Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Okresního archivu v Olomouci







NAD : 1655

Číslo pomůcky: 737





Š 1-5


Okresní úřad Šternberk



Presidiální spisy




1899-1918




Výběrový katalog








Zpracoval: Josef Prucek






Šternberk 1970
Úvod

Šternberský politický okres se rozkládal zčásti v rovině Hornomoravského úvalu, zčásti na jižních výběžcích Nízkého Jeseníku. Území okresu se vyznačovalo velkou rozmanitostí: některé oblasti leží víc jak 600 m n.m. - nejvyšší bod Slunečná je téměř 800 m vysoký - a zalesněnými hřbety vroubí nížinu severovýchodní části Hané, která tvoří jakýsi klín s nejníže položenými místy u Štarnova asi 220 m n.m. Četné potoky, které stékají údolími, zavlažují bohatě rovinu a vlévají se posléze do Moravy.
Obyvatelstvo okresu se značně lišilo v jednotlivých oblastech. V úrodné nížině to byli zemědělci s tradiční pokročilou zemědělskou výrobou, zčásti české národnosti. V hornatých oblastech žili převážně Němci, jejichž obživu tvořilo horské zemědělství a chov dobytka, také domácké tkalcovství, které postupně zproletarizovalo početnou vrstvu obyvatelstva. Na Šternbersku byl bohatě rozvinutý textilní průmysl všech odvětví, lnářský, bavlnářský i hedvábnický, dále dřevařský a posléze i tabákový průmysl, ve Štěpánově pak železářský, a převládala zde dělnická vrstva obyvatelstva s vyspělým dělnickým hnutím.
Národnostní poměry charakterizují údaje z roku 1890, kdy bylo napočítáno 10% Čechů v okrese a z roku 1930, kdy se uvádí 30% obyvatelstva české národnosti.

Původní šternberský okres, konstituovaný v r. 1849, se skládal ze soudních okresů Šternberk, Rýmařov a Dvorce a byl spravován okresním hejtmanstvím ve Šternberku. Avšak již v r. 1855 existoval tzv. smíšený okresní úřad Šternberk, v němž byla opět soustředěna politická i soudní správy okresu. Pád absolutismu a snaha po obnově nezávislého soudnictví si vynutila zrušení smíšených okresních úřadů v r. 1868 a obnovení samostatných okresních soudů. Bylo obnoveno i okresní hejtmanství ve Šternberku pro politickou správu soudních okresů Dvorce, Město Libavá a Šternberk.
Během trvání rakousko-uherské monarchie došlo k další významné změně v r. 1909, kdy bylo zřízeno samostatné okresní hejtmanství v Moravském Berouně pro soudní okresy Dvorce a Město Libavá, které byly vyčleněny z politického okresu Šternberk. Zároveň byl vyčleněn soudní okres Uničov z politického okresu Litovel a přičleněn k politickému okresu Šternberk.
Po zániku rakousko-uherské monarchie se okresní hejtmanství ve Šternberku podřídilo nově utvořenému ústředí Sudetenlandu v Opavě (Landesregierung des Sudetenlandes, Troppau), ovšem jen do přičlenění Šternberka k československé republice.
Nový československý stát převzal organizační a územní rozdělení politické správy téměř beze změny. Změnil se pouze vnitřní úřední jazyk na český a úřední název "okresní hejtmanství" byl vystřídán názvem "okresní politická správa". K důležitějším změnám došlo až v r. 1928, kdy byl zrušen název "okresní politická správa" a nahrazen názvem "okresní úřad" a pravomoc okresních úřadů rozšířena o agendu zrušených samosprávních orgánů, v našem případě okresního silničního výboru.

Materiály z činnosti okresního hejtmanství a okresního úřadu se zachovaly velmi zlomkovitě. Jejich osudy jsou spjaty s pohnutými politickými událostmi. Starší část registratury, spisy okresního hejtmanství, byly převzaty do archivní úschovy během okupace a to do bývalého tzv. říšského archivu v Opavě. Zde postihl registraturu zároveň s materiály jiných okresních úřadů, převzatých ze zabraných území severní Moravy, požár na jaře 1945 a navíc ještě ničivá hromadná skartace v letech 1945-1947. Teprve v tomto stavu převzal zbytky registratury bývalý zemský archiv v Brně. Odtud je pak převzal v r. 1951 Státní archiv Opava, pobočka Janovice u Rýmařova. Ostatní, novější část registratury (materiály z doby po r. 1918), převzal týž archiv od ONV Šternberk v r. 1956 a pořídil prozatímní inventář. Stav fondu v této době uvádí Průvodce po archivních fondech Státního archivu v Janovicích u Rýmařova, s. 28. V tomto stavu uspořádání a prozatímního zinventování byl fond předán Okresnímu archivu v Olomouci, pobočce ve Šternberku v r. 1967.
Fond Okresního úřadu Šternberk (1857-1938) obsahuje:
a) 186 knih, z toho
12 úředních knih (živnostenské rejstříky, inventáře obecních pozemků aj.) 1861-1938
8 účetních knih (knihy účetního hospodářství a okresního kamenolomu) 1929-1936
2 pomocné knihy presidiální agendy 1881-1903
164 pomocných knih všeobecné agendy 1911-1938
b) 87 kartonů spisů, z toho
4 kartony presidiálních spisů 1899-1918
2 kartony mobilizačních spisů 1916
38 kartonů všeobecné registratury 1897, 1910-1918
8 kartonů všeobecné registratury 1937-1938
35 kartonů věcných skupin (volby, zásobování za první světové války, vyživovací
příspěvky, podpory v nezaměstnanosti, stavby silnic a veřejných budov, elektrifikace
obcí aj.) 1858-1938
c) 28 svazků sčítacích operátů, z toho
7 svazků sčítání lidu 1857
4 svazky sčítání lidu 1869
1 svazek sčítání lidu 1880
4 svazky sčítání lidu 1890
3 svazky sčítání lidu 1900
9 svazků sčítání lidu 1910

Z počátků činnosti okresního hejtmanství 1850-1857, kdy vlastně neexistovaly žádné směrnice pro vedení registratury, se spisy nedochovaly. Až v r. 1855 byl vydán řád pro správní agendu okresních úřadů a zároveň stanoven registraturní plán, podle něhož jednotlivé, věcně členěné skupiny, byly označovány písmeny A-N. Tímto systémem byly řazeny spisy všeobecné registratury okresního hejtmanství až do poloviny třicátých let 20. stol.; z nich se zachovaly zlomky z r. 1897, 1910-1918. Po r. 1935 byl spisový materiál řazen podle věcných skupin označených I-XI. Mimo běžnou registraturu byly některé spisy ukládány - po celou dobu trvání okresního úřadu - ve zvláštních věcných skupinách, ze kterých se dochovaly zlomky z let 1858-1938.
Odděleně od této registratury byly ukládány spisy presidiální, tj. spisy vedoucího úřadu - okresního hejtmana, které byly označovány signaturou Pres. a měly i samostatné pomocné knihy. Tato část fondu se zachovala jen v nepatrných zlomcích.
Zvláštní skupinou registratury jsou i tzv. mobilizační spisy, které jsou vlastně presidiální spisy o vojenských záležitostech; byly však ukládány samostatně se signaturou Mob. Dochovaly se z r. 1916.
Přes velikou zlomkovitost obsahuje fond důležitý materiál k dějinám šternberského politického okresu, např. k národnostní otázce, k hospodářskému a sociálnímu vývoji, k dějinám dělnického hnutí. Význam dochovaného torza i škodu, vzniklou ztrátou ostatních částí fondu, ukazují zřetelně presidiální spisy z r. 1899, které se zachovaly nejúplněji.

K formální stránce katalogu je dlužno poznamenat: číslo před regestem je číslo podacího protokolu, číslo v závorce za regestem udává počet listů ve spise, číslo vpravo za regestem je pořadové číslo. Pořadová čísla jsou průběžně katalogem a na ně odkazuje rejstřík.
Katalogizaci presidiálních spisů provedl Josef Prucek, samostatný archivář Okresního archivu v Olomouci, pobočky Šternberk, v roce 1970.

Příloha.

Seznam obcí politického okresu Šternberk po r. 1868 podle soudních okresů.

Soudní okres Šternberk

český název: německý název:

Babice Babitz
Bělá Seibersdorf
Bohuňovice Boniowitz
Dálov Dohle
Dětřichov n.B. Dittersdorf
Domašov n.B. Domstadtl
Domašov u Št. Domeschau
Hlásnice Wächtersdorf
Hnojice Gnoitz
Horní Loděnice Deutsch Lodenitz
Hraničné Petrovice Petersdorf
Huzová Deutsch Hause
Chabičov Gobitschau
Jílkov Jilkendorf
Jívová Giebau
Komárov Komarn
Krahulčí Sperberdorf
Krakořice Krokersdorf
Krnov Jägersfeld
Lašťany Lastian
Lhota Allhütten
Liboš Libusch
Lipina Lippein
Lužice Luschitz
Mladějovice Bladowitz
Moravská Húzová Bömisch Hause
Mutkov Mauzendorf
Nové Dvorce Neuhof
Ondrášov Andersdorf
Řídeč Rietsch
Sedm Dvorů Siebenhöfen
Stádlo Staadl
Stachov Stachendorf
Strukov Strukowitz
Štarnov Starnau
Štěpánov Stefanau
Šternberk Sternberg
Těšíkov Tscheschdorf (Zeschdorf)
Žerotín Zierotein (Zerotain)

Soudní okres Dvorce:

český název: německý název:

Bílčice Heidenpitsch
Čabová Brockersdorf
Dvorce Hof
Karlovec Karlsberg
Kerhartice Gersdorf
Křišťanovice Christdorf
Kunčice Kunzendorf
Lesy (Herčivald) Herzogwald
Májůvka (Majwald) Maiwald
Medlice Mödlitz
Moravský Beroun Bärn
Nová Pláň Neurode
Nové Valteřice Neuwaltersdorf
Nová Véska Neudörfl
Rejchartice Reigersdorf
Stará Libavá Altliebe
Volárna (Roudno) Rautenberg

Soudní okres Město Libavá:

český název: německý název:

Budišov Bautsch
Čermná Dittersdorf
Gundramovice (Gundřovice) Gundersdorf
Heroltice (Heroltovice) Herlsdorf
Luboměř Liebenthal
Mastník (Zigartice) Siegerzau
Město Libavá Stadt-Liebau
Milovany Milbes
Norberčany Nürnberg
Nové Oldřůvky (Nová Ves) Neudorf
Nová Ves Neueigen
Olejovice (Olštát) Oehlsstadtl
Olověná (Barnov) Bernhau
Rudoltovice Rudelzau
Smilov Schmeil
Staré Oldřůvky (Stará Ves) Altendorf
Stará Voda Altwasser
Šumvald Schönwald
Trhavice Reisendorf
Údolná (Keprtovice) Gepperzau
Velká Střelná Waltersdorf
Vojnovice Kriegsdorf

Soudní okres Uničov:

český název: německý název:

Benkov Pinke
Brníčko Pirnik
Břevenec Trübenz
Dědinka Dörfl
Dětřichov Dittersdorf
Dolní Dlouhá Loučka Unter-Langendorf
Dolní Libina Bömisch Liebau
Dolní Sukolom Salbnuss
Haukovice Haukowitz
Hlivice Hliwitz
Horní Dlouhá Loučka Ober-Lagendorf
Horní Sukolom Aichen
Hradec Grätz
Karlov Karle
Králová Königlosen
Křivá Pudelsdorf
Lazce Deutschlosen
Lipinka Lepinke
Medlov Meedl
Mostkov Moskelle
Nemrlov Waldheim
Nová Dědinka Schröffelsdorf
Hradečná Markersdorf
Oskava Oskau
Paseka Passek
Pískov Pissendorf
Plinkout Pinkaute
Renoty Einoth
Rybníček Ribnik
Troubelice Treublitz
Újezd Augest
Uničov Mährisch Neustadt
Zadní Újezd Storzendorf
Želechovice Želechowitz















Název fondu: Okresní úřad Šternberk, presidiální spisy
Značka fondu: Š 1-5
Časový rozsah: 1899-1918
Počet regest: 171
Počet ev. jednotek: 6
Počet bm.: 0,65
Místo uložení: Šternberk, nám. 9. května
Stav ke dni: 24.3.1970
Katalogizaci provedl: Josef Prucek
Stran: 30
Počet exemplářů: 5
Přepsala: Vlasta Hradilová
Katalog schválil: PhDr. Vladimír Spáčil