Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Přerov



Číslo NAD: 1920

Evidenční číslo pomůcky: 1326









Archiv obce Císařov

Inventář

1871 - 1945 (1950)


















Zpracoval: Bc. Petr Jirák




___________________________________________________________________________

Přerov 2009



I. Vývoj původce archivního fondu

Obec Císařov leží 8 km severozápadně od Přerova v nadmořské výšce 201 metrů. Obec byla založena až v roce 1785 rytířem Joachymem Stettenhofenem na pozemcích citovského dvora, který náležel klášteru dominikánek u svaté Kateřiny v Olomouci. V roce 1782 došlo na základě císařského nařízení ke zrušení tohoto kláštera. Bývalé klášterní statky se dostaly do správy náboženského fondu. Část pozemků citovského dvora byla rozdělena na 50 dílů s podmínkou, že kupci na vykázaném místě založí novou osadu s názvem Josefslust (Josefova radost). Název inspirovaný jménem tehdejšího císaře Josefa II. se však neujal. Podle citovských farních matrik se začalo užívat názvu Kaiserwerth (Císařův ostrov, později Císařov).
Císařov byl postaven jako dvě řady domů všude stejně od sebe vzdálených a táhnoucích se od severozápadu k jihovýchodu. Prvními osadníky byli Martin Baďura ze Svésedlic, Matěj Melkus z Citova a Matouš Korhel z Citova. Již v roce 1787 bylo v obci 50 familiantů. Z každého domu se vrchnosti platilo průměrně 25 zlatých, k tomu měřice žita a ječmene. Všechny pozemky byly dány do nájmu. Po třech letech tyto pozemky přešly majitelům do dědictví, se svolením vrchnosti mohli pozemky prodat nebo vyměnit. Osadníci nevykonávali žádné roboty, museli však udržovat cesty a příkopy.
V roce 1827 Jan a František Pauspertlové, vladykové z Drachenthalu, koupili Císařov, Citov a Brodek. Císařovským sice potvrdili všechna práva, žádali od nich ovšem zvýšené dávky. Císařovští se tomu bránili, vrchnost proto všem familiantům v obci vložila do gruntovní knihy dlužnou daň. Tento spor byl ukončen až v roce 1865 ve prospěch obce. Postupným rozšiřováním obce přibývala i řemesla a živnostníci. V roce 1876 byl v obci krejčí Jan Klučák, stolař Antonín Nehera, krupař Josef Bednařík, obchodník Hynek Červinka, dva kováři - Jakub Rosůlek a Antonín Bezručka a dva hostinští - František Zatloukal a Vendelín Vitásek.
Císařov se v roce 1850 stal samostatnou politickou obcí, která spadala do soudního okresu Přerov a do politického okresu Kroměříž. V letech 1855-1868 byl Císařov součástí smíšeného okresu Přerov. V roce 1868 se Císařov opět stal součástí politického okresu Kroměříž, od roku 1877 však spadal pod nově vzniklý politický okres Přerov. Od roku 1868 byl Císařov součástí soudního okresu Přerov.
V patrimonijním období vykonával správu v Císařově rychtář jmenovaný vrchností. Zákonem č. 170/1849 ze dne 17. 3. 1849 bylo zavedeno obecní zřízení. Realizace tohoto zřízení byla odložena na dobu po dokončení reformy státní správy v roce 1850. V roce 1864 bylo na Moravě zákonem č. 4/1864 prozatímní obecní zřízení nahrazeno novým obecním zřízením a volebním řádem, které až na pár výjimek platily do roku 1919, kdy vyšla novela obecního zákona č. 76/1919 Sb. Působnost orgánů obecní samosprávy skončila v roce 1945, kdy správu obcí převzaly místní národní výbory.
Širším orgánem obecní samosprávy byl obecní výbor, který ze svého středu volil obecní představenstvo v čele se starostou. V roce 1919 byl obecní výbor přejmenován na obecní zastupitelstvo a obecní představenstvo na obecní radu, kterou tvořili starosta, náměstek a radní. Obecní rada byla orgánem, který podle novely obecního zřízení se usnášel o věcech, které podle zákona nebyly vyhrazeny obecnímu zastupitelstvu, ani nebyly vzneseny na starostu. Původní tříleté volební období bylo toho roku prodlouženo na čtyři roky a v roce 1933 dokonce na šest let. Na správě obce se podílely rovněž komise, jejichž zřízení bylo v kompetenci obcí. V každé obci ovšem musely být povinně zřízeny dvě komise: finanční a letopisecká. V Císařově byla zřízena rovněž osvětová komise.
Působnost obecní samosprávy se od začátku dělila na působnost samostatnou, kdy obec obstarávala své vlastní záležitosti (např. hospodaření s obecním majetkem, udílení domovského práva, výkon místní policie), a působnost přenesenou, která znamenala zajišťování určitých veřejných věcí ve spolupráci s orgány státní správy (berní, soudní a vojenské záležitosti).
Úřad starosty zastávali: Josef Lenoch (1850-1861), František Dostál (1861-1864), František Zatloukal (1864-1867), Matěj Libosvár (1867-1870), Jakub Zatloukal (1870-1873), Štěpán Strava (1873-1877), Ondřej Slimařík (1877-1880), František Přehnálek (1880-1883), František Klučák (1883-1887), František Zatloukal (1887-1891), Jan Ševeček (1891-1893), František Dostál (1893-1896), Alois Malovaný (1896-1904), Vincenc Bábek (1904-1907), Cyril Suchánek (1907-1910), Leopold Slimařík (1910-1913), Jan Calábek (1913-1919), Josef Doležel (1919-1923), Alois Calábek (1923-1927), Leopold Slimařík (1927-1931), Alois Zatloukal (1931-1940), Josef Mačalík (1940-1945).
V roce 1791 žilo v Císařově 205 obyvatel, v roce 1869 již 364 obyvatel, v roce 1900 361 obyvatel a v roce 1921 dokonce 434 obyvatel.
Císařov byl v roce 1787 přifařen do sousedního Citova. V roce 1893 byla v obci postavena kaple sv. Josefa a v roce 1900 socha Panny Marie Lurdské.
Císařov byl přiškolen do Citova. V letech 1874-1876 byla v Císařově postavena vlastní školní budova, v roce 1914 byla realizována přístavba školy. Od roku 1924 byla císařovská škola dvoutřídní.
V roce 1910 byla dokončena stavba silnice z Císařova do Citova, v roce 1931 byla vybudována silnice z Císařova do Brodku. Koncem listopadu 1930 bylo definitivně rozhodnuto o připojení obce na sítě Středomoravských elektráren. Nákladem obce byly postaveny obě sítě, transformátor, přípojky a veřejné osvětlení.
V červnu 1874 vyhořelo v Císařově 10 domů a několik stodol. Dne 17. května 1911 rozvodněná řeka Bečva zaplavila obec a okolí.
V Císařově působilo několik spolků, které se podílely na společenském, kulturním a sportovním životě obce: Občanská beseda (od 1895), Omladina (od 1908), Orel (od 1921), odbočka TJ Sokol Brodek (od 1921), Sbor dobrovolných hasičů (od 1922), Domovina (od 1923), Dělnický vzdělávací a podpůrný spolek Svornost (od 1937).
Na staré obecní pečeti byl štít a v něm lev. Po stranách štítu byly rozviliny, nad štítem šlechtická korunka. Mezi provazcem a linkou s věncem byl majuskulou uveden tento opis: + INSIGEL DER GEMEINDE IOSEFSLUST UERFETIGET A : 1785.
V roce 1795 byla z bývalého kláštera Hradisko přemístěna do Císařova socha svaté Anny Samotřetí, která byla zhotovena roku 1739 O. Zahnerem. Statek č. p. 45 představuje lidovou stavbu z konce 18. století. V obou případech se jedná o nemovité kulturní památky.

II. Vývoj a dějiny archivního fondu

Písemnosti dochovaného obecního archivu byly uloženy v uzamčených skříních v předsíni úřadovny MNV Císařov.
První archivní prohlídku a skartaci dokumentů MNV Císařov provedl dne 10. 10. 1963 archivář PhDr. Vojtěch Cekota. Obsahem této skartace byly především písemnosti Obecního úřadu Císařov z let 1871-1945. Materiál z této skartace byl dne 30. 10. 1963 převezen do depozitáře Okresního archivu v Přerově na Horním nám. 10 v Přerově (přírůstkové číslo 373/63).
Dne 5. 8. 1976 proběhla za přítomnosti PhDr. Vojtěcha Cekoty skartace písemností zrušeného MNV Císařov. Písemnosti z této skartace byly dne 8. 10. 1976 odvezeny do archivního depozitáře v Lobodicích (přírůstkové číslo 54/76). Mezi tehdy převzatým materiálem byly rovněž písemnosti spadající do období obecního úřadu. Podrobné informace o skartacích obsahuje spis o fondu MNV Císařov.


III. Archivní charakteristika archivního fondu

Písemnosti fondu Archiv obce Císařov byly zcela nezpracované a byly promíchané s materiály MNV Císařov. V březnu a dubnu 2009 Bc. Petr Jirák vytřídil materiál Archivu obce Císařov z fondu MNV Císařov, celý fond uspořádal, inventarizoval a provedl vnitřní skartaci. Fond byl uspořádán podle schématu metodického návrhu na pořádání a inventarizaci archivních fondů Archiv obce, který vydala archivní správa ministerstva vnitra v Praze dne 31. 1. 2000 pod č. j. AS/1-284/00 tímto způsobem:

A. Obecní úřad 1850-1945
I. Knihy - 1. Knihy všeobecné správy obce
- 2. Evidenční knihy agendy bezpečnosti a veřejného pořádku
- 3. Knihy evidence ve věcech spolupůsobení ve státních záležitostech
II. Spisový materiál - 1. Registraturní pomůcky
- 2. Spisy - a) Obec a její správa
- b) Správa obecního majetku
- c) Péče o bezpečnost a veřejný pořádek
- d) Péče o veřejné ústavy a zařízení
- e) Spolupůsobení ve státních záležitostech
III. Účetní materiál - 1. Účetní knihy
- 2. Účetní spisy
IV. Ostatní materiál - 1. Plány

Vnitřní skartací bylo vyřazeno 0,14 bm materiálu. Jednalo se především o duplicity, oběžníky, složky, prázdné tiskopisy a nevýznamný účetní materiál, např. likvidační záznamy.
Fyzický stav archiválií fondu je poměrně dobrý. Kniha zápisů ze schůzí obecního výboru (zastupitelstva) a místní školní rady z let 1914-1928 (inv. č. 3), seznam rezervistů obce z let 1871-1920 (inv. č. 17), a podací protokol z let 1911-1923 (inv č. 20) nemají hřbet. Následující knihy mají poškozený hřbet: pamětní kniha obce z let 1929-1938 (inv. č. 1), kniha zápisů ze schůzí finanční komise z let 1920-1945 (1950) (inv č. 5), evidenční kniha trvale dovolených, záložníků a náhradních záložníků z let 1880-1923 (inv. č. 13), ohlašovací kniha trvale dovolených, záložníků a náhradních záložníků z let 1888-1915 (inv. č. 14), ohlašovací kniha o pobytu mužstva v záloze a na trvalé dovolené z let 1920-1931 (inv. č. 15). Poškozené hřbety mají rovněž podací protokoly z let 1923-1929, 1942-1943, 1943-1945 (inv č. 21, 24, 25). Plán návrhu přístavby pekařské pece v obecním domě č. p. 42 z roku 1907 (inv. č. 88) je potrhaný.
Fond má časový rozsah 1871-1945 (1950). Posteriora se ve fondu objevují pětkrát, jedná se o 4 úřední knihy (inv. č. 5, 6, 7, 8) a 1 účetní knihu (inv. č. 83). Většina zápisů těchto knih pochází z doby do roku 1945, proto jsou ponechány v tomto fondu. Kniha zápisů ze schůzí obecního zastupitelstva z let 1928-1944 (inv. č. 4) obsahuje rovněž zápis ze schůze MNV Císařov ze dne 16. 6. 1945.
Archiválie fondu jsou sepsány převážně českým jazykem, menší část písemností je sepsána v německém jazyce.
Součástí některých spisů jsou plány. Jejich popisy jsou uvedeny přímo v regestu příslušných inventárních čísel. Stavební plány soukromé výstavby (inv. č. 54) nejsou podrobně popsány. V příloze jsou uvedena alespoň jména majitelů soukromých staveb, případně též popisná čísla staveb, pokud je bylo možné zjistit. Popis samostatného plánu je uveden v oddíle IV. Ostatní materiál.
Spisový materiál fondu je uložen ve 3 kartonech. Kromě toho fond obsahuje 29 úředních knih, 7 podacích protokolů, 1 index a 1 plán. Fond má 88 inventárních jednotek a měří 1,10 bm.

IV. Stručný rozbor archivního fondu

Fond Archiv obce Císařov je dochován mezerovitě. Fond neobsahuje žádný materiál z období před rokem 1850.
Z období působení obecního úřadu je důležitá především pamětní kniha obce z let 1929-1938 (inv. č. 1) a knihy zápisů ze schůzí obecního výboru, respektive zastupitelstva z let 1908-1914, 1914-1928 a 1928-1944 (1945) (inv. č. 2-4). Poslední z nich obsahuje i zápis ze schůze MNV Císařov ze dne 16. 6. 1945. Fond obsahuje také pět knih z let 1871-1937 vztahujících se k vojenské evidenci (inv. č. 13-17) či parcelní protokol z roku 1905 (inv. č. 18).
Obecní majetek lze sledovat v obecních inventářích z let 1925-1943 (inv. č. 32). Hospodaření obce se odráží zejména v obecních rozpočtech z let 1909-1943 (inv. č. 40) a ve výročních obecních účtech z let 1893-1944 (inv. č. 84).
Inventární jednotky v rámci spisového materiálu jsou většinou málo obsáhlé a obsahují jen kusé informace. Ve větší míře jsou zastoupeny spisy k domovskému právu (inv. č. 27) a materiál k soukromé výstavbě včetně velkého množství stavebních plánů (inv. č. 54).
Z účetních knih obsahuje fond především nepřerušenou řadu hlavních účetních knih z let 1935-1943 (inv. č. 73-81).

V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky

Archivní fond uspořádal, inventář vyhotovil a úvodem opatřil archivář Bc. Petr Jirák ve Státním okresním archivu Přerov v roce 2009.


Seznam literatury:

210 let založení obce Císařov 1785-1995. Císařov 1995.
BARTOŠ, Josef a kol: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek I. Ostrava 1966.
BARTOŠ, Josef - SCHULZ, Jindřich - TRAPL, Miloš: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek VI. Ostrava 1978.
BOŽEK, Vlastimil - ŠEVEČEK, Alois. Císařov: historie a současnost 1785-2005. Císařov 2005.
KREUTZ, Rudolf: Vlastivěda moravská. II. Místopis. Přerovský okres. Brno 1927.
LAPÁČEK, Jiří - PASSINGER, Břetislav: Pobečví v proměnách času. Přerov 2005.

Seznam zkratek:

č. j. - číslo jednací
č. p. - číslo popisné
inv. č. - inventární číslo
mj. - mimo jiné
MNV - místní národní výbor
NAD - Národní archivní dědictví
sv. - svatý
TJ - tělovýchovná jednota
Příloha:

Inv. č. 54

Plány novostaveb a přestaveb rodinných domů a hospodářských budov.
Majitelé: Bábek, Antonín Benda (č. p. 6), Eduard Benda, František Benda (č. p. 6), Josef a Marie Božkovi (č. p. 45), Alois Calábek (č. p. 29), Josef Calábek (č. p. 81), Jan Dočkal (č. p. 23), Josef Doležel (č. p. 9), František Dostál (č. p. 46), Narcis Hanzlík (č. p. 13), Stanislav Hanzlík (č. p. 17), Theodor Hanzlík (č. p. 5), Marie Janotová (č. p. 48), Jan a Anežka Karlíkovi (č. p. 59), Antonín a Marie Klučákovi, Josef a Hedvika Klučákovi, Jakub Kopeček, František a Anna Koukalovi (č. p. 20), Labounek (č. p. 80), Antonín Majer (č. p. 41), Majerová, Josef Mačalík, Krista Machalíková, Alois Malovaný, Josef Mraček (č. p. 30), Cyril Navrátil (č. p. 72), Jaromír Nevřela (č. p. 76), Josef Nevřela, Jan a Františka Pospíšilovi, Berta Přehnálková (č. p. 4), Josef Rabata (č. p. 69), František a Ludmila Rosulkovi, Jindřich Rozehnal (č. p. 67), Edvard Skopalík (č. p. 25), František Slimařík (č. p. 15), Cyril Suchánek, Josef Suchánek (č. p. 18), Jan Zatloukal, Josef a Marie Zatloukalovi (č. p. 2), Metoděj Zápařka.
51 plánů





































Název fondu: Archiv obce Císařov
Značka fondu: AO Císařov
Časové rozmezí: 1871-1945 (1950)
Počet evidenčních jednotek: 41 (29 úředních knih, 7 podacích protokolů, 1 index, 3 kartony, 1 plán)
Počet inventárních jednotek: 88
Rozsah v bm: 1,10
Stav ke dni: 30. 4. 2009
Fond zpracoval: Bc. Petr Jirák
Pomůcku sestavil: Bc. Petr Jirák
Počet stran: 15
Pomůcku schválil: PhDr. Jiří Lapáček, č. j. SOkA-Pr/284/2009