Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Přerov
Číslo listu NAD: 57
Evidenční číslo pomůcky: 1324
Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov
Inventář
(1896) 1902-1988
Zpracoval: Bc. Petr Jirák
___________________________________________________________________________
Přerov 2009
2
I. Vývoj původce archivního fondu
Literární odbor Čtenářského spolku v Přerově byl dne 1. července 1892 pověřen
národopisnou činností. Za rok shromáždil tak velké množství etnografického materiálu
z přerovského regionu, že uspořádal národopisnou krajinskou výstavu. Po jejím skončení byly
exponáty převezeny do Prahy na chystanou Národopisnou výstavu českoslovanskou, která se
konala roku 1895. Po návratu byly exponáty umístěny u přerovského obchodníka Jindřicha
Matzenauera. Usnesením obecního zastupitelstva bylo 8. května 1901 zřízeno první
kuratorium městského muzea. Byli do něho zvoleni Leopold Riedl, František Oščádal, Rudolf
Kreutz, František Slaměník, Jan Martilík, Hynek Psota, Vilém Šálek a Zdeňka Nidermannová.
Členové kuratoria byli zčásti voleni obecním zastupitelstvem, zčásti kooptováni z řad
odborníků. Základem tohoto muzea se staly právě exponáty umístěné u Jindřicha
Matzenauera. Za účasti městské rady a starosty města Františka Troppera bylo muzeum 16.
listopadu 1902 slavnostně otevřeno a předáno veřejnosti. Zahajovací řeč pronesl první
předseda kuratoria městského muzea MUDr. Leopold Riedl. Muzeum bylo umístěno v obecné
škole v Palackého ulici v Přerově (č. p. 1381/25). O čtyři roky později bylo muzeum
přemístěno do několika místností přerovského zámku. Prvním kustodem muzea byl učitel
Rudolf Kreutz. Muzeum kromě sbírkotvorné činnosti provádělo rovněž archeologické práce
v okolí Přerova a zejména Tovačova. V roce 1906 bylo kuratorium zemským výborem
upozorněno, aby příští archeologický průzkum proběhl za přítomnosti pověřeného odborníka.
Prvním z nich byl dr. Dvorský. Po odchodu Rudolfa Kreutze do Brna se druhým kustodem
muzea stal učitel Antonín Friedl. Koncem roku 1907 bylo zvoleno nové kuratorium ve složení
Leopold Riedl, Antonín Friedl, Vincenc Vávra, Vilém Šálek, František Slaměník, Jan
Martilík, Vítězslav Nečas, Marie Karasová. Velmi podobné složení mělo kuratorium zvolené
v listopadu 1910. Kustodem byl tehdy zvolen poštovní pokladní František Levý, který tuto
funkci vykonával do roku 1920. V roce 1913 zemřel v Teplicích nad Bečvou dlouholetý
předseda kuratoria Leopold Riedl. V září téhož roku proběhla další volba kuratoria městského
muzea. Novým předsedou byl zvolen lékárník Vítězslav Nečas. V roce 1918 přešel přerovský
zámek do majetku muzea. V září 1921 došlo po dlouhých osmi letech k volbě nového
kuratoria. Zvoleni či kooptováni do něj byli Vítězslav Nečas (předseda), Bohumil Levý
(kustod), František Mohapl, Martin Ryšánek, Karel Bořecký, Marie Karasová, Radomír
Nitsche, Vilém Šálek, Antonín Telička, Rudolf Vanýsek. V lednu 1929 zemřel předseda
kuratoria Vítězslav Nečas. Jeho nástupcem byl zvolen dr. Karel Bořecký.
3
Ve 20. letech disponovalo městské muzeum mnoha sbírkovými fondy, mj. šlo o archiv
(staré listiny a archivy 22 obcí regionu), cechovní památky, bible, mince, národopisné sbírky,
zbraně, obrazy na skle, paleontologické a antropologické nálezy, mapy, fotografie, staré tisky.
V letech 1928-1930 proběhla rekonstrukce budovy přerovského zámku.
Městská rada v roce 1930 rozhodla, aby zámek sloužil výhradně muzejním účelům. Na
začátku 30. let se součástí městského muzea staly sbírky dvou do té doby samostatných
přerovských muzeí: Teličkova archeologického muzea a Hudečkovy sbírky hmyzu. Součástí
městského muzea se stalo též nově se tvořící legionářské muzeum. V zámku bylo umístěno
rovněž Muzeum Komenského – majetek ústředního spolku Jednot učitelských, které si
zachovalo svou samostatnost. Městské muzeum s Muzeem Komenského Přerov ovšem úzce
spolupracovalo. Svědčí o tom skutečnost, že kustod Muzea Komenského Josef Krumpholc byl
dlouhá léta členem kuratoria městského muzea. Součástí muzea se stala také nová výstavní a
přednášková síň. V roce 1931 byla zpřístupněna rozhledna umístěná ve věži zámku. Začátkem
30. let byl novým předsedou kuratoria zvolen Karel Hauke. Prvním částečně honorovaným
kustodem městského muzea byl v letech 1930-1933 učitel a entomolog Ladislav Hudeček.
Funkci kustoda poté krátkou dobu vykonávali E. Chroustová a Radomír Nitsche. V roce 1935
se stal kustodem Jaroslav Matzenauer, a to jako celodenní zaměstnanec. V témže roce zemřel
školník František Sahánek, který od roku 1902 vykonával funkci hlídače muzea. František
Sahánek byl kromě toho pilným sběratelem zejména soudobého materiálu.
Městské muzeum bylo pověřeno uspořádáním celostátního sjezdu Svazu československých
muzeí, které se uskutečnilo ve dnech 4. - 7. července 1935 za účasti desítek hostů v čele
s tehdejším předsedou Svazu československých muzeí Jaroslavem Helfertem. U příležitosti
tohoto sjezdu bylo nově instalované muzeum předáno veřejnosti. Městské muzeum okázale
reprezentovalo Přerov o rok později na Středomoravské výstavě.
Poslední volba kuratoria městského muzea konaná před okupací proběhla dne 14. září
1938. Členy kuratoria se tehdy stali: Karel Hauke (předseda), František Lančík
(místopředseda), František Gintr, Růžena Stoklásková, Hubert Sekera, Eduard Kvasnička,
Josef Krumpholc, Vladimír Ondráček, Radomír Nitsche, Miloš Sum, Oldřich Pour, Matěj
Teichman, Alois Čáp, Ferdinand Dostál, Rudolf Kovář, Vavřinec Hudousek, E. Chroustová.
Muzeum bylo po okupaci běžně přístupné veřejnosti. V roce 1942 se městské muzeum
mohlo chlubit více než 50 tisíci muzejními předměty, které byly umístěny ve 24 místnostech a
sálech. Relativní klid skončil v roce 1943, kdy se nacistické orgány na základě udání jednoho
hlídače muzea dozvěděly, že část sbírek byla před okupací zazděna v zámecké budově. Při
následné prohlídce muzea byly nalezeny i vojenské mapy, jejichž držení a zatajování bylo
4
tehdy velmi nebezpečné. Následkem této události bylo několik osob perzekvováno. V roce
1944 bylo městské muzeum spolu s Muzeem Komenského vystěhováno na zámek
v Přestavlkách, poněvadž budovu přerovského zámku zabralo pro svou potřebu německé
vojsko. Po osvobození v roce 1945 byla muzea nastěhována zpět do Přerova. V důsledku
války a okupace městské muzeum bohužel přišlo o legionářskou expozici, jejíž obsah
okupanti odvezli na neznámé místo.
Po válce městské muzeum stagnovalo. Expozice byly sice přístupné veřejnosti, ale
sbírkotvorná, výstavní a osvětová činnost byla sporadická a nahodilá. V červnu 1950 bylo
Muzeum Komenského předáno do správy Městského národního výboru Přerov. Tento krok
znamenal prakticky sloučení Muzea Komenského s městským muzeem. V roce 1955 spáchal
sebevraždu správce muzea Jaroslav Matzenauer. Skoro dva roky po této události bylo
muzeum úředně zavřeno. K 1. lednu 1956 přešlo muzeum pod správu Okresního národního
výboru v Přerově, čímž ztratilo charakter městského muzea.
Přerovské muzeum si zachovalo vlastivědný, regionální charakter. Činnost muzea byla
ovšem poznamenána politickými zadáními OV KSČ. Rozsah působnosti muzea se rozšířil
z města Přerova a okolí na celý okres Přerov. Ve správních věcech zůstal nadřízeným
orgánem Městský národní výbor Přerov, v ostatních oblastech řídil muzeum Okresní národní
výbor Přerov. Muzeum dostalo nový název, lépe vystihující jeho postavení a poslání: Okresní
vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov. Po dvouleté nečinnosti muzea bylo potřeba
vytvořit optimální podmínky k jeho běžné činnosti. Muzeum tehdy zaměstnávalo pouze
údržbáře a uklízečku. Velkou pomoc představoval pro vedení muzea poradní orgán složený
z dobrovolných pracovníků – muzejní rada. Dobrovolní pracovníci byli tehdy sdruženi v 6
zájmových kroužcích: vlastivědném, archeologickém, přírodovědném, knihovním, výtvarném
a v kroužku Komenského. V říjnu 1956 se správcem muzea stal historik Gustav Vožda. Na
podzim roku 1956 byla provedena generální oprava budovy muzea. V průběhu let 1957-1961
bylo v muzeu nainstalováno 6 základních expozic: Život a dílo J. A. Komenského, Pravěk
Přerova, Dějiny Přerovska v období feudalismu, kapitalismu a současnosti, Mineralogie,
Zvířena Přerovska, Sbírka zbraní. Expozice prezentovaly veřejnosti hmotné doklady
regionálního charakteru a dokumentovaly vývoj společnosti v podmínkách okresu v duchu
vládnoucí komunistické ideologie. V roce 1958 uskutečnilo muzeum 11 výstav, z toho 8
výtvarných. Uplatnily se rovněž putovní výstavy. Muzeum v roce 1959 poprvé uspořádalo
jednodenní autobusové vlastivědné exkurze pro veřejnost. Do stejné doby se datují první
koncerty konané na zámeckém nádvoří v Přerově. Přerovští muzejníci ve spolupráci
s dobrovolnými pracovníky uskutečnili okolo 20 přednášek a besed ročně.
5
Po vytvoření nového správního okresu Přerov v roce 1960 rozšířilo muzeum svou
působnost a bylo pověřeno novými úkoly. Jednalo se o metodickou činnost na úseku kronik,
památkové péče a ochrany přírody. Muzeum proto používalo v letech 1960-1963 název
Okresní vlastivědné středisko. Muzea v jednotlivých městech okresu si v tomto období
zachovala samostatnost, byla ve správě příslušných místních či městských národních výborů.
Po stránce odborné a metodické však byla centrálně řízena z Přerova. Jednalo se o Muzeum
Moravské brány v Hranicích, Národopisné muzeum v Tovačově, Muzeum v Kojetíně a
Památník města Lipníka. Každé z těchto muzeí mělo svůj organizační řád. V říjnu 1960 přešel
pod správu ONV Přerov hrad Helfštýn, který se tak stal součástí okresního vlastivědného
střediska. O rok později byla do struktury muzea včleněna Moravská ornitologická stanice
Přerov. Dne 1. října 1961 byl vytvořen Vlastivědný sbor okresu Přerov, který sdružoval
zájemce o vlastivědu včetně přátel umění. V čele sboru, který čítal okolo 500 členů, stálo
třináctičlenné předsednictvo. Předsedou sboru byl zvolen konzervátor Josef Dostál, který se
stal rovněž předsedou okresní komise památkové péče, která byla ustavena dne 4. října 1961.
O rok později byla ustavena letopisecká komise s okresní pravomocí. Ochránci přírody a
pracovníci památkové péče byli sloučeni v jednu komisi. V roce 1961 byly zpřístupněny
expozice ke 40. výročí založení KSČ.
Ke dni 1. července 1963 vstoupilo v platnost usnesení rady Severomoravského KNV
v Ostravě o vytvoření systému vlastivědných ústavů na území kraje. Vznikly tak větší celky,
do nichž byla začleněna všechna existující malá muzea, hrady, zámky, památníky a pamětní
síně jednotlivých okresů. Sídlem vlastivědných ústavů se stala příslušná okresní města, kam
byla soustředěna všechna odborná pracoviště, řídící a hospodářsko-správní úseky. Okresní
vlastivědné středisko bylo přejmenováno na Vlastivědný ústav v Přerově, který tvořil nejnižší
článek krajské muzejní sítě. Bývalá městská muzea v Hranicích, Kojetíně, Lipníku nad
Bečvou a Tovačově ztratila samostatnost a stala se pobočkami Vlastivědného ústavu
v Přerově. Vlastivědný ústav se zaměřil zejména na dějiny moravského školství,
specializovaná pracoviště uplatňovala vliv na celém území okresu v oblasti prehistorie,
etnografie, regionální historie, výtvarného umění, památkové péče či ochrany přírody.
Pracoviště ornitologie a biologie zaměřilo svou činnost na území celé Moravy. Vlastivědný
ústav v oborech ornitologie a prehistorie soustavně spolupracoval s ústavy ČSAV a v oblasti
dějin školství s různými pedagogickými institucemi. Pracovníci památkové péče a ochrany
přírody spolupracovali s Krajským střediskem památkové péče a ochrany přírody v Ostravě.
V přerovském okrese měla památková péče v evidenci přes 500 chráněných objektů.
Pracovníci na úseku ochrany přírody se starali o 13 rezervací, 16 zámeckých parků a více než
6
500 chráněných stromů. V roce 1967 byla do vlastivědného ústavu začleněna skupina pro
údržbu a rekonstrukci památek, která prováděla stavební práce na historicky významných
objektech v okrese. Tato skupina samozřejmě úzce spolupracovala s pracovníky z úseku péče
o památky. Pracovníci regionálních dějin sledovali úroveň obecních kronik. Zdůrazňovaným
posláním vlastivědného ústavu v té době byl i sběr, evidence a politicko-výchovné využití
dokladů dělnického hnutí a dějin KSČ a věnování pozornosti problematice protifašistického
odboje. S tím souvisela politická školení pořádaná pro kulturní pracovníky či spolupráce s OV
KSČ a OV SSM. Zejména pro školy a závody byly konány přednášky k historickým a
politickým výročím. Při shromažďování sbírek byl důraz kladen na soudobou dokumentaci.
Vlastivědný ústav disponoval pomocnými odbornými pracovišti, která měla prvořadý význam
pro záchranu a uchování sbírkových fondů (konzervátorské, preparační a dokumentární
pracoviště). Ve spolupráci s předními vědeckými ústavy uspořádal vlastivědný ústav v letech
1968 a 1969 mezinárodní komeniologická kolokvia, v roce 1970 mezinárodní konferenci
archeologů a roku 1972 celostátní konferenci ornitologů. Vlastivědný ústav pořádal jarní a
podzimní přednáškové cykly s názvy muzejní úterky a muzejní čtvrtky. Pracovníci muzea
vedli vlastivědné kroužky, v nichž žáky ZDŠ seznamovali s regionální historií. V letech 1963-
1973 bylo vybudováno 9 nových expozic, 2 stálé obrazárny a 1 expozice v přírodě – na
významném archeologickém nalezišti v Předmostí. V roce 1970 byla do správy vlastivědného
ústavu předána budova i celé zařízení Moravské ornitologické stanice Přerov. Moravské
ornitologické sdružení pracující při muzeu spolupracovalo s ornitology ze SSSR, NDR a PLR.
Koncem roku 1970 byla v Lipníku nad Bečvou zřízena pobočka vlastivědného ústavu, která
nesla název Muzeum Záhoří v Lipníku nad Bečvou. Byla zde umístěna expozice o etnografii
Záhoří, památník Bartoše Vlčka a památníky Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.
Vlastivědný ústav pečoval v roce 1973 o více než 127 000 sbírkových předmětů.
Muzeum se ke dni 1. listopadu 1978 vrátilo k dřívějšímu názvu Okresní vlastivědné
muzeum J. A. Komenského Přerov. Činnost a působnost muzea se tímto rozhodnutím
nezměnila. Muzeum bylo nadále podřízeno tlaku ze strany vládnoucí KSČ a plnilo ideové a
politicko-výchovné funkce. V roce 1978 byla v prostorách Domu politické výchovy OV KSČ
otevřena expozice Dějiny dělnického hnutí a KSČ na Přerovsku v dokumentech. Pod záštitou
OV KSČ byla ve spolupráci s přerovským gymnáziem pořádána kolokvia věnovaná
osobnostem učitelů-komunistů. V roce 1981 byla v Kojetíně otevřena Pamětní síň Jana
Peštuky, kde se mj. konaly různé přednášky. V nově rekonstruovaném objektu Moravské
ornitologické stanice byla v roce 1985 otevřena expozice Ptactvo ČSSR. V 80. letech muzeum
začalo pořádat každoroční setkání uměleckých kovářů Hefaiston na hradě Helfštýně. V letech
7
1963-1988 vydalo muzeum téměř stovku publikací regionálního charakteru, např. několik
ročenek Minulost Přerovska, Sborník ke 100. výročí vzniku odborů na Přerovsku, sborníky
vydané k výročím J. A. Komenského nebo Jana Blahoslava, publikaci Stoletá tradice
přerovského strojírenství. V roce 1987 muzeum disponovalo více než 262 000 předměty.
V červnu 1987 byly v prostorech přerovského podniku Meopta zahájeny oslavy 100. výročí
vzniku Muzea Komenského Přerov, které založilo muzejní tradici města. V rámci oslav
proběhla v letech 1987-1988 řada akcí, mj. zpřístupnění expozic Komenský a přírodní vědy,
Stará škola, Umělecké kovářství.
Po změně společenských poměrů na konci roku 1989 využila muzea v Hranicích a
v Kojetíně možnosti ke zřízení samostatných městských muzeí. Přerovské muzeum bylo
místo zrušeného ONV spravováno Okresním úřadem v Přerově. Z okruhů působnosti muzea
zmizela po roce 1989 metodická činnost na úseku kronikářství, památkové péče a ochrany
přírody. Na jaře 1990 došlo po dlouhých desetiletích ke změně na pozici ředitele muzea.
PhDr. Gustava Voždu nahradil Ing. Ladislav Foukal, kterého však brzy vystřídal PhDr.
František Hýbl. V roce 1993 bylo Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského
přejmenováno na Muzeum Komenského v Přerově.
II. Vývoj a dějiny archivního fondu
Fond vznikl z činnosti Okresního vlastivědného muzea J. A. Komenského v Přerově
v letech 1902-1988. Fond obsahuje rovněž priora z činnosti národopisného odboru z let 1896-
1901.
Dne 5. 8. 1959 byl z Okresního vlastivědného muzea J. A. Komenského v Přerově
delimitován do Okresního archivu v Přerově materiál Městského muzea Přerov z let 1899-
1944 a korespondence ke sjezdu Svazu československých muzeí z roku 1935 (přírůstková
čísla 121/1959, 122/1959). Ze stejné instituce byl dne 14. 8. 1961 delimitován různorodý
materiál z let 1716-1946 (přírůstkové číslo 263/61), který byl po převzetí archivem roztříděn
na materiál vzniklý z činnosti Muzea Komenského a na ostatní materiál. Další
materiál přerovského muzea byl do archivu delimitován dne 1. 11. 1961 pod přírůstkovým
číslem 273/1961. Ve všech výše uvedených případech byl materiál uložen do depozitáře
v Přerově na Horním nám. 10. Za přítomnosti archiváře PhDr. Vojtěcha Cekoty proběhly ve
dnech 20. 9. 1973, 1. 7. 1977, 23. 8. 1979, 1. 9. 1981, 8. 5. 1985 a 1. 9. 1986 skartace
písemností muzea. Materiál z těchto skartací byl zpravidla ještě v týž den uložen do
depozitáře v Přerově na Horním nám. 7 (přírůstková čísla 26/73, 26/77, 17/79, 19/81, 11/85,
8
22/86). Jednalo se o písemnosti z let 1956-1980. Za přítomnosti archivářky Věry Fišmistrové
proběhly ve dnech 10. 3. 1993 a 8. 4. 1994 další skartace písemností přerovského muzea, při
kterých byla část materiálu z let 1982-1988 z muzea převzata a uložena do depozitáře
v Přerově na Horním nám. 7 (přírůstková čísla 2/93, 4/94). V roce 1996 byl do nové budovy
archivu v Henčlově převezen materiál ze všech skartací z průběhu let 1959-1994.
Ve dnech 14. 4. 1988, 23. 5. 1990, 12. 4. 1995, 18. 3. 1996, 6. 5. 1996 a 25. 3. 1997
proběhly za přítomnosti archivářky Věry Fišmistrové skartace písemností přerovského muzea,
jejichž předmětem byly pouze nevýznamné písemnosti určené ke zničení. Během uvedených
skartací nebyl převzat žádný materiál z let 1948-1955. Podrobné informace o skartacích a
metodických návštěvách obsahuje spis o fondu Okresní vlastivědné muzeum J. A.
Komenského v Přerově.
III. Archivní charakteristika archivního fondu
Materiál muzea, který byl převzat v srpnu 1961, byl téhož roku uspořádán archivářem
Arnoštem Pausem, který vyhotovil prozatímní inventární seznam nazvaný Okresní
vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov (číslo AP 14). Fond měřil 0,13 bm a tvořil ho
1 karton, v němž byly uloženy spisy, fotografie, tisková dokumentace a štočky. Fond měl
časový rozsah 1892-1945.
Vnitřní skartaci a nové uspořádání a inventarizaci celého fondu provedl v lednu a únoru
2009 archivář Bc. Petr Jirák. Fond byl uspořádán podle umělého schématu, poněvadž
muzeum nepoužívalo žádný spisový plán.
Fond Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov byl uspořádán tímto
způsobem:
A. Městské muzeum Přerov (1896) 1902-1947
I. Úřední knihy - 1. Knihy správní
- 2. Knihy evidenční
II. Spisový materiál - 1. Spisy - a) Vedení a správa muzea
- b) Funkcionáři
- c) Zájmová a odborná činnost
- d) Domácí korespondence
- e) Zahraniční korespondence
III. Účetní materiál - 1. Účetní spisy
B. Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov 1956-1988
9
I. Úřední knihy - 1. Knihy evidenční
II. Spisový materiál - 1. Registraturní pomůcky
- 2. Spisy - a) Písemnosti městských muzeí z přerovského okresu
- b) Vedení, správa a kontrola muzea
- c) Personální záležitosti
- d) Zájmová a odborná činnost
- e) Činnost v oblasti kronikářství, památkové péče a ochrany
přírody
- f) Majetkové a hospodářské záležitosti
III. Účetní materiál – 1. Účetní knihy
Fond byl rozdělen do dvou fondových oddělení. První fondové oddělení zahrnuje
materiály Městského muzea Přerov vzniklé v letech (1896) 1902-1947. Priora představují
materiál vzniklý z činnosti národopisného odboru, který byl předchůdcem muzea. Druhé
fondové oddělení se vztahuje k období, kdy přerovské muzeum pod názvy Okresní
vlastivědné středisko, Vlastivědný ústav a Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského
vykonávalo funkci okresního muzea. Činnost muzea byla rozšířena na území celého
přerovského okresu. Toto fondové oddělení je vymezeno roky 1956-1988.
Fond byl uspořádán podle metodiky Raisy Machatkové a Jiřího Křesťana „Pořádání
spolkových archivů“, která byla uveřejněna v Archivním časopise v roce 2005, roč. 55, č. 1, s.
1-25. Spisy byly uspořádány podle věcného hlediska.
Spisy městského muzea jsou rozděleny do pěti skupin. Ve skupině Vedení a správa muzea
jsou řazeny písemnosti ke stanovám, zápisy ze schůzí kuratoria, členství muzea v muzejních
organizacích, spolupráce s ostatními muzei, záležitosti ohledně muzejních prostor, subvence
poskytnuté muzeu. Ve druhé skupiny jsou spisy týkající se funkcionářů muzea. Skupina
Zájmová a odborná činnost obsahuje spisy k XVI. sjezdu Svazu československých muzeí,
dále spisy ohledně instalace sbírek, uspořádání archivu a knihovny, průvodce expozicí, spisy
ve věci získávání předmětů různými způsoby, péče o památky, návštěv muzea a zapůjčování
muzejních předmětů a přednáškového sálu různým institucím a osobám. Poslední dvě skupiny
se vztahují k domácí a zahraniční korespondenci muzea. Domácí korespondence je řazena
podle důležitosti obsahu.
Spisy okresního vlastivědného muzea jsou rozděleny do šesti skupin. První skupina
obsahuje písemnosti městských muzeí v Hranicích, Kojetíně, Lipníku a Tovačově z let 1960-
1963, kdy tato muzea byla samostatná. Jedná se o mizivé množství materiálu, který obsahuje
hlavně organizační řády, plány činnosti a zprávy o činnosti jednotlivých muzeí. Skupina
10
Vedení, správa a kontrola muzea obsahuje zejména následující materiál: záležitosti razítek
instituce, statistické údaje o muzeu, vytvoření okresního vlastivědného střediska, organizační
záležitosti muzea včetně organizačních řádů, směrnice pro správu sbírek, spolupráce s jinými
muzei, zápisy z různých schůzí od krajských a okresních po interní schůze, plány a hodnocení
činnosti, příkazy ředitele, prověrky muzea provedené nadřízenými orgány, spisy
k příspěvkům muzea na dobročinné účely, trestní záležitosti, různé spory muzea, prověrky
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, revizi elektrického zařízení a spolupráci s archivem
ohledně delimitací archiválií. Skupina Personální záležitosti obsahuje kolektivní smlouvy,
různé spisy vztahující se k zaměstnancům i dobrovolným pracovníkům muzea a neúspěšné
žádosti o přijetí. Na začátku skupiny Zájmová a odborná činnost jsou spisy k činnosti
dobrovolných kroužků působících při muzeu, následují spisy k hlavním činnostem muzea, tj.
archeologické výzkumy, získávání předmětů koupěmi či dary, péče o předměty, studijní
zájezdy, písemnosti k expozicím, výstavám, přednáškám a publikační činnosti včetně recenzí
cizích publikací, písemnosti o konání různých akcí na hradě Helfštýně, spisy o návštěvách,
zapůjčování předmětů a poskytování informací různým institucím a badatelům, odběr
periodik a seznam vyřazených knih. Náplní páté skupiny je činnost muzea v oblasti
kronikářství, památkové péče a ochrany přírody. V poslední skupině Majetkové a
hospodářské záležitosti jsou zařazeny spisy týkající se inventarizace majetku, nájmů a
vykoupení budov, požadavků muzea na dopravní prostředky, rozpočtů, přehledů hospodaření
a rozboru stavu závodního stravování.
Vnitřní skartací bylo vyřazeno 0,71 bm písemností z let 1919-1988. Jednalo se o duplicity,
složky, šanony, nevýznamný účetní materiál a bezvýznamnou korespondenci.
Materiál o rozsahu 0,13 bm vzniklý v letech 1892-1945 z činnosti Muzea Komenského
Přerov byl z tohoto fondu vyčleněn a byl z něho vytvořen samostatný archivní fond Muzeum
Komenského Přerov (číslo NAD 1918). Do fondu Josef Krumpholc byly převedeny fotografie
Josefa Krumpholce a jeho korespondence s Karlem Štegerem o celkovém rozsahu 0,01 bm.
Fyzický stav archiválií fondu je dobrý. Kniha zápisů ze schůzí kuratoria městského muzea
z let 1902-1942 (inv. č. 1) nemá hřbet. Některé spisy jsou polámány, potrhány a zašpiněny.
Fond má časový rozsah (1896) 1902-1988. Ve dvou případech se ve fondu objevují priora,
jedná se o účty příjmů a výdajů národopisného odboru, které jsou součástí inv. č. 31 a o účetní
doklady národopisného odboru, které jsou součástí inv. č. 32. Většina archiválií fondu je
sepsána česky, sporadicky se ve fondu vyskytují německy psané písemnosti.
Spisový materiál fondu je uložen v 7 kartonech. Fond dále obsahuje 6 úředních knih a 15
podacích protokolů. Fond měří 1,15 bm a tvoří ho 129 inventárních jednotek.
11
IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu
Fond Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov je značně mezerovitý. Za
období 1948-1955 není ve fondu zastoupen žádný materiál. Nejvíce písemností fondu pochází
ze 60. let 20. století.
K nejzajímavějším písemnostem fondu patří bezesporu kniha zápisů ze schůzí kuratoria
městského muzea z let 1902-1942 (inv. č. 1). Ze spisového materiálu si pozornost zaslouží
zejména XVI. sjezd Svazu československých muzeí v Přerově v roce 1935 (inv. č. 14),
instalace a uspořádání sbírek městského muzea v budově přerovského zámku v letech 1929-
1930 (inv. č. 15), organizační a pracovní řády muzea z let 1961-1975 (inv. č. 58), zápisy
z různých schůzí se vztahem k činnosti muzea v letech 1958-1978 (inv. č. 64-69), kritika
muzea a jeho činnosti včetně odpovědí z let 1959-1972 (inv. č. 78), záležitosti expozic a
pamětních síní z let 1956-1967 (inv. č. 95) a inventární jednotky se vztahem k památkové péči
a ochraně přírody z let 1960-1977 (inv. č. 112-121). Fond obsahuje rovněž pokladní knihu
z let 1964-1969 (inv. č. 128) a inventární knihu z let 1957-1961 (inv. č. 129).
Fond vzhledem ke svému rozsahu obsahuje velké množství inventárních jednotek, z nichž
některé mají pouze ilustrativní význam, jedná se především o účetní doklady městského
muzea z let 1901-1924 (inv. č. 32), odběr časopisů a novin v letech 1961-1966 (inv. č. 108),
seznam knih vyřazených v roce 1965 do sběru (inv. č. 109), rozbor stavu závodního
stravování v roce 1983 (inv. č. 127). Pomocné podací protokoly z let 1964-1980 (inv. č. 45-
49) byly ve fondu ponechány, poněvadž obsahují přehledné rozdělení veškeré korespondence
za dané období do jednotlivých skupin.
V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky
Archivní fond uspořádal, inventář vyhotovil a úvodem opatřil Bc. Petr Jirák ve Státním
okresním archivu Přerov v roce 2009.
12
Seznam literatury:
HAUKE, Karel. Městské muzeum v Přerově. In Přerov: Přerovsko-Kojetínsko. Brno 1933,
s. 117-118.
HÝBL, František, CHUMCHAL, Milan. Z historie přerovského muzejnictví : výstava k 100.
výročí založení Městského muzea v Přerově. Přerov 2002.
CHUMCHAL, Milan. 100 let přerovského muzejnictví. Kultura Přerova, 1987, roč. 30, s. 98-
99, 134-135, 150-151, 183-184.
CHUMCHAL, Milan. 100 let přerovského muzejnictví. Kultura Přerova, 1988, roč. 31, s. 24,
53, 82-84.
JAŠKOVÁ, Marie. Deset let Vlastivědného ústavu v Přerově. Kultura Přerova, 1973, roč. 16,
č. 7, s. 101-103.
JAŠKOVÁ, Marie. Z činnosti muzejního úseku Vlastivědného ústavu v Přerově. Kultura
Přerova, 1976, roč. 19, č. 8, s. 121.
NEZHYBA, Jaroslav. Z počátků přerovského muzea. Kultura Přerova, 1969, roč. 12, č. 8, s.
126.
VOŽDA, Gustav. 80 let přerovského muzejnictví. Kultura Přerova, 1968, roč. 11, č. 3, příl. s.
12-13.
VOŽDA, Gustav. Přehled vykonané práce v Okresním vlastivědném muzeu Jana Amose
Komenského v Přerově za uplynulé dva roky. Minulost Přerovska, 1957-1958, č. 1, s. 117-
124.
Nové Přerovsko, 6. 11. 1970, s. 5.
Nové Přerovsko, 27. 7. 1973, s. 5.
Nové Přerovsko, 19. 11. 1982, s. 3.
Nová svoboda, 2. 7. 1974, s. 5.
13
Seznam zkratek:
AP – archivní pomůcka
a. s. – akciová společnost
č. j. – číslo jednací
č. p. – číslo popisné
ČSAV – Československá akademie věd
ČSR – Československá republika
ČSSR – Československá socialistická republika
inv. č. – inventární číslo
J. A. – Jan Amos
J. G. – Johann Gregor
KNV – krajský národní výbor
KSČ – Komunistická strana Československa
mj. – mimo jiné
NAD – národní archivní dědictví
NDR – Německá demokratická republika
ONV – okresní národní výbor
OV – okresní výbor
PLR – Polská lidová republika
ROH – Revoluční odborové hnutí
SSM – Socialistický svaz mládeže
SSSR – Svaz sovětských socialistických republik
VB – Veřejná bezpečnost
ZDŠ – základní devítiletá škola
14
Název fondu: Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov
Značka fondu: OVM JAK Přerov
Časové rozmezí: (1896) 1902-1988
Počet evidenčních jednotek: 28 (6 úředních knih, 15 podacích protokolů, 7 kartonů)
Počet inventárních jednotek: 129
Rozsah v bm: 1,15
Stav ke dni: 18. 2. 2009
Fond zpracoval: Bc. Petr Jirák
Pomůcku sestavil: Bc. Petr Jirák
Počet stran: 22
Pomůcku schválil: PhDr. Jiří Lapáček, č. j. SOkA-Pr/173/2009