Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Přerov

___________________________________________________________________________

Číslo listu NAD: 391

Evidenční číslo pomůcky: 1304









Základní devítiletá škola 1. až 5. ročník Stříbrnice
1905-1978

Inventář


















Zpracovala:
Daniela Kolečářová





Přerov 2008




OBSAH

Úvod 3 - 11
Seznam použité literatury 12
Seznam použitých zkratek 12
Inventární seznam:
I. Úřední knihy
1. Správní knihy 13 - 15
2. Evidenční knihy 15
3. Pamětní knihy 16

II. Spisový materiál
1. Registraturní pomůcky 16
2. Spisy 16 - 17

III. Ostatní 17

















Úvod

I. Vývoj původce archivního fondu

Obec Stříbrnice leží 6 km jihozápadně od Kojetína, k jehož panství dříve patřila, a 27 km jihozápadně od Přerova. Roku 1850 se Stříbrnice staly samostatnou obcí, v letech 1976 až 1990 byly místní částí Kojetína a od 24. 11. 1990 se staly opět samostatnou obcí. Katastrem obce protéká řeka Haná, která má v těchto místech nepatrný spád a v minulosti často ohrožovala svými zátopami pozemky občanů. Dle sčítání obyvatel z roku 1900 měla obec 254 obyvatel a 54 domů. V době vzniku školy (1905) patřila obec do politického okresu Přerov, soudní okres Kojetín, v letech 1949-1960 do okresu Kojetín a od roku 1960 patřily Stříbrnice opět do okresu Přerov. Stříbrnice sousedí s obcemi Křenovice, Měrovice nad Hanou a Vrchoslavice. K posledně jmenované obci byly Stříbrnice přifařeny i přiškoleny, a to až do roku 1905, kdy byla v obci zřízena samostatná jednotřídní škola.
Od svého počátku v roce 1905 užívala škola název Obecná škola ve Stříbrnicích (dle situace s přívlastkem jednotřídní nebo dvoutřídní). Na základě zákona č. 95/1948 Sb. byl název změněn na Národní škola ve Stříbrnicích (jednotřídní). Od roku 1961 nesla škola na základě zákona č. 186/1960 Sb. a prováděcích předpisů název Základní devítiletá škola 1. až 5. ročník ve Stříbrnicích (dále jen ZDŠ Stříbrnice). Od školního roku 1961/62 do školního roku 1972/73 byla výuka organizována pro 1. až 5. ročník, následně pro 1. až 4. ročník. Škola byla zrušena rozhodnutím Okresního národního výboru (dále jen ONV) Přerov k 1. 9. 1978. Žáci i inventář byl předán Základní devítileté škole v Křenovicích.
Důvodem pro postavení školy ve Stříbrnicích bylo usnadnění přístupu ke vzdělání pro zdejší děti, které docházely do 2,4 km vzdálené školy vrchoslavické. V roce 1903 začali stříbrničtí jednat s obecním výborem a místní školní radou ve Vrchoslavicích a žádali je o vyškolení z Vrchoslavic a zproštění příspěvků na vydržování školy ve Vrchoslavicích. To jim bylo v březnu toho roku povoleno.Velkou zásluhu na tom měl tehdejší starosta, František Jordán, rolník z č. 19. Dne 29. 4. 1903 bylo schváleno stavební místo u obecní silnice. Výnosem Zemské školní rady v Brně z 8. 4. 1904 č. 57.99 bylo povoleno zřízení jednotřídní školy expoziturní s podmínkou, aby školní místnosti i s bytem pro učitele vyhovovaly zákonným požadavkům a aby byla škola opatřena všemi předepsanými potřebami.
Plány vypracoval stavitel Josef Ryšavý z Kojetína, kterému byla na základě usnesení obecního výboru ze dne 4. března 1905 zadána také stavba budovy. Celkové stavební náklady činily 20 436,97 K, za stavební místo 2 700 K. Celkem tedy 23 136,97 K. Kolaudace nové školy byla provedena dne 19. srpna 1905. Dne 3. září 1905 byla nová budova posvěcena a s velkou slávou odevzdána svému účelu. Výnosem Zemské školní rady v Brně ze dne 8. září 1905 č. 17.905 byla stávající expozitura přeměněna na školu samostatnou se systemizovaným místem učitele I. třídy. Představenstvo obce bylo vyzváno, aby zvolilo členy do místí školní rady (dále jen MŠR), nejnižšího orgánu školské správy.
Dne 17. září nastoupil na místo zatímního správce a učitele školy Stanislav Vrána, který dosud učil ve Vrchoslavicích, 18. září začalo pravidelné vyučování. Školu navštěvovalo 44 žáků.
Výnosem Zemské školní rady v Brně ze dne 29. září 1905 bylo úředně povoleno otevření zdejší jednotřídní školy a následně byl vypsán konkurz na obsazení učitelského místa. Ze šesti kandidátů byl vybrán Jindřich Müller (narozen 14. srpna 1875 v Křenovicích). V té době měl za sebou již řadu zkušeností ze škol v Pivíně, Měrovicích, Ivani, Hrušce a Klopotovicích.
Dekretem Zemské školní rady v Brně ze dne 15. prosince 1905 byl ustanoven definitivním učitelem 1. třídy ve Stříbrnicích a současně ředitelem a správcem školy tamtéž. Službu nastoupil dne 1. ledna 1906. Učitel Müller se velmi aktivně zapojoval do osvětové činnosti. Od roku 1908 byl jednatelem a pokladníkem Čtenářského spolku, od roku 1912 jednatelem a knihovníkem místního odboru Národní jednoty, vzdělavatelem a jednatelem odboru Sokola, pokladníkem Národní jednoty okrsku Kojetínského, knihovníkem obecní knihovny, členem Včelařského spolku, Invalidní nadace pro okres Kojetín, Okresního sirotčího spolku, pořádal divadelní představení, veřejné schůze a slavnosti. V obci prováděl pravidelná sčítání lidu, osvětové přednášky, velmi podrobně psal školní kroniku. Výnosem Okresního soudu v Kojetíně z 12. 3. 1931 č. Nc I. 2/31 byl jmenován okresním dozorčím důvěrníkem Okresní péče o mládež v Kojetíně. Před svým odchodem do penze založil "Müllerův fond" pro chudé školní děti a na ten účel věnoval 1 500 Kč ve formě cenného papíru Čtvrté státní půjčky. Úroky měly být použity ve prospěch chudých žáků. Po svém odchodu předal správcovství fondu svému nástupci. (Ve školním roce 1940/41 zvýšil částku na 3 000 Kč. Úroky z nadace byly použity na nákup školních potřeb.)
Jindřich Müller na škole působil 27 let až do 30. 9. 1932. Poté odešel na zasloužený odpočinek a přestěhoval se do Měrovic, kde měl dům.
Dne 1. října 1932 nastoupil na jeho místo Jan Kuncek, do té doby definitivní učitel v Křenovicích u Kojetína. Narodil se roku 1905 v Kroměříži, studoval nižší gymnázium a Učitelský ústav v Olomouci. V letech 1924-1930 vyučoval na Hlučínsku v Markvartovicích a ve školním roce 1930/31 a 1931/32 na dvojtřídní obecné škole v Křenovicích. Jan Kuncek odešel v červnu 1933 na zdravotní dovolenou, správu školy vedl po dobu jeho nepřítomnosti Jindřich Müller.
V listopadu 1933 byl jmenován definitivním učitelem a správcem školy ve Stříbrnicích Vladimír Jordán. Narodil se 10. 2. 1899 v Dřevnovicích. Zkoušku učitelské dospělosti vykonal v Kroměříži v roce 1919. V letech 1919-1922 vyučoval na okrese přerovském a v letech 1922-1933 na státní menšinové škole na Hlučínsku. V roce 1935 Vladimír Jordán těžce onemocněl. Dne 15. 9. 1935 nastoupil na zdejší školu výpomocný učitel Josef Tichý - ustanoven výnosem č. 2969 Okresní školní rady v Přerově ze dne 12. 9. 1935. Na škole působil do 31. 1. 1936. Po pololetních prázdninách nastoupil opět Vladimír Jordán. Působil na škole do 30. 8. 1938, k 1. 9. 1938 odešel na školu do Mořic, na jeho místo byl ustanoven výnosem Okresního školního výboru v Přerově Vladimír Skácel, jako zatímní správce školy. V důsledku mobilizace jej zastupoval učitel J. Horák. Když byl 1. dubna 1940 Vladimír Skácel přeložen na učitelské místo do Lobodic, byl ustanoven zatímním řídícím učitelem Augustin Šimoník, který předtím působil na obecné škole v Lobodicích. (Augustin Šimoník v kronice poznamenal: " … Žáci velmi zanedbaní. Předchůdce se více staral o rodinné věci, nežli o věci školní. Vše zanechal v nepořádku.") Dne 24. března 1942 řídící učitel Augustin Šimoník těžce onemocněl. Místo něj byl pověřen správou školy Jan Přidal, učitel z Křenovic. Od 1. srpna 1942 vedl správu školy Robert Herman, učitel z Měrovic. 4. listopadu 1942 Augustin Šimoník zemřel v nemocnici v Kroměříži.
Od 1. ledna 1943 byl ustanoven při zdejší škole řídícím učitelem František Štibora, učitel ve Vitčicích, který byl pověřen vedením správy školy při obecné škole v Pavlovicích u Kojetína. Dne 28. února 1946 řídící učitel František Štibora odjel na léčení do přerovské nemocnice a po dobu jeho nepřítomnosti ve školní službě jej zastupoval učitel Jan Minář narozený 5. 12. 1917 v Herborticích, okres Lanškroun v Čechách, bytem v Holešově na Moravě. Dne 1. dubna 1946 nastoupil opět řídící učitel Štibora a Jan Minář odešel do Ivaně u Tovačova.
Dekretem ONV - IV. ref. v Kojetíně ze 30. 6. 1950, zn. 198, byl na zdejší škole od 1. 8. 1950 ustanoven ředitelem Jan Jemelka, dosavadní ředitel národní školy v Tvorovicích. Narodil se 24. 12. 1911 v Tučíně u Přerova. Působil čtyři roky na Slovensku, po prezenční vojenské službě od roku 1937 v Domaželicích u Přerova a od 1. 10. 1945 v Tvorovicích. Bývalý ředitel František Štibora byl převeden do kategorie správních zaměstnanců jako tajemník IV. referátu ONV v Přerově. Jan Jemelka byl z důvodu "politické nevyspělosti" k 1. 9. 1953 zbaven funkce ředitele, podal si žádost o rozvázání pracovního poměru a hledal si práci ve výrobě. Od 1. 9. do 30. 9. 1953 působil na zdejší škole učitel Stanislav Kyselák z Němčic.
Od 1. 10. 1953 byl na zdejší školu ustanoven jako ředitel školy Alois Vožda z Křenovic u Kojetína, který vyučoval 1. až 5. postupový ročník. Narodil se 4. 10. 1924 v Křenovicích. Absolvoval reálné gymnázium v Kroměříži s maturitou, složil doplňovací maturitu na Učitelském ústavě v Olomouci se zkouškou dospělosti a v roce 1949 absolvoval zkoušku způsobilosti rovněž v Olomouci. Jako učitel působil v Kojetíně, Tovačově, Mirotínku (ředitel školy), v Horním Městě, okres Rýmařov, a v Křenovicích. Po dobu svého působení ve Stříbrnicích byl Alois Vožda kronikářem Místního národního výboru (dále jen MNV), členem Občanské besedy, vedoucím kulturního kroužku, jednatelem místní organizace Komunistické strany Československa (dále jen KSČ) a Myslivecké společnosti Křenovic u Kojetína. Byl také vedoucím divadelního a filmového kroužku při Sdružení rodičů a přátel školy. Na škole působil až do jejího zrušení v roce 1978.
Na místě učitelky ručních a domácích prací se vystřídaly Anežka Stavinohová (15. 9. 1906-31. 3. 1912), Marie Budská (1. 4. 1912-30. 11. 1916), Ida Steinmayerová (1. 12. 1916-03/1919 a 1. 2. 1923-31. 1. 1924), Marie Dragounová (1. 9. 1919-31. 1. 1923), Augustina Polcarová (1. 2. 1924-15. 2. 1930), Marie Maršálková (16. 2. 1930-15. 3. 1930), Marie Dvorská (16. 3.1930-31 .8. 1930), Anna Petrášová (ve školních letech 1930/31 a 1931/32), dále Julie Svozilová (ve školním roce 1932/33, 1937/38, 1938/39, 1939/40 do 15. 12. 1939), Jarmila Nevrlová (ve školním roce 1933/34 a 1934/35), Františka Hrdličková (ve školním roce 1935/36 od 1. 9. 1935 do 30. 11. 1935), M. Sněhotová (ve školním roce 1935/36 od 1. 12. 1935), Šperlíková (ve školním roce 1936/1937), Jarmila Pavelková - praktikantka (1. 9. 1939-10. 1. 1940), Marie Moudrá (15. 12. 1939-15. 3. 1940), Karla Nováková (15. 3. 1940-30. 4. 1940), E. Šimečková (1. 5. 1940-28. 6. 1940), L. Malečková (1942/43), Věra Linhartová (1943/44) a Alžběta Rašková (1943/44 - od 16. 4. 1944, 1944/45), Jindřiška Janíčková (1945/46), Božena Poštulková (1946/47, 1947/48), Ludmila Kovaříková (1948/49, 1949/50 - do 30. 9. 1949 ruční práce, jazyk ruský, psaní). Učitelka Kovaříková byla pro nedostatek učitelů přeložena do Doloplaz a na škole od 1. 10. 1949 vyučoval všechny předměty sám ředitel školy.
Po dobu, kdy se vyučovalo ve dvou třídách (ve školních letech 1943/44 až do počátku školního roku 1947/48) na škole působili učitelé II. třídy Vlasta Běhálková, Jan Polách, Zdenka Doležalová a Ludmila Černá.
Zařazení postupových ročníků do tříd bylo následující:
I. tř.: 1. a 2. postupový ročník
II. tř.: 3. až 8. postupový ročník
Za protektorátu Čechy a Morava se při postupu do hlavní školy (výběrové) v Němčicích museli žáci podrobit zkoušce z jazyka vyučovacího, počtů, vlastivědy a jazyka německého. Odcházeli pouze někteří žáci 4. ročníku. Na základě výnosu Okresní školní rady v Přerově ze dne 4. 6. 1945 čj. 28/2/45-šk se vše vrátilo do systému, kdy na měšťanskou školu do Němčic n/H odcházeli všichni žáci 5.-8. postupového ročníku. Od 1. 10. 1947 se vyučovalo opět jako na škole jednotřídní se 3 odděleními.
Nejvíce žáků měla stříbrnická škola ve školním roce 1913/14 (69), nejméně pak ve školním roce 1977/78 (15), kdy byla zrušena.
Vyučovacím jazykem byla po celou dobu čeština. Ke změně nedošlo ani v době německé okupace.
Všechny děti byly římskokatolického vyznání a náboženství zde vyučovali faráři z Vrchoslavic. Vyučování náboženství bylo upravováno například zákonem ze dne 24. srpna 1922, číslo 74.276/22, který zakazoval jakoukoliv agitaci učitelů proti vyučování náboženství ve školách. Změnu přinesl zákon č. 95/1948, na jehož základě bylo náboženství vyučováno nad rámec vyučovacích osnov. Ve školním roce 1952/53 pak rodiče dostali možnost své děti z náboženství odhlásit.
Školní budova (č. p. 4) sloužila od počátku svému účelu. Byla v ní jedna učebna, kabinet, byt pro učitele, kuchyň a půda. Součástí byla i hospodářská budova a záchody, které byly od hlavní budovy oddělené. Za školou byl dvůr a zahrada. V roce 1929 probíhala v obci Stříbrnice elektrizace, v rámci které Středomoravské elektrárny zavedly do školy zdarma sedm světel. Poprvé se ve škole svítilo 25. listopadu 1929.
Na jaře roku 1945 byla školní budova využívána v souvislosti s postupující frontou k ubytování vojáků. Od 25. února asi do 8. dubna zde byli ubytováni maďarští vojáci. Vyučování bylo v tuto dobu přerušeno a zahájeno 9. dubna 1945. V důsledku přiblížení fronty k obci Stříbrnice bylo vyučování 23. dubna 1945 přerušeno na neurčito. Školu od 29. dubna obsadili němečtí vojáci a opustili ji 2. května, kdy do obce vstoupili první ruští vojáci. Budova pak sloužila k ubytování spojeneckého rumunského vojska, které dobývalo Kojetín. V učebně i bytě řídícího učitele byla telefonická ústředna těžkého rumunského dělostřelectva. Od 7. května 1945 se zde ubytovali někteří členové štábu československého sboru generála Klapálka. Pravidelné vyučování bylo zahájeno 22. května 1945.
Jak bylo již uvedeno, od školního roku 1943/44 byla škola dvoutřídní. Z důvodu existence pouze jedné učebny bylo vyučování dělené. Dle nařízení školských úřadů ale musela mít od školního roku 1946/47 každá třída svou učebnu. Na schůzi MNV bylo rozhodnuto o adaptaci školy za účelem obstarání druhé učebny. 27. ledna 1947 přijeli zástupci okresního školního výboru posoudit situaci a navrhli postavit novou školní budovu. K tomu ale nedošlo. Zřejmě napomohl i fakt, že od 1. 10. 1947 se škola stala opět jednotřídní. Na škole následně probíhaly větší či menší opravy. Na konci prázdnin roku 1950 byla ve škole položena nová podlaha, ve školním roce 1951/52 byla provedena výměna oken tříd a kabinetu, zakoupen nový nábytek, byly provedeny doplňky elektrifikace v bytě a úplná elektrifikace sklepů, záchodu, hospodářské budovy a půdy. Ve třídě bylo před Vánocemi v r. 1952 zavedeno pět osvětlovacích těles. Byla vyměněna okna bytu, kuchyně, chodby a půdy. Ve školním roce 1954/55 byly zakoupeny nové školní lavice a židličky, vymalován byt ředitele a natřeny troje dveře. Ve školním roce 1945/46 byl mezi zahradou a dvorem postaven plot.
Generální oprava školní budovy proběhla ve školním roce 1956/57, kdy byla opravena střecha a fasáda. Ve školním roce 1961/62 byly provedeny další velké úpravy školy: zřízen domácí vodovod, splachovací záchody, sociální zařízení (koupelna) v bytě ředitele školy, vymalována třída, položeno gumolino, tzv. Vinolit, byla vymalována chodba, vyměněny elektroměry a do třídy byla dána nová kamna. Ve školním roce 1964/65 byl z důvodu propadení žumpy postaven nový dvoukomorový septik a prohloubena kanalizace v délce asi 35 m. Ve školním roce 1965/66 byla vyměněna střešní krytina - břidlice za pozinkovaný plech, zastřešen průjezd, dána nová vrata a položen nový chodník. V roce 1970 byly přistaveny šatny a kabinet.
Dlouhou dobu měli ve škole problém s pitnou vodou. Ve školním roce 1949/50 byl proveden její chemický rozbor. Ve studni byla zjištěna přítomnost tyfového bacilu. Ani po provedeném vyčištění, vydezinfikování a několikerém vyčerpání veškeré vody nebyly rozbory příznivé a voda byla stále nepoživatelná. Pitnou vodu si žáci stříbrnické školy nosili ještě v roce 1974 od souseda pana Jáška. Zmíněný problém s tyfem ale nebyl jen starostí Stříbrnických. Z důvodu tyfové epidemie se od 19. června 1950 až do konce školního roku 1949/50 zastavilo vyučování na všech školách kojetínského okresu.
V současné době je školní budova upravena na rodinný dům.
Na začátku školního roku 1930/31 se při škole ustavilo Sdružení rodičů s pětičlenným výborem. Členové se pravidelně scházeli a pořádali různé společenské akce a také hráli divadlo.
Fungoval zde také Mičurinský kroužek, kterému dal MNV ve školním roce 1950/1951 k dispozici pozemek o výměře 6a na "Sazomině". Žáci tam pěstovali zeleninu. Ve školním roce 1952/53 byl vyměněn za menší na "husáku" za hřištěm u potoka. Ve školním roce 1955/56 pěstovali žáci na pozemku o výměře 5a bource morušového.

Ve školním roce 1951/52 zde byla založena Pionýrská organizace (dále jen PO), do které se přihlásily 4 žačky. Ve školním roce 1956/57 byla již organizovanost v PO stoprocentní a ve školním roce 1957/58 je PO Stříbrnice vyhodnocena jako nejlepší v Olomouckém kraji.
Škola měla vlastní žákovskou i učitelskou knihovnu.


II. Vývoj a dějiny archivního fondu

Poprvé byly okresnímu archivu v Přerově předány dokumenty stříbrnické školy v roce 1961. Dokumenty z let 1905-1941 v celkovém rozsahu 0,02 bm přebral archivář Bohumír Štéger (č. př. 9802) a vyhotovil inventární seznam Obecné školy ve Stříbrnicích. Jednalo se o dvě knihy (inv. č. 1 a 2) a matriční listy žactva (inv. č. 3). Při pořádání fondu ZDŠ Stříbrnice bylo zjištěno, že tento inventární seznam neodpovídá skutečnosti. Inventární číslo 3 bylo ve skutečnosti přiděleno fotografii ředitele školy a jeho žáků (zřejmě z roku 1930). Matriční listy žáků nebyly nalezeny.
Dne 28. srpna 1978 se uskutečnila skartace písemností zrušené školy Stříbrnice, kterou provedl ředitel archivu PhDr. Vojtěch Cekota. Do archivu byly předány dokumenty z let 1906-1978 (do té doby uložené v budově školy) v celkovém rozsahu 0,72 bm (č. př. 131/78). Jednalo se o 5 knih, 4 balíky a 1 složku. Při tomto skartačním řízení nebyly převzaty třídní knihy z let 1974-1977 (3 knihy) a školní kronika z let 1968-1978 (1 kniha), do které se dopisoval poslední rok. Tyto dokumenty měly zůstat ve spisovně Základní devítileté školy (dále jen ZDŠ) Křenovice. V průběhu pořádání fondu školy ve Stříbrnicích bylo zjištěno, že kronika ani třídní knihy se zřejmě nedochovaly. Negativní zprávu o jejich uložení zaslala archivu Základní škola (dále jen ZŠ) v Křenovicích i ZŠ Kojetín, ul. Svatopluka Čecha, do které byly některé písemnosti ZŠ v Křenovicích předány.
Vzhledem k tomu, že původní registraturní systém nebylo možné obnovit, bylo pořádání provedeno podle obecně užívaného schématu pro pořádání škol.
Při pořádání byly v rámci vnitřní skartace vyřazeny bezvýznamné dokumenty, duplikáty, multiplikáty formulářů, koncepty, omluvenky, kopie objednávek a oběžníky v celkovém rozsahu 0,02 bm.



III. Archivní charakteristika archivního fondu

Dokumenty archivního fondu ZDŠ Stříbrnice z let 1905-1978 byly archivu předány ve fyzicky dobrém stavu, ale ne kompletní.
Při pořádání fondu byly dokumenty rozděleny do jednotlivých diplomatických kategorií a v jejich rámci byly dále řazeny chronologicky. Fond byl inventarizován podle platných metodických návodů pro zpracování archivního materiálu: Metodické návody a instrukce pro zpracování archivního materiálu - zvláštní příloha Sborníku archivních prací X/1960, č. 2 a Metodického pokynu pro vymezení archivních fondů škol ukládaných ve státních okresních archivech a archivech měst (Archivní správa MV v Praze dne 1. června 1999 - čj. AS/1-2-2020/99)
Úřední knihy jsou ve fondu zastoupeny seznamem obdržených a vydaných knih pro chudé (1905-1942), seznamem knih pro chudé (1911-1942) a školními kronikami (1906-1927, 1927-1968, 1940-1946). Podstatnou část fondu tvoří - pod několika názvy - třídní katalogy (výkazy), které byly do roku 1938 svázány společně s třídními knihami. Jejich řada je zcela kompletní (1905-1978). Ve fondu byly ponechány na ukázku samostatně svázané třídní knihy z několika let existence školy.
Spisový materiál je naproti tomu dosti chudý a mezerovitý a zachoval se jen pro období 1933-1977. Tvoří jej zahajovací výkazy o ZDŠ (1961-1968), výkazy o ZDŠ (1969-1976), celoroční hodnocení práce školy (1959-1964), zprávy pro školskou a kulturní komisi MěstNV v Kojetíně (1976-1977), zápisy o provedené prověrce bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (1974-1978), dokumenty o správních záležitostech školy (1959-1978), zápisy z porad učitelského sboru (1942), výkazy o klasifikaci a prospěchu žáků (1958-1977), dokumenty o žácích (1933-1976), dokumentace týkající se vyučování náboženství (1964-1977), dokumenty z činnosti pionýrské organizaci (1960-1961), přehledy o učitelích (1967-1972), dokumenty týkající se učitele Aloise Voždy (1961-1976) a dokumenty o hospodářských záležitostech (1944-1977).
Účetní materiál se nedochoval.
Ostatní materiál je zastoupen několika tiskopisy školy (1943-1944) a jednou fotografií zřejmě z roku 1930.
Jazykově se jedná o fond český, s výjimkou několika dvojjazyčných (německo-českých) třídních výkazů, třídních knih a německy tištěných tiskopisů z období druhé světové války.
Ke dni zpracování čítá archivní fond ZDŠ Stříbrnice 94 úředních knih, 2 podací protokoly, 1 karton spisového materiálu a 1 fotografii. Fond má ke dni uspořádání 113 inventárních a 98 evidenčních jednotek o celkovém rozsahu 0,85 běžných metrů. Pro malý rozsah fondu nebyly k inventáři zpracovány rejstříky.


IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu

Fond obsahuje ucelenou řadu třídních katalogů (výkazů), po určitou dobu svázaných s třídními knihami, které vypovídají jak o počtu dětí v jednotlivých školních letech, tak o probírané látce. Spolu s velmi podrobně psanými kronikami poskytuje fond ucelený obraz o fungování školy a životě v obci. Může se stát velmi významným zdrojem badatelských studií. V kronikách jsou poznamenány například seznamy válečných půjček, seznam vojínů 1. světové války, příděly z Velkostatku Vrchoslavice - Dřínov, výsledky sčítání lidu (které prováděl ředitel školy), nejrůznější peněžní a jiné sbírky, záznamy o kulturním dění (včetně stavby nového kulturního domu), počátek fungování Tělovýchovné jednoty Stříbrnice, evidence spoření žáků, provádění zdravotních prohlídek dětí včetně očkování, pořádání divadelních představení, osvobození obce, zavedení volných sobot ve školním roce 1966/67, volby do MŠR, obecního zastupitelstva i do MNV. V kronikách (inv. č. 92, 93) najde badatel také několik fotografií učitelů, žáků, školní budovy i fotografii členů MŠR. Je zajímavé sledovat vývoj a fungování školy, které bylo ovlivňováno změnami politického zřízení státu a dvěmi světovými válkami, různými epidemiemi a velmi úzce souviselo s přístupem ředitele školy.


V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky

Fond Základní devítiletá škola 1. až 5. ročník Stříbrnice uspořádala a inventář s úvodem sestavila v roce 2008 Daniela Kolečářová ve Státním okresním archivu Přerov.










SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY


Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. 2. díl. Praha 2006.
Peřinka, F.: Kojetský okres. Vlastivěda Moravská. II. Místopis.Brno 1930.
Turek, A.: Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. Opava
2004.






SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK


AS Archivní správa
bm běžný metr
č. číslo
č. j. číslo jednací
č. p. číslo popisné
č. př. číslo přírůstku
inv. č. inventární číslo
KSČ Komunistická strana Československa
MNV Místní národní výbor
MěstNV Městský národní výbor
MŠR Místní školní rada
MV Ministerstvo vnitra
ONV Okresní národní výbor
PO pionýrská organizace
ref. referát
ZDŠ Základní devítiletá škola
ZŠ Základní škola











































Název fondu: Základní devítiletá škola 1. až 5. ročník Stříbrnice

Značka fondu: ZDŠ Stříbrnice

Časové rozmezí: 1905-1978

Počet evidenčních jednotek: 98 (94 úředních knih, 2 podací protokoly, 1 karton spisového
materiálu, 1 fotografie)

Počet inventárních jednotek: 113

Rozsah v bm: 0,85

Stav ke dni: 7. 5. 2008

Fond zpracoval: Daniela Kolečářová

Pomůcku sestavil: Daniela Kolečářová

Počet stran: 18

Pomůcku schválil: PhDr. Jiří Lapáček, č. j. SOkA-Pr/199/2008