Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Olomouc




Číslo listu NAD: 888
Ev. číslo pomůcky: 1967







O 5 - 52




Střední (měšťanská) škola

Dub nad Moravou




1923 - 1953 (1955)






Inventář










Zpracovala:
Mgr. Jarmila Křížanová


Olomouc 2009



s.
Obsah 2
ÚVOD 3
I. Vývoj původce archivního fondu 3
II. Vývoj a dějiny archivního fondu 6
III. Archivní charakteristika archivního fondu 7
IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu 7

V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení archivní pomůcky 8


INVENTÁŘ 9

Úřední knihy 9

Spisový materiál 12

1. Registraturní pomůcky 12

2. Spisy 13


























2
Úvod

I. Vývoj původce archivního fondu
Obec Dub nad Moravou leží v rovině na pravém břehu řeky Moravy asi 14 km jižně od Olomouce. První zmínky o obci se objevily již v listině z roku 1141, ve které jsou vyjmenovány vesnice patřící olomouckému katedrálnímu kostelu. Olomouckému biskupství patřil Dub až do roku 1232, kdy jej darem získalo kapitulní proboštství v Olomouci (do roku 1850). Dne 14. července 1848 byla vesnice povýšena na městečko (městys), které je od roku 1850 samostatnou obcí bývalého olomouckého okresu. Přídomek "nad Moravou" získal Dub oficiálně až v roce 1924. V roce 1974 se stal Dub nad Moravou významnou střediskovou obcí, když k němu byly připojeny samostatné obce Bolelouc s místní částí Tučapy, Charváty s místními částmi Čartoryje a Drahlov a Věrovany s místními částmi Nenakonice a Rakodavy.
Dub nad Moravou byl vždy poměrně velkou českou obcí. V roce 1930 zde žilo 1091 obyvatel (z nich 1085 české, 1 německé národnosti a 5 cizinců). V důsledku poválečného vystěhování řady rodin do pohraničí klesl do roku 1950 počet obyvatel na 910. Většina obyvatel byla římskokatolického vyznání, po roce 1920 přešla část věřících k církvi československé (v roce 1930 měla 42 příslušníků).
Obec měla střediskový charakter, je sídlem římskokatolického farního (proboštského) úřadu při barokním poutním chrámu Očišťování Panny Marie. V obci Dub nad Moravou byl také poštovní úřad a zdravotní obvod. Na zdejší farní škole se vyučovalo už v 17. století, v 19. století byla škola trojtřídní nahrazena obecnou. Od roku 1909 zde byla otevřena živnostenská pokračovací škola a v roce 1948 také škola mateřská.
Obec měla vždy převážně zemědělský charakter. Pěstovaly se zde obiloviny a hlavně cukrová řepa. Velká pozornost byla věnována chovu hovězího a vepřového dobytka. V roce 1945 zde bylo ustaveno zemědělské strojní družstvo, v roce 1951 byla zřízena strojní stanice a v roce 1955 vzniklo hospodářství státního statku Olomouc. Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno až roku 1956.
Od konce 19. století byl Dub významným střediskem potravinářského průmyslu, opírajícího se
3
o zdejší vyspělé zemědělství. Byla zde mlékárna, pekárna a tři mlýny. V obci byla i akciová cihelna a pískovna.
Správu obce vykonávaly v letech 1850 - 1945 volené orgány obecní samosprávy, po roce 1945 pak národní výbor, od roku 1990 převzalo správu obce svobodně zvolené obecní zastupitelstvo.
V roce 1923 byla v Dubu zřízena obvodová měšťanská škola s jednou třídou se 70 žáky. Školu navštěvovali žáci z obcí Dub, Nenakonice, Rakodavy a Tučapy, od následujícího školního roku také z Bolelouce a Hrdibořic. Do měšťanské školy přecházeli žáci po ukončení 5. postupného ročníku obecné školy. Zatímním ředitelem se stal Metoděj Horák. Vyučování probíhalo v prostorách hostince Boh. Myslivce v č. p. 88. Místnost pro vyučování byla 6,20 m široká, 11,10 m dlouhá a 3,40 m vysoká. Pro tělocvik využívala škola tělocvičnu a hřiště Sokola.
Ve školním roce 1924 - 1925 byla otevřena druhá třída měšťanské školy a muselo se vyřešit, kde se bude vyučovat. První třída byla tedy umístěna v budově obecné školy v Nenakonicích, druhá v adaptované místnosti hostince Boh. Myslivce v Dubu. Výnosem okresního školního výboru ze dne 18. září 1924 byly školy obecná a měšťanská spojeny a správou byl pověřen stávající ředitel měšťanské školy Metoděj Horák. Spojení mělo zůstat do doby, než bude postavena nová budova pro měšťanskou školu. V říjnu 1924 byl uvolněn služební byt v obecné škole a mohla se do něj nastěhovat první třída, jejíž výuka probíhala dosud v Nenakonicích.
Ve školním roce 1925 - 1926 se otevřením třetí třídy stala měšťanská škola v Dubu úplnou. Nejvyšší třída obecné školy byla umístěna v Nenakonicích, a tím se uvolnily prostory. První a třetí třída měšťanské školy mohly mít výuku v budově obecné školy v Dubu. Druhá třída zůstala v domě Boh. Myslivce. Stavba nové školní budovy byla stále odsunována kvůli nejednotným názorům na její umístění. Tak i výuka během školního roku 1926 - 1927 musela probíhat v provizorních podmínkách. Od 1. září 1928 byl ustanoven novým zatímním ředitelem Josef Zlámal (stávající ředitel M. Horák odešel učit do Olomouce).

4
Ve školním roce 1929 - 1930 bylo rozhodnuto, že nová budova školy bude vytvořena adaptací hostince Tomáše Války v domě č. p. 1. Se stavbou bylo sice na podzim započato, ale bylo to náročnější, než se předpokládalo, a proto byly umístěny třídy měšťanky jako v předešlých letech.
Dne 28. října 1930 byla slavnostně otevřena nově vybudovaná "Masarykova obvodová měšťanská škola" a školní rok 1930 - 1931 je prvním vyučovacím rokem měšťanské školy ve vlastní budově. Od září roku 1932 nastoupil do obecné školy řídicí učitel Vojtěch Doležel a správy škol obecné a měšťanské byly odděleny. Měšťanskou vedl dále Metoděj Horák, který se po ročním působení v Olomouci vrátil zpět.
Pro školní rok 1933 - 1934 bylo do první třídy zapsáno 78 žáků, byla tedy povolena pobočka a žáci byli rozděleni na dívčí a chlapeckou třídu. Škola byla trojtřídní, takže opět chyběla jedna místnost pro výuku. Vyřešeno to bylo tak, že třídy byly změněny v pracovny a žáci se stěhovali za výukou do pracoven - pro technické předměty, zeměpisné a dějepisné, přírodovědné a početní a jazykové.
Zákonem ze dne 20. prosince 1935 byly zřízeny újezdní měšťanské školy, v Dubu ale ještě pro školní rok 1936 - 1937 probíhal zápis podle starých předpisů. Důvodem byl nedostatek peněz a nebyl stanoven újezd. Teprve od 1. září 1938 se stává újezdní také škola v Dubu - újezd tvořily obce Bolelouc, Čertoryje, Drahlov, Dub, Charváty, Nenakonice, Rakodavy, Tučapy a Věrovany.
Ve školním roce 1940 - 1941 byly umístěny v budově školy kurzy němčiny pro učitele z Dubu a okolí a také pro občany a samosprávní úředníky. Ředitel měšťanské školy Metoděj Horák byl Okresním úřadem v Olomouci jmenován starostou obce Dub a dne 3. července 1941 převzal úřad. Škole při zřizování poboček neustále chyběly učebny a začalo se učit trvale i v kreslírně a v ředitelně. Ve sklepě školní budovy byl vybudován protiletecký kryt.
Ve školním roce 1941 - 1942 se měšťanská škola stala výběrovou a název byl změněn na "hlavní škola".
Dne 8. února 1945 se ve škole usadili dělníci pracující na zákopech (160 mužů ve věku do 22 let).
Za jejich pobytu utrpěla školní budova velké škody. V březnu část mužů odešla a bylo možné
5
zprovoznit alespoň dvě třídy pro vyučování. Od 30. dubna do 8. května byla škola obsazena ustupujícím německým vojskem. Poté zde byli ubytováni vojáci Rudé armády. Po jejich odchodu byly budova školy vyklizena a vyčištěna a připravena pro obnovené vyučování. To začalo 30. května 1945. V červnu nastoupili do měšťanské školy žáci 6., 7. a 8. postupného ročníku, kteří sem nemohli kvůli zavedení "výběrových tříd" postoupit v řádném termínu. Vyučování probíhalo podle osnov z roku 1932, místo němčině se začalo vyučovat ruštině. V únoru 1946 byly vytvořeny přechodné učební osnovy. V následujícím roce byly doplněny v občanské výchově, ruštině, dějepisu a zeměpisu.
Dne 1. září 1948 vstoupil v platnost nový školský zákon o úpravě jednotného školství. Škola byla přejmenována na střední. V budově střední školy bylo umístěno šest tříd, sedmá třída (l. b) pracovala v národní škole v Dubu.
V září 1951 odešel do důchodu ředitel Metoděj Horák, který stál v čele školy s menší přestávkou od jejího počátku. Jeho nástupcem byl ustanoven Alois Skácel, který působil v této škole od ledna 1946.
V roce 1953 došlo v souladu se školskou reformou k přímému sloučení střední a národní školy a tím vytvoření osmileté střední školy.


II. Vývoj a dějiny archivního fondu
Písemnosti Střední (měšťanské) školy Dub nad Moravou byly předány tehdejšímu Okresnímu archivu v Olomouci 25. září 1961 (č. přír. neuvedeno), 11. června 1973 a 30. března 1995 (č. přír. 17) a byly zapsány do evidence jednotného archivního fondu (dnes NAD). Jednalo se o 106 knih, 5 podacích protokolů a 10 balíků spisového materiálu v celkovém rozsahu 1,96 běžných metrů. V roce 1962 byl fond opatřen prozatímním inventárním seznamem, který vypracoval PhDr. Vladimír Spáčil.
6

III. Archivní charakteristika archivního fondu
V roce 2008 bylo rozhodnuto o provedení reinventarizace fondu a vypracování inventáře s úvodem. V průběhu vnitřní skartace, pořádání a inventarizace fondu bylo postupováno v souladu se základními pravidly (SAP 1960, Archivní příručka 1965). Okrajově byl využit metodický materiál ke zpracování fondů škol (zpracoval Miroslav Klos 1972), ale především interní metodika Státního okresního archivu Olomouc (1993), a to s ohledem na specifičnost konkrétního aktového materiálu. Při pořádání a vnitřní skartaci byly vyřazeny dokumenty postrádající trvalou dokumentární hodnotu: duplikáty, irelevantní korespondence, obaly, oběžníky, omluvenky, potvrzení a prázdné formuláře. Celkový objem skartovaného materiálu činil 0,69 běžných metrů. Dále bylo delimitováno do fondu Okresní školní výbor Olomouc 0,09 běžných metrů spisového materiálu. Zpracovaný fond Střední (měšťanská) škola Dub nad Moravou tvoří úřední knihy, registraturní pomůcky a spisy v jazyce českém a německém. Archiválie jsou dochovány v dobrém fyzickém stavu. Spisový materiál je kromě konferenčních a inspekčních protokolů torzovitý, obsahuje také posteriora - jednací protokol z let 1953 až 1955. Fond je uložen v kartonech. Ke dni uspořádání čítá 106 úředních knih, 5 podacích protokolů a 2 kartony spisů, což činí 127 inventárních jednotek a 113 evidenčních jednotek v celkovém rozsahu 1,18 běžných metrů.

IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu
Kategorii úředních knih tvoří dvě školní kroniky z let 1923 - 1953 a 1940 - 1945, 97 třídních výkazů o docházce a prospěchu (1923 - 1953), 4 zápisy o závěrečných zkouškách (1951 - 1953), 2 katalogy učitelské knihovny (1923 - 1945) a inventární deník (1923 - 1951).
Kategorii registraturních pomůcek tvoří jednací protokoly z let 1946 - 1953 (1955).

Kategorie spisy zahrnuje konferenční protokoly (1923 - 1953), inspekční protokoly (1924 - 1950), organizaci školy (1933 - 1952), zprávy o činnosti školy (1946 - 1953), učitelské záležitosti (1923 - 1953), záležitosti žákovské (1939 - 1953) a písemnosti týkající se budovy školy (1940 - 1952). Archivní fond Střední (měšťanská) školy Dub nad Moravou je přes svou neúplnost cenným
7
pramenem pro studium dějin školství na střední Moravě.

V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení archivní pomůcky
Fond uspořádala v roce 2008 a inventář s úvodem sestavila v roce 2009 Mgr. Jarmila Křížanová ve Státním okresním archivu Olomouc.










































8
























Název fondu: Střední (měšťanská) škola Dub nad Moravou

Značka fondu : O 5 - 52

Časové rozmezí: 1923 - 1953 (1955)

Počet evidenčních jednotek: 113 (106 úředních knih, 5 podacích protokolů, 2 kartony)

Počet inventárních jednotek: 127

Rozsah v bm: 1,18

Stav ke dni: 30. 1. 2009

Fond zpracovala: Mgr. Jarmila Křížanová

Pomůcku sestavila: Mgr. Jarmila Křížanová

Pomůcku přepsaly: Hana Číhalová, Mgr. Jarmila Křížanová

Počet stran: 14

Inventář schválil: PhDr. Bohdan Kaňák, Ph.D.
Ředitel SOkA Olomouc