Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Olomouc




Číslo listu NAD: 2154

Ev. číslo pomůcky: 1966





Š 5 - 201



Osmiletá střední škola Dlouhá Loučka




1953 - 1960





I n v e n t á ř











Zpracovala:

Mgr. Jarmila Křížanová





O l o m o u c 2 0 0 9



Str.

Obsah 2

Úvod
I. Vývoj původce archivního fondu 3
II. Vývoj a dějiny archivního fondu 5
III. Archivní charakteristika archivního fondu 5

IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu 6

V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení archivní pomůcky 6


I n v e n t á ř

Úřední knihy 7

Spisový materiál 10

Spisy 10



























2
Úvod

I. Vývoj původce archivního fondu
Obec Dlouhá Loučka se rozkládá v podhůří Nízkého Jeseníku podél říčky Oslavy (nazývané od soutoku s říčkou Huntavou též Loučka) asi 6 km severovýchodně od města Uničova. Latinský název obce Longa villa (Dlouhá ves) se objevuje již v roce 1301, český název Luczka se objevil poprvé roku 1303. Od 16. století se uvádějí názvy dvou obcí - Dolní Dlouhá Loučka a Horní Dlouhá Loučka, a to až do roku 1952, kdy byl po sloučení stanoven společný úřední název Dlouhá Loučka.
Obec byla ve 14. století zčásti majetkem olomoucké kapituly a zčásti patřila k sovineckému panství. Během času se z těchto částí vytvořily dvě samostatné vsi - Dolní a Horní Dlouhá Loučka, které byly od 18. století obě v majetku řádu německých rytířů. Od roku 1850 byly obě obce samostatnými obcemi soudního okresu Uničov, začleněnými zpočátku do politického okresu Litovel a od roku 1909 politického okresu Šternberk. V letech 1938 až 1945 byly obě obce připojeny k Německu a jejich správa byly spojena do rukou společného starosty. Správní spojení pod společným místním národním výborem se sídlem v Dolní Dlouhé Loučce zůstalo i po osvobození v květnu 1945. Součástí obce byla také osada Valšov na soutoku říček Huntavy a Oslavy. Po zrušení okresu Šternberk byla Dlouhá Loučka v roce 1960 začleněna do okresu Olomouc, současně k ní byly připojeny do té doby samostatné obce Plinkout a Křivá.
Do roku 1945 byla Dolní Dlouhá Loučka velkou, převážně německou obcí s postupně vzrůstající českou menšinou. Horní Dlouhá Loučka byla středně velkou, taktéž převážně německou obcí s nepříliš početnou českou menšinou. Po 2. světové válce byla z obou obcí odsunuta většina německých obyvatel. Jejich místa zaujali postupně čeští osídlenci, převážně z okresu Litovel a ze střední Moravy.
Obec byla sídlem římskokatolické farnosti. Od roku1945 se zde nacházela veřejná německá dívčí a chlapecká obecná škola, vedle ní zde byla klášterní škola, vydržovaná řádem německých
3
rytířů. Po roce 1918 byla v obci zřízena i česká menšinová obecná škola s mateřskou školou, pro niž byla v roce 1936 postavena samostatná budova. Po 2. světové válce byly německé školy zrušeny a v roce 1947 byla založena česká měšťanská škola. V roce 1948 byla měšťanská škola v souvislosti se školskou reformou přejmenována na školu střední.
Další školskou reformou v roce 1953 došlo přímým sloučením střední a národní školy k vytvoření osmileté střední školy. Ředitelem Osmileté střední školy v Dlouhé Loučce se stal Josef Havlíček, dosavadní ředitel střední školy a setrval po celou dobu trvání osmileté střední školy. Vyučování probíhalo ve třech školních budovách, ve kterých bylo umístěno 14 tříd. Školu navštěvovalo v osmi ročnících a jednoročním učebním kurzu (JUK) celkem 416 žáků. Na konci školního roku se konaly závěrečné zkoušky, po jejichž složení přecházeli žáci na třetí stupeň (jedenáctiletka) nebo na střední odborné školy, případně do učení nebo přímo do výrobního procesu (absolventi JUK).
V následujícím školním roce 1954 až 1955 již nebyl JUK obnoven, takže škola měla 13 tříd v osmi ročnících. Škola se v tomto roce zapojila do příprav I. celostátní spartakiády, žáci se pak v roce 1955 zúčastnili cvičení na všech úrovních (místní, okresní i celostátní).
Ve škole byly zřízeny zájmové kroužky - mičurinský, technický a školní tělovýchovná jednota s několika družstvy základní tělesné výchovy. V technickém kroužku vytvářeli žáci také učební pomůcky pro vyučování fyziky.
Ve škole pracovalo 14 pionýrských oddílů se 181 pionýrem. Oddílovými vedoucími byli třídní učitelé.
Ve školním roce 1955 až 1956 byla otevřena pobočka při 4. třídě, takže měla škola opět 14 tříd. Ve školním roce 1957 až 1958 se zvýšil počet žáků až na 459. Zvýšil se počet tříd na 16 a při 6. třídě byly dokonce již dvě pobočky. Počty žáků ve třídách se měnily podle kapacity učeben. Ve školních budovách muselo dojít k úpravám. Učitelský byt byl změněn na učebnu a v první školní budově vznikla nová třída přestěhováním dílen. V posledním školním roce "osmiletky" měla tato již 18 tříd
4

Systém osmiletých středních škol neměl dlouhého trvání. Po osmi letech existence byla školní docházka o rok povinně prodloužena a od školního roku 1960 až 1961 došlo na základě nového školského zákona z 15. prosince 1960 k přeměně na základní devítileté školy. Pro Dlouhou Loučku viz fond Š 5 - 131.

II. Vývoj a dějiny archivního fondu

Písemnosti Osmileté střední školy Dlouhá Loučka byly předány tehdejšímu Okresnímu archivu v Olomouci 25. května 1978 (č. přír. 3) a zapsány do evidence jednotného archivního fondu (dnes NAD). Jednalo se o 106 úředních knih a jeden balík spisového materiálu v celkovém rozsahu 0,32 běžného metru.

III. Archivní charakteristika archivního fondu

V průběhu vnitřní skartace, pořádání a inventarizace fondu bylo postupováno v souladu se základními pravidly (SAP 1960, Archivní příručka 1965). Okrajově byl využit metodický materiál ke zpracování fondů škol (Klos 1972), ale především interní metodika Státního okresního archivu Olomouc (1993, a to s ohledem na specifičnost konkrétního aktového materiálu.
Během vnitřní skartace a pořádání byly vyřazeny dokumenty postrádající trvalou dokumentární hodnotu: irelevantní korespondence a omluvenky. Celkový objem skartovaného materálu činil 0,01 běžného metru.
Zpracovaný fond Osmiletá střední škola Dlouhá Loučka tvoří úřední knihy a spisy v českém jazyce. Archiválie jsou dochovány v dobrém fyzickém stavu. Knihy tvoří souvislou řadu. Spisový materiál je torzovitý. Dochovala se také kronika školy, tvoří ovšem nedílné pokračování kroniky Střední (měšťanské) školy Dlouhá Loučka (fond Š 5 - 131). Fond je uložen v kartonech a ke dni uspořádání čítá 110 úředních knih a jeden karton spisů, což činí 116 inventárních a 111 evidenčních jednotek v celkovém rozsahu 0,34 běžného metru.



5
IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu

Kategorii úředních knih tvoří 105 třídních výkazů (1953 - 1960) a 5 zápisů o závěrečných zkouškách (1954 - 1958).
Kategorie spisy zahrnuje zahajovací výkaz (1953), výkaz přijatého žactva (1953 - 1954), seznam žáků končících školní docházku (1954), výkazy o vyučování náboženství (1953 - 1954), seznam učitelů (1953) a plán péče o rozvoj tělesné výchovy v Osmileté střední škole Dlouhá Loučka (1953).
Archivní fond může být i přes svou neúplnost pramenem pro studium dějin školství na střední Moravě.

V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení archivní pomůcky

Fond uspořádala a inventář s úvodem sestavila Mgr. Jarmila Křížanová ve Státním okresním archivu Olomouc v roce 2009.

























6



























Název fondu: Osmiletá střední škola Dlouhá Loučka

Značka fondu : Š 5 - 201

Časové rozmezí: 1953 - 1960

Počet evidenčních jednotek: 111 (110 úředních knih, 1 karton)

Počet inventárních jednotek: 116

Rozsah v bm: 0,34

Stav ke dni: 27. 2. 2009

Fond zpracovala: Mgr. Jarmila Křížanová

Pomůcku sestavila: Mgr. Jarmila Křížanová

Pomůcku přepsaly: Hana Číhalová, Mgr. Jarmila Křížanová

Počet stran: 11

Inventář schválil: PhDr. Bohdan Kaňák, Ph.D.
Ředitel SokA Olomouc