Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF

Inventáře a katalogy Okresního archivu v Olomouci NAD : 1655 Číslo pomůcky: 737 Š 1-5 Okresní úřad Šternberk Presidiální spisy 1899-1918 Výběrový katalog Zpracoval: Josef Prucek Šternberk 1970 Úvod Šternberský politický okres se rozkládal zčásti v rovině Hornomoravského úvalu, zčásti na jižních výběžcích Nízkého Jeseníku. Území okresu se vyznačovalo velkou rozmanitostí: některé oblasti leží víc jak 600 m n.m. - nejvyšší bod Slunečná je téměř 800 m vysoký - a zalesněnými hřbety vroubí nížinu severovýchodní části Hané, která tvoří jakýsi klín s nejníže položenými místy u Štarnova asi 220 m n.m. Četné potoky, které stékají údolími, zavlažují bohatě rovinu a vlévají se posléze do Moravy. Obyvatelstvo okresu se značně lišilo v jednotlivých oblastech. V úrodné nížině to byli zemědělci s tradiční pokročilou zemědělskou výrobou, zčásti české národnosti. V hornatých oblastech žili převážně Němci, jejichž obživu tvořilo horské zemědělství a chov dobytka, také domácké tkalcovství, které postupně zproletarizovalo početnou vrstvu obyvatelstva. Na Šternbersku byl bohatě rozvinutý textilní průmysl všech odvětví, lnářský, bavlnářský i hedvábnický, dále dřevařský a posléze i tabákový průmysl, ve Štěpánově pak železářský, a převládala zde dělnická vrstva obyvatelstva s vyspělým dělnickým hnutím. Národnostní poměry charakterizují údaje z roku 1890, kdy bylo napočítáno 10% Čechů v okrese a z roku 1930, kdy se uvádí 30% obyvatelstva české národnosti. Původní šternberský okres, konstituovaný v r. 1849, se skládal ze soudních okresů Šternberk, Rýmařov a Dvorce a byl spravován okresním hejtmanstvím ve Šternberku. Avšak již v r. 1855 existoval tzv. smíšený okresní úřad Šternberk, v němž byla opět soustředěna politická i soudní správy okresu. Pád absolutismu a snaha po obnově nezávislého soudnictví si vynutila zrušení smíšených okresních úřadů v r. 1868 a obnovení samostatných okresních soudů. Bylo obnoveno i okresní hejtmanství ve Šternberku pro politickou správu soudních okresů Dvorce, Město Libavá a Šternberk. Během trvání rakousko-uherské monarchie došlo k další významné změně v r. 1909, kdy bylo zřízeno samostatné okresní hejtmanství v Moravském Berouně pro soudní okresy Dvorce a Město Libavá, které byly vyčleněny z politického okresu Šternberk. Zároveň byl vyčleněn soudní okres Uničov z politického okresu Litovel a přičleněn k politickému okresu Šternberk. Po zániku rakousko-uherské monarchie se okresní hejtmanství ve Šternberku podřídilo nově utvořenému ústředí Sudetenlandu v Opavě (Landesregierung des Sudetenlandes, Troppau), ovšem jen do přičlenění Šternberka k československé republice. Nový československý stát převzal organizační a územní rozdělení politické správy téměř beze změny. Změnil se pouze vnitřní úřední jazyk na český a úřední název "okresní hejtmanství" byl vystřídán názvem "okresní politická správa". K důležitějším změnám došlo až v r. 1928, kdy byl zrušen název "okresní politická správa" a nahrazen názvem "okresní úřad" a pravomoc okresních úřadů rozšířena o agendu zrušených samosprávních orgánů, v našem případě okresního silničního výboru. Materiály z činnosti okresního hejtmanství a okresního úřadu se zachovaly velmi zlomkovitě. Jejich osudy jsou spjaty s pohnutými politickými událostmi. Starší část registratury, spisy okresního hejtmanství, byly převzaty do archivní úschovy během okupace a to do bývalého tzv. říšského archivu v Opavě. Zde postihl registraturu zároveň s materiály jiných okresních úřadů, převzatých ze zabraných území severní Moravy, požár na jaře 1945 a navíc ještě ničivá hromadná skartace v letech 1945-1947. Teprve v tomto stavu převzal zbytky registratury bývalý zemský archiv v Brně. Odtud je pak převzal v r. 1951 Státní archiv Opava, pobočka Janovice u Rýmařova. Ostatní, novější část registratury (materiály z doby po r. 1918), převzal týž archiv od ONV Šternberk v r. 1956 a pořídil prozatímní inventář. Stav fondu v této době uvádí Průvodce po archivních fondech Státního archivu v Janovicích u Rýmařova, s. 28. V tomto stavu uspořádání a prozatímního zinventování byl fond předán Okresnímu archivu v Olomouci, pobočce ve Šternberku v r. 1967. Fond Okresního úřadu Šternberk (1857-1938) obsahuje: a) 186 knih, z toho 12 úředních knih (živnostenské rejstříky, inventáře obecních pozemků aj.) 1861-1938 8 účetních knih (knihy účetního hospodářství a okresního kamenolomu) 1929-1936 2 pomocné knihy presidiální agendy 1881-1903 164 pomocných knih všeobecné agendy 1911-1938 b) 87 kartonů spisů, z toho 4 kartony presidiálních spisů 1899-1918 2 kartony mobilizačních spisů 1916 38 kartonů všeobecné registratury 1897, 1910-1918 8 kartonů všeobecné registratury 1937-1938 35 kartonů věcných skupin (volby, zásobování za první světové války, vyživovací příspěvky, podpory v nezaměstnanosti, stavby silnic a veřejných budov, elektrifikace obcí aj.) 1858-1938 c) 28 svazků sčítacích operátů, z toho 7 svazků sčítání lidu 1857 4 svazky sčítání lidu 1869 1 svazek sčítání lidu 1880 4 svazky sčítání lidu 1890 3 svazky sčítání lidu 1900 9 svazků sčítání lidu 1910 Z počátků činnosti okresního hejtmanství 1850-1857, kdy vlastně neexistovaly žádné směrnice pro vedení registratury, se spisy nedochovaly. Až v r. 1855 byl vydán řád pro správní agendu okresních úřadů a zároveň stanoven registraturní plán, podle něhož jednotlivé, věcně členěné skupiny, byly označovány písmeny A-N. Tímto systémem byly řazeny spisy všeobecné registratury okresního hejtmanství až do poloviny třicátých let 20. stol.; z nich se zachovaly zlomky z r. 1897, 1910-1918. Po r. 1935 byl spisový materiál řazen podle věcných skupin označených I-XI. Mimo běžnou registraturu byly některé spisy ukládány - po celou dobu trvání okresního úřadu - ve zvláštních věcných skupinách, ze kterých se dochovaly zlomky z let 1858-1938. Odděleně od této registratury byly ukládány spisy presidiální, tj. spisy vedoucího úřadu - okresního hejtmana, které byly označovány signaturou Pres. a měly i samostatné pomocné knihy. Tato část fondu se zachovala jen v nepatrných zlomcích. Zvláštní skupinou registratury jsou i tzv. mobilizační spisy, které jsou vlastně presidiální spisy o vojenských záležitostech; byly však ukládány samostatně se signaturou Mob. Dochovaly se z r. 1916. Přes velikou zlomkovitost obsahuje fond důležitý materiál k dějinám šternberského politického okresu, např. k národnostní otázce, k hospodářskému a sociálnímu vývoji, k dějinám dělnického hnutí. Význam dochovaného torza i škodu, vzniklou ztrátou ostatních částí fondu, ukazují zřetelně presidiální spisy z r. 1899, které se zachovaly nejúplněji. K formální stránce katalogu je dlužno poznamenat: číslo před regestem je číslo podacího protokolu, číslo v závorce za regestem udává počet listů ve spise, číslo vpravo za regestem je pořadové číslo. Pořadová čísla jsou průběžně katalogem a na ně odkazuje rejstřík. Katalogizaci presidiálních spisů provedl Josef Prucek, samostatný archivář Okresního archivu v Olomouci, pobočky Šternberk, v roce 1970. Příloha. Seznam obcí politického okresu Šternberk po r. 1868 podle soudních okresů. Soudní okres Šternberk český název: německý název: Babice Babitz Bělá Seibersdorf Bohuňovice Boniowitz Dálov Dohle Dětřichov n.B. Dittersdorf Domašov n.B. Domstadtl Domašov u Št. Domeschau Hlásnice Wächtersdorf Hnojice Gnoitz Horní Loděnice Deutsch Lodenitz Hraničné Petrovice Petersdorf Huzová Deutsch Hause Chabičov Gobitschau Jílkov Jilkendorf Jívová Giebau Komárov Komarn Krahulčí Sperberdorf Krakořice Krokersdorf Krnov Jägersfeld Lašťany Lastian Lhota Allhütten Liboš Libusch Lipina Lippein Lužice Luschitz Mladějovice Bladowitz Moravská Húzová Bömisch Hause Mutkov Mauzendorf Nové Dvorce Neuhof Ondrášov Andersdorf Řídeč Rietsch Sedm Dvorů Siebenhöfen Stádlo Staadl Stachov Stachendorf Strukov Strukowitz Štarnov Starnau Štěpánov Stefanau Šternberk Sternberg Těšíkov Tscheschdorf (Zeschdorf) Žerotín Zierotein (Zerotain) Soudní okres Dvorce: český název: německý název: Bílčice Heidenpitsch Čabová Brockersdorf Dvorce Hof Karlovec Karlsberg Kerhartice Gersdorf Křišťanovice Christdorf Kunčice Kunzendorf Lesy (Herčivald) Herzogwald Májůvka (Majwald) Maiwald Medlice Mödlitz Moravský Beroun Bärn Nová Pláň Neurode Nové Valteřice Neuwaltersdorf Nová Véska Neudörfl Rejchartice Reigersdorf Stará Libavá Altliebe Volárna (Roudno) Rautenberg Soudní okres Město Libavá: český název: německý název: Budišov Bautsch Čermná Dittersdorf Gundramovice (Gundřovice) Gundersdorf Heroltice (Heroltovice) Herlsdorf Luboměř Liebenthal Mastník (Zigartice) Siegerzau Město Libavá Stadt-Liebau Milovany Milbes Norberčany Nürnberg Nové Oldřůvky (Nová Ves) Neudorf Nová Ves Neueigen Olejovice (Olštát) Oehlsstadtl Olověná (Barnov) Bernhau Rudoltovice Rudelzau Smilov Schmeil Staré Oldřůvky (Stará Ves) Altendorf Stará Voda Altwasser Šumvald Schönwald Trhavice Reisendorf Údolná (Keprtovice) Gepperzau Velká Střelná Waltersdorf Vojnovice Kriegsdorf Soudní okres Uničov: český název: německý název: Benkov Pinke Brníčko Pirnik Břevenec Trübenz Dědinka Dörfl Dětřichov Dittersdorf Dolní Dlouhá Loučka Unter-Langendorf Dolní Libina Bömisch Liebau Dolní Sukolom Salbnuss Haukovice Haukowitz Hlivice Hliwitz Horní Dlouhá Loučka Ober-Lagendorf Horní Sukolom Aichen Hradec Grätz Karlov Karle Králová Königlosen Křivá Pudelsdorf Lazce Deutschlosen Lipinka Lepinke Medlov Meedl Mostkov Moskelle Nemrlov Waldheim Nová Dědinka Schröffelsdorf Hradečná Markersdorf Oskava Oskau Paseka Passek Pískov Pissendorf Plinkout Pinkaute Renoty Einoth Rybníček Ribnik Troubelice Treublitz Újezd Augest Uničov Mährisch Neustadt Zadní Újezd Storzendorf Želechovice Želechowitz Název fondu: Okresní úřad Šternberk, presidiální spisy Značka fondu: Š 1-5 Časový rozsah: 1899-1918 Počet regest: 171 Počet ev. jednotek: 6 Počet bm.: 0,65 Místo uložení: Šternberk, nám. 9. května Stav ke dni: 24.3.1970 Katalogizaci provedl: Josef Prucek Stran: 30 Počet exemplářů: 5 Přepsala: Vlasta Hradilová Katalog schválil: PhDr. Vladimír Spáčil