Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Přerov

___________________________________________________________________________

Číslo listu NAD: 413

Evidenční číslo pomůcky: 1300











Sokol - tělocvičná jednota Tovačov

1897-1971

Inventář

















Zpracoval: PhDr. Jiří Lapáček






Přerov 2007


Úvod

1. Vývoj původce archivního fondu

Roku 1862 byla založena Tělocvičná jednota Pražská, která už ve svých počátcích neoficiálně užívala názvu Sokol. Začátek 60. let 19. století byl dobou politického uvolnění, které znamenalo zelenou pro rozvoj národního a s ním spojeného spolkového života. Poslání Sokola formuloval Dr. Miroslav Tyrš ve své úvaze Náš úkol, směr a cíl z roku 1870 takto: "Věc sokolská však, jak ke všem stavům a vrstvám se obrací, znamená prozatím tolik, co tělesné a z části i mravní vychování a šlechtění všeho národa českoslovanského, odchovávání jeho k síle, statečnosti, ušlechtilosti a brannosti zvýšené a musí tudíž hledět, aby koncem veškerý lid octnul se v okruhu jejím." Zvláště ve venkovských městech, kde jeho členy byli drobní řemeslníci, živnostníci, obchodníci a příslušníci svobodných povolání, významně podporoval národní vědomí. Sokol se svou činností výrazně podílel na emancipaci národa a vzniku Československé republiky.
Tělocvičná jednota Sokol Tovačov byla založena v roce 1897. Podle zápisů kronikáře došlo k založení sokolské jednoty po předchozím zjišťování zájmu mezi obyvateli. Když se potvrdilo, že řada těch, kteří se nově přistěhovali do Tovačova, již byla činná v Sokole, byla svolána oběžníkem poradní schůze, na níž byly vypracovány stanovy podle vzorových stanov uveřejněných v Rádci sokolském. Byly zaslány v pěti exemplářích ke schválení moravskému místodržitelství v Brně. Podepsáni byli MUDr. Alois Hacar, městský lékař, Antonín Drábek, obecní tajemník, a obchodník Alois Wiederman. Stanovy byly vráceny s doložkou z 20. prosince 1897, jíž místodržitelství dosvědčilo založení spolku ve smyslu § 9 zákona z 15. listopadu 1867. Po uplynutí čtyř týdnů zákonem stanovených byla svolána další schůze, na níž se jednalo o programu valné hromady. K účasti na ní byli občané vyzýváni tištěným letákem.
Dne 2. února 1898 se na valné hromadě sešlo 36 zájemců. Jednání předsedal MUDr. Alois Hacar, zapisovatelem byl jmenován Bohumil Hájek. Po přečtení stanov všichni přítomní slíbili jejich dodržování. Následovaly volby, během nichž byli aklamací jednohlasně zvoleni: MUDr. Alois Hacar, starosta, Vladimír Novotný, místostarosta, Antonín Drábek, náčelník. Do výboru byli dále zvoleni Bohumil Soušek, hoteliér, Bohumil Hájek, účetní občanské záložny, Teodor Pala, učitel obecné školy, Bohumil Sommer, obchodník, Jan Adamčík, hostinský, Josef Šťava, krejčí, František Petráš, učitel, a František Klimeš, typograf.
Spolek vztahoval svou působnost na město Tovačov. Podle stanov vnitřní i vnější život jednoty řídil výbor, který byl volen valnou hromadou na jeden rok. V čele výboru stál starosta, dalšími činovníky byli jeho náměstek, náčelník a osm dalších členů. Valná hromada volila též čtyři náhradníky a dva účetní dozorce. Výbor dále ze svého středu volil jednatele, pokladníka, hospodářského správce a zapisovatele.
Členové se také dohodli na příspěvcích, činní platili 10 kr. měsíčně, přispívající 20 kr. a zakládající jednou provždy 10 zl. Bylo odsouhlaseno, aby se jednota stala členem Středomoravské župy v Přerově.
Členové jednoty cvičili v tělocvičně obecné školy, která měla i nejnutnější vybavení, další (bradla a žíněnky) si jednota přikoupila. Se cvičením se začalo 9. února 1898, cvičilo se dvakrát týdně. Zřízena byla oděvní komise, která se starala o pořízení krojů. Mimo tělocvik se provozoval sborový zpěv za vedení nadučitele Jana Kubíčka. K dalším aktivitám patřily pravidelné přednášky a různé společenské večery.
V prvních letech se do činnosti jednoty zapojovali i katolicky orientovaní členové, mezi zakládajícími členy byl i farář Teodor Mayer. Jednota jim vycházela vstříc i účastí na nábožensky orientovaných akcích, ale po kritice ze strany župy od toho bylo upuštěno.
Jednota pořádala veřejná vystoupení, účastnila se župních sletů a obesílala sokolské slety v Praze, poprvé v roce 1901, kdy se konal IV. všesokolský slet.
V roce 1904 se stal členem jednoty tovačovský rodák Ferdinand Steiner, kandidát učitelství. Byl vynikajícím nářaďovcem, členem vítězného družstva České obce sokolské v italském Turíně, cvičil v Londýně i v Americe a stal se prvním mistrem světa. Jako první předvedl v Turíně na kruzích ze stoje na rukou rozpor s výdrží.
V roce 1906 se poprvé uvažovalo o výstavbě vlastní sokolovny, ale ze záměru sešlo. V tomtéž roce byl ustaven ženský odbor a změněny stanovy. Poté co se v roce 1907 probořila střecha školní tělocvičny, musela jednota velmi vážně uvažovat o stavbě sokolovny, nejprve byla vybrána stavební parcela. Peníze byly získávány sbírkou a vydáním podílových listů. V tomto roce také již bylo zřejmé, že vztahy s katolicky orientovanými občany se přiostřují. Důvodem bylo mj. i to, že jednota se začala orientovat na mládež školou povinnou, což nelibě nesl katecheta P. Josef Polášek. Pro mládež i pro dospělé byly uspořádány večírky s promítáním prostřednictvím "skioptikonu". U mlýna na podzámčí bylo zřízeno kluziště.
Dne 21. srpna 1910 se započalo se stavbou tělocvičny položením základního kamene. Původní plány vyhotovil Leoš Justan, zednický mistr z Prostějova, ty ale v průběhu stavby doznaly řady změn. Dne 25. srpna 1912 byla sokolovna slavnostně předána do užívání. Během 1. světové války byla sokolovna přeměněna na vojenskou nemocnici. Činnost Sokola byla zakázána výnosem z 24. listopadu 1915.
První valná hromada v nové republice se konala v Tovačově 6. ledna 1919. Starostou byl zvolen František Matula, místostarostou Bohumil Hájek, náčelníkem Bohumil Venclík, členy výboru Josef Chytil, Vojtěch Haugwitz, Josef Karas, František Klimeš, Eduard Talafant, J. Nezkudla a sestry Hrbáčková a Romanová.
V prvních letech republiky dosáhl početní stav jednoty čísla 192, měla 25 cvičících mužů, 19 dorostenců, 63 žáky a 16 cvičících členek. Byla pěstována lehká i těžká atletika. Konkurencí se staly nově vzniklé sportovní spolky: Jednota československého Orla (1920), Dělnická tělocvičná jednota (1920-1922), Federovaná dělnická tělocvičná jednota (1921, od roku 1927 Jednota proletářské tělovýchovy - 1929), Sportovní klub Tovačov (1922-1930), Sportovní klub Haná v Tovačově (1931), Dělnický tělovýchovný klub v Tovačově (1937-1939).
V roce 1920 si sokolská jednota opatřila loutkové divadlo, o rok později byl uveden do provozu kinematograf v sokolovně, dalším rokem zahájila činnost sokolská knihovna. Během hospodářské krize 1. poloviny 30. let byl utvořen sociální odbor, který prováděl sbírky, rozděloval šatstvo a další potřeby lidem v nouzi.
Dne 15. dubna 1941 potvrdil tehdejší starosta jednoty Vladimír Sýkora četnické stanici v Tovačově příjem výměru, kterým se zastavuje činnost sokolské jednoty, výměrem ministerstva vnitra z 22. října 1941 byla pak celá organizace Sokol rozpuštěna.
Jednota zahájila po válce svoji činnost již 20. května 1945, první výborová schůze se konala 24. května 1945. Bylo na ní vzpomenuto obětí z řad sokolů, a to dlouholetého náčelníka Bohumila Venclíka a Bohumila Nováka.
Na 6. září 1945 byla svolána schůze, která projednala sjednocení tělovýchovných spolků. Předsedou nové organizace byl zvolen Ferdinand Orálek, místopředsedou Adolf Uher. První valná hromada se konala 13. ledna 1946 za účasti 84 členů. Byli na ní zvoleni Vladimír Sýkora starostou, Jindřich Vojtašek místostarostou, Ferdinand Orálek náčelníkem, Kamila Gőrlichová náčelnicí, Oldřich Paseka vzdělavatelem.
Zákonem č. 17/1949 Sb., o státní péči o tělesnou výchovu a sport, se Československá obec sokolská stala monopolní organizací sdružující všechny dobrovolné tělovýchovné organizace. Zároveň to znamenalo ovšem její likvidaci, která byla dokončena zákonem č.71/1952 Sb. Ze sokolské organizace zůstaly jen venkovské jednoty, jejich název byl změněn na Tělovýchovná sportovní organizace Sokol (TOS), v letech 1953-1956 na Dobrovolná sportovní organizace Sokol (DOS). Přímým nadřízeným orgánem jednoty byl Okresní výbor Československého svazu tělesné výchovy v Kojetíně. Jednota vyvíjela činnost v oddílu kopané, stolního tenisu, odbíjené a všeobecné přípravy. Členové tohoto oddílu se zúčastnili I. celostátní spartakiády v Praze v roce 1955.
Pro rok 1960 byli zvoleni následující funkcionáři: předseda Ferdinand Kulfánek, místopředseda Josef Olejníček, jednatel Vladimír Vybíral, náčelník Zdeněk Válek, náčelnice Ludmila Olejníková, dalšími byli propagačně výchovný pracovník, hospodář, správce inventáře, zdravotník, turista, matrikář. Jednota měla v 60. letech 20. století oddíl kopané, stolního tenisu, turistiky, umělecké gymnastiky, základní tělesné výchovy, krátkodobě i jiné oddíly, např. ledního hokeje. V roce 1961 byl TJ Sokol Tovačov vyhodnocen jako nejlepší jednota v Severomoravském kraji.

II. Vývoj a dějiny archivního fondu

Dokumenty vzniklé ze spolkové činnosti byly uloženy v budově sokolovny. Na pracoviště okresního archivu v tovačovském zámku byly svezeny na vozíčku archivářem Bohumírem Štégerem v roce 1962, některé se nalézaly i v tovačovských rodinách, u Kulfánků a Orálků. Byly zaevidovány pod přírůstkovým číslem 10083. Část dokumentů byla i nadále ponechána spolku.

III. Archivní charakteristika archivního fondu

Archiválie ve fondu pocházejí z let 1897-1971, základ ale představují archiválie z let 1898- 1950, tj. včetně spisového materiálu, zatímco mladší období je zastoupeno pouze velmi mezerovitě zápisy ze schůzí. Část dokumentů zůstala v Sokole, a to jak kroniky, tak především mladší materiál po roce 1950. Bylo snahou sokolského pracovníka, pověřeného péčí o dokumenty (archivář se objevuje až v roce 1948, a to jen na čas) uvést do dokumentů určitý řád, proto byly knihy opatřeny římskými čísly a k přijaté a odeslané korespondenci veden podací deník, ovšem nedůsledně.
Archivář Bohumír Štéger archiválie po získání roztřídil, tj. vyčlenil dokumenty SK Haná Tovačov a fotografie. Následně pořídil inventární soupis v roce 1962.
V roce 2007 provedl PhDr. Jiří Lapáček vnitřní skartaci, celý fond nově uspořádal a zinventarizoval. Archiválie byly uspořádány podle následujícího uměle vytvořeného schématu:

A. Úřední knihy - 1. Knihy správní
2. Knihy evidenční
3. Knihy památní
B. Spisový materiál - 1. Registraturní pomůcky
2. Spisy
C. Účetní materiál - 1. Účetní knihy
D. Ostatní materiál
Při vnitřní skartaci byly vyřazeny duplicitní materiály, prázdné formuláře, stvrzenky a obaly, celkem 0,06 bm. Po novém uložení má fond 0,98 bm.
Fyzický stav archiválií je vcelku dobrý. Časový rozsah fondu je 1897-1971. Všechny archiválie jsou psány česky.

IV. Stručný rozbor archivního fondu

Fond představuje velmi zajímavý zdroj informací o spolkovém životě maloměsta a rozvíjejícím se sportovním hnutí. K tomu slouží především dochované knihy zápisů výborových schůzí (inv. č. 1-10). Vlastní tělovýchovnou a vzdělávací činnost také dokumentují výkazy o činnosti a o vzdělávací činnosti (inv. č. 24-25). Poměrně velmi přesnou představu o členstvu Sokola Tovačov máme ze zachovaných evidencí (inv. č. 13, 26-30). Významnou kapitolou v životě jednoty i města představovala stavba sokolovny (inv. č. 32). Z korespondence jsou zajímavé dopisy cestovatele St. Vráze a archiválie dokumentující poválečný vývoj směrem k jednotné tělovýchově.

V. Záznam o uspořádání archivního fondu

Fond uspořádal, inventář vyhotovil a úvodem opatřil PhDr. Jiří Lapáček ve Státním okresním archivu Přerov v roce 2007.








Použitá literatura

Gajdica, František: 75 let TJ Sokol Tovačov. 1898-1973. Historický záznam. Tovačov 1973.
Havlíčková, Soňa - Koudela, Miroslav: K zpřístupnění písemností Okresního výboru Sokola ve Šternberku. In: Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci 9 (28) 2000. Olomouc 2001, s. 43-47.
Jelínek, Tomáš: Od Sokola k Pionýru. In: Documenta Pragensia XVIII (2000). Od středověkých bratrstev k moderním spolkům. Praha 2000.
Novotný, Jan: Sokol v životě národa. Praha 1990.
Sokol, jeho vznik, vývoj a význam. Praha 1998.
Svobodová, Miluše - Rathauský, Václav: Péče o archivy a registratury tělovýchovných i sportovních organizací v Praze. AČ, 1970, s. 205-214.
Tyrš, Miroslav: Náš úkol, směr a cíl. In: Sokol. Časopis zájmům tělocvičným věnovaný. Praha 1871.
Waic, Marek, a kol.: Sokol v české společnosti 1862-1938. Praha 1996.
ZV: Sedmdesát pět let Sokola Tovačov. NP, 28. 9. 1973, s. 8.
ZV: 70 let Sokola Tovačov. NP, 6. 1. 1968, s. 4.















































Název fondu: Sokol - tělocvičná jednota Tovačov

Značka fondu: Sokol Tovačov

Časové rozmezí: 1897-1971

Počet evidenčních jednotek: 30 (20 úředních knih, 4 podací protokoly, 6 kartonů)

Počet inventárních jednotek: 41

Rozsah v bm: 0,98

Stav ke dni: 28. 11. 2007

Fond zpracoval: PhDr. Jiří Lapáček

Pomůcku sestavil: PhDr. Jiří Lapáček

Počet stran: 12

Pomůcku schválil: PhDr. Jiří Lapáček, č. j. SOkA-Pr/434/2007