Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF

Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Přerov Číslo listu NAD: 57 Evidenční číslo pomůcky: 1324 Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov Inventář (1896) 1902-1988 Zpracoval: Bc. Petr Jirák ___________________________________________________________________________ Přerov 2009 2 I. Vývoj původce archivního fondu Literární odbor Čtenářského spolku v Přerově byl dne 1. července 1892 pověřen národopisnou činností. Za rok shromáždil tak velké množství etnografického materiálu z přerovského regionu, že uspořádal národopisnou krajinskou výstavu. Po jejím skončení byly exponáty převezeny do Prahy na chystanou Národopisnou výstavu českoslovanskou, která se konala roku 1895. Po návratu byly exponáty umístěny u přerovského obchodníka Jindřicha Matzenauera. Usnesením obecního zastupitelstva bylo 8. května 1901 zřízeno první kuratorium městského muzea. Byli do něho zvoleni Leopold Riedl, František Oščádal, Rudolf Kreutz, František Slaměník, Jan Martilík, Hynek Psota, Vilém Šálek a Zdeňka Nidermannová. Členové kuratoria byli zčásti voleni obecním zastupitelstvem, zčásti kooptováni z řad odborníků. Základem tohoto muzea se staly právě exponáty umístěné u Jindřicha Matzenauera. Za účasti městské rady a starosty města Františka Troppera bylo muzeum 16. listopadu 1902 slavnostně otevřeno a předáno veřejnosti. Zahajovací řeč pronesl první předseda kuratoria městského muzea MUDr. Leopold Riedl. Muzeum bylo umístěno v obecné škole v Palackého ulici v Přerově (č. p. 1381/25). O čtyři roky později bylo muzeum přemístěno do několika místností přerovského zámku. Prvním kustodem muzea byl učitel Rudolf Kreutz. Muzeum kromě sbírkotvorné činnosti provádělo rovněž archeologické práce v okolí Přerova a zejména Tovačova. V roce 1906 bylo kuratorium zemským výborem upozorněno, aby příští archeologický průzkum proběhl za přítomnosti pověřeného odborníka. Prvním z nich byl dr. Dvorský. Po odchodu Rudolfa Kreutze do Brna se druhým kustodem muzea stal učitel Antonín Friedl. Koncem roku 1907 bylo zvoleno nové kuratorium ve složení Leopold Riedl, Antonín Friedl, Vincenc Vávra, Vilém Šálek, František Slaměník, Jan Martilík, Vítězslav Nečas, Marie Karasová. Velmi podobné složení mělo kuratorium zvolené v listopadu 1910. Kustodem byl tehdy zvolen poštovní pokladní František Levý, který tuto funkci vykonával do roku 1920. V roce 1913 zemřel v Teplicích nad Bečvou dlouholetý předseda kuratoria Leopold Riedl. V září téhož roku proběhla další volba kuratoria městského muzea. Novým předsedou byl zvolen lékárník Vítězslav Nečas. V roce 1918 přešel přerovský zámek do majetku muzea. V září 1921 došlo po dlouhých osmi letech k volbě nového kuratoria. Zvoleni či kooptováni do něj byli Vítězslav Nečas (předseda), Bohumil Levý (kustod), František Mohapl, Martin Ryšánek, Karel Bořecký, Marie Karasová, Radomír Nitsche, Vilém Šálek, Antonín Telička, Rudolf Vanýsek. V lednu 1929 zemřel předseda kuratoria Vítězslav Nečas. Jeho nástupcem byl zvolen dr. Karel Bořecký. 3 Ve 20. letech disponovalo městské muzeum mnoha sbírkovými fondy, mj. šlo o archiv (staré listiny a archivy 22 obcí regionu), cechovní památky, bible, mince, národopisné sbírky, zbraně, obrazy na skle, paleontologické a antropologické nálezy, mapy, fotografie, staré tisky. V letech 1928-1930 proběhla rekonstrukce budovy přerovského zámku. Městská rada v roce 1930 rozhodla, aby zámek sloužil výhradně muzejním účelům. Na začátku 30. let se součástí městského muzea staly sbírky dvou do té doby samostatných přerovských muzeí: Teličkova archeologického muzea a Hudečkovy sbírky hmyzu. Součástí městského muzea se stalo též nově se tvořící legionářské muzeum. V zámku bylo umístěno rovněž Muzeum Komenského – majetek ústředního spolku Jednot učitelských, které si zachovalo svou samostatnost. Městské muzeum s Muzeem Komenského Přerov ovšem úzce spolupracovalo. Svědčí o tom skutečnost, že kustod Muzea Komenského Josef Krumpholc byl dlouhá léta členem kuratoria městského muzea. Součástí muzea se stala také nová výstavní a přednášková síň. V roce 1931 byla zpřístupněna rozhledna umístěná ve věži zámku. Začátkem 30. let byl novým předsedou kuratoria zvolen Karel Hauke. Prvním částečně honorovaným kustodem městského muzea byl v letech 1930-1933 učitel a entomolog Ladislav Hudeček. Funkci kustoda poté krátkou dobu vykonávali E. Chroustová a Radomír Nitsche. V roce 1935 se stal kustodem Jaroslav Matzenauer, a to jako celodenní zaměstnanec. V témže roce zemřel školník František Sahánek, který od roku 1902 vykonával funkci hlídače muzea. František Sahánek byl kromě toho pilným sběratelem zejména soudobého materiálu. Městské muzeum bylo pověřeno uspořádáním celostátního sjezdu Svazu československých muzeí, které se uskutečnilo ve dnech 4. - 7. července 1935 za účasti desítek hostů v čele s tehdejším předsedou Svazu československých muzeí Jaroslavem Helfertem. U příležitosti tohoto sjezdu bylo nově instalované muzeum předáno veřejnosti. Městské muzeum okázale reprezentovalo Přerov o rok později na Středomoravské výstavě. Poslední volba kuratoria městského muzea konaná před okupací proběhla dne 14. září 1938. Členy kuratoria se tehdy stali: Karel Hauke (předseda), František Lančík (místopředseda), František Gintr, Růžena Stoklásková, Hubert Sekera, Eduard Kvasnička, Josef Krumpholc, Vladimír Ondráček, Radomír Nitsche, Miloš Sum, Oldřich Pour, Matěj Teichman, Alois Čáp, Ferdinand Dostál, Rudolf Kovář, Vavřinec Hudousek, E. Chroustová. Muzeum bylo po okupaci běžně přístupné veřejnosti. V roce 1942 se městské muzeum mohlo chlubit více než 50 tisíci muzejními předměty, které byly umístěny ve 24 místnostech a sálech. Relativní klid skončil v roce 1943, kdy se nacistické orgány na základě udání jednoho hlídače muzea dozvěděly, že část sbírek byla před okupací zazděna v zámecké budově. Při následné prohlídce muzea byly nalezeny i vojenské mapy, jejichž držení a zatajování bylo 4 tehdy velmi nebezpečné. Následkem této události bylo několik osob perzekvováno. V roce 1944 bylo městské muzeum spolu s Muzeem Komenského vystěhováno na zámek v Přestavlkách, poněvadž budovu přerovského zámku zabralo pro svou potřebu německé vojsko. Po osvobození v roce 1945 byla muzea nastěhována zpět do Přerova. V důsledku války a okupace městské muzeum bohužel přišlo o legionářskou expozici, jejíž obsah okupanti odvezli na neznámé místo. Po válce městské muzeum stagnovalo. Expozice byly sice přístupné veřejnosti, ale sbírkotvorná, výstavní a osvětová činnost byla sporadická a nahodilá. V červnu 1950 bylo Muzeum Komenského předáno do správy Městského národního výboru Přerov. Tento krok znamenal prakticky sloučení Muzea Komenského s městským muzeem. V roce 1955 spáchal sebevraždu správce muzea Jaroslav Matzenauer. Skoro dva roky po této události bylo muzeum úředně zavřeno. K 1. lednu 1956 přešlo muzeum pod správu Okresního národního výboru v Přerově, čímž ztratilo charakter městského muzea. Přerovské muzeum si zachovalo vlastivědný, regionální charakter. Činnost muzea byla ovšem poznamenána politickými zadáními OV KSČ. Rozsah působnosti muzea se rozšířil z města Přerova a okolí na celý okres Přerov. Ve správních věcech zůstal nadřízeným orgánem Městský národní výbor Přerov, v ostatních oblastech řídil muzeum Okresní národní výbor Přerov. Muzeum dostalo nový název, lépe vystihující jeho postavení a poslání: Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov. Po dvouleté nečinnosti muzea bylo potřeba vytvořit optimální podmínky k jeho běžné činnosti. Muzeum tehdy zaměstnávalo pouze údržbáře a uklízečku. Velkou pomoc představoval pro vedení muzea poradní orgán složený z dobrovolných pracovníků – muzejní rada. Dobrovolní pracovníci byli tehdy sdruženi v 6 zájmových kroužcích: vlastivědném, archeologickém, přírodovědném, knihovním, výtvarném a v kroužku Komenského. V říjnu 1956 se správcem muzea stal historik Gustav Vožda. Na podzim roku 1956 byla provedena generální oprava budovy muzea. V průběhu let 1957-1961 bylo v muzeu nainstalováno 6 základních expozic: Život a dílo J. A. Komenského, Pravěk Přerova, Dějiny Přerovska v období feudalismu, kapitalismu a současnosti, Mineralogie, Zvířena Přerovska, Sbírka zbraní. Expozice prezentovaly veřejnosti hmotné doklady regionálního charakteru a dokumentovaly vývoj společnosti v podmínkách okresu v duchu vládnoucí komunistické ideologie. V roce 1958 uskutečnilo muzeum 11 výstav, z toho 8 výtvarných. Uplatnily se rovněž putovní výstavy. Muzeum v roce 1959 poprvé uspořádalo jednodenní autobusové vlastivědné exkurze pro veřejnost. Do stejné doby se datují první koncerty konané na zámeckém nádvoří v Přerově. Přerovští muzejníci ve spolupráci s dobrovolnými pracovníky uskutečnili okolo 20 přednášek a besed ročně. 5 Po vytvoření nového správního okresu Přerov v roce 1960 rozšířilo muzeum svou působnost a bylo pověřeno novými úkoly. Jednalo se o metodickou činnost na úseku kronik, památkové péče a ochrany přírody. Muzeum proto používalo v letech 1960-1963 název Okresní vlastivědné středisko. Muzea v jednotlivých městech okresu si v tomto období zachovala samostatnost, byla ve správě příslušných místních či městských národních výborů. Po stránce odborné a metodické však byla centrálně řízena z Přerova. Jednalo se o Muzeum Moravské brány v Hranicích, Národopisné muzeum v Tovačově, Muzeum v Kojetíně a Památník města Lipníka. Každé z těchto muzeí mělo svůj organizační řád. V říjnu 1960 přešel pod správu ONV Přerov hrad Helfštýn, který se tak stal součástí okresního vlastivědného střediska. O rok později byla do struktury muzea včleněna Moravská ornitologická stanice Přerov. Dne 1. října 1961 byl vytvořen Vlastivědný sbor okresu Přerov, který sdružoval zájemce o vlastivědu včetně přátel umění. V čele sboru, který čítal okolo 500 členů, stálo třináctičlenné předsednictvo. Předsedou sboru byl zvolen konzervátor Josef Dostál, který se stal rovněž předsedou okresní komise památkové péče, která byla ustavena dne 4. října 1961. O rok později byla ustavena letopisecká komise s okresní pravomocí. Ochránci přírody a pracovníci památkové péče byli sloučeni v jednu komisi. V roce 1961 byly zpřístupněny expozice ke 40. výročí založení KSČ. Ke dni 1. července 1963 vstoupilo v platnost usnesení rady Severomoravského KNV v Ostravě o vytvoření systému vlastivědných ústavů na území kraje. Vznikly tak větší celky, do nichž byla začleněna všechna existující malá muzea, hrady, zámky, památníky a pamětní síně jednotlivých okresů. Sídlem vlastivědných ústavů se stala příslušná okresní města, kam byla soustředěna všechna odborná pracoviště, řídící a hospodářsko-správní úseky. Okresní vlastivědné středisko bylo přejmenováno na Vlastivědný ústav v Přerově, který tvořil nejnižší článek krajské muzejní sítě. Bývalá městská muzea v Hranicích, Kojetíně, Lipníku nad Bečvou a Tovačově ztratila samostatnost a stala se pobočkami Vlastivědného ústavu v Přerově. Vlastivědný ústav se zaměřil zejména na dějiny moravského školství, specializovaná pracoviště uplatňovala vliv na celém území okresu v oblasti prehistorie, etnografie, regionální historie, výtvarného umění, památkové péče či ochrany přírody. Pracoviště ornitologie a biologie zaměřilo svou činnost na území celé Moravy. Vlastivědný ústav v oborech ornitologie a prehistorie soustavně spolupracoval s ústavy ČSAV a v oblasti dějin školství s různými pedagogickými institucemi. Pracovníci památkové péče a ochrany přírody spolupracovali s Krajským střediskem památkové péče a ochrany přírody v Ostravě. V přerovském okrese měla památková péče v evidenci přes 500 chráněných objektů. Pracovníci na úseku ochrany přírody se starali o 13 rezervací, 16 zámeckých parků a více než 6 500 chráněných stromů. V roce 1967 byla do vlastivědného ústavu začleněna skupina pro údržbu a rekonstrukci památek, která prováděla stavební práce na historicky významných objektech v okrese. Tato skupina samozřejmě úzce spolupracovala s pracovníky z úseku péče o památky. Pracovníci regionálních dějin sledovali úroveň obecních kronik. Zdůrazňovaným posláním vlastivědného ústavu v té době byl i sběr, evidence a politicko-výchovné využití dokladů dělnického hnutí a dějin KSČ a věnování pozornosti problematice protifašistického odboje. S tím souvisela politická školení pořádaná pro kulturní pracovníky či spolupráce s OV KSČ a OV SSM. Zejména pro školy a závody byly konány přednášky k historickým a politickým výročím. Při shromažďování sbírek byl důraz kladen na soudobou dokumentaci. Vlastivědný ústav disponoval pomocnými odbornými pracovišti, která měla prvořadý význam pro záchranu a uchování sbírkových fondů (konzervátorské, preparační a dokumentární pracoviště). Ve spolupráci s předními vědeckými ústavy uspořádal vlastivědný ústav v letech 1968 a 1969 mezinárodní komeniologická kolokvia, v roce 1970 mezinárodní konferenci archeologů a roku 1972 celostátní konferenci ornitologů. Vlastivědný ústav pořádal jarní a podzimní přednáškové cykly s názvy muzejní úterky a muzejní čtvrtky. Pracovníci muzea vedli vlastivědné kroužky, v nichž žáky ZDŠ seznamovali s regionální historií. V letech 1963- 1973 bylo vybudováno 9 nových expozic, 2 stálé obrazárny a 1 expozice v přírodě – na významném archeologickém nalezišti v Předmostí. V roce 1970 byla do správy vlastivědného ústavu předána budova i celé zařízení Moravské ornitologické stanice Přerov. Moravské ornitologické sdružení pracující při muzeu spolupracovalo s ornitology ze SSSR, NDR a PLR. Koncem roku 1970 byla v Lipníku nad Bečvou zřízena pobočka vlastivědného ústavu, která nesla název Muzeum Záhoří v Lipníku nad Bečvou. Byla zde umístěna expozice o etnografii Záhoří, památník Bartoše Vlčka a památníky Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Vlastivědný ústav pečoval v roce 1973 o více než 127 000 sbírkových předmětů. Muzeum se ke dni 1. listopadu 1978 vrátilo k dřívějšímu názvu Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov. Činnost a působnost muzea se tímto rozhodnutím nezměnila. Muzeum bylo nadále podřízeno tlaku ze strany vládnoucí KSČ a plnilo ideové a politicko-výchovné funkce. V roce 1978 byla v prostorách Domu politické výchovy OV KSČ otevřena expozice Dějiny dělnického hnutí a KSČ na Přerovsku v dokumentech. Pod záštitou OV KSČ byla ve spolupráci s přerovským gymnáziem pořádána kolokvia věnovaná osobnostem učitelů-komunistů. V roce 1981 byla v Kojetíně otevřena Pamětní síň Jana Peštuky, kde se mj. konaly různé přednášky. V nově rekonstruovaném objektu Moravské ornitologické stanice byla v roce 1985 otevřena expozice Ptactvo ČSSR. V 80. letech muzeum začalo pořádat každoroční setkání uměleckých kovářů Hefaiston na hradě Helfštýně. V letech 7 1963-1988 vydalo muzeum téměř stovku publikací regionálního charakteru, např. několik ročenek Minulost Přerovska, Sborník ke 100. výročí vzniku odborů na Přerovsku, sborníky vydané k výročím J. A. Komenského nebo Jana Blahoslava, publikaci Stoletá tradice přerovského strojírenství. V roce 1987 muzeum disponovalo více než 262 000 předměty. V červnu 1987 byly v prostorech přerovského podniku Meopta zahájeny oslavy 100. výročí vzniku Muzea Komenského Přerov, které založilo muzejní tradici města. V rámci oslav proběhla v letech 1987-1988 řada akcí, mj. zpřístupnění expozic Komenský a přírodní vědy, Stará škola, Umělecké kovářství. Po změně společenských poměrů na konci roku 1989 využila muzea v Hranicích a v Kojetíně možnosti ke zřízení samostatných městských muzeí. Přerovské muzeum bylo místo zrušeného ONV spravováno Okresním úřadem v Přerově. Z okruhů působnosti muzea zmizela po roce 1989 metodická činnost na úseku kronikářství, památkové péče a ochrany přírody. Na jaře 1990 došlo po dlouhých desetiletích ke změně na pozici ředitele muzea. PhDr. Gustava Voždu nahradil Ing. Ladislav Foukal, kterého však brzy vystřídal PhDr. František Hýbl. V roce 1993 bylo Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského přejmenováno na Muzeum Komenského v Přerově. II. Vývoj a dějiny archivního fondu Fond vznikl z činnosti Okresního vlastivědného muzea J. A. Komenského v Přerově v letech 1902-1988. Fond obsahuje rovněž priora z činnosti národopisného odboru z let 1896- 1901. Dne 5. 8. 1959 byl z Okresního vlastivědného muzea J. A. Komenského v Přerově delimitován do Okresního archivu v Přerově materiál Městského muzea Přerov z let 1899- 1944 a korespondence ke sjezdu Svazu československých muzeí z roku 1935 (přírůstková čísla 121/1959, 122/1959). Ze stejné instituce byl dne 14. 8. 1961 delimitován různorodý materiál z let 1716-1946 (přírůstkové číslo 263/61), který byl po převzetí archivem roztříděn na materiál vzniklý z činnosti Muzea Komenského a na ostatní materiál. Další materiál přerovského muzea byl do archivu delimitován dne 1. 11. 1961 pod přírůstkovým číslem 273/1961. Ve všech výše uvedených případech byl materiál uložen do depozitáře v Přerově na Horním nám. 10. Za přítomnosti archiváře PhDr. Vojtěcha Cekoty proběhly ve dnech 20. 9. 1973, 1. 7. 1977, 23. 8. 1979, 1. 9. 1981, 8. 5. 1985 a 1. 9. 1986 skartace písemností muzea. Materiál z těchto skartací byl zpravidla ještě v týž den uložen do depozitáře v Přerově na Horním nám. 7 (přírůstková čísla 26/73, 26/77, 17/79, 19/81, 11/85, 8 22/86). Jednalo se o písemnosti z let 1956-1980. Za přítomnosti archivářky Věry Fišmistrové proběhly ve dnech 10. 3. 1993 a 8. 4. 1994 další skartace písemností přerovského muzea, při kterých byla část materiálu z let 1982-1988 z muzea převzata a uložena do depozitáře v Přerově na Horním nám. 7 (přírůstková čísla 2/93, 4/94). V roce 1996 byl do nové budovy archivu v Henčlově převezen materiál ze všech skartací z průběhu let 1959-1994. Ve dnech 14. 4. 1988, 23. 5. 1990, 12. 4. 1995, 18. 3. 1996, 6. 5. 1996 a 25. 3. 1997 proběhly za přítomnosti archivářky Věry Fišmistrové skartace písemností přerovského muzea, jejichž předmětem byly pouze nevýznamné písemnosti určené ke zničení. Během uvedených skartací nebyl převzat žádný materiál z let 1948-1955. Podrobné informace o skartacích a metodických návštěvách obsahuje spis o fondu Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského v Přerově. III. Archivní charakteristika archivního fondu Materiál muzea, který byl převzat v srpnu 1961, byl téhož roku uspořádán archivářem Arnoštem Pausem, který vyhotovil prozatímní inventární seznam nazvaný Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov (číslo AP 14). Fond měřil 0,13 bm a tvořil ho 1 karton, v němž byly uloženy spisy, fotografie, tisková dokumentace a štočky. Fond měl časový rozsah 1892-1945. Vnitřní skartaci a nové uspořádání a inventarizaci celého fondu provedl v lednu a únoru 2009 archivář Bc. Petr Jirák. Fond byl uspořádán podle umělého schématu, poněvadž muzeum nepoužívalo žádný spisový plán. Fond Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov byl uspořádán tímto způsobem: A. Městské muzeum Přerov (1896) 1902-1947 I. Úřední knihy - 1. Knihy správní - 2. Knihy evidenční II. Spisový materiál - 1. Spisy - a) Vedení a správa muzea - b) Funkcionáři - c) Zájmová a odborná činnost - d) Domácí korespondence - e) Zahraniční korespondence III. Účetní materiál - 1. Účetní spisy B. Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov 1956-1988 9 I. Úřední knihy - 1. Knihy evidenční II. Spisový materiál - 1. Registraturní pomůcky - 2. Spisy - a) Písemnosti městských muzeí z přerovského okresu - b) Vedení, správa a kontrola muzea - c) Personální záležitosti - d) Zájmová a odborná činnost - e) Činnost v oblasti kronikářství, památkové péče a ochrany přírody - f) Majetkové a hospodářské záležitosti III. Účetní materiál – 1. Účetní knihy Fond byl rozdělen do dvou fondových oddělení. První fondové oddělení zahrnuje materiály Městského muzea Přerov vzniklé v letech (1896) 1902-1947. Priora představují materiál vzniklý z činnosti národopisného odboru, který byl předchůdcem muzea. Druhé fondové oddělení se vztahuje k období, kdy přerovské muzeum pod názvy Okresní vlastivědné středisko, Vlastivědný ústav a Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského vykonávalo funkci okresního muzea. Činnost muzea byla rozšířena na území celého přerovského okresu. Toto fondové oddělení je vymezeno roky 1956-1988. Fond byl uspořádán podle metodiky Raisy Machatkové a Jiřího Křesťana „Pořádání spolkových archivů“, která byla uveřejněna v Archivním časopise v roce 2005, roč. 55, č. 1, s. 1-25. Spisy byly uspořádány podle věcného hlediska. Spisy městského muzea jsou rozděleny do pěti skupin. Ve skupině Vedení a správa muzea jsou řazeny písemnosti ke stanovám, zápisy ze schůzí kuratoria, členství muzea v muzejních organizacích, spolupráce s ostatními muzei, záležitosti ohledně muzejních prostor, subvence poskytnuté muzeu. Ve druhé skupiny jsou spisy týkající se funkcionářů muzea. Skupina Zájmová a odborná činnost obsahuje spisy k XVI. sjezdu Svazu československých muzeí, dále spisy ohledně instalace sbírek, uspořádání archivu a knihovny, průvodce expozicí, spisy ve věci získávání předmětů různými způsoby, péče o památky, návštěv muzea a zapůjčování muzejních předmětů a přednáškového sálu různým institucím a osobám. Poslední dvě skupiny se vztahují k domácí a zahraniční korespondenci muzea. Domácí korespondence je řazena podle důležitosti obsahu. Spisy okresního vlastivědného muzea jsou rozděleny do šesti skupin. První skupina obsahuje písemnosti městských muzeí v Hranicích, Kojetíně, Lipníku a Tovačově z let 1960- 1963, kdy tato muzea byla samostatná. Jedná se o mizivé množství materiálu, který obsahuje hlavně organizační řády, plány činnosti a zprávy o činnosti jednotlivých muzeí. Skupina 10 Vedení, správa a kontrola muzea obsahuje zejména následující materiál: záležitosti razítek instituce, statistické údaje o muzeu, vytvoření okresního vlastivědného střediska, organizační záležitosti muzea včetně organizačních řádů, směrnice pro správu sbírek, spolupráce s jinými muzei, zápisy z různých schůzí od krajských a okresních po interní schůze, plány a hodnocení činnosti, příkazy ředitele, prověrky muzea provedené nadřízenými orgány, spisy k příspěvkům muzea na dobročinné účely, trestní záležitosti, různé spory muzea, prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, revizi elektrického zařízení a spolupráci s archivem ohledně delimitací archiválií. Skupina Personální záležitosti obsahuje kolektivní smlouvy, různé spisy vztahující se k zaměstnancům i dobrovolným pracovníkům muzea a neúspěšné žádosti o přijetí. Na začátku skupiny Zájmová a odborná činnost jsou spisy k činnosti dobrovolných kroužků působících při muzeu, následují spisy k hlavním činnostem muzea, tj. archeologické výzkumy, získávání předmětů koupěmi či dary, péče o předměty, studijní zájezdy, písemnosti k expozicím, výstavám, přednáškám a publikační činnosti včetně recenzí cizích publikací, písemnosti o konání různých akcí na hradě Helfštýně, spisy o návštěvách, zapůjčování předmětů a poskytování informací různým institucím a badatelům, odběr periodik a seznam vyřazených knih. Náplní páté skupiny je činnost muzea v oblasti kronikářství, památkové péče a ochrany přírody. V poslední skupině Majetkové a hospodářské záležitosti jsou zařazeny spisy týkající se inventarizace majetku, nájmů a vykoupení budov, požadavků muzea na dopravní prostředky, rozpočtů, přehledů hospodaření a rozboru stavu závodního stravování. Vnitřní skartací bylo vyřazeno 0,71 bm písemností z let 1919-1988. Jednalo se o duplicity, složky, šanony, nevýznamný účetní materiál a bezvýznamnou korespondenci. Materiál o rozsahu 0,13 bm vzniklý v letech 1892-1945 z činnosti Muzea Komenského Přerov byl z tohoto fondu vyčleněn a byl z něho vytvořen samostatný archivní fond Muzeum Komenského Přerov (číslo NAD 1918). Do fondu Josef Krumpholc byly převedeny fotografie Josefa Krumpholce a jeho korespondence s Karlem Štegerem o celkovém rozsahu 0,01 bm. Fyzický stav archiválií fondu je dobrý. Kniha zápisů ze schůzí kuratoria městského muzea z let 1902-1942 (inv. č. 1) nemá hřbet. Některé spisy jsou polámány, potrhány a zašpiněny. Fond má časový rozsah (1896) 1902-1988. Ve dvou případech se ve fondu objevují priora, jedná se o účty příjmů a výdajů národopisného odboru, které jsou součástí inv. č. 31 a o účetní doklady národopisného odboru, které jsou součástí inv. č. 32. Většina archiválií fondu je sepsána česky, sporadicky se ve fondu vyskytují německy psané písemnosti. Spisový materiál fondu je uložen v 7 kartonech. Fond dále obsahuje 6 úředních knih a 15 podacích protokolů. Fond měří 1,15 bm a tvoří ho 129 inventárních jednotek. 11 IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Fond Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov je značně mezerovitý. Za období 1948-1955 není ve fondu zastoupen žádný materiál. Nejvíce písemností fondu pochází ze 60. let 20. století. K nejzajímavějším písemnostem fondu patří bezesporu kniha zápisů ze schůzí kuratoria městského muzea z let 1902-1942 (inv. č. 1). Ze spisového materiálu si pozornost zaslouží zejména XVI. sjezd Svazu československých muzeí v Přerově v roce 1935 (inv. č. 14), instalace a uspořádání sbírek městského muzea v budově přerovského zámku v letech 1929- 1930 (inv. č. 15), organizační a pracovní řády muzea z let 1961-1975 (inv. č. 58), zápisy z různých schůzí se vztahem k činnosti muzea v letech 1958-1978 (inv. č. 64-69), kritika muzea a jeho činnosti včetně odpovědí z let 1959-1972 (inv. č. 78), záležitosti expozic a pamětních síní z let 1956-1967 (inv. č. 95) a inventární jednotky se vztahem k památkové péči a ochraně přírody z let 1960-1977 (inv. č. 112-121). Fond obsahuje rovněž pokladní knihu z let 1964-1969 (inv. č. 128) a inventární knihu z let 1957-1961 (inv. č. 129). Fond vzhledem ke svému rozsahu obsahuje velké množství inventárních jednotek, z nichž některé mají pouze ilustrativní význam, jedná se především o účetní doklady městského muzea z let 1901-1924 (inv. č. 32), odběr časopisů a novin v letech 1961-1966 (inv. č. 108), seznam knih vyřazených v roce 1965 do sběru (inv. č. 109), rozbor stavu závodního stravování v roce 1983 (inv. č. 127). Pomocné podací protokoly z let 1964-1980 (inv. č. 45- 49) byly ve fondu ponechány, poněvadž obsahují přehledné rozdělení veškeré korespondence za dané období do jednotlivých skupin. V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky Archivní fond uspořádal, inventář vyhotovil a úvodem opatřil Bc. Petr Jirák ve Státním okresním archivu Přerov v roce 2009. 12 Seznam literatury: HAUKE, Karel. Městské muzeum v Přerově. In Přerov: Přerovsko-Kojetínsko. Brno 1933, s. 117-118. HÝBL, František, CHUMCHAL, Milan. Z historie přerovského muzejnictví : výstava k 100. výročí založení Městského muzea v Přerově. Přerov 2002. CHUMCHAL, Milan. 100 let přerovského muzejnictví. Kultura Přerova, 1987, roč. 30, s. 98- 99, 134-135, 150-151, 183-184. CHUMCHAL, Milan. 100 let přerovského muzejnictví. Kultura Přerova, 1988, roč. 31, s. 24, 53, 82-84. JAŠKOVÁ, Marie. Deset let Vlastivědného ústavu v Přerově. Kultura Přerova, 1973, roč. 16, č. 7, s. 101-103. JAŠKOVÁ, Marie. Z činnosti muzejního úseku Vlastivědného ústavu v Přerově. Kultura Přerova, 1976, roč. 19, č. 8, s. 121. NEZHYBA, Jaroslav. Z počátků přerovského muzea. Kultura Přerova, 1969, roč. 12, č. 8, s. 126. VOŽDA, Gustav. 80 let přerovského muzejnictví. Kultura Přerova, 1968, roč. 11, č. 3, příl. s. 12-13. VOŽDA, Gustav. Přehled vykonané práce v Okresním vlastivědném muzeu Jana Amose Komenského v Přerově za uplynulé dva roky. Minulost Přerovska, 1957-1958, č. 1, s. 117- 124. Nové Přerovsko, 6. 11. 1970, s. 5. Nové Přerovsko, 27. 7. 1973, s. 5. Nové Přerovsko, 19. 11. 1982, s. 3. Nová svoboda, 2. 7. 1974, s. 5. 13 Seznam zkratek: AP – archivní pomůcka a. s. – akciová společnost č. j. – číslo jednací č. p. – číslo popisné ČSAV – Československá akademie věd ČSR – Československá republika ČSSR – Československá socialistická republika inv. č. – inventární číslo J. A. – Jan Amos J. G. – Johann Gregor KNV – krajský národní výbor KSČ – Komunistická strana Československa mj. – mimo jiné NAD – národní archivní dědictví NDR – Německá demokratická republika ONV – okresní národní výbor OV – okresní výbor PLR – Polská lidová republika ROH – Revoluční odborové hnutí SSM – Socialistický svaz mládeže SSSR – Svaz sovětských socialistických republik VB – Veřejná bezpečnost ZDŠ – základní devítiletá škola 14 Název fondu: Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov Značka fondu: OVM JAK Přerov Časové rozmezí: (1896) 1902-1988 Počet evidenčních jednotek: 28 (6 úředních knih, 15 podacích protokolů, 7 kartonů) Počet inventárních jednotek: 129 Rozsah v bm: 1,15 Stav ke dni: 18. 2. 2009 Fond zpracoval: Bc. Petr Jirák Pomůcku sestavil: Bc. Petr Jirák Počet stran: 22 Pomůcku schválil: PhDr. Jiří Lapáček, č. j. SOkA-Pr/173/2009