Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Olomouc
__________________________________________________________________











Š 1 - 106


Místní národní výbor Žerotín



(1922)1945 - 1990









I n v e n t á ř







Zpracovala:


Mgr.Ivana Kubíčková



__________________________________________________________________

O l o m o u c 2 0 0 9




Obsah

Úvod 3
I. Vývoj původce archivního fondu 3
II. Vývoj a dějiny archivního fondu 17
III. Archivní charakteristika archivního fondu 21
IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu 22 V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky 23
Seznam pramenů a literatury 24
Seznam zkratek 25
Příloha: Pořádací schéma pro archivní fondy místních národních
výborů a městských národních výborů 26

I n v e n t á ř 37
A. Úřední knihy 37
a) Správní knihy 37
b) Evidenční knihy 37
c) Pamětní knihy 37
B. Spisový materiál 37
b) Spisy 37
Statutární záležitosti, organizace, kontrola 37
Vnitřní správa a ochrana veřejného pořádku 39
Evidence obyvatelstva, matriční záležitosti 39
Finance a plánování 39
Územní plánování a výstavba obce 40
Místní hospodářství 41
Doprava a spoje 41
Zemědělství 42
Lesní hospodářství, myslivost a rybářství 43
Školství 43
Kultura, sport a tělovýchova 44
Církevní záležitosti 45
C. Účetní materiál 45
Účetní knihy 45
D. Ostatní materiál 45
Drobné tisky 45



Úvod

I. Vývoj původce archivního fondu
Obec Žerotín leží v rovině mezi městy Šternberk, Uničov a Litovel, od každého vzdálen asi 10 km, v nadmořské výšce 225 m. Po jižním okraji obce protéká potok Teplička, který se ještě v katastru obce vlévá do řeky Oskavy.
Ves je poprvé připomínána v latinské listině (latinsky Siratine) z roku 1141 mezi zbožím olomoucké kapituly. Později se ves stala majetkem rodu Žerotínů, který postupem času dosáhl významného postavení mezi moravskými šlechtickými rody. V roce 1480 získali ves i s tvrzí šternberští augustiniáni, kteří na místě tvrze postavili v roce 1751 barokní zámek. Augustiniáni užívali zámek až do roku 1784, kdy byl jejich šternberský klášter zrušen. Žerotín přešel do správy náboženského fondu a v roce 1827 jej odkoupil hrabě Saint Genois. Jako německý název obce se od 18. století uvádí Zierotein, v letech 1939 - 1945 Scherotein.
Od roku 1850 byl Žerotín samostatnou obcí politického a soudního okresu Šternberk, s výjimkou let 1938 - 1945, kdy byl po odtržení německé části Šternberska připojen k okresu Olomouc - venkov. Trvalou součástí olomouckého okresu se Žerotín stal v roce 1960, kdy zároveň došlo ke spojení Žerotína se Strukovem v obec Žerotín - Strukov. Osady Strukov a Krnov patřily k Žerotínu do roku 1868, ale i po svém politickém osamostatnění měly s Žerotínem společný katastr. Od roku 1990 jsou Žerotín i Strukov opět samostatnými obcemi.
Žerotín byl středně velkou českou obcí, v roce 1930 zde žilo 559 obyvatel, z toho deset bylo německé národnosti. O dvacet let později žilo v obci 434 obyvatel. Obyvatelstvo bylo převážně katolického vyznání, obec patřila k hnojické farnosti. V obci se nachází kaple postavená v roce 1882 na místě staré zvonice. Původní zvon z kaple byl v roce 1917 použit na válečné účely, nový zvon byl roku 1922 pořízen ze sbírky občanů. Během 2. světové války byla kaple poškozena, její oprava byla však provedena ihned v září 1945. V kovové báni pod železným křížem na věži kaple byl uložen pamětní spis z roku 1882, v roce 1945 doplněn o aktuální události. Škola je v obci zmiňována k roku 1853, za 2. světové války v roce 1944 zde byla zřízena německá třída.
Sbor dobrovolných hasičů byl založen na ustavující valné hromadě 25. ledna 1925, starostou byl zvolen Ladislav Svoboda a náčelníkem Josef Růžička. V roce 1930 byla na obecním pozemku u kovárny postavena hasičská zbrojnice a zakoupena byla i nová motorová stříkačka. V obci působila také rolnická čtenářská beseda, sdružení venkovské omladiny a TJ Sokol. Spolky pořádaly četná divadelní představení.
Významným rodákem ze Strukova byl historik, doktor filozofie, profesor Masarykovy univerzity v Brně a ředitel Zemského archivu v Brně František Hrubý (zemřel 10. 2. 1943 v Brně). Na jeho rodném domě byla zasazena pamětní deska.
V roce 1930 byl na místě tzv. louže postaven památník padlým rodákům v 1. světové válce. Památník jehlancovitého tvaru vytvořený sochařem Vilémem Spurným z Litovle byl slavnostně odhalen 17. srpna 1930.
Při zámku z poloviny 18. století byla za hraběte Genoise zřízena zámecká zahrada. V roce 1869 postavila na zámeckém nádvoří akciová společnost rolnickou sladovnu a roku 1876 prodal hrabě Saint Genois panství knížeti Lichtenštejnovi, od kterého potom v roce 1884 zámek se zahradou koupila nová společnost Lukáš Svoboda a spol. Společnosti se zde však nedařilo, sladovnu vybudovanou v hospodářských budovách na chvíli pronajala panu Kaufmannovi z Prostějova a později ji prodala se zámkem i zahradou Josefu Svobodovi. Výroba sladu zde skončila po 2. světové válce. Před 1. světovou válkou byl zámecký park silně poničen vichřicí a část parku byla přeměněna na pole. V parku zůstal jen malý rybník a z dubu vytesaný altánek pro čtyři osoby, lidově nazývaný Koráb. V 50. letech 20. století byl zámek znárodněn a využívaly ho MNV a místní JZD pro kanceláře a sklady. V 90. letech byl areál zámku vrácen původním majitelům.
Žerotín leží na silniční spojnici mezi Šternberkem, Litovlí a Uničovem. V roce 1925 byla dokončena stavba silnice Žerotín - Újezd. Nejbližší železniční stanice je ve Střeni, případně ve Štěpánově na trati Olomouc - Praha. V roce 1928 byla zavedena autobusová doprava na lince Litovel - Šternberk, provoz byl zahájen v říjnu a autobus jezdil třikrát denně tam a zpět. Pošta sídlila v Hnojicích. Roku 1920 bylo zavedeno elektrické vedení do domů, v lednu 1925 bylo pořízeno elektrické vedení k osvětlení obce.
Žerotín byl vyspělou zemědělskou obcí. V roce 1900 tvořila hospodářská půda společně s Krnovem a Strukovem 807 ha, z toho pole tvořila 539 ha a louky 208 ha, zbytek zaujímaly pastviny, zahrady a lesy. Dále obec vynikala chovem čistokrevných koní a hovězího a vepřového dobytka. Zemědělské strojní družstvo bylo založeno v roce 1947. Ve 2. polovině 19. století fungovala v obci rolnická sladovna, pražírna kávy a sladovnických výrobků Hanačka (1897) a družstevní mlékárna (1898), která byla Němci v roce 1940 uzavřena. V obci byl mlýn, drůbežárna i kovárna.
V minulosti se v okolí nacházely velké rybníky, které byly postupně vysušovány.
Správu obce vykonávaly v letech 1850 - 1945 volené orgány obecní samosprávy. V meziválečném období měla nejsilnější postavení v obci strana agrární, slabší byl vliv strany lidové a sociálně demokratické.
Žerotín byl osvobozen 6. května 1945. V době války byl starostou obce Josef Růžička. Národní výbor, který byl v obci utvořen ilegálně již za války, převzal v květnu 1945 správu obce pod názvem revoluční národní výbor. Předsedou byl zvolen politický vezeň Julius Kameníček. Tento revoluční národní výbor úřadoval do podzimu 1945, kdy byl zvolen nový MNV se zastoupením všech politických stran (komunistická strana 6, národní socialisté 4, lidová strana 3 a sociální demokraté 1 zástupce). Kvůli nemoci byl předseda MNV J. Kameníček nahrazen Rudolfem Kordinou. Ustavující schůze nového MNV se konala 12. září 1945, zároveň byly ustaveny komise při MNV: finanční, hospodářská, bytová a stavební, školská, osvětová a bezpečnostní. V červnu 1945 založili v obci členové komunistické strany místní organizaci KSČ, předsedou byl zvolen Vladimír Krejčí.
První norma, o kterou se vznikající národní výbory mohly opřít, byl ústavní dekret prezidenta republiky ze dne 4. 12. 1944 č. 18 Ústř. věst. čs., o národních výborech (republikován v příloze vyhlášky ministerstva vnitra z 3. 8. 1945, č. 43/1945 Sb.) . Národní výbory zde byly ještě charakterizovány jako " prozatímní orgány veřejné správy ve všech jejích oborech ". Zásady dekretu č. 18/1944 Ústř. věstníku čs. rozvíjelo a měnilo vládní nařízení z 5. 5. 1945 č. 4/1945 Sb., o volbě a pravomoci národních výborů, jež jsou zde charakterizovány již jako " orgány zastupitelské a orgány veřejné správy ve všech jejích oborech " bez výhrad prozatímnosti. Národní výbory byly podřízeny vládě. Kompetence místních národních výborů byla stanovena tak, že přejaly všechny veřejné záležitosti, pokud nebyly svěřeny jiným orgánům, především kompetenci obecního zastupitelstva, obecní rady a starosty obce.
Vnitřní organizace národních výborů byla upravena směrnicemi ministerstva vnitra z 19. 5. 1945 č. 6/1945 Ú.l.I. Podle nich si místní národní výbory volily na ustavující schůzí radu, která má nejvíce třetinu členů pléna, předsedu a náměstka předsedy, a je-li zapotřebí i tajemníka. Rada MNV připravovala návrhy pro plénum a vykonávala schválená rozhodnutí. Jejich provedením mohla pověřit předsedu MNV, příslušné referenty, případně i jiné členy MNV. V praxi docházelo k zavádění systému tzv. lidových referentů pro jednotlivé oblasti správy. Vytvářeny byly rovněž komise s poradní pravomocí pro řešení různých úkolů národního výboru.
Do konce roku 1945 odešlo z Žerotína přes sto lidí do pohraničí, kde osídlili usedlosti po odsunutých Němcích, a v obci tak nastal nedostatek pracovních sil k obhospodařování půdy. Několik hektarů půdy, hlavně luk, převzal po Němcích místní národní výbor, který je později podle vládního nařízení přidělil občanům. V obci byla založena rolnická komise (předsedou byl hostinský Jan Kleibel), která měla tyto záležitosti na starost.
Důležitým předělem v politickém i správním vývoji obce byly první poválečné volby do Ústavodárného národního shromáždění v květnu 1946. Na základě výsledků voleb byl dle vládního nařízení č.120/1946 Sb. ustaven místní národní výbor. Výkonným orgánem patnáctičlenného národního výboru se stala rada v čele s předsedou Rudolfem Kordinou (KSČ) a místopředsedou Miroslavem Hejduškem (národní socialisté). Radu doplňovali další tři členové: Adolf Krejčí (KSČ), Ludvík Sládek (KSČ) a Vladimír Motáň (strana lidová). Ustavující schůze nově zvoleného MNV se konala 5. července 1946. V únoru 1946 byla v obci ustavena osvětová rada. V říjnu 1947 vystřídal Antonína Steuera ve funkci tajemníka Antonín Samson. 10. února 1948 nahradil Miloslava Hejduška ve funkci místopředsedy Vladimír Jarolím.
Složení a rozsah působnosti místních národních výborů upravoval prozatímní organizační řád MNV, vydaný jako vyhláška ministerstva vnitra z 10. 9. 1947 č. 966/1947 Ú. l. I. Základem činnosti národního výboru v letech 1946 - 1948 se stal Budovatelský vládní program, přednesený K. Gottwaldem a schválený Ústavodárným národním shromážděním dne 8. 7. 1946. Jeho jádrem byl dvouletý plán (zákon č. 192/1946 Sb., o dvouletém plánu).
Dopad politických událostí v únoru 1948 se projevil bezprostředně ustavením místního akčního výboru Národní fronty v obci, jenž prováděl tzv. očistu veřejného a politického života od "nepřátel lidově-demokratického zřízení". Ustavující schůze akčního výboru v Žerotíně se konala 24. února 1948. Dne 3. března na další schůzi akčního výboru bylo usneseno reorganizovat MNV, v důsledku toho byl odvolán Jaroslav Johanes za stranu národně socialistickou a Josef Růžička za stranu lidovou a za ně byli dosazeni Julius Kameníček a Vojtěch Krejčí za stranu komunistickou. V dubnu 1948 odevzdal obecní agendu tajemník Antonín Samson a až 1. prosince 1949 byl novým tajemníkem jmenován Miloš Hambálek, následně byla v prosinci funkce tajemníka rozdělena na běžnou agendu, kterou vykonával M. Hambálek, a na vedení zásobovací agendy, které bylo svěřeno Boženě Coufalové. V roce 1948 byl v obci založen svaz mládeže, funkci předsedy vykonával Štěpán Kobylka.
Podstatný vliv na další organizaci a rozsah působnosti národních výborů měla Ústava 9. května (Ústavní zákon ze dne 9. 5. 1948 č. 150/1948 Sb.). Podle základního článku X Ústavy byly národní výbory "nositelem a vykonavatelem státní moci v obcích, okresích a krajích a strážcem práv a svobod lidu". Působnost národních výborů koncipovala Ústava velmi široce, podle § 124 vykonávaly národní výbory veřejnou správu ve všech jejích oborech. Národní výbory byly podřízeny orgánům vládní a výkonné moci, zejména ministerstvu vnitra. Samozřejmá byla podřízenost nižších národních výborů vyšším.
Přijetím ústavy byla ukončena činnost Ústavodárného národního shromáždění a na neděli 30. května byly vypsány volby do Národního shromáždění. Pro volby byla postavena jednotná kandidátka Národní fronty. Svůj nesouhlas s navrženými kandidáty mohli voliči vyjádřit jen odevzdáním tzv. bílého lístku.
20. října 1948 rezignoval na funkci předsedy MNV Rudolf Kordina a novým předsedou byl jmenován Adolf Krejčí.
První závažnou ústavní změnu představovalo zavedení krajského zřízení zákonem č. 280/1948 Sb. Ke dni 1. 1. 1949 byly zrušeny dosavadní země a bylo vytvořeno 19 krajů. Obec Žerotín se stala spolu s celým šternberským okresem součástí Olomouckého kraje.
Uvedeným zákonem byla rovněž zavedena nová vnitřní organizace národních výborů všech stupňů. Reorganizace byla dokončena vládním nařízením č. 14/1950 Sb., o organizaci místních národních výborů. MNV měly být organizovány tak, aby byly ve stálém spojení s občany. K tomuto účelu měly být tvořeny komise, jejichž úkolem bylo mobilizovat občany k plnění úkolů MNV. Členy komisí mohli být i nečlenové MNV. Pro výkon správy v jednotlivých oborech zřizovaly národní výbory referáty.
K reorganizaci MNV v Žerotíně došlo v červnu 1950, ustavující schůze, na které byl opět zvolen předsedou MNV Adolf Krejčí, se konala 26. června. Členy rady MNV byli zvoleni: Julius Kameníček (místopředseda), Vladimír Krejčí, Miloš Hambálek a Vojtěch Čouka. Při MNV byly ustaveny následující komise: reklamační, volební, hospodářská, stavební, finanční, zemědělská, rolnická a komise osvětová, kulturní, školská, sociálně zdravotní a tělovýchovná.
Od počátku padesátých let přebíral MNV řadu nových agend a kompetencí. V důsledku nové organizace MNV zanikla místní školní rada a její působnost přešla na národní výbor. Na základě vládního nařízení č. 101/1950 Sb. byly zrušeny místní osvětové rady a jejich agenda byla předána MNV. Od počátku roku 1950 přebíraly MNV rovněž vedení matrik.
Místní národní výbor se na úseku místního hospodářství na základě zákona č. 199/1948 Sb. podílel na postupné likvidaci soukromých živností a na základě zákona č. 69/1949 Sb., o jednotných zemědělských družstvech se stal organizátorem kolektivizace zemědělství.
V Žerotíně byl 21. listopadu 1949 zvolen přípravný výbor pro založení JZD. Výbor přesvědčoval zemědělce o výhodných podmínkách společného hospodaření. JZD bylo přes počáteční neshody založeno v roce 1950 a po překonání těžkostí se vstupem jednotlivců do družstva a s materiálním zajištěním družstva se po roce situace konsolidovala a družstvo začalo úspěšně hospodařit.
V roce 1949 se začalo jednat o stavbě silnice z Žerotína do Pňovic, přičemž se obě obce dohodly na odpracování dobrovolných pracovních hodin. Se stavbou se započalo v roce 1950.
V roce 1950 byla otevřena v obci mateřská škola.
V lednu 1952 měli být podle usnesení vlády přiděleni k MNV tzv. političtí tajemníci. V Žerotíně byl politickým tajemníkem navržen a následně zvolen dosavadní předseda MNV Adolf Krejčí. Na funkci nového předsedy MNV byl zvolen Vladimír Krejčí. V obci pracoval výbor žen.
Na veřejné schůzi a na schůzi pléna v únoru 1953 se vedla diskuze na téma činnost MNV a komisí. Rada MNV se pravidelně nescházela, předseda MNV byl zaměstnán jako noční hlídače, což jeho činnost v MNV narušovalo. Stejně tak bývalý tajemník MNV byl současně předsedou JZD, což jeho funkci v MNV taktéž ovlivňovalo. Plénum se v roce 1953 sešlo snad jen jedenkrát. Komise, kromě zemědělské, se rovněž dostatečně nescházely.
V letech 1953 a 1954 procházely národní výbory novými reformami. Zákonem č. 81/1953 Sb. byly národní výbory vyňaty z působnosti ministerstva vnitra a podřízeny přímo vládě Československé republiky. Základními normami pro národní výbory všech stupňů se staly ústavní zákony č. 12 a 13/1954 Sb., o národních výborech, zákon č. 14/1954 Sb., o volbách do národních výborů a vládní nařízení č. 23/1954 Sb., o organizaci výkonných orgánů národních výborů.
Nové zákony zavedly důsledné rozlišování mezi národním výborem jako orgánem státní moci a jeho výkonnými orgány (rada, předseda MNV a jeho náměstek) jako orgány státní správy. Pod pojmem národní výbor se nyní rozuměl pouze orgán státní moci, t.j. plenární zasedání národního výboru. To se scházelo pravidelně nejméně jednou měsíčně a projednávalo nejzávažnější místní i celostátní otázky, volilo své funkcionáře, schvalovalo plány rozvoje hospodářství svého území, vydávalo obecně závazná nařízení atp.
Podstatnou změnou bylo zrušení referentského systému, podle něhož rozhodovali jednotliví členové rady jako referenti v oboru působnosti svých referátů jménem rady. Ta nyní měla rozhodovat kolektivně, ve sboru. Rada byla podřízena plénu MNV, současně však i radě okresního národního výboru a vládě. Skládala se z předsedy národního výboru, jeho náměstka, tajemníka a ostatních členů rady. Měla zajišťovat a organizovat plnění úkolů národního výboru v oblasti hospodářství a výstavby, provádět usnesení pléna, připravovat jeho zasedání, podávat zprávy o své činnosti atd.
Pro zajištění plnění úkolů v jednotlivých oborech své činnosti zřizoval národní výbor ze svých členů stálé komise. Jejich prostřednictvím měl zapojovat do správy věcí veřejných široké vrstvy občanů, jež tvořily tzv. aktivy. Aktivisté měli v komisích poradní hlas. Komise byly pracovním a kontrolním orgánem pléna národního výboru, neměly však rozhodovací pravomoc.
Podle zákona č. 14/1954 Sb., o volbách do národních výborů, byli jejich členové voleni vůbec poprvé přímo na základě obecného, rovného a přímého volebního práva na dobu 3 let.
První volby podle nového zákona proběhly dne 16. 5. 1954. Obec byla rozdělena na devět volebních obvodů, voleb se zúčastnilo 287 voličů. Ustavující schůze nově zvoleného MNV se konala 26. května 1954, během ní byl předsedou MNV zvolen opět Vladimír Krejčí, tajemníkem MNV Ludvík Trubač a členem rady MNV Vladimír Motáň. Na schůzi byly ustaveny tři tříčlenné komise: zemědělská (předseda Václav Vyhnánek, členové Oldřich Capka, Julius Kameníček), finančně rozpočtová (předseda Alois Kolář, členové Vladimír Motáň, Vladimír Krejčí) a komise pro péči o pracující, kulturu a školství (předseda Ludvík Sládek, členové Božena Géblová, Ludvík Trubač). Dne 6. září 1954 byla ustavena trestní komise (předseda Julius Kameníček, členové Ludvík Sládek, Vladimír Krejčí). V září 1955 byla ustavena v obci šestičlenná osvětová beseda, která měla řídit osvětovou činnost v obci.
Další volby do MNV se konaly 19. 5. 1957. Z těchto let se však nezachovaly výsledky voleb ani zápisy ze schůzí pléna MNV či rady MNV a v pamětní knize obce zápis k roku 1957 chybí. Ze zápisu v pamětní knize pro rok následující můžeme pouze vyčíst, že předsedou MNV v roce 1958 byl Ludvík Sládek a tajemníkem Vladimír Krejčí.
V březnu 1960 byla k Žerotínu připojena dosud samostatná obec Strukov. Sídlo společného MNV bylo stanoveno v Žerotíně. Na jaře roku 1961 došlo i ke sloučení JZD Žerotín a Strukov. Funkci předsedy družstva zastával Adolf Krejčí.
Dne 12. června 1960 se konaly volby do národních výborů a do národního shromáždění. Obec Žerotín a Strukov byly již spojeny, proto občané volili jednu společnou kandidátku. Kandidátů na poslance MNV bylo navrženo a zvoleno deset ze Žerotína a pět ze Strukova. Ustavující schůze nově zvoleného MNV se konala 23. června 1960. Na schůzi byl předsedou MNV zvolen Jaroslav Krejčí, místopředsedou MNV Jan Zpěvák a tajemníkem Jaroslav Foukal. Členy rady MNV byli dále zvoleni: Miroslav Hrubý, Jakub Hrubý, Jaroslav Zpěvák, Vladimír Motáň, Vladimír Jarolím a Josef Ryšavý. Při MNV bylo ustaveno šest stálých komisí s jednotlivými předsedy - komise zemědělská (Jan Zpěvák), komise finanční (Jakub Hrubý), komise pro výstavbu a zvelebení obce (Jaroslav Zpěvák), komise plánovací a pro místní hospodářství a byty (Miroslav hrubý), komise pro školství a kulturu (Vladimír Motáň) a komise pro ochranu veřejného pořádku a zdravotnictví (Josef Ryšavý).
Na základě územní reformy státu se stal Žerotín - Strukov od 1. července 1960 součástí okresu Olomouc v rámci nově utvořeného Severomoravského kraje. Spojené obce měly v roce 1962 dohromady 643 obyvatel (Žerotín 448, Strukov 195).
Pamětní kniha obce nebyla od roku 1937 pravidelně vedena, až roku 1958 se práce kronikáře ujal Alois Krejčí, který měl za úkol kroniku sepsat i zpětně, dále byla kronika vzorně vedena do roku 1967. V zápise z roku 1961 zmiňuje kronikář, že po sloučení obcí Žerotín a Strukov bude v knize popisovat události obou obcí.
Dne 7. března 1963 bylo pět občanů ze Strukova zvoleno do občanského výboru, který měl pomoci v plnění úkolů MNV. Dosavadní předseda MNV Jaroslav Krejčí požádal o zproštění funkce, protože byl zvolen předsedou JZD a tato funkce jej plně vytížila. Za nového předsedu MNV byl do konce volebního období zvolen Jaroslav Zpěvák.
Dne 7. července 1964 se konalo ustavující zasedání nově zvoleného MNV v Žerotíně - Strukově. Zasedání se účastnili všichni zvolení poslanci, po zahájení a složení slibu nových poslanců a po zvolení mandátové komise bylo přikročeno k volbě jednotlivých funkcionářů MNV. Předsedou byl zvolen Jaroslav Zpěvák, tajemníkem Josef Bartoš, členy rady: Ladislav Krejčí, Vladimír Motáň, Jakub Hrubý, Jaroslav Krejčí a Stanislav Krejčí. Při MNV bylo ustaveno šest komisí: finanční a pro byty (Jakub Hrubý), pro školství a kulturu (Jiří Fňukal), zemědělská (Adolf Krejčí), pro výstavbu a zvelebení obce (Jaroslav Ryšavý), sociální a zdravotní (Vladimír Motáň) a komise pro ochranu veřejného pořádku a pro místní hospodářství (František Slouka). Každá komise měla kromě předsedy dalších pět členů.
V roce 1964 byla opravena budova staré školy, v přízemí bylo vybudováno pět místností, měla zde být zřízena pošta, lékařská ordinace a čekárna apod. V prvním poschodí se nacházely dvě kanceláře pro MNV, místnost pro knihovnu a zasedací síň, v obou patrech bylo zřízeno nové sociální zařízení.
V roce 1965 se kronikář zmiňuje o požární jednotě místního hasičského sboru, jehož předsedou byl Karel Bajer, a o jednotě sokolské. Činnost obou byla ale pro nedostatekk mladých členů poněkud slabší. Z tělocvičné jednoty vynikal snad jen oddíl stolního tenisu a vybíjené. Početné zastoupení mělo Myslivecké sdružení Žerotín - Strukov, které vedl předseda František Vysoudil. V roce 1966 byl po vzoru jiných obcí i v Žerotíně - Strukově založen spolek chovatelů drobného zvířectva, předsedou byl zvolen František Kelar ze Strukova.
V roce 1968 probíhaly volební přípravy jako každý volební rok, volby byly vyhlášeny na 19. 5., avšak v důsledku vnitropolitické situace ve státě byly odvolány a funkční období MNV bylo prodlouženo do roku 1971. V únoru 1970 rezignoval na svou funkci poslanec MNV Jaroslav Ryšavý. Aby nemusely být vyhlášeny doplňovací volby, bylo schváleno snížení počtu poslanců MNV na 18. V roce 1971 se konaly řádné volby do všech zastupitelských orgánů. Pro přípravu a řízení byla ustavena jedna okrsková volební komise pro Žerotín a jedna pro Strukov, volební obvod byl pro obě části zvlášť. Místní volební komise byla utvořena jedna pro Žerotín - Strukov. Pro nově zvolený národní výbor bylo schváleno 20 poslanců. Volby proběhly v listopadu, ustavující schůze nově zvoleného MNV byla stanovena na 22. prosince. Předsedou byl na zasedání zvolen Jaroslav Zpěvák, tajemníkem Josef Bartoš, rada měla sedm členů, ustaveny byly tři komise: finanční, pro ochranu veřejného pořádku a komise pro služby, výstavbu a životní prostředí.
Na podzim 1976 byl zvolen nový národní výbor, jehož plénum tvořilo 22 poslanců (12 členů KSČ). Z celkového počtu 428 voličů se voleb zúčastnilo 423 občanů. Na ustavujícím zasedání, které se konalo 19. listopadu v sále kulturního domu v Žerotíně, se po třinácti letech stal novým předsedou MNV Ladislav Krejčí. Josef Bartoš zůstal ve funkci tajemníka, členy rady MNV byli zvoleni: Jiří Fňukal, Josef Hajkr, Miroslav Hublar, Jaroslav Krejčí a Břetislav Sládek. Zřízeny byly čtyři komise: finanční, pro ochranu veřejného pořádku, pro výstavbu a školská, kulturní a sociální. Na schůzi byl zároveň přečten a schválen volební program národní fronty místního národního výboru na období let 1976 - 1981.
Ve volbách v roce 1981 byl počet poslanců rozšířen na 23, opět byl ustanoven jeden volební obvod a zřízeny dva volební okrsky. Volby připadly na 5. - 6. června a ustavující schůze nově zvoleného MNV se konala 30. června. Voleb se zúčastnilo 439 ze 444 zapsaných voličů ze Žerotína a Strukova. Předsedou MNV byl znovu zvolen Ladislav Krejčí, tajemníkem opět Josef Bartoš a dalších pět členů rady MNV: Miroslav Hublar, Pavel Langr, Antonín Ryšavý, Břetislav Sládek a Ludmila Zavadilová. Čtyři komise zůstaly zachovány z minulého volebního období, zvoleni byli jen noví členové a navíc byla jako komise rady MNV ustavena komise pro brannou výchovu obyvatel a sbor pro občanské záležitosti. Od 1. července 1981 byla dle celostátní směrnice zrušena v obci funkce uvolněného předsedy MNV. Celostátní směrnice stanovila hranici počtu obyvatel, na kterou může uvolněný funkcionář v obci působit. Předseda MNV v Žerotíně - Strukově Ladislav Krejčí nastoupil na pracovní místo ve Štěpánově a svoji funkci v MNV vykonával jako neuvolněný funkcionář. Dodatečně byla v srpnu ustanovena funkce místopředsedy MNV, kterou měl vykonávat poslanec a člen rady MNV Miroslav Hublar.
V říjnu 1981 se v obci konal slavností večer u příležitosti 850. výročí první písemné zmínky o obci Žerotíně, na programu byl slavnostní projev "Z minulosti naší obce", zasedání MNV, předání čestných uznání zasloužilým občanům a koncert smíšeného pěveckého souboru ze Šternberka. Jako součást oslav byla uspořádána výstava fotografií, obrazů a památek ze života obce ve vestibulu a velkém sále kulturního střediska v Žerotíně. Slavnostní projev přednesl předseda osvětové besedy Jaroslav Šišma.
V červnu 1986 převzal správu obce nově zvolený národní výbor. Volby do MNV se konaly 23. a 24. května, z celkového počtu 441 zapsaných voličů se jich voleb zúčastnilo 436. V sedmičlenné radě MNV došlo ke změně pouze jednoho člena - místo Pavla Langra byl zvolen Jan Jašek. Předseda, místopředseda i tajemník MNV zůstali ve svých funkcích na další volební období. Při MNV byly ponechány opět čtyři sedmičlenné komise: finanční, výstavby, pro ochranu veřejného pořádku a kulturní, školská, sociální a zdravotní. Na ustavující schůzi seznámil tajemník MNV přítomné s volebním programem na období let 1986 - 1990. Na plenárním zasedání v dubnu 1987 byl pro nečinnost z funkce poslance odvolán Jan Hublar a byla zrušena poslanecká povinnost Pavlu Capkovi, který se odstěhoval do Olomouce a nemohl tak vykonávat činnost, jež mu příslušela. V únoru 1990 odstoupila na vlastní žádost z funkce poslankyně MNV i z funkce členky rady Ludmila Zavadilová a na její místo v radě byla jmenována poslankyně Eva Brožová. Členství v poslaneckém sboru ukončil i Jiří Wolf, který se odstěhoval do Liboše. Plenární zasedání schválilo 19 poslanců do konce volebního období - do voleb do obecního zastupitelstva v listopadu 1990.
V srpnu projednávalo plénum odloučení části Strukov od Žerotína. Ve Strukově byla provedena podpisová akce, která jednoznačně vyzněla pro oddělení od Žerotína. Ze 146 oprávněných občanů jich bylo pro odloučení získáno 118. Při projednávání záležitosti radou MNV se nedospělo k jednoznačnému rozhodnutí, proto bylo o odloučení Strukova hlasováno plénem. Ze čtrnácti přítomných poslanců hlasovalo deset pro odloučení, dva proti a dva se zdrželi hlasování. Tímto hlasováním bylo s konečnou platností provedeno rozdělení obou částí obce na samostatnou obec Žerotín a Strukov. Výsledek byl oznámen ONV.
Místní národní výbor v Žerotíně ukončil svou činnost na podzim 1990, kdy správu obce převzalo nově zvolené obecní zastupitelstvo.

II. Vývoj a dějiny archivního fondu
První průzkum spisovny Místního národního výboru v Žerotíně provedl 27. června 1950 šternberský okresní archivář Josef Valíček. Ve své zprávě z prohlídky se zmiňuje o obecním archivu, který byl umístěn v obecní kanceláři v budově školy. Listiny z 18. a 19. století a další starší cenné dokumenty byly uloženy v kovové truhlici. Novější spisy vzniklé již z činnosti MNV byly ukládány do skříní v ročních fasciklech a pořadačích.
V zápise o skartaci z roku 1953, která se konala za účasti tajemníka MNV Josefa Bartoše, uvádí Josef Valíček, že vytřídil obsáhlý spisový materiál a vytříděné spisy uložil do bedny, vyskartované spisy ukládal mimo. Při příští archivní prohlídce měl být zachovaný archivní materiál sepsán.
Další záznam o skartační prohlídce a skartaci písemností obecního úřadu a MNV Žerotín pochází z 2. září 1964. Skartaci provedl pracovník šternberského pracoviště Okresního archivu v Olomouci Zdeněk Flejberk a Jarmila Ptáčková, za MNV se skartace účastnil předseda MNV Jaroslav Zpěvák a tajemník Josef Bartoš. K trvalému uložení ve šternberském depozitáři archivu byly určeny materiály archivní povahy - kromě písemností náležejících do fondu Archiv obce Žerotín to byly zápisy ze schůzí pléna MNV z počátku 50. let, spisy týkající se voleb z let 1946 - 1948, kniha protokolů o schůzích obecního zastupitelstva a rady sahající až do roku 1951 a korespondence MNV z let 1952 - 1953. Materiál byl do archivu převzat a zapsán pod přírůstkovým číslem 170. Pro potřeby MNV byly na místě ponechány zápisy ze schůzí pléna MNV z roku 1958 a rady MNV z let 1956 - 1957 a kronika z let 1922 - 1957. Další díl kroniky vedené od roku 1958 byl uložen u kronikáře Aloise Krejčího. Vyskartovány byly mj. účetní doklady a doklady o domácích porážkách.
Dne 27. května 1971 proběhlo další skartační řízení ve spisovně MNV Žerotín za přítomnosti vedoucí spisovny MNV paní Navrátilové a archiváře Okresního archivu v Olomouci, pobočky ve Šternberku, Josefa Prucka. Předmětem skartačního řízení byly písemnosti nacházející se v uzamykatelné místnosti v přízemí budovy MNV a uložené v dřevěných skříních i mimo ně. K trvalému uložení ve šterberském depozitáři Okresního archivu v Olomouci byl určen materiál vzniklý z působnosti MNV z let 1946 - 1963: dvě knihy hlášení rozhlasu a karton spisů. Současně přebíral archiv i starší písemnosti Obecního úřadu a Obecné školy v Žerotíně. Materiál MNV Žerotín byl archivem převzat 14. října 1971, zapsán byl pod přírůstkovým číslem 585. Ke skartaci byly určeny písemnosti vzniklé před rokem 1966: 28 pořadačů účetních dokladů z let 1951 - 1965, pokladní stvrzenky, operáty domovní daně z roku 1953 a jiné nepotřebné tiskopisy a tiskoviny. Spisy sloužící národnímu výboru, zejména zápisy ze zasedání rady a pléna, zůstaly nadále uloženy na MNV. Jednotlivé pořadače, fascikly a knihy měly být zanešeny do archivní knihy.
Další skartace písemností MNV v Žerotíně se konala 21. června 1976. Za MNV byl přítomen předseda Jaroslav Zpěvák a administrativní pracovnice Libuše Zbořilová a za okresní archiv archivář Josef Prucek. Předmětem skartace byly písemnosti MNV do roku 1971, k trvalé úschově v archivu byly převzaty zápisy ze schůzí pléna a rady z let 1959 - 1971, které byly zapsány pod přírůstkovým číslem 11. Materiál z let 1965 - 1971 určený ke skartaci obsahoval účetní doklady, statistické výkazy, daňové spisy, měsíční uzávěrky, výdejky a stvrzenky. U MNV nadále zůstaly veškeré písemnosti vzniklé po roce 1971 a stavební spisy, kroniky z let 1922 - 1957 a 1958 - 1967, třetí pamětní kniha zavedená v roce 1968 zůstávala nadále u kronikáře.
Dne 21. září 1983 byly do šternberské pobočky okresního archivu předány písemnosti MNV v Žerotíně v rozsahu 0,75 bm. Jednalo se zejména o zápisy ze schůzí pléna a rady z let 1972 - 1976, zápisy ze schůzí komise pro ochranu veřejného pořádku, komise finanční a komise pro výstavbu z let 1964 - 1976, spisy týkající se školství a kultury, korespondence, rozpočty aj. Do přírůstkové knihy byl materiál zapsán pod číslem 1.
V roce 1986 byly na základě archivem schváleného skartačního návrhu vyřazeny a zničeny písemnosti z let 1976 - 1981, především účetní doklady, soupisy hospodářského zvířectva, různé statistické výkazy, objednávky apod.
Protokol o poslední revizi spisovny MNV v Žerotíně, kterou dne 12. listopadu 1990 provedl archivář Zdeněk Kašpar, uvádí, že spisy byly uloženy chronologicky v pracovně předsedy, v kanceláři MNV a zbytek ve spisové místnosti mimo budovu MNV - v Žerotíně č.p. 66. Spisovou službou byla pověřena Vlasta Vránová. V rámci skartačního řízení provedeného téhož dne jako revize spisovny byly k trvalému uložení ve šterberském depozitáři okresního archivu vyčleněny dva balíky písemností MNV z let 1976 - 1986, převážně zápisy ze schůzí pléna, rady a jednotlivých komisí a dále dvě kroniky obce Žerotína (1922 - 1957, 1957 - 1967). Materiál byl archivem převzat 12. listopadu 1990 pod přírůstkovým číslem 107. Zároveň byly vyčleněny písemnosti s prošlou skartační lhůtou určené ke skartaci, jednalo se o účetní materiál, běžnou korespondenci, plány práce komisí, přestupky, statistiky, sociální a kulturní agendu atd. Ostatní písemnosti potřebné k další úřední činnosti spolu s písemnostmi, kterým ještě neprošly skartační lhůty (účetní agenda, stavební agenda), a také kronika obce založená roku 1968, byly ponechány u MNV.
V březnu 1998 byl Státnímu okresnímu archivu v Olomouci Obecním úřadem v Žerotíně, který písemnosti zaniklého národního výboru z posledních let jeho činnosti převzal, předložen skartační návrh na vyřazení a zničení písemností skartačního znaku "S" a "V" po výběru. Týkalo se to účetního materiálu s prošlou skartační lhůtou, účetních sestav, agendy finanční, dopravní, kulturní, školské, zemědělské apod. z let 1978 - 1990. Zároveň měl Obecní úřad v Žerotíně předat archivu dva balíky a pět pořadačů písemností MNV z let 1961 - 1990: rozbory hospodaření a rozpočty, plány činnosti MNV, písemnosti týkající se voleb, zápisy pléna a rady MNV. Dne 30. dubna 1998 byly uvedené písemnosti zapsány do přírůstkové knihy Státního okresního archivu v Olomouci pod číslem 57.
Kronika z let 1968 - 1990 a další od roku 1990 podle protokolu o revizi spisovny z 30. dubna 1998 zůstaly uloženy u obecního úřadu.

III. Archivní charakteristika archivního fondu
Písemnosti MNV Žerotín byly po převzetí ukládány ve šternberském depozitáři Okresního archivu v Olomouci. V rámci likvidace uvedeného depozitáře byl v roce 1991 celý fond převezen do budovy Okresního archivu v Olomouci, Křížkovského ul. 4. Na jaře 1996 byly písemnosti MNV Žerotín definitivně uloženy v depozitáři nové archivní budovy v Olomouci, U Husova sboru 10. Fond Místní národní výbor Žerotín tvořily před zpracováním 2 úřední knihy, 8 kartonů a 9 balíků neuspořádaných písemností v celkovém rozsahu 1,50 bm.
V roce 2008 byly veškeré písemnosti roztříděny, uspořádány a inventarizovány. Vzhledem k tomu, že nebylo možno rekonstruovat původní systém uložení písemností ve spisovně původce, bylo při pořádání fondu použito pořádacího schématu pro archivní fondy místních národních výborů a městských národních výborů schváleného Archivní správou ministerstva vnitra v roce 2001. Použité pořádací schéma je uvedeno v příloze úvodu.
V rámci třídění a pořádání dochovaného písemného materiálu byly vyřazeny obaly, nevyplněné tiskopisy, vyhlášky, pozvánky na schůze rady a pléna MNV z let 1954 - 1990 a multiplikáty písemností v celkovém rozsahu 0,21 bm. Dochované archiválie se nacházejí v dobrém fyzickém stavu. Vzhledem k nevelkému rozsahu archivního fondu nebyly k inventáři vypracovány rejstříky. Inventář s úvodem sestavila v lednu 2009 Mgr. Ivana Kubíčková.
Fond je tvořen třemi správními knihami z let (1932) 1945 - 1952 a třemi evidenčními knihami, z nichž matrika příslušníků obce je nedatovaná, ale zápisy sahají do roku 1948, další dvě knihy hlášení místního rozhlasu pocházejí z let 1951 - 1955. Soubor úředních knih uzavírají dva svazky knih pamětních z let (1922) 1945 - 1967. Skupinu účetních knih tvoří pouze dvě knihy hlavní z let 1945 a 1948. Větší část fondu zaujímá různorodý spisový materiál z let 1945 - 1990.
Ke dni uspořádání čítá fond 10 úředních knih a 9 kartonů spisů v celkovém rozsahu 1,29 bm?.

IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu
Dochovaný písemný materiál Místního národního výboru v Žerotíně je sice mezerovitý, i přesto nám však postačí k tomu, abychom si utvořily představu o životě ve středně velké obci na Šternbersku téměř po celou 2. polovinu 20. století, v níž místní národní výbor spravoval obec a ovlivňoval život jejich obyvatel.
Nejdůležitější zdroj informací představují dvě nejstarší knihy zápisů ze schůzí pléna a rady MNV z let (1932) 1945 - 1951 a 1951 - 1952, z nichž ta starší sahá až k roku 1932 a obsahuje ještě zápisy ze schůzí obecního zastupitelstva a obecní rady, stejně jako se starší zápisy nacházejí v třetí knize souboru správních knih - knize zápisů ze schůzí obecní finanční komise. Všední život v obci nám do určité míry přibližují dvě knihy hlášení místního rozhlasu (vesměs se jedná o hlášení zemědělského charakteru). Pamětní knihy uložené ve fondu místního národního výboru mají dva díly - v prvním se nacházejí zápisy z jednotlivých let již od roku 1922, i když od roku 1937 byly zápisy v knize doplněny v roce 1958 zpětně. Druhý díl byl již pečlivě veden obecním kronikářem, od roku 1961 pro obě obce Žerotín a Strukov společně.
Skupinu spisů tvoří poměrně bohatý a obsahově rozmanitý materiál, nejvýznamnější část představuje agenda voleb z let 1945 - 1990 a zápisy ze schůzí pléna a rady MNV z let 1954 - 1990, které mají mezery pouze v letech 1956 - 1958, a dále zápisy ze schůzí některých komisí při MNV především z 60. - 80. let.
Oblast hospodaření MNV dokumentují rozbory hospodaření a obecní rozpočty, spisy z kapitoly o výstavbě v obci se týkají např. stavby silnice z Žerotína do Pňovic, rekontrukce starého domu se žudrem, oprav budovy národního výboru, zemědělské výstavby a drobných stavebních úprav.
Cenný soubor tvoří prameny k dějinám zemědělství a JZD v obci a dále ke kulturním záležitostem, zvláště korespondence národního výboru s příbuznými prof. Františka Hrubého týkající se jeho rodného domu ve Strukově. O zámku nacházejícím se v obci se ve fondu mnoho písemností nedochovalo, několikrát se o něm zmiňuje obecní kronika. Fond uzavírají dvě hlavní účetní knihy, několik výtisků místních novin "Naše vesnice" a Žňový zpravodaj.
V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky
Fond uspořádala v roce 2008 a inventář s úvodem sestavila v roce 2009 Mgr. Ivana Kubíčková ve Státním okresním archivu Olomouc.
Seznam pramenů a literatury

Prameny

Státní okresní archiv Olomouc, Místní národní výbor Žerotín, inv.č. 7, Pamětní kniha obce (1922) 1945 - 1957.
Tamtéž, inv.č. 8, Pamětní kniha obce 1958 - 1967.
Tamtéž, inv.č. 1, Kniha zápisů ze schůzí obecního zastupitelstva, obecní rady, z plenárních zasedání MNV a ze schůzí rady MNV (1932) 1945 - 1951.
Tamtéž, inv.č. 2, Kniha zápisů ze schůzí pléna MNV a rady MNV 1951 - 1952.
Tamtéž, Spisy, kart. 1, inv.č. 12, Volby 1945-1990.
Tamtéž, Spisy, kart. 1, 2 inv.č. 16, Zápisy ze schůzí pléna MNV 1954 - 1955, 1959 - 1969, 1970 - 1990.
Tamtéž, Spisy, kart. 3, 4 inv.č. 17, Zápisy ze schůzí rady MNV 1953 - 1955, 1959 - 1976, 1977 - 1990.


Literatura

Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek III. Ostrava 1972, str. .
Turek, Adolf a kol.: Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. Opava 2004, str. 975.





Seznam zkratek

bm běžný metr
č. číslo
č.p. číslo popisné
ČSAD Československá autobusová doprava
ČSSR Československá socialistická republika
HTÚP hospodářsko - technická úprava půdy
inv. č. inventární číslo
JHR jednotlivě hospodařící rolníci
JZD jednotné zemědělské družstvo
kart. karton
KSČ Komunistická strana Československa
MNV místní národní výbor
ONV okresní národní výbor
prof. profesor
přír. č. přírůstkové číslo
s. strana
Sb. Sbírka zákonů
sv. svazek
TJ tělovýchovná jednota
ul. ulice
Ú. l. Úřední list
Ústř. věst. čs. Ústřední věstník československý
ZDŠ základní devítiletá škola




Příloha:
Pořádací schéma pro archivní fondy místních národních výborů a městských národních výborů schválené Archivní správou ministerstva vnitra v roce 2001.

Úřední knihy

Správní knihy
Knihy zápisů z plenárních zasedání
Knihy zápisů ze schůzí rady
Knihy zápisů ze schůzí stálých komisí a aktivů

Evidenční knihy
Knihy evidence obecního majetku
Knihy evidence obyvatelstva, trestní rejstříky
Ostatní evidenční knihy

Pamětní knihy s přílohami

Spisový materiál

Registraturní pomůcky
Podací protokoly
Indexy
Kartotéky pro evidenci spisů




Spisy

Statutární záležitosti, organizace, kontrola

Statutární záležitosti
vznik a zánik obce, slučování a rozlučování obcí
změny obvodu obce (obecních hranic)
změny názvu obce
znak a symboly obce

Volby
volební programy
volby do zastupitelských sborů
volby soudců z lidu

Organizace činnosti národního výboru
organizační řády, organizační členění
situační zprávy, výkazy o činnosti národního výboru, komplexní rozbory
organizace činnosti pléna, rady a komisí
organizace činnosti aktivů národního výboru, poradních sborů aj.
veřejné schůze, oslavy, rezoluce občanů, závazky, vyznamenání
družební styky







Funkcionáři, pracovníci aparátu národního výboru, podniků a zařízení národního výboru
přehledy, rozbory personálního stavu
archiválie vybrané z písemností vzniklých z úřední činnosti předsedy a tajemníka národního výboru

Kontrolní činnost
kontroly prováděné národním výborem
kontroly národního výboru prováděné nadřízenými orgány
revizní zprávy
stížnosti občanů

Vnitřní správa a ochrana veřejného pořádku

Názvy ulic a veřejných prostranství, číslování domů

Spolupráce se společenskými organizacemi, organizacemi Národní fronty a spolky

Veřejné sbírky

Bezpečnost, ochrana veřejného pořádku
bezpečnostní situace v obci (zprávy, hodnocení, opatření)
spolupráce s orgány zajišťujícími bezpečnost a ochranu veřejného pořádku a s dobrovolnými aktivy občanů
evidence přestupků



Požární ochrana
organizace požární ochrany
rozbory požárnosti
spolupráce s útvarem požárníků

Vojenské záležitosti, civilní obrana
spolupráce s armádou
válečné hroby
civilní obrana
živelní pohromy

Spisová služba a archivnictví

Evidence obyvatelstva, matriční záležitosti

Evidence obyvatelstva a sčítání lidu
evidence obyvatelstva
sčítání lidu

Státní občanství
změny státního občanství (nabývání a pozbývání, podklady)
šetření národní spolehlivosti
jinonárodní skupiny

Čestná občanství a čestná uznání udělovaná národním výborem




Matriční záležitosti
vedení matrik
užívání a změny jména a příjmení

Finance a plánování

Evidence a správa majetku
evidence majetku ve správě národního výboru
inventáře obecního majetku
převody nemovitostí (koupě, prodej, směny), pronájmy
konfiskace majetku, národní správa, vypořádání majetku při osidlování pohraničí
válečné a jiné majetkové škody

Finanční hospodaření
rozpočty, dlouhodobé finanční plány
rozbory plnění rozpočtu a finančních plánů
účetní výkazy a závěrky

Místní daně a poplatky
evidence plátců, katastr domovních daní, bilance

Plánování
koncepce rozvoje obce
plány dlouhodobé a střednědobé
souhrnné zprávy o plnění plánů

Územní plánování a výstavba obce

Územní plánování
územně plánovací dokumentace (územní prognózy, územní a regulační plány, stavby v chráněném území a ochranném pásmu, stavební uzávěry)

Výstavba
veřejně prospěšné stavby, akce "Z"
komplexní bytová výstavba
průmyslová a zemědělská výstavba
stavby dopravní, energetické, telekomunikační a jiné
občanské stavby
vyvlastnění pozemků ke stavebním účelům

Místní hospodářství

Organizace a správa hospodářských, příspěvkových a rozpočtových organizací národního výboru
zřizování, rušení a změny organizací, majetkové převody
vnitřní organizace podniků

Živnosti, poskytování služeb občany

Bytové hospodářství

Nebytové prostory - dislokace


Doprava
Místní komunikace
investiční výstavba, větší opravy
dopravní obslužnost (koncepce a hodnotící dokumenty)

Obchod a cestovní ruch

Obchod
koncepce vývoje obchodní sítě, obchodní síť
výzkum spotřebitelské poptávky

Cestovní ruch
propagace a podpora cestovního ruchu

Pracovní síly

regulace zaměstnanosti a pohybu pracovních sil
rozmisťování dorostu a zvláštních skupin osob
souhrnné zprávy o stavu zaměstnanosti a o pracovních podmínkách

Zemědělství

Organizace zemědělských závodů
evidence a pasportizace zemědělských závodů
zemědělské družstevnictví (socializace zemědělství, JZD)
státní statky
soukromě hospodařící zemědělci
Zemědělská výroba
zemědělská statistika (sčítání kultur a hospodářských zvířat)
rostlinná výroba, ovocnářství
živočišná výroba, včelařství
mechanizace
živelní pohromy, ochrana proti škůdcům, veterinární opatření


Zemědělská půda
evidence, převody a nájmy zemědělských a lesních pozemků
pozemková reforma, konfiskace půdy, osidlování pohraničí a přídělové řízení
ochrana a využití zemědělského půdního fondu, změny využití půdy a vynětí ze zemědělského půdního fondu
zajištění hospodaření na zemědělské půdě, převody a nájmy zemědělských a lesních pozemků
pozemkové úpravy (hospodářskotechnické úpravy pozemků, arondace, meliorace

Povinné dodávky a výkup zemědělských produktů

Potravinářský průmysl

Lesní hospodářství, myslivost a rybářství

Lesy
evidence, ochrana a využití lesního půdního fondu, odborná správa lesů
vynětí z lesního půdního fondu
Myslivost
honitba
spolupráce s mysliveckými organizacemi

Rybářství
rybářské revíry
spolupráce s rybářskými organizacemi

Vodní hospodářství

vodohospodářské investice
ochrana vodních zdrojů a vodních toků
veřejné rozvody vody, zásobování vodou, odpadní vody
protipovodňová ochrana

Ochrana životního prostředí

Zdravotnictví a sociální péče

Zdravotnictví
organizace zdravotní péče
zdravotnická zařízení
hygienická péče, protiepidemická opatření
zprávy o zdravotních poměrech, zdravotnický výzkum




Sociální péče
organizace péče o zdravotně postižené děti, mládež a staré občany
organizace péče o jinonárodní skupiny občanů
organizace péče o společensky nepřizpůsobivé občany
zprávy o sociálních poměrech v obci

Školství

síť a organizace škol, úpravy školních obvodů
síť a organizace mimoškolních výchovných zařízení
spolupráce se školami a mimoškolními výchovnými zařízeními
péče o budovy škol a zařízení
zprávy o stavu škol a mimoškolních výchovných zařízení

Kultura, sport a tělovýchova

Kultura
organizace kulturní a osvětové činnosti (kulturní a osvětová zařízení)
spolupráce se spolky, společenskými organizacemi a vědeckými institucemi při pořádání kulturních a osvětových akcí
sbory pro občanské záležitosti
péče o budovy kulturních a osvětových zařízení
kronikářství, vedení pamětních knih, pamětní spisy
zajištění publikační činnosti

Sport a tělovýchova


Ochrana přírodních a kulturních památek
evidence památek, památkové budovy a ostatní kulturní památky (pomníky, památníky aj.)
ochrana přírody a krajiny


Církevní záležitosti

územní organizace církví
sledování vývoje církevního života
péče o církevní stavby

Účetní materiál

Účetní knihy
Hlavní knihy
Knihy příjmů
Knihy výdajů
Pokladní knihy

Účetní spisy
Rozpočtové hospodaření národního výboru
Rozpočtové hospodaření podniků a zařízení řízených národním výborem
Rozpočtové hospodaření ostatních činností řízených národním výborem (školství, kultura, zdravotnictví aj.)

Ostatní materiál

Mapy a plány
Pečetidla a razítka
Fotografie, fotografická alba
Audiovizuální záznamy
Drobné tisky (nejsou-li součástí spisů)
Diplomy a čestná uznání






















Název fondu: Místní národní výbor Žerotín
Značka fondu: Š 1-106
Časové rozmezí: (1922)1945 - 1990
Počet evid. jednotek: 19(10 úředních knih, 9 kartonů)
Počet inv. jednotek: 112
Rozsah v bm: 1,29
Stav ke dni: 20.12.2008
Fond zpracoval: Mgr. Ivana Kubíčková
Pomůcku sestavil: Mgr. Ivana Kubíčková
Počet stran: 46
Inventář schválil: PhDr. Bohdan Kaňák, Ph.D.
ředitel SOkA Olomouc