Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF

Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Olomouc ___________________________________________________________________________ Š 1 - 104 Místní národní výbor Újezd 1946 - 1990 I n v e n t á ř Zpracoval: Mgr. Tomáš Sedlář ___________________________________________________________________________ O l o m o u c 2 0 0 8 str. Obsah 2 Úvod 2 I. Vývoj původce archivního fondu 4 II. Vývoj a dějiny archivního fondu 14 III. Archivní charakteristika archivního fondu 17 IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu 19 V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky 19 Seznam pramenů a literatury 20 Seznam zkratek 21 Příloha: Pořádací schéma použité při pořádání archivního fondu 22 Inventář: 31 A. Úřední knihy 31 1. Správní knihy 31 2. Evidenční knihy 31 B. Spisový materiál 31 Spisy 31 1. Statutární záležitosti, organizace, kontrola 31 2. Vnitřní správa a ochrana veřejného pořádku 35 3. Evidence obyvatelstva, matriční záležitosti 36 4. Majetek, finance a plánování 37 5. Územní plánování a výstavba obce 39 6. Místní hospodářství 39 7. Doprava 40 8. Obchod a cestovní ruch 40 9. Pracovní síly 40 10. Zemědělství 40 11. Potravinářský průmysl 42 12. Lesní hospodářství a myslivost a rybářství 42 13. Vodní hospodářství 42 14. Ochrana životního prostředí 43 15. Zdravotnictví a sociální péče 43 16. Školství 44 17. Kultura, sport a tělovýchova 44 18. Církevní záležitosti 46 C. Účetní materiál 46 Účetní knihy 46 Rejstříky: 47 Jmenný rejstřík 47 Místní rejstřík 47 Věcný rejstřík 47 Úvod I. Vývoj původce archivního fondu Převážně zemědělská obec Újezd leží asi 4 km východně od Uničova na potoce Teplička, který se vlévá pod Žerotínem do říčky Oskavy a ta pak u obce Chomoutov do řeky Moravy. Obec o katastrální výměře 1864 ha se nachází v úrodné rovinaté krajině Hané v nadmořské výšce asi 240 metrů. Ves Újezd ("Uiesd") je poprvé připomínána v latinské listině z roku 1280 (Codex Diplomaticus Moraviae IV, č. 174) a až do zrušení poddanství v roce 1848 náležela ke šternberskému panství. Od roku 1850 byl Újezd samostatnou obcí soudního okresu Uničov. V letech 1850 - 1855 a 1868 - 1909 obec patřila k politickému okresu Litovel, v letech 1855 - 1868 ke smíšenému okresnímu úřadu v Uničově a v letech 1909 - 1960 k politickému okresu Šternberk. V letech 1938 - 1945 byl Újezd součástí německého pohraničního záboru a byl administrativně připojen k Velkoněmecké říši (landrát Šternberk podřízený vládnímu presidentovi v Opavě, župa Sudety). Od roku 1960 obec patří do okresu Olomouc. Český název obce zněl vždy v minulosti "Újezd". Pro odlišení se někdy používalo i označení "Újezd ke Šternberku náležející" či "Velký Újezd", v pozdější době pak označení "Újezd u Uničova". V jazykově německých pramenech se objevoval obvykle název "Augest" či "Ugest" a výjimečně i "Oies" nebo "Ojezd". Původně slovanská obec byla od druhé poloviny 17. století postupně poněmčena. V letech 1900 a 1910 se k obcovací řeči české nepřihlásila dokonce žádná osoba, a to přestože v té době v Újezdě žila řada národnostně smíšených manželství. Před 2. světovou válkou byl Újezd velkou německou obcí s malou českou menšinou. Český živel byl v obci částečně posílen při parcelaci lichtenštejnského dvora Papůvky v roce 1926, kdy bylo sedmnácti převážně českým kolonistům přiděleno 51 ha zemědělské půdy. V roce 1930 zde žilo 1258 obyvatel z nichž se k německé národnosti hlásilo 1089 osob a jen 153 osob k národnosti české. Po druhé světové válce byla velká většina německého obyvatelstva odsunuta. Organizovaný odsun německého obyvatelstva proběhl v červenci až září 1946, celkem bylo z obcí Újezd, Haukovice a Rybníček odsunuto asi 1450 osob. Obec Újezd pak byla postupně osídlena převážně přesídlenci ze střední Moravy a ze Slovácka. Později zde bylo usídleno také asi 15 rodin volyňských Čechů a repatriantů z Podkarpatské Rusi. V roce 1950 měl Újezd oficiálně 999 obyvatel z nichž se k německé národnosti údajně nehlásil žádný. Přesto žilo v roce 1951 podle šetření místního národního výboru v obci Újezd mimo osoby české národnosti také 13 Němců, 5 Rumunů, 13 Chorvatů a 1 Polák. V roce 1991 měla obec obyvatel 1260 (včetně 109 obyvatel osady Haukovice a 176 obyvatel osady Rybníček). K národnosti české se při sčítání lidu přihlásilo 883 obyvatel, k národnosti moravské 336, slovenské 34, polské 2, německé 2 a romské 2. Újezd byl v minulosti vesnicí s rozvinutým zemědělstvím a řemeslnou malovýrobou. Na vysoké úrovni byl zejména chov hovězího dobytka. V roce 1899 zde byla založena družstevní mlékárna jejíž provoz byl ale po roce 1947 zastaven. Již od roku 1871 působila v obci rolnická záložna. Od roku 1873 měl Újezd vlastní železniční stanici na trati Šternberk - Uničov a od roku 1893 poštovní úřad. Elektřina zde byla zavedena v roce 1913. V roce 1918 byla v obci umístěna četnická stanice. V roce 1950 bylo založeno JZD, jehož součástí se v roce 1960 stalo i JZD Rybníček a rolníci z Haukovic. Do roku 1945 byla v Újezdě německá obecná škola a v letech 1919 - 1938 také česká menšinová obecná škola i s mateřskou školkou. V letech 1945 - 1953 existovala v obci česká Národní škola a v letech 1950 - 1953 Střední škola, na něž pak postupně navázaly Osmiletá střední škola, Základní devítiletá škola a Základní škola. Fara při kostele sv. Jana Křtitele je připomínána již v roce 1296 a farní škola v roce 1655. K farnosti újezdské patřili také Rybníček a do roku 1936 Želechovice. Osada Haukovice náležela původně k farnosti pasecké. Převážná většina předválečného německy mluvícího obyvatelstva Újezda byla katolického vyznání. K církvi československé se v roce 1930 v obci hlásilo jen 24 osob. Po roce 1947 se s příchodem Volyňských Čechů mohli v obci objevit i občané pravoslavného vyznání. Při sčítání lidu v roce 1991 bylo v Újezdě 606 římských katolíků, 44 příslušníků československé církve husitské, 19 evangelíků a 328 občanů se označilo za osoby bez vyznání. Správu obce vykonával původně z pověření šternberské vrchnosti rychtář spolu s purkmistrem a přísežnými (konšely). Od roku 1850 byly voleny orgány obecní samosprávy. V letech 1919 - 1938 měli v obecním zastupitelstvu nejsilnější postavení rolníci sdružení v německém Svazu zemědělců - BdL. V obecních volbách v roce 1938 však ovládli Újezd stejně jako jinde v německy mluvících oblastech henleinovci. SdP získala 16 mandátů a zbývající 2 pak společná česká kandidátka. V letech okupace stál v čele obce německými úřady jmenovaný starosta. Působnost obecního úřadu byla ukončena osvobozením obce dne 7. května 1945. Obecní správu převzala místní správní komise. Správním komisařem pro obce Újezd, Haukovice a Rybníček byl nejprve 23. května 1945 Okresní správní komisí ve Šternberku jmenován zemědělský úředník Josef Blažek. V první polovině srpna 1945 byla ustanovena správní komise v čele s předsedou, řídícím učitelem Josefem Vlkem a místopředsedou, obchodníkem Vojtěchem Klimešem, J. Blažek se stal jedním z členů komise. Ve volbách konaných v červnu 1946 získala v obci vítězná KSČ 135 hlasů (36,7 %), národní socialisté 116 hlasů (31,5 %), lidovci 76 hlasů (20,6) a sociální demokraté 41 hlasů (11,1 %). Na základě výsledků voleb byl dle dohody stran Národní fronty a vládního nařízení č. 120/1946 Sb. v Újezdě ustaven osmnáctičlenný místní národní výbor v němž zasedalo 6 komunistů, 6 národních socialistů, 4 zástupci strany lidové a 2 zástupci sociální demokracie. Předsedou MNV se stal člen KSČ Josef Vlk a místopředsedou rolník a národní socialista František Vaníček. Plénum národního výboru mělo 18 členů a rada 4 členy. Právní normou o kterou se zpočátku opírala činnost vznikajících národních výborů byl ústavní dekret presidenta republiky ze dne 4. 12. 1944 č. 18 Ústřední věstníku československého o národních výborech (publikován v příloze vyhlášky ministerstva vnitra z 3. 8. 1945, č. 43/1945 Sb.). Národní výbory zde byly ještě charakterizovány jako "prozatímní orgány veřejné správy". Ustanovení dekretu měnilo a rozvíjelo vládní nařízení ze dne 5. 5. 1945 č. 4/1945 Sb. o volbě a pravomoci národních výborů jež jsou zde již charakterizovány jako "orgány zastupitelské a orgány veřejné správy ve všech jejích oborech". Kompetence místních národních výborů byla stanovena tak, že přejaly veškeré veřejné záležitosti, pokud nebyly svěřeny jiným orgánům, především tedy kompetenci obecního zastupitelstva, obecní rady a starosty obce. Vnitřní organizace národních výborů byla upravena směrnicemi ministerstva vnitra z 19. 5. 1945 č. 6/1945 - Ú. l. Národní výbory si měly na ustavující schůzi volit radu, jejímiž členy měla být nejvíce třetina členů pléna, předsedu a náměstka předsedy, a vyžadovali-li to okolnosti i tajemníka. Rada MNV měla připravovat návrhy pro plénum a vykonávat již schválená rozhodnutí, jejichž provedením mohla pověřit předsedu, či jiné členy MNV nebo příslušné referenty. V praxi docházelo k zavádění systému tzv. lidových referentů pro jednotlivé oblasti správy. Současně byly vytvářeny různé komise s poradní pravomocí pro řešení jednotlivých úkolů národních výborů. V roce 1948 měl MNV Újezd vyživovací, finanční, zemědělskou, stavební a sociální komisi a spolupracoval s osvětovou, knihovní a školní radou. Složení a rozsah působnosti místních národních výborů upravoval prozatímní organizační řád MNV, vydaný jako vyhláška ministerstva vnitra ze dne 10. 9. 1947 č. 966/1947 - Ú. l. Základem činnosti národních výborů v letech 1946 - 1948 se stal Budovatelský vládní program, přednesený předsedou vlády Klementem Gottwaldem a schválený Ústavodárným národním shromážděním 8. července 1946. Jeho jádrem byl dvouletý plán a zákon č. 192/1946 Sb. o dvouletém plánu. Podstatný vliv na další organizaci a rozsah působnosti národních výborů měla po roce 1948 Ústava 9. května (Ústavní zákon ze dne 9. 5. 1948 č. 150/1948 Sb.). Podle této ústavy byly národní výbory "nositelem a vykonavatelem státní moci v obcích, okresech a krajích a strážcem práv a svobod lidu". Podle § 124 vykonávaly národní výbory veřejnou správu ve všech jejích oborech. Podřízeny byly orgánům vládní a výkonné moci, zejména ministerstvu vnitra. Současně ale platila hierarchická podřízenost národních výborů nižšího stupně národním výborům vyšším. Přijetím ústavy byla ukončena činnost Ústavodárného národního shromáždění a na neděli 30. května 1948 byly vypsány volby do Národního shromáždění, pro které byla postavena jednotná kandidátka Národní fronty. Svůj nesouhlas s jednotnou kandidátkou mohli voliči vyjádřit jen odevzdáním tzv. bílého lístku. Po únoru 1948 došlo stejně jako jinde v zemi ke změnám v politickém složení národního výboru a nekomunističtí členové MNV v Újezdě byli místním akčním výborem v jehož čele stál František Müller odvoláni ze svých funkcí a zbaveni mandátů, místo nich pak byli dosazeni členové KSČ a nebo s novým režimem sympatizující osoby formálně zastupující různé společenské organizace. Tyto změny byly provedeny na zasedáních rady MNV 5. března 1948 a pléna MNV 12. března 1948. Někteří členové nekomunistických stran ze svých stran úplně vystoupili a nebo dokonce změnili stranickou příslušnost. Plénum MNV mělo nadále 18 členů, rada MNV v jejímž čele zůstal komunista Josef Vlk měla nyní 6 členů. Místopředseda MNV František Vaníček zatím zůstal ve funkci, teď již ovšem jako člen KSČ. Při reorganizaci MNV 13. března 1949 nařízené ze strany ONV Šternberk byl do funkce místopředsedy MNV ovšem již dosazen dělník Vojtěch Rus. Počet členů pléna zůstal stejný, počet členů rady se zvýšil na 7, později jich bývalo ale opět 6, novinkou bylo 9 náhradníků pro členství v plénu. Další reorganizace přišla 23. prosince 1949. Administrativní funkcí místního tajemníka byl v letech 1950 - 1951 pověřen bývalý strážmistr četnictva a člen KSČ František Vykydal. Po reorganizaci 2. června 1950 mělo plénum MNV 24 členů, z nichž pouze 3 byli nestraníci a 2 zástupci ČSM. Příslušníci jiných stran než komunistické byli z politického života obce již zcela vyloučeni. Předsedou MNV se 2. června 1950 stal tehdejší předseda místního akčního výboru NF technik Alois Číhala a místopředsedou rolník Josef Navrátil, oba členové KSČ. A. Číhala byl ze své funkce na konci roku 1951 radou MNV uvolněn v souvislosti s vyšetřováním ze strany SNB pro podezření ze zpronevěry a pověřen dočasně funkcí místního tajemníka, i z této funkce byl ale po zákroku ONV Šternberk 19. února 1952 odvolán. Výkonem funkce předsedy byl po vzdání se funkce místopředsedy J. Navrátila pověřen dočasně nový místopředseda rolník František Šulc. Novým předsedou MNV se pak 7. března 1952 na návrh místního akčního výboru NF stal Stanislav Zavadil. Funkci místopředsedy zastával nadále F. Šulc a místním tajemníkem byl jmenován Jaroslav Šťastný, po němž tuto funkci postupně vykonávali nejprve v zastoupení J. Knobloch a pak M. Hrubý. Odvoláváni a nahrazováni byli ale i další členové MNV a složení pléna i rady se často měnilo. Dne 8. března 1951 byli nahrazeni 4 členové pléna MNV a 6. dubna 1952 pro údajné nekonání členských povinností další 4. Na návrh místního akčního výboru NF a po schválení okresním akčním výborem NF ve Šternberku bylo ze strany ONV Šternberk 11. prosince 1952 odvoláno a nahrazeno dalších 10 členů MNV Újezd, dokonce včetně nedávno dosazeného S. Zavadila a nebyla to reorganizace poslední. V lednu 1953 byl do funkce předsedy jmenován Josef Vlk, který tuto funkci zastával již v letech 1946 - 1950. Je třeba zdůraznit, že skutečná politická moc se soustřeďovala v rukou KSČ a akčních výborů NF, které však obvykle fungovaly opět jen jako nástroj politiky KSČ. Veškeré orgány veřejné správy či samosprávy se v této situaci postupně stávaly pouhými převodovými pákami v prosazování zájmů vládnoucí strany a jejich personální složení bylo často v rámci dodržování zásady rotace kádrů pravidelně obměňováno. Druhou hlavní příčinou neuspokojivého personálního stavu veřejné správy a samosprávy byla častá neschopnost či neochota ze strany jmenovaných funkcionářů svěřené jim funkce opravdu vykonávat. Zásadní ústavní změnu s dopadem i na dosavadní postavení národních výborů představovalo zavedení krajského zřízení zákonem č. 280/1948 Sb. Dnem 1. ledna 1949 byly zrušeny dosavadní země a bylo vytvořeno 19 krajů. Obec Újezd se stala spolu se šternberským okresem součástí olomouckého kraje. Uvedený zákon rovněž zaváděl novou vnitřní organizaci národních výborů všech stupňů. Reorganizace byla dokončena vládním nařízením č. 14/1950 Sb. o organizaci místních národních výborů. Místní národní výbory měly být organizovány tak, aby byly ve stálém spojení s občany, což měly zajistit komise jejichž úkolem bylo současně mobilizovat občany k plnění úkolů MNV. Členy komisí se mohli stávat i nečlenové MNV. V roce 1950 měl MNV finanční, zemědělskou, stavební, bytovou, požární, bezpečnostní, osvětovou a kulturně-propagační komisi. Pro výkon správy v jednotlivých oborech měly MNV zřizovat příslušné referáty, jejichž řízením byli pověřováni jednotliví členové rady MNV, kteří pak v oblastech své působnosti jednali jménem rady jako celku. Současně došlo ke zřízení funkce tzv. důvěrníků lidové správy. Od počátku padesátých let přebíral MNV řadu nových agend a kompetencí. Na základě vládního nařízení č. 101/1950 Sb. byly zrušeny místní osvětové rady a jejich agendu převzalo MNV, zanikly také místní školní rady. Místní národní výbor se na úseku místního hospodářství na základě zákona č. 1999/1948 Sb. podílel na postupné likvidaci soukromých živností a na základě zákona č. 69/1949 Sb. o jednotných zemědělských družstvech se stal organizátorem kolektivizace zemědělství. V letech 1953 a 1954 procházely místní národní výbory novými reformami. Zákon č. 81/1953 Sb. vyňal národní výbory z působnosti ministerstva vnitra a podřídil je přímo vládě Československé republiky. Základními normami pro národní výbory všech stupňů se staly ústavní zákony č. 12/1954 Sb. a 13/1954 Sb. o národních výborech, zákon č. 14/1954 Sb. o volbách do národních výborů a vládní nařízení č. 23/1954 Sb. o organizaci výkonných orgánů národních výborů. Nové zákony zavedly důsledné rozlišování mezi národním výborem jako orgánem státní moci a jeho výkonnými orgány (rada, předseda a jeho náměstek) a orgánem státní správy. Pod pojmem národní výbor se nyní rozuměl pouze orgán státní moci, tj. plenární zasedání národního výboru. To se scházelo pravidelně nejméně jednou měsíčně a projednávalo nejzávažnější místní i celostátní otázky, volilo své funkcionáře, schvalovalo plány rozvoje hospodářství svého území, vydávalo obecně závazná nařízení atp. Podle zákona č. 14/1954 Sb. byli členové národních výborů voleni poprvé na základě obecného, rovného a přímého volebního práva na dobu 3 let. Je ovšem třeba připomenout, že výběr kandidátů podléhal přísné kontrole ze strany KSČ a jí ovládaných orgánů. Došlo ke zrušení referentského systému a rozhodovací proces se měl dít nyní kolektivně v radě, podřízené plénu MNV. Rada byla ale současně také podřízena radě okresního národního výboru a vládě. Skládala se z předsedy MNV, jeho náměstka, tajemníka a ostatních členů rady. Měla zajišťovat a organizovat plnění úkolů národního výboru v oblasti hospodářství a výstavby, provádět usnesení pléna, připravovat jeho zasedání, podávat zprávy o své činnosti atd. Pro zajištění plnění úkolů v jednotlivých oborech činnosti zřizoval národní výbor ze svých členů stálé komise. Prostřednictvím komisí měly být zapojovány do správy věcí veřejných občané, kteří měli vytvářet tzv. aktivy. Aktivisté měli mít v komisích poradní hlas. Komise byly pracovním a kontrolním orgánem pléna národního výboru, rozhodovací pravomoc však neměly. První volby podle nového zákona byly provedeny dne 16. května 1954 a na jejich základě byl ustaven i nový místní národní výbor v Újezdě a jako jeho výkonný orgán pětičlenná rada. Předsedou MNV byl zvolen Oldřich Navrátil, kterého však ještě před koncem volebního období vystřídal ve funkci Bořivoj Reimer, tajemníkem se stal Miroslav Hrubý. Další volby do národních výborů proběhly 19. května 1957 a 12. června 1960. V průběhu let 1954 - 1960 došlo v zemi postupně jak k personálnímu ustálení složení národních výborů, tak v zásadě k dovršení procesu kolektivizace zemědělství a k ukončení fáze stabilizace komunistického režimu. Na základě územně správní reformy státu se stala obec Újezd po zrušení okresu Šternberk od 1. června 1960 součástí rozšířeného okresu Olomouc v rámci nově utvořeného Severomoravského kraje. Současně byly k Újezdu administrativně připojeny sousední osady Haukovice a Rybníček. Na ustavující schůzi MNV Újezd byli 6. července 1960 zvoleni do funkcí předseda Bořivoj Reimer, náměstek předsedy Josef Skřebský a tajemník Jaroslav Vymětal. Plénum národního výboru mělo nyní mít 25 členů a rada 8 členů. Při MNV pracovalo 8 stálých komisí (zemědělská, finanční, pro výstavbu, trestní, pro školství a kulturu, pro obchod, pro ochranu veřejného pořádku a komise zdravotní a sociální). Tajemníka J. Vymětala nahradil od června 1963 Oldřich Prázdný. Další volby do národních výborů proběhly 14. června 1964. Na ustavující schůzi MNV Újezd byl 10. července 1964 zvolen předsedou Otto Hradil, náměstkem předsedy Miroslav Hrubý a ve funkci tajemníka zůstal O. Prázdný. Počet členů pléna se zvýšil na 30 a počet členů rady na 11. Počet členů pléna v průběhu volebního období postupně klesal a v roce 1967 činil 25. Příčinou poklesu počtu poslanců během volebních období bývalo, s výjimkou normalizačního období po srpnu 1968, oproti letům padesátým, kdy byli poslanci opakovaně na příkaz shora vyměňováni, obvykle buďto vyloučení poslance pro jeho pasivitu a častou neúčast na zasedáních pléna a komisí nebo naopak jeho odstěhování se z obce či pověření jinými stranickými či veřejnými úkoly mimo obec. Jelikož volby plánované na rok 1968 se nekonaly, vykonával národní výbor veškeré správní funkce až do nových voleb, které proběhly v listopadu 1971. Následkem politické krize po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a nastolení politického kurzu tzv. normalizace bylo, ale na základě zákona č. 117/1969 Sb. o doplňovacích volbách do národních výborů 8 členů pléna včetně dosavadního tajemníka O. Prázdného nuceno na své funkce počátkem roku 1970 rezignovat. Počet členů pléna tak na přechodnou dobu klesl na 17. Doplňovací volba 5 nových poslanců proběhla na zasedání 26. března 1970 a na zasedání pléna 29. května 1970 bylo poslanců již opět 25. Počet členů rady byl snížen na 9. Novým tajemníkem MNV se stal M. Hrubý, který však tuto funkci pro nemoc už od května 1970 nevykonával. Na schůzi pléna 28. srpna 1970 byl do této funkce na návrh stranické skupiny poslanců členů KSČ zvolen jeden z nových poslanců František Kovář. Po volbách, které proběhly 26. a 27. listopadu 1971, převzal na ustavujícím zasedání pléna MNV 17. prosince 1971 správu obce nový národní výbor. Počet členů pléna klesl nyní na 21 a od prosince 1974 na 20. Rada MNV měla členů 7. Předsedou MNV byl zvolen Otto Hradil a tajemníkem František Kovář. Ustanoveno bylo 5 stálých komisí (pro ochranu veřejného pořádku, finanční pro obchod a služby, školská a kulturní, pro výstavbu a bytová, sociální a zdravotní). Po dalších volbách, které proběhly ve dnech 22. a 23. října 1976 byl na ustavujícím zasedání pléna MNV 11. listopadu 1976 do funkce předsedy zvolen František Kovář, místopředsedou Vítězslav Svoboda a tajemníkem Karel Klimeš. Počet členů pléna byl zvýšen na 37 a počet členů rady na 9, počet stálých komisí zůstal nezměněn. Počet členů pléna pak během volebního období postupně klesal až na 33 v letech 1980 a 1981. Ve dnech 5. a 6. června 1981 proběhly další volby a na ustavující schůzi MNV 25. června 1981 byla do svých funkcí opět zvolena trojice F. Kovář, V. Svoboda a K. Klimeš. Počet členů pléna byl pro další volební období zvýšen na 49, na konci volebního období v roce 1986 jich však bylo 47. Počet členů rady zůstal nezvýšen. Bylo ustaveno 8 stálých komisí (pro ochranu veřejného pořádku, školská a kulturní, finanční, výstavby, vodního a lesního hospodářství a zemědělství, sociální a zdravotní, pro obchod a služby a cestovní ruch, pro mládež a tělovýchovu). Poslední volby do národních výborů v éře nadvlády komunistické strany proběhly ve dnech 23. a 24. května 1986. Na ustavujícím zasedání MNV 25. června 1986 byli do svých funkcí jednohlasně zvoleni předseda F. Kovář a místopředseda V. Svoboda, místo K. Klimeše byl však tajemníkem tentokrát zvolen, jak jinak než opět jednohlasně, František Klapil. Počet členů pléna byl tentokrát mírně snížen na 43 a v roce 1988 klesl na 42, poklesl i počet členů rady na 7. Počet stálých komisí zůstal nezměněn. Rozsáhlé politické a společenské změny po zhroucení totalitního komunistického režimu, který následoval po listopadu 1989 se sice postupně projevily i ve správě obce, ale ke změnám ve složení pléna či rady MNV s výjimkou odstoupení tajemníka F. Klapila až do voleb 1990 nedošlo. Snaha místních zástupců nově vzniklé Strany zelených a Občanského fóra prosadit na uvolněné místo svého zástupce Miroslava Janocha byla na zasedání pléna 12. června 1990 s poukazováním na platné zákony a v rozporu s v té době běžnou revoluční praxí odmítnuta. Plénum pak zvolilo náhradou za odstoupivšího F. Kvapila do rady MNV, poté co byla odmítnuta navrhnutá členka KSČ, dalšího poslance ze svých řad, příslušníka Československé strany socialistické. Jelikož funkci tajemníka žádný z dosavadních poslanců nechtěl přijmout, zůstala až do voleb neobsazena. Místní národní výbor v Újezdě ukončil svoji činnost po komunálních volbách, které proběhly 24. listopadu 1990 a předal správu obce nově zvolenému obecnímu zastupitelstvu. Ustavující schůze nového zastupitelstva proběhla 6. prosince 1990. Mezi jeho 13 členy bylo 6 poslanců bývalého MNV. II. Vývoj a dějiny archivního fondu Obdobně jako v mnoha jiných obcích s původně jazykově německým obyvatelstvem byla registratura předchůdce MNV, tedy obecního úřadu, na konci druhé světové války nebo v době krátce po osvobození obce takřka zcela zničena. Když v roce 1948 navštívil pracovník šternberského archivu Miloš Kříž v rámci zjišťování stavu obecních spisoven na tehdejším okrese Šternberk obec Újezd, dostalo se mu od předsedy MNV a řídícího učitele J. Vlka informace, že "něco starších obecních listin je uschováno ve škole" a že novější a běžné úřední spisy jsou řádně uloženy v kanceláři MNV. První doloženou skutečnou prohlídku spisovny provedl 8. února 1950 šternberský archivář Josef Valíček, se závěrem, že obecní spisovna "je vcelku dobře utříděna a zachována od roku 1945." Již tehdy však neobjevil téměř žádné obecní písemnosti z doby před rokem 1945. Výjimkou byly v jeho zprávě zmiňované oběžníky NSDAP, seznamy německých branců, zásobovací seznamy a zejména fascikl obsahující doklady o příslušnících české menšiny žijící v Újezdě. Osud těchto písemností je však dnes neznámý a teprve v pozdějších letech byly z přebíraného materiálu vyčleňovány ojedinělé zlomky dokladů pocházejících z činnosti obecního úřadu, ty jsou dnes součástí archivního fondu Archiv obce Újezd (Š 1 - 103, NAD 1744). Téměř úplná výměna obyvatelstva po roce 1945 spojená se ztrátou historického povědomí ze strany některých osídlenců způsobila spolu s častou a nekoncepční výměnou osob pověřovaných v dobách vlády komunistické strany výkonem moci úřední, stejně jako v mnoha jiných obcích i v Újezdě pochopitelně nenahraditelné ztráty dokladů z časů minulých. Projevila se pochopitelně i ve vztahu k písemnostem současným a vedla tak k dalším ztrátám i v letech budoucích. Negativní důsledky měla v tomto směru i územní reorganizace státní správy a slučování obcí provedené v roce 1960. Prakticky totožná byla situace v sousedních osadách Haukovice a Rybníček. Chod spisovny MNV Újezd a způsob ukládání staršího pro potřeby obce již nepotřebného písemného materiálu sice postupně nabýval patřičných forem, ale teprve po roce 1971 lze hovořit o standardním způsobu uložení a průběhu archivních dohlídek a skartací. První doložená skartace v Újezdě proběhla 4. listopadu 1953. Z písemností vzniklých v letech 1945 - 1948 tehdy J. Valíček vyřadil a určil ke skartování asi 180 kg archivně bezvýznamného materiálu, především různých oběžníků, časopisů, méně významné zásobovací agendy a multiplikátů. Nevyřazené a časově mladší písemnosti měly zůstat nadále uloženy ve spisovně. Další skartace v roce 1966 proběhla také ještě bez předběžného skartačního návrhu ze strany obce a byla součástí rozsáhlejšího snažení olomouckého okresního archivu jehož cílem bylo jednak zachránit co nejvíce staršího archivního materiálu nacházejícího se dosud v některých obcích a jednak vnést systém a pořádek do dosud ne zcela fungujícího skartačního procesu. Po předběžném zpracování převzatého materiálu a vyhodnocení stavu jednotlivých spisoven sepsal 21. března 1967 pracovník šternberské pobočky okresního archivu Olomouc Zdeněk Flejberk protokol o revizích provedených 25. března 1966 ve spisovně MNV Újezd a bývalého MNV Haukovice a 13. dubna 1966 ve spisovně bývalého MNV Rybníček s následujícím závěrem: "K vedení dnešní agendy nemáme žádných výhrad... ovšem byla zjištěna řada závad... Nejpodstatnějším rysem nedobré péče o písemnosti bylo, že byly uloženy na půdě, sice částečně v balíkách, ale s nánosem sazí a prachu... Na některé knihy dokonce zatékalo poškozeným střešním oknem... přesto je však i tento stav lepší než úplné zničení k jakému asi došlo v Haukovicích... písemnosti bývalého MNV v Rybníčku a JZD byly v úplném rozsypu na půdě bývalého MNV v Rybníčku..." Zachované písemnosti MNV Újezd byly archivem převzaty 25. května 1966 (př. č. 420/1966) v množství 28 balíků. Dodatečně byly 8. června 1967 archivu ze strany obce doručeny 2 knihy zápisů z jednání pléna a rady MNV z let 1947 - 1950 a kniha hlášení místního rozhlasu z let 1947 - 1951 (př. č. 454/1967). Pokus archivního pracovníka Josefa Prucka provést v Újezdě 11. května 1971 skartaci skončil neúspěchem. Přes předchozí telefonickou domluvu byla totiž spisovna před příjezdem archiváře znepřístupněna malováním. Bylo tedy alespoň dohodnuto, že vedoucí spisovny vyhotoví do konce května skartační návrh a zašle jej archivu, aby tak mohlo být konečně uzavřeno předchozí problematické období. Stalo se tak 30. června 1971. Další skartační návrhy pak již byly ze strany MNV řádně podávány. Vybrané archiválie byly postupně přebírány archivem nejprve pod dohledem archiváře J. Prucka 16. 6. 1975 (př. č. 11/1975), 28. 6. 1976 (př. č. 15/1976), 24. 8. 1981 (př. č. 9/1981), 27. 6. 1986 (př. č. 73/1986) a pak archivářů PhDr. Miroslava Koudely 3. 7. 1989 (př. č. 12/1989), 5. 11. 1990 (př. č. 96/1990), PhDr. Hedy Minaříkové 11. 5. 1998 (př. č. 61/1998) a PhDr. Bohdana Kaňáka 26. 6. 1995 (př. č. 53/1995), 24. 10. 2001 (př. č. 141/2001) a 30. 11. 2004 (př. č. 82/2004). Po ukončení působnosti MNV Újezd po volbách na podzim 1990 převzal jeho registraturu nově vytvořený Obecní úřad Újezd. Archivu byly postupně předány písemnosti v rozsahu 3,30 bm z let 1946 - 1990, naopak skartovány byly různé účetní doklady, daňová přiznání, statistické výkazy a jiné z archivního hlediska nevýznamné materiály. Poslední zpráva o stavu spisovny MNV Újezd pochází z 5. listopadu 1990. Revizi spisovny provedl pracovník olomouckého archivu PhDr. Bohdan Kaňák. Vedením spisovny, byla v té době pověřena pracovnice MNV matrikářka Ilona Chabičovská. Spisovna byla dobře vedena a zabezpečena jak z hlediska požární ochrany tak před možným vniknutím nepovolané osoby. Místnost se nacházela v budově MNV Újezd č. p. 83 a byla v ní současně umístěna rozhlasová ústředna obecního rozhlasu. Spisy byly řádně uloženy v regálech a pořadačích. Archivní kniha byla vedena průběžně od roku 1981. III. Archivní charakteristika archivního fondu Archivem převzaté písemnosti MNV Újezd byly nejprve uloženy v depozitáři šternberského pracoviště Okresního archivu v Olomouci. V rámci zrušení uvedeného pracoviště byl v roce 1991 archivní fond převezen do budovy Okresního archivu v Olomouci, Křížkovského ul. 2 a v roce 1996 v souvislosti se stěhováním archivu převezen a definitivně uložen v depozitáři nové archivní budovy v Olomouci, U Husova sboru 10. Fond Místní národní výbor Újezd tvořilo před zpracováním 21 knih, 21 kartonů a 9 balíků neuspořádaných písemností v celkovém rozsahu 3,30 bm. Uspořádáním fondu byl pověřen pracovník archivu Mgr. Tomáš Sedlář. V roce 2008 byly veškeré dochované písemnosti roztříděny, uspořádány a inventarizovány. Vzhledem k tomu, že nebylo možné plně rekonstruovat původní systém uložení písemností u jejich původce, bylo při pořádání použito umělého pořádacího schématu, který pro archivní fondy místních národních výborů a městských národních výborů schválila v roce 2001 Archivní správa ministerstva vnitra. Při vnitřní skartaci bylo vyřazeno 0,68 bm písemností, které měly bezvýznamnou dokumentární hodnotu. Jednalo se zejména o různé obaly, pořadače, prázdné dotazníky a formuláře, kopie, duplikáty a multiplikáty nejrůznějších písemností. Vyřazeny byly také různé stvrzenky, faktury, evidenční seznamy a běžný účetní materiál. Do archivního fondu Obecní úřad Újezd (Š 1 - 160, NAD 3016) bylo delimitováno 0,07 bm archiválií pocházejících z období po skončení působnosti MNV Újezd. Převážná většina archiválií fondu MNV Újezd je v dobrém fyzickém stavu. Ke dni uspořádání 20. listopadu 2006 tvoří archivní fond 21 úředních knih a 23 kartonů spisů v celkovém rozsahu 2,55 bm. Většina knih je účetních a soubor obsahuje pouze 4 knihy správní z let 1947 - 1954 a 3 evidenční z let 1946 - 1953. Hlavní účetní knihy jsou dochovány v souvislé řadě z let 1946 - 1953 a knihy pohledávek z let 1984 - 1990. Spisový materiál představuje výběr podstatných, obsahově významných dokumentů z původní registratury místního národního výboru. Obsahově bohatším je dochovaný archivní materiál pocházející z období po roce 1985. Vážným nedostatkem je fakt, že v důsledku již výše zmíněného stavu spisovny, v němž se nacházela před rokem 1967 a částečně ještě v roce 1971, došlo ke ztrátě zápisů z jednání pléna MNV z let 1949 - 1960 (poslední dochovaný zápis 9. 11. 1949, první navazující zápis 24. 6. 1960) a rady MNV z let 1954 - 1961 (poslední dochovaný zápis 3. 12. 1954, první navazující zápis 6. 2. 1961). Zcela pak chybí zápisy správní komise z období před rokem 1946. Součástí archivního fondu není také pamětní kniha (obecní kronika), která by do jisté míry mohla badateli nahradit chybějící zdroj informací, tam kde nejsou dochovány příslušné archiválie. Kronika sestávající ze 2 svazků z let 1951 - 1983 a 1984 - 1999 nebyla zatím archivu předána a nachází se dosud v držení obce Újezd. IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Přes výše uvedené nedostatky jsou dochované dokumenty Místního národního výboru v Újezdě poměrně celistvým a obsahově významným souborem základních písemných pramenů pro poznání novodobé historie obce v letech 1946 - 1990. K nejdůležitějším archiváliím patří dochované zápisy ze schůzí pléna a rady MNV dochované v knižní nebo spisové formě z let 1947 - 1954 a 1960 - 1990. Možnost studia nabízejí rovněž obsahově různorodé spisy. Postihují mimo jiné organizační strukturu a organizaci práce národního výboru, jeho hospodaření a působnost ve všech oborech správy obce. Cenná je zejména dochovaná evidence obyvatelstva z let 1953 - 1957. K důležitým dokumentům patří doklady vztahující se ke změnám v držbě a vlastnictví soukromého i veřejného nemovitého majetku v souvislosti s osidlováním obce novými obyvateli. Prostor pro studium badatelům poskytuje i dochovaná zemědělská agenda a do jisté míry i spisy týkající se oblasti obecních financí, místního hospodářství, školství, zdravotnictví, životního prostředí a kultury. V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky Fond uspořádal a inventář s úvodem sestavil Mgr. Tomáš Sedlář ve Státním okresním archivu Olomouc v roce 2008. Seznam pramenů a literatury Prameny: · ZA v Opavě - SOkA Olomouc. Fond Okresní národní výbor Šternberk. (Š 1 - 7), NAD 1657, zejména inv.č. 283 a 284. · ZA v Opavě - SOkA Olomouc. Fond Místní národní výbor Újezd. (Š 1 - 104), NAD 1745, zejména inv.č. 1-4 a 14-15. · ZA v Opavě - SOkA Olomouc. Spis o fondu Místní národní výbor Újezd. (Š 1 - 104), NAD 1745. Literatura: · Bartoš, Josef a kol.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Díl 3. Ostrava 1972. · Koudela, Miroslav: Archivy obcí okresu Šternberk. Skupinový inventář. Část 2. Archiv obce Újezda 1668 - 1941. Olomouc1993. · Pinkava, Viktor: Vlastivěda moravská. 2. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres. Brno 1922. · Sčítání lidu, domů a bytů k 3. 3. 1991 za okres Olomouc. Okresní statistická správa v Olomouci. Olomouc 1992. · Soušek, Tomáš: Místopis Uničovska 1848-1960. Olomouc 1970. · Spáčil, Vladimír a kol.: Pečeti a znaky měst, městeček a obcí olomouckého okresu. Olomouc 1985. · Statistický lexikon obcí České republiky 1992. Český statistický úřad. Praha 1994. · Turek, Aolf a kol.: Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. Opava 2004. · Vlastivěda střední a severní Moravy. Red. Černý Nobert, díl 2, část 2. Přerov 1942. Seznam zkratek BdL Bund der Landwirte - Svaz zemědělců bm běžný metr č. číslo č.p. číslo popisné evid.č. evidenční číslo inv.č. inventární číslo JZD jednotné zemědělské družstvo kart. karton KSĆ Komunistická strana Československa k.ú. katastrální území MNV místní národní výbor NAD národní archivní dědictví NF Národní fronta ONV okresní národní výbor př.č. přírůstkové číslo Sb. Sbírka zákonů SdP Sudetendeutsche Partei - Sudetoněmecká strana SNB sbor národní bezpečnosti SSM Svaz socialistické mládeže sv. svatý Ú.l. Úřední list VB veřejná bezpečnost Příloha: Pořádací schéma pro archivní fondy místních národních výborů a městských národních výborů schválené Archivní správou ministerstva vnitra v roce 2001 a doporučené metodickými pokyny Zemského archivu v Opavě. A. Úřední knihy Správní knihy - knihy zápisů z plenárních zasedání - knihy zápisů ze schůzí rady - knihy zápisů ze schůzí stálých komisí a aktivů Evidenční knihy - knihy evidence obecního majetku - knihy evidence obyvatelstva, trestní rejstříky - ostatní evidenční knihy Pamětní knihy s přílohami B. Spisový materiál a) Registraturní pomůcky - podací protokoly - indexy - kartotéky pro evidenci spisů b) Spisy Statutární záležitosti, organizace, kontrola Statutární záležitosti - vznik a zánik obce, slučování a rozlučování obcí - změny obvodu obce (obecních hranic) - změny názvu obce - znak a symboly obce Volby - volební programy - volby do zastupitelských sborů - volby soudců z lidu Organizace činnosti národního výboru - organizační řády, organizační členění - situační zprávy, výkazy o činnosti národního výboru, komplexní rozbory - organizace činnosti pléna, rady a komisí - organizace činnosti aktivů národního výboru, poradních sborů aj. - veřejné schůze, oslavy, rezoluce občanů, závazky, vyznamenání - družební styky Funkcionáři, pracovníci aparátu národního výboru, podniků a zařízení národního výboru - přehledy, rozbory personálního stavu - archiválie vybrané z písemností vzniklých z úřední činnosti předsedy a tajemníka národního výboru Kontrolní činnost - kontroly prováděné národním výborem - kontroly národního výboru prováděné nadřízenými orgány - revizní zprávy - stížnosti občanů Vnitřní správa a ochrana veřejného pořádku Názvy ulic a veřejných prostranství, číslování domů Spolupráce se společenskými organizacemi, organizacemi Národní fronty a spolky Veřejné sbírky Bezpečnost, ochrana veřejného pořádku - bezpečnostní situace v obci (zprávy, hodnocení, opatření) - spolupráce s orgány zajišťujícími bezpečnost a ochranu veřejného pořádku a s dobrovolnými aktivy občanů - evidence přestupků Požární ochrana - organizace požární ochrany - rozbory požárnosti - spolupráce s útvarem požárníků Vojenské záležitosti, civilní obrana - spolupráce s armádou - válečné hroby - civilní obrana - živelní pohromy Spisová služba a archivnictví Evidence obyvatelstva, matriční záležitosti Evidence obyvatelstva a sčítání lidu - evidence obyvatelstva - sčítání lidu Státní občanství - změny státního občanství (nabývání a pozbývání, podklady) - šetření národní spolehlivosti - jinonárodní skupiny Čestná občanství a čestná uznání udělovaná národním výborem Matriční záležitosti - vedení matrik - užívání a změny jména a příjmení Finance a plánování Evidence a správa majetku - evidence majetku ve správě národního výboru - inventáře obecního majetku - převody nemovitostí (koupě, prodej, směny), pronájmy - konfiskace majetku, národní správa, vypořádání majetku při osidlování pohraničí - válečné a jiné majetkové škody Finanční hospodaření - rozpočty, dlouhodobé finanční plány - rozbory plnění rozpočtu a finančních plánů - účetní výkazy a závěrky Místní daně a poplatky - evidence plátců, katastr domovních daní, bilance Plánování - koncepce rozvoje obce - plány dlouhodobé a střednědobé - souhrnné zprávy o plnění plánů Územní plánování a výstavba obce Územní plánování - územně plánovací dokumentace (územní prognózy, územní a regulační plány, stavby v chráněném území a ochranném pásmu, stavební uzávěry) Výstavba - veřejně prospěšné stavby, akce "Z" - komplexní bytová výstavba - průmyslová a zemědělská výstavba - stavby dopravní, energetické, telekomunikační a jiné - občanské stavby - vyvlastnění pozemků ke stavebním účelům Místní hospodářství Organizace a správa hospodářských, příspěvkových a rozpočtových organizací národního výboru - zřizování, rušení a změny organizací, majetkové převody - vnitřní organizace podniků Živnosti, poskytování služeb občany Bytové hospodářství Nebytové prostory - dislokace Doprava Místní komunikace - investiční výstavba, větší opravy - dopravní obslužnost (koncepce a hodnotící dokumenty) Obchod a cestovní ruch Obchod - koncepce vývoje obchodní sítě, obchodní síť - výzkum spotřebitelské poptávky Cestovní ruch - propagace a podpora cestovního ruchu Pracovní síly - regulace zaměstnanosti a pohybu pracovních sil - rozmisťování dorostu a zvláštních skupin osob - souhrnné zprávy o stavu zaměstnanosti a o pracovních podmínkách Zemědělství Organizace zemědělských závodů - evidence a pasportizace zemědělských závodů - zemědělské družstevnictví (socializace zemědělství, JZD) - státní statky - soukromě hospodařící zemědělci Zemědělská výroba - zemědělská statistika (sčítání kultur a hospodářských zvířat) - rostlinná výroba, ovocnářství - živočišná výroba, včelařství - mechanizace - živelní pohromy, ochrana proti škůdcům, veterinární opatření Zemědělská půda - evidence, převody a nájmy zemědělských a lesních pozemků - pozemková reforma, konfiskace půdy, osidlování pohraničí a přídělové řízení - ochrana a využití zemědělského půdního fondu, změny využití půdy a vynětí ze zemědělského půdního fondu - zajištění hospodaření na zemědělské půdě, převody a nájmy zemědělských a lesních pozemků - pozemkové úpravy (hospodářsko-technické úpravy pozemků, arondace, meliorace Povinné dodávky a výkup zemědělských produktů Potravinářský průmysl Lesní hospodářství, myslivost a rybářství Lesy - evidence, ochrana a využití lesního půdního fondu, odborná správa lesů - vynětí z lesního půdního fondu Myslivost - honitba - spolupráce s mysliveckými organizacemi Rybářství - rybářské revíry - spolupráce s rybářskými organizacemi Vodní hospodářství - vodohospodářské investice - ochrana vodních zdrojů a vodních toků - veřejné rozvody vody, zásobování vodou, odpadní vody - protipovodňová ochrana Ochrana životního prostředí Zdravotnictví a sociální péče Zdravotnictví - organizace zdravotní péče - zdravotnická zařízení - hygienická péče, protiepidemická opatření - zprávy o zdravotních poměrech, zdravotnický výzkum Sociální péče - organizace péče o zdravotně postižené děti, mládež a staré občany - organizace péče o jinonárodní skupiny občanů - organizace péče o společensky nepřizpůsobivé občany - zprávy o sociálních poměrech v obci Školství - síť a organizace škol, úpravy školních obvodů - síť a organizace mimoškolních výchovných zařízení - spolupráce se školami a mimoškolními výchovnými zařízeními - péče o budovy škol a zařízení - zprávy o stavu škol a mimoškolních výchovných zařízení Kultura, sport a tělovýchova Kultura - organizace kulturní a osvětové činnosti (kulturní a osvětová zařízení) - spolupráce se spolky, společenskými organizacemi a vědeckými institucemi při pořádání kulturních a osvětových akcí - sbory pro občanské záležitosti - péče o budovy kulturních a osvětových zařízení - kronikářství, vedení pamětních knih, pamětní spisy - zajištění publikační činnosti Sport a tělovýchova Ochrana přírodních a kulturních památek - evidence památek, památkové budovy a ostatní kulturní památky (pomníky, památníky aj.) - ochrana přírody a krajiny Církevní záležitosti - územní organizace církví - sledování vývoje církevního života - péče o církevní stavby Účetní materiál a) Knihy Hlavní knihy Knihy příjmů Knihy výdajů Pokladní knihy b) Účetní spisy Rozpočtové hospodaření národního výboru Rozpočtové hospodaření podniků a zařízení řízených národním výborem Rozpočtové hospodaření ostatních činností řízených národním výborem (školství, kultura, zdravotnictví aj.) D. Ostatní materiál Mapy a plány Pečetidla a razítka Fotografie, fotografická alba Audiovizuální záznamy Drobné tisky (nejsou-li součástí spisů) Diplomy a čestná uznání Jmenný rejstřík Dorošenko Nikolaj Nikolajevič 59 Gluško Vasil 59 Novák Alois 150 Vykydal František 46 Místní rejstřík Brníčko 8, 114 Dlouhá Loučka 8 Haukovice 8, 29, 110, 112, 138 Hnojice 8 Mladějovice 8 Olomouc 50, 71 Paseka 8 Pňovice 8 Rybníček 1, 29, 34, 92, 110, 112, 127, 128, 130 Šternberk 104 Uničov 42, 125 Želechovice 8 Žerotín 8 Věcný rejstřík A akce "Z" 73 armáda - viz vojenství B bezpečnost - viz ochrana veřejného pořádku boháči - viz evidence vesnických boháčů brannost, branná výchova - viz obrana byty, bytové hospodářství 17, 85 C - Č cesty - viz komunikace církevní záležitosti 61,149 civilní obrana 51 čestné občanství - viz občanství čestné čestné uznání - viz ocenění čísla popisná 53-54 D daně - viz poplatky dárcovství krve 126 demolice 76, 79 dědictví 69 doprava, dopravní obslužnost 42, 86, 87 drobné provozovny 13, 39, 71 družstvo - viz Jednotné zemědělské družstvo dům služeb 76 E evidence - budov 53, 54, 64-69, 75-78, 145, 146, 148 - církví 149 - institucí 142 - kulturních památek 145-147 - majetku 53, 54, 64-69 - obyvatel 53 - 55, 57, 58 - pozemků 67, 92, 94, 95, 103-105 - psů a jejich majitelů 72, 107 - soukromě hospodařících zemědělců 93 - společenských organizací 141, 142 - vesnických boháčů 47 - vlastníků a uživatelů pozemků 94-96, 103, 104 - zemědělského zvířectva 99, 100 - zemědělských kultur 94-96, 105 F farář římskokatolický 149, 150 fara římskokatolická 149 finance 16, 64, 70 funkcionáři MNV 32, 36 H hasiči - viz Svaz požární ochrany hranice katastrální 8 CH Chorvati chov - drobného zvířectva 72 - hovězího a vepřového dobytka 99, 100 I inventarizace majetku 64 J Jednotné zemědělské družstvo 76, 92, 96, 135 jinonárodnostní skupiny obyvatelstva 57, 58, 124 K kanalizace 117 kino 139 klubovna 140 knihovna 136 knihy - evidenční 5-7 - správní 1-4 - účetní 151-164 komise - - finanční 16 - pro mládež a tělovýchovu 24 - pro obchod a služby 18 - pro ochranu veřejného pořádku 21 - pro vodní a lesní hospodářství 20 - pro výstavbu, byty a územní plánování 17 - sboru pro občanské záležitosti 25 - sociální a zdravotní 22, 27 - školská a kulturní 23 - zemědělská 19 komunikace 77, 86, 92 konfiskace 66, 83, 103 kontroly 40 kostel 146 kultura 23, 132-142, 145-148 kulturní památky 145-148 kultury zemědělské - viz evidence zemědělských kultur L léčivé rostliny 97 lékařská péče - viz zdravotní péče lesy, lesní hospodářství 20, 103 M majetek - národní 65-67 - obecní 64-67 - soukromý 66-69 matriční záležitosti 60-63 matriky 61 meliorace 109, 110 místní hospodářství 81-85 mládež 24, 90, 91, 140 mlékárna 106 myslivost 72, 107 N národní spolehlivost 56 nemovitosti 66-69, 74-78 O občané jiné národnosti 57, 124 občanské výbory 26 občanství čestné 59 obecní kronika 137 obchod 18, 88, 89 obrana, brannost, branná výchova 49-51 ocenění a čestná uznání 32-34 odboj protifašistický 46 odpadní vody - viz vody odpadní odpady 117, 122 ochrana veřejného pořádku 21, 42-45 osidlování 66 oslavy 30 osvědčení o národní spolehlivosti - viz národní spolehlivost osvětová beseda 34, 138 ovocnářství 98 P památky kulturní - viz kulturní památky personální záležitosti 37-39 plánování - činnosti 12 - územní - viz územní plánování - výstavby 73-80 plénum MNV 1, 14, 36 plynovod 76 pomocná stráž veřejné bezpečnosti 43 popisná čísla - viz čísla popisná poplatky 72 pořádek veřejný - viz ochrana veřejného pořádku poslanci MNV 32, 36, 37 pozemky - viz evidence pozemků požární ochrana 48 pracovní síly 90, 91 pracovníci MNV - viz zaměstnanci MNV protipovodňová opatření 118 provozovny - viz drobné provozovny 13 převody nemovitostí 66 příděly půdy a nemovitostí 66, 103, 104 příjmení - viz změna příjmení psi 72, 107 R - Ř rada MNV 2-4, 15 reemigranti 58 regulace vodních toků 111 rostlinná výroba 94-98 rozhlas 6, 7 rozpočty 70 rybníky - viz vodní plochy S - Š Sbor pro občanské záležitosti 25 seznam - viz evidence schůze - viz zasedání skládky odpadů - viz odpady služby 18, 76, 81 ,82 ,84, 88, 89 smlouvy - hospodářské 65, 81, 92 - kolektivní 13 socialistické závazky - viz závazky Socialistický svaz mládeže 140 sociální péče 22, 123, 124 Sokol 143 spisová služba 52 spolehlivost národní - viz národní spolehlivost sport 143, 144 statutární záležitosti 8 státní statek 104 stavební záležitosti - viz výstavba stížnosti 41 stromy 98, 120 střelnice 107 studny 77, 116 Svaz požární ochrany 48 Svaz pro spolupráci s armádou 49 školství 23, 38, 127-131 školy 127-131 T tělovýchova 24, 143 trafostanice 76 U účetní knihy - viz knihy územní plánování a řízení 16, 76, 77 V včelařství 102 Veřejná bezpečnost 42, 43 veřejný pořádek - viz ochrana veřejného pořádku vodní družstvo 108 vodní hospodářství 20, 77, 108, 110-117 vodní plochy 112 vodní toky 111, 113 vodní zdroje 77, 113, 114, 116 vodovod 115 vody odpadní 77, 117 vojenská správa 50 vojenství 49, 50 volby 9-11 výbor - občanský 26, 29 - žen 28 vyhlášky MNV 45 výročí 30 výstavba 17, 74-78, 80, 86, 92, 105 vyznamenání - viz ocenění Z zaměstnanci MNV 32, 37, 38 zasedání - komisí 16-24 - občanských výborů 26 - pléna 14 - rady 15 - Sboru pro občanské záležitosti 25 zásobování 82 závazky - socialistické 31 zdravotní péče, zdravotnictví 22, 27, 123, 125, 126 zdravotní střediska 125 zemědělci - pracovníci JZD 92, 96 - soukromě hospodařící 93, 96 zemědělská družstva - viz jednotné zemědělské družstvo zemědělská půda 94-96, 103-105 zemědělské zvířectvo 100, 101 zemědělství, zemědělské záležitosti 19 změna příjmení 63 živnosti 83, 84 životní prostředí 119-122 Název fondu: Místní národní výbor Újezd Značka fondu: Š 1 - 104 Časové rozmezí: 1946 - 1990 Počet evid. jednotek: 44 (21 úředních knih, 23 kartonů) Počet inv. jednotek: 164 Rozsah v bm: 2,55 Stav ke dni: 20. 11. 2008 Fond zpracoval: Mgr. Tomáš Sedlář Pomůcku sestavil: Mgr. Tomáš Sedlář Počet stran: 56 Inventář schválil: PhDr. Bohdan Kaňák, Ph.D. ředitel SOkA Olomouc Č.j.: SOkA - Ol/948/2008