Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Přerov



Číslo listu NAD: 458

Evidenční číslo pomůcky: 1316










Archiv obce Brodek u Přerova

1559-1945 (1950)

Inventář




















Zpracoval: PhDr. Jiří Lapáček



___________________________________________________________________________Přerov 2008
I. Vývoj původce archivního fondu

Sám název obce napovídá o její poloze na místě přechodu přes vodu, konkrétně přes potok Olešnice. První písemnou zmínkou o Brodku je údaj v listině z 20. května 1301. Oneš z Čistého Slemene, komorník, Blud z Jičína, purkrabí, Katold z Polomi, sudí, a Vivián, rychtář, úředníci provincie, v ní potvrdili, že před ně v Olomouci na cúdě předstoupily sestry řádu dominikánek kláštera sv. Kateřiny v Olomouci a směnily své dědičné statky, totiž Čechy, Slušín a ve Všebořicích 4,5 lánu, v Ohrozimi půl lánu, koupeného od olomouckého měšťana Ludvíka, za statky Brod, Milíčov a Citov, spolu s lesy, loukami, mlýny, řekami a rybníky, které držel Milíč z Citova, a to se souhlasem svého syna Albrechta.
V roce 1305 dosvědčili znovu Katold z Polomi a Oneš z Čistého Slemene listinami právoplatnost směny. Mimo jiné se tu setkáváme s dnes již zaniklou vsí Milíčov, další zaniklou vsí v blízkosti Brodku byl Semetín. Faktem je, že na katastru Brodku, východně od obce, se nachází lokalita nesoucí pomístní název Lhota spolu s tratěmi Zámeček, Stráž, Kaznov.
Na dobu takřka pěti století se Brodek stal majetkem kláštera, o němž se první zmínka děje 1. ledna 1287, kdy Vojslava, vdova po Jenčovi z Deblína, darovala "monasterio sancte Katharine de Olomuncz ordinis predicatorum", kde byla její dcera Atka převorkou, zděděný patronát kostela sv. Bartoloměje v Linhartských Vážanech u Brna, se vším příslušenstvím, aby tak zajistila spásu své duše a svých rodičů.
Víme, že Brodek byl patrně středem prastarého farního obvodu, k němuž patřil ještě Citov a Semetín. Král Vladislav dovolil listinou vydanou 30. dubna 1512 klášteru dominikánek v Olomouci na jeho žádost, aby směl sám zvolit svého opravního pána (správce).
Podle olomouckých berňových register v roce 1516 odváděl klášter panen od svaté Kateřiny: Z Kožušan ode 22 usedlých, Petr fojt, Jan Šamlík a Mašek, konšelé, přinesli 11 zl. 27 gr.
1. Z Olšann od 21 usedlých lidí, Petr, fojt, a Pavel Ryška, obecní člověk, přinesli 15 zl. 20 gr.
2. Z Brodku a z Citova od 46 usedlých, Jan, fojt, Matěj Hamar, Pavel Hanal a Ondra, konšelé, přinesli 17 zl. 10,5 gr.
3. Z Lysovic ode 32 usedlých, Cristian, fojt, Vít a Crištof, konšelé, přinesli 24 zl. 19 gr.
4. Z Žešova od 6 usedlých strany jich, Pavel, fojt, a Vavřinec, konšel, přinesli 7 zl. 20 gr.
Brodkem původně protékal směrem od Kokor potok zvaný Jezda, později Křepina a naposledy Olešnice a činil četné močály a bařiny, průchod skrze něž museli obyvatelé upravovat proutěnými otýpkami či hatěmi. Vléval se nad Citovem do Moravy. Teprve koncem 15. století došlo ke změně, protože větší část vody byla svedena směrem na Majetín a do Brodku přitékalo jen nutné množství vody ke spotřebě. Stalo se tak na základě smlouvy, kterou uzavřela 3. července 1499 Mandalena, převorka kláštera sv. Kateřiny v Olomouci, se Zdeňkem z Kokor o vedení vody na majetínské rybníky.
Na základě výše uvedeného jistě nebude divné, že trvalé byly spory kláštera s okolní vrchností ohledně vody. V roce 1536 uzavřel Jan z Pernštejna s klášterem smlouvu, na jejímž základě udělal Pernštejn v brodeckých gruntech prací a svým nákladem širší strouhu. Problémy s vedením vody od jezu na Olešnici, tehdy zvané Křepina, jedním směrem do Brodku a druhým k Majetínu se periodicky opakovaly.
V roce 1541 prodala Kateřina, převorka, a všechen konvent kláštera svaté Kateřiny v Olomouci brodecké obci polnosti na věčné časy, a to kvůli škodám, které se jim na nich děly, za cenu padesát hřiven obecné berně a z toho zbytku Brodečtí měli dávat platu 6 grošů, a to rozdílně při svatém Václavu nejprve příštím tři groše a při svatém Jiří tři groše. Tyto polnosti se pak staly předmětem dlouholetého sporu, který začal v roce 1606, opakoval se v roce 1678, potřetí v roce 1756 a naposledy v roce 1769, trval tedy více než 150 let.
K povinnostem omezené obecní samosprávy patřilo vystavování různých potvrzení. První písemností vydanou brodeckou obcí, která se nám dochovala, je potvrzení o řádném manželském původu a chování Pavla, syna Tomáše a Anny Škřečových, z roku 1559, kterým se doporučoval vrchnostem k přijetí a podpoře.
Zaujme ta skutečnost, že vyšším právem pro Brodecké byl Velký Týnec. Tento stav trval až do 2. poloviny 17. století. Tehdy vyjednala převorka Marie Cecilie a Jesu s Ferdinandem Juliem hrabětem ze Salmu, majitelem tovačovského panství, přivtělení Brodku k tovačovskému hrdelnímu soudu.
Z hospodářského podnikání vrchnosti uveďme, že v Brodku existovala pálenice, kterou vrchnost pronajímala židům, první takový záznam máme z roku 1680. V roce 1704, 12. března, byl přijatý za hospodského na klášterskou hospodu v dědině Brodku Jan Zapletal. Od roku 1681 máme záznamy o pronájmu brodeckého dvora.
Císař Josef II. rozhodl 29. listopadu 1781 o zrušení všech klášterů, pokud se nezabývaly vyučováním, nepěstovaly vědy a nepečovaly o nemocné. Dne 20. března 1782 byl klášter dominikánek v Olomouci zrušen. Z jeho majetkového fondu byly utvořeny dva statky přidělené Náboženskému fondu. Vsi nebo jejich části v olomouckém kraji vytvořily statek Kožušany, který se stal součástí rozsáhlého správního celku Státní panství Hradisko.
Ze vsí v přerovském kraji byl vytvořen statek Citov zvětšený v roce 1785 o nově založený Císařov. Statek byl administrativně přičleněn k panství Studijního fondu Rokytnice, při němž společná správa trvala do roku 1824. Po odprodání Rokytnice byl v Citově zřízen samostatný vrchnostenský úřad, pro nějž soudní agendu vykonával zpočátku justiciár přerovského magistrátu, později až do zrušení patrimoniálního zřízení justiciár tovačovského panství. Likvidace vrchnostenských úřadů proběhla od ledna do června v roce 1850 a všechny tři vsi se staly součástí přerovského soudního okresu. Od roku 1827 drželi statek, odprodaný administrací státních statků za 79 590 zl., Pauspertlové z Drachenthalu.
Dvorským reskriptem z 10. února 1783 nařídil Josef II., aby roboty na všech komorních a na dřívějších klášterních statcích byly proměněny na platy, tento akt byl úředně zván "Robotabolition", tj. porážení roboty. Smlouva pro obě obce statku Náboženské matice Citov, dříve majetek panen dominikánek u sv. Kateřiny v Olomouci, byla podepsána v Citově 28. března 1787.
Podle údajů Schwoyovy Topografie k roku 1791 stálo v Brodku 82 domů a žilo v nich 593 duší, výnosnost obce přepočtená na berní lány činila 17 2/64 lánu, v tom bylo 900 jiter dobré půdy. Údaje Řehoře Wolného z roku 1834 byly následující: 89 domů, 693 obyvatel (337 mužů a 356 žen), 173 koní, 183 kusů hovězího dobytka, 117 prasat.
Na konci vrchnostenského období v roce 1846 žilo na panství celkem 1 725 obyvatel. V Brodku žilo 732 obyvatel (389 mužů, 336 žen, 7 přespolních osob), pracoval tu řezník František Strava, sklenář Fabián Kolář (1828 usazený v Brodku), který zároveň vedl obchod se solí, 2 kováři - Matyáš Rochek, František Dokoupil, 1 řemenář Alois Roch (1842 usazený), švec Jan Zatloukal, stolař Antonín Koch, zvěřinář Ignác Bureš.
Z této doby jsou již zaznamenány případy živelních pohrom, které přinášely utrpení poddaným. Dne 17. ledna 1821 o 6 hodinách ráno vypukl v Brodku oheň, který způsobil škody, které nebyly odstraněny ještě na konci září - shořely hospodářské budovy, nářadí, dobytek, plodiny, materiál v čp. 15-31, celkem 17 čísel. Požár 11. dubna 1835, který vypukl z neznámé příčiny v 9 hod. večer, strávil 10 selských, 5 chalupnických a 4 domkářské grunty, kromě kůlen (čp. 38-55, tj. 18 čísel).
Zničující následky měl požár, který propukl 14. srpna 1847 v sobotu ráno. Vyhořelo 90 domů a hospodářských budov spolu se 45 stodolami plnými plodin, škoda odhadnuta na 70 330 zl. konvenční měny. V roce 1812, 12. června, bylo zaznamenáno krupobití. V roce 1831, 10. srpna, psali Brodečtí o 14 dní trvajícím dešti, který zvláště na území citovského statku, kde se stékají tři řeky - Bečva, Morava, Olešnice - způsobil velké škody na polních plodinách.
Brodecké děti měly možnost chodit do školy v Kokorách, kde máme doloženu školu od roku 1691. Teprve dle zakládací listiny z 20. října 1765 byla zřízena triviální škola pro Citov a Brodek. Na základě guberniálního výnosu z 11. listopadu 1784 bylo povoleno zřídit v Brodku vlastní školu. O rok později dal tehdejší vlastník, Náboženský fond, k dispozici pro školní vyučování část hospodářského dvora, která sloužila původně jako obydlí šafáře.
Základem pozdějšího hospodářského rozvoje Brodku bylo železniční spojení. Železniční stanice v Brodku byla postavena během budování odbočné trati Severní dráhy z Přerova do Olomouce, a to v polovině její délky čítající 22,75 km. První vlak z Uherského Hradiště do Olomouce se vydal 17. října 1841.
Revoluční rok 1848 s sebou přinesl významné změny. V Brodku se dlouho připomínalo, že při nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn v Olomouci 2. prosince mu za Brodek odevzdal František Přecechtěl jako dar beránka z másla. Nejdůležitější pro tehdy nejpočetnější rolnický stav bylo zrušení poddanství. Tím zanikly bez náhrady práva a požitky vrchností plynoucí z osobního poddanského svazku, z ochranného poměru a ze soudní pravomoci vrchností nad poddanými. Důležité bylo také zrušení roboty, na Moravě již dnem 1. července 1848, a to za přiměřenou náhradu (reluice). Finanční vypořádání měly na starosti vyvazovací komise.
Posledními zástupci obce před vznikem nových samosprávných orgánů byli v letech 1849-1850 pudmistr Kašpar Netopil a rychtář Tomáš Dočkal. Na základě tzv. Stadionova prozatímního obecního zřízení z roku 1849 byly obce budovány jako orgány územní samosprávy. V roce 1850 se konaly první obecní volby, na jejichž základě se stal v letech 1850-1853 starostou Josef Zmrzlík, radními Josef Gajdoš, František Krejčiřík, výbor dále tvořili Matěj Běhal, František Kyselý, Augustin Hladný, Jakub Oščádal, Jan Rubač, Jan Čepelák. Další obecní volby se již vlivem reakčních poměrů nekonaly, v případě nových členů obecního výboru měl rozhodující slovo ministr vnitra na návrh místodržitele, proto v letech 1853-1856 byl představeným Tomáš Dočkal, radními František Kyselý a Jakub Oščádal, od roku 1856 do roku 1861 vykonával funkci starosty Tomáš Dočkal.
Teprve na jaře 1861 byly vypsány nové obecní volby, na jejichž základě se starostou stal v letech 1861-1864 František Přecechtěl. V roce 1882 tvořilo obecní výbor 12 členů, od roku 1892 se jejich počet zvýšil na 18, v roce 1905 se zvýšil i počet radních na 4.
Agenda radních nebyla neměnná, ale v zásadě první radní vykonával dozor nad místní policií, dohlížel na bezpečnost osob a jmění a nad policií zdravotní (pohlídky masa u řezníků). Druhý radní měl na starosti vybírání školního poplatku, vedl od roku 1889 obecní hospodářství a pokladnu. Třetí radní vybíral obecní přirážky, od oku 1889 vybíral školní plat a vykonával dozor nad obecním služebnictvem, k němuž patřili obecní hospodář, policajt (sluha), polní strážník a noční strážník. Čtvrtému radnímu byl svěřen dohled nad obecním hostincem a vybírání daní.
Politický život v Brodku zůstával dlouho nevyhraněný, teprve volby v letech 1882 a zvláště 1885-1886 ukázaly narůstající rozpory, které bychom v té době mohli charakterizovat jako mezigenerační, mezi stoupenci tradiční staročeské politiky a nově se konstituující lidové strany (blízké straně mladočechů v Čechách). Koncem 19. století již na scénu vystoupily i strana agrární a sociálně demokratická a výrazněji se ke slovu hlásily klerikální kruhy.
Rychlý rozvoj obce vedl záhy k úvahám o povýšení na městys. Císař svým rozhodnutím z 29. dubna 1909 povýšil Brodek na městys. Připomínáme, že na listině z roku 1559 vydané brodeckou obcí je ještě přitištěna pečeť Velkého Týnce, a to na dožádání Brodku, který ji v té době ještě neměl. Teprve z 23. dubna 1610 pochází první známý otisk obecní pečeti o průměru 26 mm, v jehož pečetním poli je dělený renesanční štít, v jehož horním poli se nachází polopostava sv. Kateřiny s královskou korunou, která drží v levé ruce polovinu kola s loukotěmi a v pravé ruce meč. V dolní části je vyobrazen jelen ve skoku směrem doleva. Mladší pečeť Brodku o průměru 34 mm je obrazově shodná s předchozí, v opisu je PETCET DEDINY BRODKU 1626. V roce 1795 si obec pořídila nové pečetidlo o průměru 33 mm. Figury na štítě odlišném od předchozího se zde liší v některých detailech.
Místní četnická stanice byl původně zřízena v Kokorách, a sice v roce 1879. Z Kokor byla pak přemístěna 8. března 1881 do Brodku. Stanice byla původně systematizována na jednoho četníka a teprve 1. ledna 1905 byl zvýšen stav posádky na tři četníky. To trvalo až do roku 1919, kdy posádka byla opětně zvýšena, a to na 5 četníků.
Dne 20. března 1870 se v Brodku konala všeobecná valná hromada Rolnické záložny za účasti 52 osob. Druhým finančním ústavem, který si vzal za cíl podporu místního hospodářství, ovšem v menším měřítku, byl Spořitelní a záloženský spolek v Brodku, společnost s ručením neobmezeným, který zahájil svou činnost 1. srpna 1909.
Kolem Josefa Dočkala z Brodku se utvořila skupina rolníků, kteří se sešli 21. dubna 1879 na ustavující schůzi, kde o prospěšnosti cukrovarů promluvil ředitel zemské hospodářské školy v Přerově J. B. Uhlíř. Vedení nově zvoleného výboru se ujal J. Kubíček z Velkého Týnce. Vídeňské ministerstvo vnitra schválilo 21. února 1880 navržené stanovy "Rolnického cukrovaru akciového v Brodku".
Jiným rolnickým podnikem byla brodecká sladovna. Ustavující schůze se konala 23. července 1893 za předsednictví rolníka Jana Dočkala z čp. 92 z Brodku a Jana Zapletala z Dubu čp. 34.
V roce 1903 utvořilo 28 občanů pachtovní družstvo v čele s učitelem Arnoštem Březinou, které uvedlo do chodu mlékárnu.
Rozvoj průmyslu s sebou nesl snahu využívat k pohonu strojů elektrickou energii. K tomu mohlo dojít až po napojení na elektrickou síť. Obecní výbor na svém zasedání 28. září 1912 působením Čeňka Beni z čp. 50 upsal 15 podílů ve firmě Rolnický mlýn a elektrárna, nákupní družstvo s ručením omezeným ve Věrovanech se sídlem v Dubu.
V roce 1910 sčítání lidu přineslo následující výsledky: v obci žilo 1 280 osob, z toho 24 rodin půlláníků s 36 školními dětmi, 14 rodin čtvrtláníků a chalupníků se 6 žáky, 76 rodin domkářů s 82 školáky, 15 rodin úředníků s 10 dětmi, 48 rodin řemeslníků s 53 dětmi, 53 rodin podruhů s 52 žáky, celkem 230 rodin. V obci bylo dále napočítáno 102 koní, 318 kusů hovězího dobytka, 163 koz, 582 vepřů, 2374 kusů drůbeže.
Druhá polovina 19. století je mezi jiným charakterizována bohatou spolkovou činností. Platilo to i o Brodku. Připravující výbor ve složení Josef Dočkal, František Zbožínek, Ludvík Pazdírek, Josef Zapletal, Čeněk Dočkal, Fabian Zapletal sestavil stanovy Čtenářsko- pěveckého spolku "Cyril". C. k. místodržitelství v Brně stanovy schválilo 10. září 1869. Od roku 1885 ale spolek nevyvíjel žádnou činnost, proto byl v roce 1887 vymazán. Posledním předsedou byl Čeněk Beňa, který se odstěhoval 18. září 1886 do Prahy. S jeho jménem je také spojen navazující Místní odbor Národní jednoty pro východní Moravu, jehož stanovy byly schváleny 10. července 1885, rozpuštěn byl 12. října 1891. Novým pokračovatelem v kulturním snažení se stala Občanská beseda založená rovněž v roce 1891.
Dne 1. května 1882 podalo představenstvo Brodek, zastoupené starostou Josefem Brázdou na základě usnesení obecního výboru ze 17. 1. 1882, žádost o schválení stanov Dobrovolného hasičského i tělocvičného spolku v Brodku. Stanovy Sokola byly schváleny 8. dubna 1909, ustavující valná hromada se konala 28. dubna 1909.
Na 21. října 1893 byla připravena slavnost svěcení nově vystavěného chrámu ve jméno sv. Jana Křtitele. Hřbitov byl zřízen v letech 1893-1894, rozšířen v roce 1907. Dr. Antonín Stojan dopisem z 21. května 1913 oznámil starostovi, že ministerstvo kultu a vyučování povolilo zřízení duchovní správy v Brodku. Stalo se tak jeho výnosem z 24. května 1913. Jím byl Brodek vyloučen z farního svazku citovského. Prvním farářem se stal P. Alois Freund, který sem přišel ze Záhoří u Lipníka. Instalován a představen brodeckým občanům byl děkanem z Horní Moštěnice při odpoledním požehnání 20. září 1914, ale první mši svatou sloužil již 15. září 1914.
Na místě bývalého obecního domku čp. 90 za starosty Jana Brázdy byla vystavěna nová škola, v níž byly tři třídy. Dne 12. ledna 1881 se konalo její svěcení.
Obyvatelé Brodku si v roce 1919 zvolili nové obecní zastupitelstvo. Vybírali je z kandidátek tří politických stran: zástupci republikánské strany získali 9 mandátů, sociální demokracie 7 mandátů, zbývající 2 mandáty připadly straně živnostenské.
Novela obecního řádu změnila název obecního výboru na obecní zastupitelstvo a obecní představenstva na obecní radu. Tu tvořili starosta, náměstek a 4 radní. V kanceláři byl zaměstnán tajemník. V roce 1919 byly jmenovány tato komise: finanční, hospodářská, stavební, místní bezpečnosti, polní, zdravotní, chudinská.
Nábožensky inklinovali obyvatelé Brodku velkou většinou k církvi římskokatolické, v roce 1921 jich bylo 1314, evangelického vyznání bylo 11 osob, 30 osob bylo bez vyznání. K nově vznikající církvi československé se přihlásilo 121 osob. Převaha katolíků trvala i nadále, v roce 1930 se jich přihlásilo 1 434, evangelíků v tomtéž roce napočteno 25, pravoslavných zůstalo 5, počet osob bez vyznání stoupl na 60. Největší přírůstek zaznamenala církev československá - hlásilo se k ní již 347 příslušníků.
Brodecká pobočka firmy Augustin Luttnar, Moravská Ostrava, byla již 16. listopadu 1919 převedena na jejího dosavadního ředitele a od počátku roku 1920 nesla firma název Chemická továrna a impregnace dřeva A. Formandl, Brodek. Nový majitel postupně rozšířil plochu závodu, v roce 1919 zřídil podnikovou železniční vlečku, kterou ještě v letech 1921 a 1930 rozšířil.
Firma Výroba kyslíku František Nejezchleb, komanditní společnost, Brodek, byla ustavena 30. listopadu 1923.
K obecné škole v Brodku přibyly v meziválečném období ještě další tři školy. Dne 19. září 1926 se konalo slavnostní otevření měšťanské školy. Počínaje školním rokem 1922/1923 byla v Brodku zřízena živnostenská škola pokračovací. V říjnu 1919 přijala obecní rada návrh Antonína Formandla na zřízení mateřské školy v Brodku. Obec se zavázala zaopatřit prostory, navrhovatel pak všechny ostatní náklady. Počátkem roku 1920 soukromá mateřská škola zahájila svoji činnost v domě čp. 92, docházelo do ní až 60 dětí.

II. Vývoj a dějiny archivního fondu

Archiválie fondu pocházejí z činnosti obecního úřadu a jeho předchůdců. Dokumenty byly původně umístěny v úřadovně obecního úřadu, odkud byly po částech převezeny do Okresního archivu v Přerově. Nejstarší materiál byl převzat do archivu v roce 1959 v důsledku delimitace s Okresním vlastivědným muzeem v Přerově, kde byl do té doby uložen. Jedná se o opisy listiny a další spisy. Dále byl proveden průzkum přímo v Brodku v kanceláři místního národního výboru 16. července 1957, který však nebyl úplný. Proto došlo k novému průzkumu ve dnech 12. a 16. června 1961 okresním archivářem Arnoštem Pausem a konečně poslední průzkum provedl 9. 12. 1963 okresní archivář Vojtěch Cekota. Vybraný materiál byl po každém průzkumu převezen do Okresního archivu v Přerově a zde uložen pod přírůstkovým č. 243/61 a 387/63. V roce 2003 provedla skartační řízení u obecného úřadu v Brodku Věra Fišmistrová, v jehož rámci byly převzaty stavební spisy z let 1887-1945 pod přírůstkovým číslem 7/2003.

III. Archivní charakteristika archivního fondu

Archiválie převzaté do roku 1963 uspořádal Vojtěch Cekota v listopadu 1963 podle schématu pro pořádání písemností obecních úřadů. U opisů listin byl pořízen inventární záznam, ostatní spisy byly uspořádány věcně, neboť nebylo možné zjistit původní spisový plán.
V září až listopadu 2008 provedl PhDr. Jiří Lapáček reinventarizaci uspořádané části fondu, vnitřní skartaci a nové uspořádání nezpracované části. Fond byl uspořádán podle schématu metodického návodu na pořádání a inventarizaci archivních fondů Archiv obce, který vydala archivní správa MV v Praze dne 31. 1. 2000 pod č. j. AS/1-284/00 tímto způsobem:

A: Předchůdci obecní samosprávy do roku 1850

I. Listiny
II. Knihy
1. Knihy správní
III.1 Spisy
1. Obec a její správa
2. Obecní majetek
3. Vrchnostenské záležitosti
4. Policejní a bezpečnostní záležitosti
5. Berní záležitosti
6. Vojenské záležitosti
7. Církevní a školní záležitosti
8. Právní záležitosti
IV. Účetní materiál
IV.1 Účetní přílohy

B: Obecní úřad 1850-1945
I. Knihy
1. Knihy všeobecné správy obce
2. Knihy správy obecního majetku
3. Evidenční knihy agendy bezpečnosti a veřejného pořádku
4. Knihy evidence ve věcech spolupůsobení ve státních záležitostech
II. Spisový materiál
II.1 Spisovenské pomůcky
II. 2 Spisy
1. Obec a její správa
1.1 Statutární záležitosti
1.2 Evidence občanů, domovské právo
1.2.1 Domovské právo
1.2.2 Matriční záležitosti
1.3 Volební záležitosti
1.3.1 Obecní volby
1.3.2 Volby do vyšších orgánů samosprávy, říšské rady a parlamentu
1.4 Obecní funkcionáři a zaměstnanci
1.5 Všeobecná správní činnost obce
1.5.1 Vyhlašování zákonů a nařízení
1.5.2 Informace pro nadřízené orgány, kontrola obce
1.5.3 Organizace činnosti obecní samosprávy
1.5.4 Pamětní knihy
2. Správa obecního majetku
2.1 Evidence obecního majetku
2.2 Jednotlivé části obecního majetku
2.2.1 Obecní pozemky
2.2.2 Obecní budovy
2.2.3 Obecní výdělečné podniky
2.2.4 Obecní lesy a vody
2.3 Rozpočtové hospodaření obce
3. Péče o bezpečnost a veřejný pořádek
3.1 Bezpečnost osob a majetku
3.1.1 Hnanecké záležitosti
3.1.2 Ochrana bezpečnosti života
3.2 Bezpečnost silnic a cest, doprava a spoje
3.2.1 Veřejné cesty a silnice
3.2 Bezpečnost silnic a cest, doprava a spoje
3.2.1 Veřejná doprava a spoje
3.3 Zdravotní a veterinární věci
3.3.1 Léčebná péče
3.3.2 Opatření proti nakažlivým nemocem
3.3.3 Veterinární záležitosti
3.4 Stavební a požární záležitosti
3.4.1 Stavební záležitosti
3.4.2 Požární záležitosti
3.4.3 Vodní hospodářství
3.5 Trestní a smírčí pravomoc
3.5.1 Trestní pravomoc
3.5.2 Smírčí a dražební pravomoc
4. Péče o veřejné ústavy a zařízení
4.1 Chudinství a sociální péče
4.1.1 Péče o chudé, chudinské ústavy
4.1.2 Péče o nezaměstnané
4.1.3 Péče o děti, nemocné a postižené
4.2 Školství
4.3 Církevní záležitosti
4.4 Záležitosti spolkové a kulturní
4.4.1 Spolky
4.4.2 Obecní knihovna
4.4.3 Osvětová činnost
5 Spolupůsobení ve státních záležitostech
5.1 Vojenské záležitosti
5.1.1 Vojenské záležitosti
5.1.2 Materiální zabezpečení vojska
5.2 Záležitosti daňové a katastrální
5.2.1 Daňové záležitosti
5.2.2 Katastrální záležitosti
5.3 Soudní záležitosti
5.4 Živnostenské záležitosti
5.4.1 Živnosti a obchod
5.4.2 Peněžní ústavy, výdělečná společenstva a družstva
5.5. Zemědělství, lesnictví, myslivost, rybolov
5.5.1 Zemědělství
III. Účetní materiál
III.1 Účetní knihy
Hlavní knihy účetní
Účetní deníky
Účty fondů
Účty obecních podniků
III.2 Účetní přílohy

Fyzický stav archiválií fondu je poměrně dobrý. Fond má časový rozsah 1559-1945 (1950). Posteriora se ve fondu objevují u inv. č. 379 Kniha příjmů a vydání za obecního býka 1942-1945 (1950), inv. č. 378 Pokladní deník chudinského fondu 1938-1945 (1949), inv. č. 376 Hlavní účetní kniha chudinského fondu 1944-1945 (1946), inv. č. 371 Sborník příjmů 1934-1945 (1946). Většina zápisů v knihách spadá do doby před rokem 1945, proto byly ponechány v tomto fondu.
Archiválie fondu jsou sepsány převážně česky, menší část písemností je napsána německy.
Součástí některých spisů jsou plány. Jejich popisy jsou uvedeny v příloze, u soukromé výstavby jsou v příloze uvedena jména stavebníků, případně popisná čísla staveb, pokud je bylo možné zjistit.
Spisový materiál fondu je uložen v 19 kartonech. Fond obsahuje 1 listinu, 61 úředních knih, 18 podacích protokolů. Fond má 385 inventárních jednotek a měří 4,13 bm.

IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu
Fond Archiv obce Brodek u Přerova je dochován mezerovitě. Fond obsahuje listinu z r. 1559, v níž purkmistr a rada dědiny Brodku vydávají potvrzení o řádném manželském původu a chování Pavlovi, synu Tomáše a Anny Škřechových (inv. č. 1). Z období před rokem 1850 se zachovaly tři knihy, z nichž je zajímavá gruntovní kniha z let 1652-1886 (inv. č. 4). Spisový materiál vzniklý do roku 1850 obsahuje mj. popisy obecních hranic z let 1787-1849, spisy dokládající směny a prodeje obecních pozemků a právní spory - spor brodeckých poddaných proti tovačovské vrchnosti ve věci vedení vody na majetínský rybník 1788-1850 (inv. č. 79), stížnosti brodeckých poddaných na neplnění úmluvy vyplývající s aboličního kontraktu a stížnosti vrchnosti na poddané, že nedodržují povinnosti vyplývající pro ně z téhož dokumentu, mj. odpověď krajského úřadu ohledně stížnosti brodeckých poddaných, že jim vrchnost nechce převést činžovní slepice na plat 1794-1818 (inv. č. 32).
Z období působení obecního úřadu jsou důležité knihy zápisů ze schůzí obecního výboru (zastupitelstva) a knihy zápisů ze schůzí obecní rady. Ve větší míře jsou zastoupeny materiály k veřejné i soukromé výstavbě včetně velkého množství stavebních plánů.
Z účetních knih fond obsahuje především souvislou řadu hlavních účetních knih a z účetních příloh rozpočty a výroční účty.

V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky

Archivní fond uspořádal, inventář vyhotovil a úvodem opatřil archivář PhDr. Jiří Lapáček ve Státním okresním archivu Přerov v roce 2008.




Seznam literatury:
Brodek u Přerova. Historie a současnost. Brodek u Přerova 2001.





Seznam zkratek:

č. - číslo
čp. - číslo popisné
inv. č. - inventární číslo
mj. - mimo jiné
p. č. - parcelní číslo























Příloha

Inv. č. 153
Rozdělení brodecké pastviny

Plán - Plan der Brodeker Gemeindehutweide behufs der Alerbenützung
Autor -
Místo a rok vzniku - 1869
Měřítko - vídeňský sáh
Jazyk - německý
Technika - ručně, kolorováno
Rozměry - 45 x 34,3 cm
1 list

inv. č. 194
Přeložení cesty

Plán -
Autor -
Místo a rok vzniku -
Měřítko -
Jazyk - česky
Technika - ručně perem
Rozměry - 42 x 42 cm
1 list

Inv. č. 203
Stavba mostu přes Kokůrku

Plán 1 - příčný profil železobetonový
Autor - Jan Kabilka, zednický mistr
Místo a rok vzniku - Brodek, 22. 5. 1930
Měřítko - 1 : 50
Jazyk - český
Technika - paus. papír, tužka
Rozměry - 46 x 20 cm
1 list

Plán 2 - návrh kombinovaného mostu
Autor - Karel Herink, zednický mistr
Místo a rok vzniku - Brodek u Přerova, květen 1930
Měřítko -
Jazyk - český
Technika - tisk na papír, kolor.
Rozměry - 64 x 35 cm
2 listy

Inv. č. 204
Silnice Brodek-Luková

Plán 1 - Geometrický plán
Autor - Ing. Martin Hasík, geometr
Místo a rok vzniku - Přerov, leden 1937
Měřítko - 1 : 2880
Jazyk - český
Technika - paus. papír
Rozměry - 63 x 29,5 cm
1 list

Plán 2 - Polní náčrt
Autor - Ing. Martin Hasík, geometr
Místo a rok vzniku - Přerov, leden, 1937
Měřítko - 1 : 1000
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 123 x 29 cm
1 list


Inv. č. 214
Obecní hostinec č. 13

Plán 1 - Návrh obecního hostince v Brodku, půdorys
Autor
Místo a rok vzniku - Přerov, 21. 5. 1901
Měřítko - 1 : 200
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 37 x 25 cm
1 list

Plán 2 - Řezy sál, příčný
Autor - Karel Černý, městský inženýr
Místo a rok vzniku - Brodek, 26. 5. 1902
Měřítko -
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 43,5 x 33,5 cm
1 list

Plán 3 - náčrt na přestavbu,
Autor -
Místo a rok vzniku -
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 60 x 41 cm
1 list

Plán 4 - Nákres na přestavbu hostince, situace, přízemí, základy, půda, řez, fasáda
Autor - Karel Černý, městský inženýr
Místo a rok vzniku - Přerov, 4. 4. 1902
Měřítko - 1 : 500
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 66 x 49 cm
1 list

Plán 5 - Náčrt na přestavbu, dvůr
Autor - Karel Černý, městský inženýr
Místo a rok vzniku - Přerov, 12. 1. 1903
Měřítko - 1 : 200
Jazyk - český
Technika - paus. papír
Rozměry - 30 x 37 cm
1 list

Plán 6 - nákres ke stavbě, situace, základy a sklepy
Autor - Karel Černý, městský inženýr
Místo a rok vzniku - Přerov, 9. 5. 1902
Měřítko - 1 : 500
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 42,5 x 33,5 cm
1 list

Plán 7 - půdorys a půda
Autor - Karel Černý, městský inženýr
Místo a rok vzniku - Přerov
Měřítko -
Jazyk - český
Technika - paus. papír
Rozměry - 42,5 x 33,5 cm
1 list

Plán 8 - Nákres ke stavbě, situace, základy a sklepy
Autor - Karel Černý, měst. Ing.
Místo a rok vzniku - Přerov, 9. 5. 1902
Měřítko - 1 : 500
Jazyk - český
Technika - paus. papír
Rozměry - 42,5 x 33,5 cm
1 list

Plán 9 - Řez příčný, řez sálem, fasáda
Autor - Karel Černý, měst. Ing.
Místo a rok vzniku
Měřítko
Jazyk - český
Technika - paus. papír
Rozměry - 42,5 x 33,5 cm
1 list

Plán 10 - náčrt na hřbitovní zídku
Autor - Vilém Žák, měst. stavitel
Místo a rok vzniku - Přerov, 11. 10. 1893
Měřítko
Jazyk - český
Technika - paus. papír
Rozměry - 46,5 x 35 cm
1 list

Plán 11 - návrh na přestavbu hostince
Autor - František Hlaváč, zednický mistr
Místo a rok vzniku -
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 40,5 x 30 cm
1 list

Plán 12 - Půdorys, veranda, půda
Autor - Karel Černý, měst. ing.
Místo a rok vzniku -
Měřítko -
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 33 x 43,5 cm
1 list

Inv. č. 215
Postavení stájí

Plán 1 - Nákres na postavení stájí pro plemenné býky a kance, Brodek, řez, půdorys, situace
Autor - František Hlaváč, zednický mistr
Místo a rok vzniku - Krčmaň, červenec 1907
Měřítko - 1 :7 5, půdorys 1 : 100, situace 1 : 500
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 57,5 x 39 cm
1 list

Inv. č. 218
Dvojdomek pro učitele

Plán 1 - Plán na stavbu dvojdomku pro učitele, Brodek, přední pohled, přízemí, I. Patro, základy a sklepy, vazba střechy, situace, řez
Autor - Karel Herink, architekt
Místo a rok vzniku - Brodek, 22. 5. 1921
Měřítko - 1:100, situace - 1 : 500
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 70 x 53 cm
1 list

Inv. č. 220
Budova rolnické záložny

Plán 1 - Nákres na přestavbu domu pro rolnickou záložnu v Brodku
Autor - Karel Herink, architekt
Místo a rok vzniku - Brodek, březen 1924
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 94 x 60 cm
1 list

Inv. č. 221
Měšťanská škola

Plán 1 - Návrh novostavby měšťanské školy chlapecké a dívčí Brodek, průčelí hlavní a zadní
Autor -
Místo a rok vzniku - Brno, únor 1925
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 71 x 47 cm
2 listy

Plán 2 - Návrh novostavby měšťanské školy, průčelí východní, průčelí západní, řez
Autor -
Místo a rok vzniku - Brno, únor 1925
Měřítko - průčelí - 1 : 100, řez - 1 : 90
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 90 x 48 cm
2 listy

Plán 3 - Návrh novostavby, profil, krov
Autor -
Místo a rok vzniku - Brno, únor 1925
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 61,5 x 58 cm
2 listy

Plán 4 - Žebrový strop s rovným podhledem systém Dr. K. Skorkovský
Autor - Dr. K. Skorkovský a spol.
Místo a rok vzniku -
Měřítko - 1 : 10
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 34 x 20,5 cm
1 list

Plán 5 - Nákres novostavby, řez východem pro dívky, dvorní fasády
Autor - Karel Herink, zednický mistr
Místo a rok vzniku - Brodek, září 1926
Měřítko - východ - 1 : 50, fasáda - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - paus. papír tužka
Rozměry - 71,5 x 45,5 cm
1 list

Plán 6 - Nákres novostavby, řez hlavním vchodem pro dívky, vilka pro ředitele, příčné řezy schodištěm
Autor - Karel Herink, architekt
Místo a rok vzniku - Brodek, září 1926
Měřítko - 1 : 50
Jazyk - český
Technika - paus. papír, tužka
Rozměry - 71 x 45,5 cm
1 list

Plán 7 - Nákres novostavby, uliční fasády
Autor - Karel Herink, architekt
Místo a rok vzniku - Brodek, září 1926
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - paus. papír, tužka
Rozměry - 71 x 46 cm
1 list

Plán 8 - Návrh novostavby, situace, přízemí
Autor -
Místo a rok vzniku - Brno, únor 1925
Měřítko - situace - 1:900, přízemí - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 72 x 47,5 cm
1 list

Plán 9 - Návrh na stavbu skupiny tří rodinných domků se šesti byty pro učitele, hlavní průčelí, čelní pohled, řezy, situace
Autor - Karel Herink, architekt
Místo a rok vzniku -
Měřítko - 1 : 100, situace - 1 : 720
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 64,5 x 41,5 cm
1 list


Inv. č. 231
Adaptace městské spořitelny

Plán 1 - Nákres na úpravu úřadovny pro odbočku městské spořitelny v Přerově, krámu a bytu v domě firmy Chrastina v Brodku u nádraží
Autor - Karel Herink, zednický mistr
Místo a rok vzniku - Brodek, říjen 1934
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 49 x 45 cm
1 list

Plán 2 - plán na budovu, situace
Autor - Ing. Vlastislav Chroust, architekt
Místo a rok vzniku - Přerov, 1938, květen
Měřítko - 1 : 1000
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 30 x 21 cm
1 list

Plán 3 - plán na budovu, základy
Autor - Ing. Vlastislav Chroust, architekt
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1938
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 30 cm
1 list + ( paus.papír)

Plán 4 - plán budovy, sklep
Autor - Ing. Vlastislav Chroust, architekt
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1938
Měřítko - 1 :100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 30 cm
1 list + ( paus. papír)

Plán 5 - plán budovy, přízemí
Autor - Ing. Vlastislav Chroust, architekt
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1938
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 30 cm
1 list + ( paus. papír)

Plán 6 - plán budovy, I.patro
Autor - Ing. Vlastislav Chroust, architekt
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1938
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 30 cm
1 list + ( paus.papír)

Plán 7 - plán budovy, podkroví
Autor - Ing. Vlastislav Chroust, architekt
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1938
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 30 cm
1 list

Plán 8 - plán budovy, krov
Autor - Ing. Vlastislav Chroust, architekt
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1938
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 30 cm
1 list

Plán 9 - plán stavby, řez příčný
Autor - Ing. Vlastislav Chroust, architekt
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1938
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 30 cm
1 list

Plán 10 - plán stavby, řez podélný
Autor - Ing. Vlastislav Chroust, architekt
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1938
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 30 cm
1 list

Plán 11 - plán stavby, pohled od východu
Autor - Ing. Vlastislav Chroust, architekt
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1938
Měřítko 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 30 cm
1 list

Plán 12 - plán stavby, pohled od jihu
Autor - Ing. Vlastislav Chroust, architekt
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1938
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 30 cm
1 list

Plán 13 - plán stavby, pohled od západu
Autor - Ing. Vlastislav Chroust, architekt
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1938
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 30 cm
1 list

Plán 14 - plán stavby, pohled od severu
Autor - Ing. Vlastislav Chroust, architekt
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1938
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 30 cm
1 list

Plán 15 - hlavní průčelí
Autor - Ing. Vlastislav Chroust, architekt
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1938
Měřítko - 1 : 50
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 60 x 48 cm
1 list

Inv. č. 232
Koupaliště

Plán 1 - Nákres koupaliště v Kleštinou pro městys Brodek, pohled, půdorys, řez opěrných zdí
Autor - Karel Herink, architekt
Místo a rok vzniku - Brodek, 8. 5. 1938
Měřítko - 1 : 200
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 62,5 x 51 cm
2 listy

Plán 2 - Koupaliště Brodek, oplocení, vrátka, šatna, řez, záchody, kabiny pohled, domek dozorce - půdorys, řez, pohled
Autor - Karel Herink
Místo a rok vzniku - Brodek, 11. 5. 1938
Měřítko - 1 : 50
Jazyk - český
Technika - paus. Papír, tužka
Rozměry - 56 x 42 cm
1 list

Plán 3 - Nákres opěrných zdí bazénů, koupaliště v Brodku
Autor -
Místo a rok vzniku -
Měřítko - 1 : 20
Jazyk - český
Technika - paus. Papír, tužka
Rozměry - 34 x 31 cm
1 list

Plán 4 - Nákres k vyúčtování koupaliště Brodek, půdorys, řezy
Autor - Karel Herink, architekt a Jan Kabilka, zednický mistr
Místo a rok vzniku - Brodek, 30. 6. 1938
Měřítko - půdorys - 1 : 200, řezy - 1 :1 00
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 39 x 30 cm
1 list

Inv. č. 233
Stavba obecního domu

Plán 1 - Stavba obecního domu pro chudé, Brodek, základy a přízemí
Autor - Inž. A. Schwarz, stavitel
Místo a rok vzniku - Brno,
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 29 cm
1 list

Plán 2 - Stavba obecního domu pro chudé, Brodek, patro a krov
Autor - Inž. A. Schwarz, stavitel
Místo a rok vzniku - Brno
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 29 cm
1 list

Plán 3 - Stavba obecního domu pro chudé, Brodek, řez a pohled
Autor - Inž. A. Schwarz, stavitel
Místo a rok vzniku - Brno
Měřítko - řez a pohled 1 : 100, situace 1 : 500
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 29 cm
1 list

Plán 4 - Návrh obecního domu
Autor - technická kancelář
Místo a rok vzniku - Brno
Měřítko - 1 : 200
Jazyk - český
Technika - paus.papír, tužka
Rozměry - 29,5 x 21 cm
1 list

Plán 5 - Obecní dům, situace
Autor - Vojtěch Matonoha, stavitel
Místo a rok vzniku - Brno, srpen 1939
Měřítko - 1 : 500
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 29,5 x 21 cm
2 listy

Plán 6 - obecní dům, suterén
Autor - Vojtěch Matonoha, stavitel
Místo a rok vzniku - Brno, srpen 1939
Měřítko - 1 : 50
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 56 x 34 cm
1 list

Plán 7 - obecní dům, přízemí, patro
Autor - Vojtěch Matonoha, stavitel
Místo a rok vzniku - Brno, srpen, 1939
Měřítko - 1 : 50
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 56 x 34 cm
2 listy

Plán 8 - obecní dům, krov
Autor - Vojtěch Matonoha, stavitel
Místo a rok vzniku - Brno, srpen 1939
Měřítko - 1 : 50
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 56 x 34 cm
1 list

Plán 9 - obecní dům, řez
Autor - Vojtěch Matonoha, stavitel
Místo a rok vzniku - Brno, srpen 1939
Měřítko - 1 : 50
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 41,5 x 34 cm
1 list

Plán 10 - obecní dům, pohled z ulice
Autor - Vojtěch Matonoha, stavitel
Místo a rok vzniku - Brno, srpen 1939
Měřítko - 1 : 50
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 55,5 x 34 cm
1 list

Plán 11 - nákres obecního domu
Autor -
Místo a rok vzniku - Přerov, 25. 5. 1882
Měřítko -
Jazyk - český
Technika - paus.papír
Rozměry - 55 x 38 cm
1 list

Plán 12 - nákres obecního domku, nynější rozdělení, přístavba bytu
Autor - Vilém Žák, městský stavitel
Místo a rok vzniku - Přerov, 27. 4. 1883
Měřítko -
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 66 x 41 cm
1 list


Inv. č. 235
Odpad z koupaliště a z domu plavčíka

Plán 1 - Nákres na postavení přízemního domku na koupališti, pohled, přízemí, základy, příčný řez a krov
Autor - Jan Kabilka, zednický mistr
Místo a rok vzniku - Brodek
Měřítko - 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 28 x 29 cm
1 list

Plán 2 - betonová výusť s křídly a betonovou rourou, podélný a příčný řez, půdorys
Autor -
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1940
Měřítko - 1 : 25
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 30 x 20,5 cm
1 list

Plán 3 - Podélný profil
Autor -
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1940
Měřítko - délek 1 : 2000, výšek 1 : 100
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 27,5 x 29 cm
1 list

Plán 4 - Situace
Autor -
Místo a rok vzniku - Přerov, květen 1940
Měřítko - 1 : 2880
Jazyk - český
Technika - tisk na papír
Rozměry - 29,5 x 21 cm
2 listy

Plán 5 - Nákres na postavení domku , pohled, řez, půdorys
Autor - Karel Herink, zedn. mistr
Místo a rok vzniku - Brodek, 13. 5. 1940
Měřítko -
Jazyk - český
Technika - paus. papír
Rozměry - 42 x 30 cm
1 list



Inv. č. 237

Beňa František - č. domu 50
Benešovi J. a M. - č. domu 323
Bezroučka František - č. domu 183
Bezroučková Voršila - č. domu 72
Bezroučka Miloslav - č. domu 331
Bouchal Antonín - č. domu 130
Bouchal Tomáš
Bouchal Tomáš - č. domu 263
Božek Karel - č. domu 134
Brada Tim - č. domu 101
Brada Viktor - č. domu 152
Brázda Čeněk - č. domu 24
Brázda Čeněk - č. domu 325
Brázda Ignác - č. domu 65
Brázda Jan - č. domu 339
Bubeník Leopold - č. domu
Buchtová Edeltruda - č. domu 231
Bureš Alois - č. domu 288
Bureš Antonín - č. domu 247
Čechák František - č. domu 114
Čechákovi František a Jana - č. domu 324
Čepelak Šimon - č. domu 70
Dvorský Jakub - č. domu 348
Divoký František - č. domu 353
Dočkal Metod - č. domu 4
Dočkal - č. domu 72
Dočkal Alois - č. domu 49
Dočkal Antonín - č. domu 132
Dokládal Cyril - č. domu 104
Dokládalová Kamila - č. domu 6
Dokládalovi Cyril a Kamila - č. domu 104
Doležalovi Rudolf a Marie - č. domu
Dostál František - č. domu 271
Drápal Čeněk - č. domu 112
Drápal Antonín - č. domu
Doupal Tom - č. domu
Dvorský Jakub - č. domu
Formandl Antonín - přístavba hl. budovy
Formandl Antonín - zděný plot
Formandl Antonín
Gardášová Žofie - p. č. 400
Habáň Alois - č. domu 14
Habáň Antonín - č. domu 173
Habáňová Františka - č. domu 129
Habáňovi František a Julie - č. domu 342
Habáň Josef - č. domu 48 (47)
Habaň Jan - č. domu 14
Habáňová Bohumila - č. domu 43
Herink Karel - č. domu 232
Herink Karel - č. domu 255, 256
Herink Karel - č. domu 257, 258
Herink Karel - č. domu 264 - 267
Herink Karel - č. domu 264 - 271
Herink Karel
Herink Karel - č. domů 286, 285, 284, 283, 282, 281, 280, 279, 278, 277, 276
Herink Karel - č. domů 299, 300, 301, 302
Herink Karel
Herink Karel - č. domu 232, garáž
Herink Karel - č. domu 322
Herink Karel - most
Hlavinka František - č. domu 274
Hlavinka Bedřich - č. domu 329
Horák Cyril - č. domu 352
Horák František - č. domu 82
Horák Josef - č. domu 180
Horák Josef - č. domu 180, chlév
Hruška Josef - č. domu 358
Hudcová Františka - č. domu 94
Chaloupka Ludvík - č. domu 326
Jakeš František - č. domu 221
Jánošík František - č. pozemku 39I/I
Kalabus Antonín - č. domu 84
Kessner Rudolf - č. domu 86
Klos františek ml.
Klos František - č. domu 105
Klos František - č. domu 105
Knoflíček Jan - č. domu 297
Knoflíček Ferdinand - č. domu 200
Knoflíček Jan - č. domu 297
Kabílka Jan - garáž
Kabílka Josef - skladiště, pozemek č. 2226
Kabílek Jan - stavební protokol
Kabílek Josef - stavba kanceláří
Kolomazník František - č. domu 347
Kořínek František - dílny pozemek č. 1137/2
Kotík Bohumír - č. domu 290
Kotík Bohumír - č. domu 311, 312
Kotík Bohumír - č. domu 290
Kotík Bohumír - č. domu 337
Košinová Marie - č. domu 208
Krátký František - č. domu 1
Krejčíř František - č. domu 267
Krejčíř Olad - č. domu 267
Krejčíř Vladimír - č. domu 267
Kubáč Karel - č. domu 310
Kubáč Karel - č. domu 295
Kubáč Karel - plot p. č. 399/5
Kubáč L. - č. domu 3
Lenoch František - č. domu 150
Lenoch František - č. domu 150
Lenoch František - č. domu 150
Lenoch František - povolení ke zdi
Ležatka B. - č. domu 191
Libiček Josef - č. domu 341
Mackovík Tomáš - č. domu 188
Machala Karel - č. domu 35
Machala Karel - oplocení
Malachta Josef - č. domu 122
Malovaný Jan - č. domu 314
Morbicer Ladislav - stavba domu p. č. 1161
Morbicer Ladislav - stav. protokol
Morbicer Ladislav - č. domu 315
Moudrá Hedvika - č. domu 25
Moudrý Alois - č. domu 45
Moudrý Alois - č. domu 45
Moudrý Vojtěch
Moudrý František - čp. 11
Moudrý Vojtěch - č. domu 12
Mraček Eduard - pozemek č. 403/7, 400/7
Mráček Stanislav - č. domu 303
Mrázek Josef - povolení ke stavbě
Mrázek, Studená
Mrtvý Stanislav - č. domu 291
Mrtvý Stanislav - č. domu 291
Navrátil Leopold - stav. změny
Navrátil Leopold - protokol
Navrátilová Božena - stavba kiosku
Nehera František - č. domu 308
Nejezchleba František - p. č. 423/2, 424/1, 427/2, 427/3
Nejezchleba František - stavba
Nejezchleba František - schválení ke stavbě
Nejezchleba František
Nejezchleba František - Povolení ke stavbě
Nejezchleba František - protokol
Nejezchleba František - stavba trojdomku p. č. 423/2
Nejezchleba František - plány
Nejezchleba František - oplocení
Neškudla Karel - č. domu 104
Nevařilová Helena - č. domu 157
Novák František - č. domu 346
Novák František - č. domu 346 protokol
Novák František - dům p. č. 39I/I
Obermayer antonín - č. domu 186
Pavlasa Čeněk - č. domu 351
Kabílka Josef - č. domu 135
Perdula L.
Pískovský Ludvík - č. domu 116
Pírka František - č. domu 71
Pleva Valentín - č. domu 273
Pokorný František - č. domu 328
Podepřel Oldřich - povolení
Pospíšil Klement - dílna, skladiště, p. č. 427/4, 427/5
Pospíšil Klement - č. domu 287
Pospíšil Klement - č. domu 287
Pospíšil Klement - protokol
Pospíšil Klement - stížnost
Pospíšil Klement - č. domu 287
Raška Alois - č. domu 317
Raška František - č. domu 155
Raška františek
Raška Jan - plán stav. P. č. 424/6
Raška Václav - č. domu 355
Raimond Luger - protokol
Řezníček Tomáš - č. domu 61
Řezníček Tomáš - č. domu 61protokol
Říhošek Josef - č. domu 321
Salaj J.
Šamánek Vladimír - staveb. plán p. č. 424/1, 423/2
Sedlařík Jan - protokol, oprava střechy
Sehnula - stavební povolení
Sišma Josef - č. domu 167
Skoupil Josef
Dr. Sládeček Rudolf - č. domu 327
Slehová Josefa - protokol
Smutný Vladimír - stavební protokol, povolení
Smyčka R. - stavba dílny
Spáčil Rudolf - č. domu 245
Soukupová Amalie - č. domu 343
Spáčil Rudolf - jednání
Strnad Ernest - č. domu 31
Stroupková Aloisie - protokol o stav., p. č. 382/1
Stroupek František - protokol, zeď p. č. 382/1
Stroupek František - č. domu 253
Stroupková Aloisie - č. domu 253
Studený Metoděj - oznámení
Studený Metoděj - č. domu 289
Svoboda - oznámení
Svoboda Josef - č. domu 223
Šebík František - č. domu 334
Šebík Josef - protokol stav. povolení, p. č. 459/460
Šebík Josef - oznámení novostav., p. č. 459/460
Šebíková Bohumila - č. domu 330
Ševčík Pavel - protokol, oplocení
Škop Ladislav - stavba domu
Škop Ladislav - oplocení pozemku
Škop Ladislav - pozvánka
Škop Ladislav - protokol, p. č. 472
Škrabal Josef - č. domu 37
Škrabal Josef - protokol
Škrabal Martin - č. domu 141
Teimer Karel - č. domu 356
Tomášek Karel - č. domu 29
Trojan Jaroslav - protokol ke stavbě
Válek Josef - č. domu 214
Velká Bystřice - protokol, p. č. 443/2
Vincik Adolf - protokol
Vláčil František - č. domu 64
Vlčková Františka - č. domu 198
Vlčková Marie - č. domu 332
Volařík Jan - č. domu 357
Zajíček Ladislav - č. domu 292
Zapletal Tomáš - č. domu 93
Zaoral Alois - č. domu 279
Zaoral Ferdinand - protokol ke stavbě
Zaoral Ferdinand - č. domu 262
Zatloukal B. - č. domu 80
Zaoral František - č. domu 254
Zaoral František ml. - č. domu 335
Zavadil Karel - č. domu 359
Ženčákovy manželé - č. domu 360

Spory více účastníků:
Hornunga František a Dytrych Josef - pozvání, 193
Procházka František a Horák Čeněk - protokol, pozemek k. č. 374/2
Škopová Amelie a Benešovy František a Johanka - protokol, č. domů 120, 168
Krátká Štěpánka a Kolář Alois - protokol
(Vláčil K. a Mrtvý - oznámení)
(Herink K. a Šamánek - oznámení)
Procházka a Horák - protokol
Klos František ml. a Ševčík Antonín - protokol, č. domu 105
Šišma a Obermajer - protokol
Zbožínek Jan a Ovesný František - č. domů 52,53
Vláčil František a Salaj Jan - protokol, povolení chodníku
Brada Tim a Čechák Jan - protokol, odpad
Raškovy Václav a Štěpánka a Kolářovy Alois a Anna - protokol, č. 201, 76








































Název fondu: Archiv obce Brodek u Přerova
Značka fondu: AO Brodek u Přerova
Časové rozmezí: 1559-1945 (1950)
Počet evidenčních jednotek: 99 (1 listina, 61 úředních knih, 18 podacích protokolů, 19 kartonů)
Počet inventárních jednotek: 385
Rozsah v bm: 4,13
Stav ke dni: 3. 12. 2008
Fond zpracoval: PhDr. Jiří Lapáček
Pomůcku sestavil: PhDr. Jiří Lapáček
Počet stran: 60
Pomůcku schválil: PhDr. Jiří Lapáček, č. j. SOkA-Pr/499/2008