Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF

Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Jeseník


Číslo listu NAD: 142
Evidenční číslo pomůcky: 415











Místní národní výbor
Supíkovice
1945 - 1990 (1996)


Inventář











Zpracovala:
Jarmila Syptáková

Jeseník 2009

I. VÝVOJ PŮVODCE ARCHIVNÍHO FONDU

Obec Supíkovice (německy Saubsdorf) leží v průměrné nadmořské výšce 400 m n. m. Nejvyšším bodem ležícím na katastru obce je hora Křemenáč (730 m n. m.). Součástí obce byla osada Lomy (do roku 1949 Geislersfeld). V letech 1976 - 1990 byly součástí Supíkovice také Velké Kunětice s osadami Františkov a Strachovičky.
Supíkovice byly výhradně německou obcí. První české rodiny sem přišly až po roce 1918. V roce 1930, kdy žilo v obci 1734 obyvatel, se k české národnosti hlásilo 24 osob. Situace se změnila v roce 1945 s odsunem Němců a příchodem nových českých osídlenců z vnitrozemí. Poměr národností se obrátil. Počet obyvatel stále klesal, v roce 1950 v Supíkovicích trvale žilo pouze 766 osob, v roce 1990 již jen 693 osob.
Díky přednímu místu v dobývání a zpracování mramoru si Supíkovice od druhé poloviny 19. století vysloužily symbolické označení Slezská Carrara. Koncem 19. století bylo na tomto místě v provozu 31 kamenických závodů. V r. 1930 bylo v Supíkovicích již jen 13 závodů na zpracování žuly, čtyři lomy na mramor a čtyři kamenolomy. Do počátku 20. století se zde udržela také výroba vápna.
Rozvoji kamenického průmyslu napomohlo v r. 1885 zřízení odborné školy pro mramorový průmysl, později přejmenovanou na odbornou školu pro zpracování kamene. Se školou je spojeno několik významných osobností. Nejznámějším ředitelem školy byl Paul Stadler (1875 - 1955). Studovali zde např. sochaři Josef Obeth (1874 - 1961) a Engelbert Kaps (1888 - 1975). Po 2. světové válce již nebylo vyučování na této škole obnoveno. Většina zařízení byla přestěhována do hořického učiliště, zbylé zařízení bylo použito pro místní kamenoprůmysl.
Po roce 1945 byly supíkovické kamenické závody konfiskovány a podřízeny národní správě, kterou od roku 1947 vykonával národní podnik Konstruktiva - od r. 1948 se dostaly do národního podniku Moravskoslezský průmysl kamene v Jeseníku, jehož organizace, sídlo i název se často měnily až po začlenění do národního podniku Českomoravský průmysl kamene Hradec Králové v roce 1966. Některé lomy i zpracovatelské závody byly postupně rušeny, až zde nakonec zůstal jen jeden lom a tři další provozy uvedeného podniku (od roku 1991 opět Slezský průmysl kamene). V té době zde byla i provozovna Štěrkoven a pískoven v Olomouci, která v roce 1987 měla pouze 5 zaměstnanců.
Většině supíkovických obyvatel zajišťoval obživu kamenický průmysl a zemědělství. Část se živila jako živnostníci. V roce 1947 byly v obci tři obchody s potravinami, dva hostince, trafika, papírnictví, mlékárna a dalších sedm živnostníků (kovář, krejčí, řezník, pekař, obuvník,truhlář, holič). Po roce 1948 živnosti buď zanikly, nebo byly začleněny do komunálního podniku, případně družstev. V padesátých letech našly dvě desítky žen práci v provozovně Komsomolu, kde opravovaly kazové kusy textilií dovážených z Jeseníku. V roce 1990 byly v Supíkovicích čtyři obchody a jedno pohostinství. Po válce, 20. 6. 1945 zde byl obnoven poštovní úřad.
Ustavení Jednotného zemědělského družstva (dále jen JZD) se v Supíkovicích podařilo až na druhý pokus. Na schůzi 15. 2. 1949 občané a zemědělci družstvo odmítli, bylo ustaveno 18. 6. 1949. Předsedou byl zvolen Antonín Hájek. V roce 1954 hospodařilo v družstvu 43 členů. Ve druhé polovině roku 1957 probíhala náborová kampaň, jejímž účelem bylo přesvědčit zbývající soukromé zemědělce ke vstupu do družstva. Nábor byl úspěšný, na členské schůzi 22. 10. 1957 byli všichni zemědělci do JZD přijati. Družstvu se tak povedlo jako prvnímu v okrese Jeseník začlenit do svých řad všechny zemědělce. O metodách "náboru" nicméně archiválie mlčí. Problémy s hospodařením vedly od počátku šedesátých let k návrhům na sloučení JZD Supíkovice a Velké Kunětice. Až v roce 1972 došlo ke spojení JZD Supíkovice, Písečná a Česká Ves. Vzniklo nové družstvo JZD Hraničář, které se v roce 1975 rozrostlo o JZD Velké Kunětice a Mikulovice. Sídlo družstva bylo ve Velkých Kuněticích.
V Supíkovicích děti navštěvovaly německou, po roce 1945 národní školu. V roce 1948 byla založena střední škola. Na základě školského zákona byly školy sloučeny k 1. 9. 1953 v jednu osmiletou základní školu. Děti předškolního věku mohly navštěvovat mateřskou školu.


Po roce 1945 se v obci začal rozvíjet spolkový život, po roce 1948 organizovaný v rámci Národní fronty. V padesátých letech byl v Supíkovicích ustaven Výbor žen, působil zde požární sbor, Československý svaz mládeže a Svaz československo-sovětského přátelství. Nejen pro potřeby divadelních ochotníků sdružených ve spolku Havlíček byl v roce 1953 v Supíkovicích postaven Národní dům se sálem a jevištěm. Ve dnech 27. - 28. března 1954 byla v nových prostorách poprvé uvedena divadelní hra J. K. Tyla Strakonický dudák, ve které účinkovalo 52 herců. V roce 1989 v obci působily ještě Český svaz žen, Český svaz zahrádkářů, Svaz družstevních rolníků a Svazarm.
Důležitou roli hrála v obci tělovýchova. V roce 1956 bylo v obci vybudováno sportovní hřiště. O dva roky později bylo opraveno staré koupaliště a po čtyřletém úsilí ředitele školy byla v budově patřící Moravolenu zbudována školní tělocvična. Ke konci roku 1956 se začala organizovat dobrovolná tělesná výchova, později organizovaná v tělovýchovné jednotě Tatran. Ta měla čtyři odbory; kopané, lyžování, tělesné výchovy a turistiky; v roce 1961 měla 208 členů. O rok později se rozdělila do osmi oddílů se 120 členy a osmi cvičiteli. V roce 1990 zde fungoval pouze fotbalový oddíl v čele s jedenáctičlenným výborem a předsedou Sašou Pudilem.
Kromě těchto organizací Národní fronty měla v Supíkovicích své nezastupitelné místo knihovna. Zásluhu na jejím zřízení měl Rudolf Homola. Na jeho návrh byla ustavena knihovní rada, která 1. 12. 1946 otevřela knihovnu. K 31. 12. 1955 bylo v knihovně evidováno 940 svazků knih, v roce 1961 se knihovna rozrostla na 1542 svazků. Knihovna byla otevřena 1x týdně - v neděli.
Velkou tradici mají v Supíkovicích filmová představení. Kino bylo v obci již od roku 1933. Promítalo se dvakrát do týdne. K 1. 4. 1957 bylo kino převedeno do správy MNV. V tomto roce bylo uskutečněno 159 filmových představení, které navštívilo 20 558 osob. Kino bylo v provozu až do roku 1989.
Na katastru obce se nachází státní přírodní rezervace Velký Špičák. Součástí této rezervace jsou zdejší jeskyně Na Špičáku, které jsou veřejnosti přístupné již od roku 1885. Z památek je třeba jmenovat renesanční portál zdejšího farního kostela sv. Hedviky. V roce 1972 byla na seznam nemovitých kulturních památek zařazena kruhová vápenka z roku 1856 postavená A. Dreschlerem. Provoz vápenky byl ukončen v roce 1908.


Správní vývoj

Národní výbory se na základě Ústavního dekretu prezidenta republiky č. 18 Úředního věstníku československého ze dne 4. 12. 1944 staly organizacemi veřejné správy. Jejich postavení a pravomoc upravovalo vládní nařízení č. 4/1945 Sb. z 5. 5. 1945, o volbě a pravomoci národních výborů, a vládní nařízení č. 44/1945 Sb. ze 7. 8. 1945. Národní výbory byly definovány jako orgány zastupitelské a orgány veřejné správy, které v obvodu své působnosti spravovaly všechny veřejné záležitosti, pokud nebyly spravovány jiným veřejným orgánem. Ve věcech státní správy byly národní výbory podřízeny vládě, přičemž byla uplatněna podřízenost národního výboru nižšího stupně národnímu výboru vyššího stupně. Místní národní výbor se ustavil v každé obci, dnem jeho ustavení zaniklo obecní zastupitelstvo.
Supíkovice byly osvobozeny 8. května 1945 Rudou armádou. Velitel Rudé armády pověřil vedením osvobozené obce zdejšího českého občana Matěje Votavu. Prvním oficiálním komisařem byl jmenován 18. července 1945 teprve dvacetiletý Radomír Pudil, který se přistěhoval z Loštic. Při výkonu jeho funkce mu pomáhali Matěj Votava, Bohuslav Valenta, Stanislav Knot, František Kretschmer a člen finanční stráže Josef Mojžíš. Okresní správní komisí v Jeseníku byl komisař v lednu 1946 odvolán a byla ustavena čtyřčlenná místní správní komise, kterou po květnových volbách nahradil 24členný místní národní výbor. Výbor byl sestaven podle paritního zastoupení politických stran. Předsedou se stal Jan Beránek, zástupce vítězné Komunistické strany Československa. Po roce 1948 došlo ke změnám ve složení MNV na základě rozhodnutí Akčního výboru Národní fronty. Příslušníci jiné než komunistické strany byli nahrazeni jejími členy. Nové představenstvo národního výboru bylo ustaveno 30. března 1948. V jeho čele zůstal nadále Jan Beránek, kterého ve funkci vystřídal v roce 1949 Emil Horálek. V červnu 1950 proběhla další reorganizace výboru a předsedou byl jmenován Josef Málek.
Vývoj národních výborů výrazně ovlivnilo přijetí tří zákonů ze dne 3. března 1954 (ústavní zákony č. 12, 13, 14/1954 Sb.). Národní výbory v nich byly definovány jako místní orgány státní moci a byly důsledně odděleny od orgánů státní správy. Orgánem státní moci bylo nyní pouze plenární zasedání národního výboru, zatímco rada se stala orgánem státní správy. Změny nastaly též v postavení komisí. Komise neměly rozhodovací pravomoc a odpovídaly přímo MNV, ne radě.
Pro popularizaci a propagaci voleb bylo v Supíkovicích v roce 1954 zřízeno agitační středisko, které vedl Vladimír Novotný. Volby byly stanoveny na 16. května 1954. Podle výsledků voleb byl sestaven v Supíkovicích nový národní výbor v čele s Jindřichem Muroněm. Byly ustaveny komise: kulturní a školská, finanční, zemědělská a komise pro výstavbu. V roce 1955 stanula v čele obce Marie Bínová. Po volbách v roce 1957 se stal předsedou učitel Oldřich Fojt, který svůj post obhájil i po volbách v roce 1960.
V roce 1960 došlo k dalším výrazným změnám v postavení a organizaci národních výborů. V platnost vešly zákon č. 65/1960 Sb. a vládní nařízení č. 71/1960 Sb. Nejdůležitější změny se týkaly úprav postavení komisí. Oproti dřívějšímu ustanovení se komise staly iniciativními, výkonnými a kontrolními orgány MNV s rozhodovací pravomocí.
V červnu 1964 se konaly další volby do národních výborů všech stupňů. Podle nového volebního řádu se v Supíkovicích volilo místo 15 poslanců 27. První zasedání nově zvoleného výboru proběhlo 10. července 1964. Předsedou byl jmenován Karel Havel, který vedl obec až do voleb v červnu 1981, kdy jej ve funkci nahradil Josef Holub. Ten na svém postu zůstal celé volební období. V červnu 1986 byl ze zvolených poslanců jmenován předsedou MNV Stanislav Poskočil, jenž setrval v čele národního výboru do března 1990. Poté byla na jeho místo zvolena Ing. Jaroslava Hanáčková. Místní národní výbor byl ke dni 31. 10. 1990 zrušen. Od 1. listopadu 1990 začal pracovat obecní úřad, v jeho čele stanul starosta obce ing. Petr Hájek.


Literatura a prameny:
- Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960, sv. 13. Okresy Bruntál, Jeseník, Krnov. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc 1994.
- MELZER, M. - SCHULTZ : Vlastivěda šumperského okresu. OkÚ Šumperk, Šumperk 1993.
- Seznam nemovitých kulturních památek okresu Jeseník, Státní památkový ústav, Olomouc 2001.


II. VÝVOJ A DĚJINY ARCHIVNÍHO FONDU

Archivní fond vznikl z činnosti Místního národního výboru v Supíkovicích. Pravděpodobně první archivní prohlídku uskutečnil 19. 12. 1953 archivář J. Dvořák. Předmětem prohlídky byla kontrola spisovny, skartace vyřazených dokumentů a převzetí agendy německé obecní správy do archivní úschovy. O pět let později, 31. 3. 1958 bylo vyskartováno 150 kg vyřazených spisů běžné agendy. Z této skartační dohlídky byly archiválie převzaty do archivní úschovy Okresního archivu v Šumperku. Další nespecifikovaný přírůstek materiálu je v knize přírůstků z roku 1965. Další archivní prohlídky a skartace byly prováděny až po roce 1990. V listopadu 1990 proběhla skartace agendy podniku Drobné provozovny MNV Supíkovice, o rok později byla provedena skartace u agendy MNV. K 1. 1. 1996 byl fond, evidovaný jako zpracovaný, převzat ze Státního okresního archivu v Šumperku do správy Státního okresního archivu v Jeseníku. V roce 1999 se fond rozrostl o přírůstek č. 2/99, v roce 2003 o přírůstek evidovaný pod přírůstkovým číslem 36/03. SOkA Jeseník převzal do své správy 9 balíků dokumentů z činnosti MNV Supíkovice, částečně poškozených plísní. Posledním přírůstkem do fondu je kronika obce evidovaná pod př. č. 7/09 převzatá do archivní úschovy v březnu 2009.


III. ARCHIVNÍ CHARAKTERISTIKA ARCHIVNÍHO FONDU

Dokumenty archivního fondu Místní národní výbor Supíkovice uspořádal v roce 1975 František Pánek společně s Růženou Suchánovou. K fondu byl vypracován prozatímní inventární seznam evidovaný pod evidenčním číslem 53. V letech 2008 - 2009 provedla Jarmila Syptáková vnitřní skartaci, celý archivní fond nově uspořádala a zinventarizovala. Původní archivní pomůcka byla zrušena.
Archivní fond byl uspořádán podle Pořádacího schématu pro archivní fondy místních národních výborů a městských národních výborů z roku 2001 tímto způsobem:

A. Úřední knihy
A) Knihy správní
B) Knihy evidenční
C) Knihy pamětní

B. Spisový materiál
A) Registraturní pomůcky
B) Spisy
1. Statutární záležitosti organizace, kontrola
2. Vnitřní správa a ochrana veřejného pořádku
3. Evidence obyvatelstva, matriční záležitosti
4. Finance a plánování
5. Územní plánování a výstavba obce
6. Místní hospodářství
7. Doprava a spoje
8. Obchod a pohostinství
9. Zemědělství a lesnictví
10. Vodní hospodářství
11. Zdravotnictví a sociální péče
12. Školství
13. Kultura
14. Církevní záležitosti

C. Účetní materiál
A) Účetní knihy

Knihy jsou členěny tématicky s vnitřním chronologickým řazením. Spisový materiál je pak uspořádán dle obsahu do věcných skupin. Pokud se jedná o dokumentaci k nemovitému majetku nezemědělského charakteru, je soustředěna do kapitoly 4. "Finance a plánování". Při pořádání byla vyčleněna Kniha zápisů komise pro výstavbu (1974 - 1976) 0,01 bm a 0,03 bm aktového materiálu (1964 - 1976(1983) patřící do fondu MNV Velké Kunětice. Během pořádání byla provedena vnitřní skartace, o níž je vypracován protokol. Celkem bylo vyskartováno 0,59 bm nepotřebného materiálu. Byly vyskartovány triplikáty dokumentů, prázdné obaly a složky, urgence dodávek zboží, faktury, evidenční listy důchodců, podklady k inventarizacím (pomocné, dílčí evidence), povolování provozní doby u obchodů, oběžníky nadřízených orgánů. Mimo těchto dokumentů zahrnovala skartace jeden karton plísní zničených výpisů z pozemkových knih.
Fyzický stav archiválií je po vyřazení plísní poškozeného materiálu dobrý. Jazykem fondu je čeština.
Časový rozsah archivního fondu je 1945 - 1990 (1996). Posteriora je způsobena přesahem zápisů v obecní kronice. Ke dni uspořádání čítá fond 155 inventárních jednotek, 78 evidenčních jednotek, tj. 44 úředních knih (1946 - 1990(1996)), 14 podací protokolů (1946 - 1989) a 20 kartonů spisového materiálu (1945 - 1990) v celkovém rozsahu 3,13 bm.


IV. STRUČNÝ ROZBOR OBSAHU ARCHIVNÍHO FONDU

Badatelsky nejcennějším materiálem jsou především zápisy ze zasedání rady a pléna, spisy týkající se odsunu Němců, konfiskace německého majetku a jeho následného přidělování. Pro dějiny zemědělství je dobře zachována agenda místního JZD od roku 1949. Zdrojem informací ze života obce je také kronika Supíkovic.


V. ZÁZNAM O USPOŘÁDÁNÍ ARCHIVNÍHO FONDU A SESTAVENÍ POMŮCKY

Archivní fond v letech 2008 - 2009 inventarizovala a inventář včetně úvodu vyhotovila Jarmila Syptáková ve Státním okresním archivu Jeseník.




























Název fondu: Místní národní výbor Supíkovice
Značka fondu: MNV Supíkovice
Časové rozmezí: 1945 - 1990(1996)
Počet evidenčních jednotek: 78 (44 úředních knih, 14 pod. protokolů, 20 kartonů)
Počet inventárních jednotek: 155
Rozsah v bm: 3,13
Stav ke dni: 19.03.2009
Fond zpracoval: Jarmila Syptáková
Pomůcku sestavil: Jarmila Syptáková
Počet stran: 24
Inventář schválil: Mgr. Bohumila Tinzová, ředitelka
Č. j. : SOkA-Je/51/2009