-1788, vzhledem k nárůstu obyvatel musela být roku 1842 zvýšena o jedno patro. Nejcennější památkou obce je pozdně renesanční dvorec (čp. 63) z roku 1618 s barokní kaplí z 60. let 17. století, sídlo rodiny Mikuschů z Buchberku. Posledními soukromými majiteli dvorce byla šlechtická rodina ze Skal se sídlem v Kobylé nad Vidnavkou.
Politická orientace německého obyvatelstva Černé Vody ve 20. století odpovídala vývoji celých Sudet. Po první světové válce se museli místní Němci smířit se vznikem Československa.

2
Převaha vlivu německé sociálně demokratické (DSD) a křesťanské sociální strany (DCV) ve 20. letech byla tak v dalším desetiletí vystřídána stranou národně socialistického zaměření.
Vzhledem k početnému dělnictvu v lomech zde měla silnou pozici i komunistická strana. Ale ve volbách roku 1935 již jednoznačně zvítězila Henleinova Sudetoněmecká strana (SdP), z 1275 voličů jí hlas dalo 1022. I v Černé Vodě se projevilo iredentistické hnutí, jehož směřování vyvrcholilo nacistickým pučem na Jesenicku v září 1938. Doplatili na to i místní komunisté, na něž byl uspořádán hon, dva byli postřeleni. Po mnichovské konferenci připadl okres Jeseník i obec Černá Voda Německu. Za 2. světové války byl v jedné kamenické dílně zřízen zajatecký tábor pro Francouze. Obec, stejně jako celá oblast Jesenicka, byla osvobozena bez větších bojů 7. května 1945.

Seznam zjištěných starostů obce:
V. Beier [1850]
Ernest Hofmann
Amand Kattner
Johann Hauke [1867 - 1899]
Johann Meissner
Josef Hofmann
Ferdinand Beitz
Karl Meissner [1909]
Franz Heinisch 1919 - 26. 3. 1933
Josef Pötsch 27. 3. 1933 - 5. 12.1934
Adolf Mitschke od 5. 12. 1934 v zast., 15. 2. 1936 zvolen - 22. 9. 1938


II. Vývoj a dějiny archivního fondu

Registratura obecního úřadu se nedochovala. Podle zápisu o skartaci MNV v Černé Vodě ze dne 26. 11. 1953 byla skartace neznámých dokumentů provedena na příkaz ONV již v roce 1948. Německé knihy a spisy byly dodány sběrným surovinám v Jeseníku a zbytek byl téhož roku odvezen. Při skartační dohlídce 4. 12. 1959 byly okresním archivářem J. Králem nalezeny ve spisovně MNV protokoly ze zasedání obecní rady 1922-1938, kniha požárů (Brandbuch) 1892-1940, pozemková kniha z období před r. 1945, kniha přihlášených (Meldebuch) 1932-1936, trestní rejstříky 1909-1922, spisy z německého období (3 balíky), pokladní knihy 1931-1933, 1939 a obecní kronika 1860-1938 (v knize je pořízen český překlad). Do skartace byly zařazeny pouze účetní doklady z let 1939-1949 a agenda MNV. V závěru okresní archivář konstatoval, že "dodatečně bude nutno naprosto bezpečně zajistit spisy přicházející v úvahu pro archivní úschovu před ztrátou", což se nestalo. Do Okresního archivu Šumperk, pracoviště Javorník se dostaly pouze dva stavební plány. V roce 1987 došlo ke zrušení pobočky v Javorníku a veškeré archiválie byly převezeny do centrály Státního okresního archivu v Šumperku.
Fond Archiv obce Černá Voda (NAD 286) byl jako neuspořádaný předán ze Státního okresního archivu Šumperk na základě delimitačního protokolu k 1.1.1996 do Státního okresního archivu Jeseník.
V roce 1998 byl uspořádán Jiřím Švubem a téhož roku fond inventarizoval a inventář včetně úvodu sestavil Roman Musil ( AP č. 313). Při pořádání roku 2009 byla pomůcka zrušena.
Dne 28. 12. 2000 byl k fondu vnitřní změnou přiřazen 1 fascikl jednotlivin ze zrušených sbírek městských muzeí.
Dne 27. 2. 2004 delimitoval Zemský archiv v Opavě pod přír. č. 13/04 do fondu 4 knihy: duplikáty pozemnostních archů a matriku výnosů 1789-1820. Právě tyto přírůstky byly důvodem k reinventarizaci fondu.

3
Dne 17. 2. 2009 byly při skartační dohlídce, uskutečněné v souvislosti s pořádáním fondu, nalezeny některé postrádané dokumenty jmenované v protokolu z roku 1959. Obecní úřad Černá Voda předal do Státního okresního archivu Jeseník pod přír. č. 3/2009 kroniku obce a 4 úřední knihy o celkovém rozsahu 0,10 bm.


III. Archivní charakteristika archivního fondu

Pro zpracování archivního fondu byl použit Metodický návod na pořádání a inventarizaci archivních fondů Archiv obce (AS MV, čj.: AS/1-284/2000). Inventární seznam je členěn do následujících oddílů:


A. ÚŘEDNÍ KNIHY
Knihy pamětní
Knihy správní a evidenční
Knihy Josefského katastru slezského a Matriky výnosu pozemků
B. SPISOVÝ MATERIÁL
Spisy
C. OSTATNÍ MATERIÁL
Mapy, stavební a situační plány


Registratura původce je dochována torzovitě. Pořádací schéma metodického návodu bylo přizpůsobeno omezenému rozsahu fondu. Ze stejného důvodu nebyly vyhotoveny rejstříky. Při reinventarizaci fondu nebyla provedena vnitřní skartace.
Časový rozsah fondu je 1789-1943[1954]. Posteriora vznikla u úřední knihy (inv. č. 3), do níž zapisovali funkcionáři místního národního výboru. Primárním jazykem fondu je němčina, v úřední korespondenci se vyskytuje čeština. Fyzický stav fondu lze hodnotit jako částečně poškozený (kronice chybí plátěný hřbet knihy - inv. č. 1). Duplikáty katastrálních elaborátů Josefského katastru a Matriky výnosu pozemků (inv. č. 6 - 9) jsou vykazovány jako úřední knihy i přesto, že mají formu vázaných i nevázaných svazků a sešitů. S ohledem na fakt, že duplikáty elaborátů nevznikly z činnosti správy obce, jsou v regestech uvedeny odkazy na příslušné fondy uložené v Zemském archivu v Opavě. Stavební a plán (inv. č. 22) je uložen v kartonu č. 1.
Ke dni dokončení reinventarizace obsahuje fond 22 inventárních jednotek a 11 jednotek evidenčních, tj. 9 úředních knih z let 1789-1943 [1954], 1 karton z let 1821-1943 a 1 plán z roku 1930. Celkem fond měří 0,45 bm.


IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu

Dochovaný zlomek obecního archivu obsahuje různorodý materiál z oblasti obecní správy. K badatelskému využití jsou vhodné protokoly o zasedání obecního zastupitelstva a kronika obce. Zařazením duplikátů katastrálních elaborátů k fondu se zlepšila přístupnost tohoto pramene pro badatele. Zmíněné dokumenty jsou archiváliemi I. kategorie. Ostatní dokumenty jsou pouhým torzem původní registratury. Badatele lze odkázat na jednotlivosti ve Sbírce archiválií různého původu (SOkA Jeseník, NAD 752) či na fond Okresní úřad Jeseník (NAD 307).



4
V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky

Fond Archiv obce Černá Voda v roce 2009 fond reinventarizoval a inventář včetně úvodu zpracoval Mgr. Květoslav Growka.



Literatura:

BARTOŠ, Josef - SCHULZ, Jindřich - TRAPL, Miloš: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. XIII. Olomouc 1994, s. 138-139.
DOHNALOVÁ, Emilie - MUSILOVÁ, Eva: Bibliografie okresu Jeseník. Brno 2002, s. 143-144.
MELZER, Miloš - SCHULZ, Jindřich a kol.: Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk 1993, s. 220-223.
BRACHTL, Zdeněk - GÁBA, Zdeněk - PLÍŠKOVÁ, Tonička: Černá Voda v minulosti a dnes. Černá Voda 1990.
Seznam nemovitých kulturních památek okresu Jeseník. Olomouci 2001, s. 22-27.
ZUBER, Rudolf: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848. Ostrava 1966, s. 222-229.






















5





















Název fondu: Archiv obce Černá Voda
Značka fondu: AO Černá Voda
Časové rozmezí: 1789-1943 [1954]
Počet evidenčních jednotek: 11 (9 úředních knih, 1 karton, 1 plán)
Počet inventárních jednotek: 22
Rozsah v bm: 0,45 bm
Stav ke dni: 25. 2. 2009
Fond zpracoval: Mgr. Květoslav Growka
Pomůcku sestavil: Mgr. Květoslav Growka
Počet stran: 9
Inventář schválil: Mgr. Bohumila Tinzová
Č. j.: SOkA-Je/ 40 /2009

9