Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Přerov



Číslo listu NAD: 1725

Evidenční číslo pomůcky: 1329











Lidový soud Kojetín

1949-1960

Inventář

















Zpracoval:

PhDr. Miroslav Marada



________________________________________________________________________

Přerov 2009

Úvod

I Dějiny původce archivního fondu

Po změně politického systému v Československu po únoru 1948 následovaly v krátké době také podstatné změny v organizaci justičních složek. Hlavní zásady nového soudního systému vytýčila již Ústava 9. května a provedeny byly zákonem č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví a zákonem č. 320/1948 Sb., o územní organizaci krajských a okresních soudů. K hlavním rysům nového soudního systému, který vstoupil v život 1. února 1949, patřilo zjednodušení jeho struktury zrušením dřívějších soudů kauzálních a většiny soudů mimořádných, dvouinstančnost, zavedení senátního rozhodování již v první instanci a tzv. zlidovění, přivádějící do soudních senátů vedle soudců z povolání jako přísedící soudce z lidu. Základním článkem soudnictví se staly okresní soudy, na které byla přenesena veškerá civilní i převážná část trestní agendy, zatímco soudy krajské řešily jen nejzávažnější trestní kauzy a fungovaly především jako soudy odvolací. Nadále zůstala okresním soudům přidělena i agenda pozemnoknižní a po určitou dobu i agenda pozůstalostní.
V čele okresního soudu stál předseda, dále u soudu působil stanovený počet soudců z povolání, v případě kojetínského soudu 4-5 osob, z úřednických povolání byly u soudu zaměstnány sekretářky, zapisovatelky a vedoucí pozemkové knihy. Soud rozhodoval v tříčlenném senátu, jemuž předsedal soudce z povolání, přísedícími byli dva soudci z lidu. Pouze určenou agendu občanskoprávní a vyšetřovací činnost vykonávali samosoudci. Byly přijaty také nové kodexy občanského i trestního práva. Jednalo se o občanský zákoník (č. 141/1950 Sb.), který nabyl účinnost k 1. lednu 1951, a o trestní zákon (č. 86/1950 Sb.), účinný od 1. srpna 1950. Již k 1. lednu 1950 vstoupil v platnost zákon č. 265/1949 Sb. o rodinném právu. Současně s civilním a trestním zákonem vstoupily v platnost také občanský (č. 142/1950 Sb.) a trestní soudní řád (č. 87/1950 Sb.).
Obvody okresních soudů byly upraveny v souladu s nově vzniklými správními okresy. Kojetínský okres byl vymezen územím dřívějšího soudního okresu Kojetín a tvořily jej následující obce: Čelčice, Dobromilice, Doloplazy, Dřevnovice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kojetín, Kovalovice u Kojetína, Kovalovice u Tištína, Křenovice, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Obědkovice, Oplocany, Osíčany, Pavlovice u Kojetína, Pivín, Poličky (k 1. lednu 1953 sloučeny s Doloplazy), Polkovice, Popůvky, Rakodavy (k 1. lednu 1951 sloučeny s Věrovany), Skalka, Srbce, Stříbrnice, Těšice, Tištín, Tovačov, Troubky, Tvorovice, Uhřičice, Věrovany, Víceměřice, Vitčice a Vrchoslavice. Okres s výrazně zemědělským charakterem měl rozlohu 229,4 km2 a v roce 1949 v něm žilo 27762 obyvatel.
Další významné změny v organizaci soudnictví přinesl ústavní zákon č. 64/1952 Sb., o soudech a prokuratuře, který vstoupil v platnost k 1. lednu 1953. Zanikly soudy mimořádné a byly vytvořeny pouze dvě kategorie soudů: soudy obecné a soudy zvláštní. K obecným soudům patřily soudy lidové (dříve okresní), soudy krajské a Nejvyšší soud, zvláštními soudy byly soudy vojenské a rozhodčí. Rozsah působnosti i organizace lidových soudů zůstala zachována, k podstatnějším změnám docházelo až v následujících letech. U občanskoprávních věcí došlo s platností od 1. ledna 1955 k přenesení celé dědické agendy na státní notářství (zákon č. 52/1954 Sb.), na která přešla i agenda depozitní, s výjimkou depozit vztahujících se k řízením právě u soudu projednávaným. S účinností od 1. ledna 1959 byla na orgány péče o mládež při okresních národních výborech přenesena také agenda poručenská, s výjimkou schvalování důležitých úkonů (dle § 244 a § 253 občanského soudního řádu), opatrovnická, pokud se netýkala správy majetku nezletilých, a povolování manželství osobám nezletilým nebo stiženým duševní poruchou. Z trestních věcí byly s platností od 1. ledna 1957 (§ 13 zák. č. 64/1956 Sb.) přeneseny na krajské soudy, na které od 1. ledna 1953 přešla trestní agenda zrušeného státního soudu, trestné činy proti míru a proti republice (teror, záškodnictví, sabotáže), pokud dolní hranice odnětí svobody činila nejméně 5 let.
Organizace soudní správy doznala za období 1949-1960 několik změn. Se zánikem zemských soudů v roce 1949 přešla jejich řídící a dozorová pravomoc na krajské soudy, pouze věci zásadní povahy přešly na ministerstvo spravedlnosti. Od ledna 1953 pak v důsledku ustanovení § 39 zákona č. 66/1952 Sb. a prováděcích předpisů začaly při krajských soudech působit krajské soudní správy, jimž podléhala oddělení krajských soudních správ, zřízená u všech lidových soudů. V souvislosti s přijetím zákona č. 13/1954 Sb., o národních výborech, byly s platností od 1. ledna 1955 krajské soudní správy přejmenovány na Správy ministerstva spravedlnosti při Krajských národních výborech a obdobně u lidových soudů vznikla oddělení správ ministerstva spravedlnosti, avšak tato byla instrukcí ministerstva spravedlnosti č. 13.664/1955-L/1 z 10. ledna 1955 k 1. lednu 1956 zrušena a řízením a kontrolou činnosti lidových soudů byli pověřeni předsedové těchto soudů. K 1. lednu 1957 byla na základě § 39 zákona č. 66/1956 Sb. soudní správa lidových soudů svěřena opět předsedům krajských soudů. Na předsedy okresních soudů byl na základě instrukce ministerstva spravedlnosti č. 3895/59-L z 21. května 1959 přenesen pouze výkon dohledu na státní notářství. Pravomoc lidových soudů na úseku soudní správy byla posílena teprve těsně před vydáním nového zákona o organizaci soudnictví č. 62/1961 Sb. Na základě instrukce ministerstva spravedlnosti č. 1600/60-OHF z 31. května 1960 se lidové soudy staly s platností od 1. července 1960 samostatně hospodařícími rozpočtovými organizacemi.
Vnitřní chod lidových soudů a výkon spisové služby upravovaly kancelářské řády. Až do konce roku 1950 byl užíván jednací řád z roku 1897 (nařízení min. spravedlnosti č. 112/1897 říš. zák.). S účinností od 1. ledna 1951 tuto komplexní normu nahradil nový jednací řád (nařízení min. spravedlnosti č. 195/1950 Sb.) a kancelářský řád (výnos min. spravedlnosti z 15.12.1950 č. 4.951/50-142-IV/C), zahrnující i ustanovení pro skartaci dokumentů. Po dvou letech, k 1. lednu 1953, tyto předpisy vystřídal opět nový jednací řád (nařízení min. spravedlnosti č. 95/1952 Sb.) a kancelářský řád (instrukce min. spravedlnosti z 8. 12. 1952 č. 16.287/52-III/1). Tyto předpisy zůstaly v platnosti po zbývající roky existence lidových soudů. V roce 1953 byl vydán skartační řád pro soudy (instrukce min. spravedlnosti z 14.4.1953 č. 5273/53-L/1), který byl v roce 1957 nahrazen novým skartačním řádem (instrukce min. spravedlnosti z 30. 7. 1957 č. 3928/57-L/1), který byl v následujících letech několikrát novelizován.

II. Vývoj a dějiny archivního fondu

V 50. letech 20. století příslušel Lidový soud v Kojetíně do archivní péče tehdejšího Krajského archivu v Olomouci se sídlem v Janovicích u Rýmařova, který také vykonával až do roku 1957 pravidelné prohlídky soudní spisovny a schvaloval skartační řízení. V souvislosti s reorganizací soudnictví byly kojetínské dokumenty k 1. dubnu 1960 předány do spisovny Okresního soudu v Přerově, Smetanova ul. 2. Pouze neuzavřené spisy vztahující se k místům v nově vzniklém okrese Prostějov byly převedeny prostějovskému okresnímu soudu. Dokumenty Lidového soudu Kojetín začal okresní archiv přebírat postupně od 70. let 20. století v rámci pravidelných skartačních řízení, jejichž předmětem bývala i agenda ostatních zaniklých soudů z období před rokem 1949 a před rokem 1960 (Hranice, Lipník nad Bečvou, Přerov). V roce 1974 převzal archiv spisový materiál do roku 1952 (č. přírůstku 4/74), v roce 1976 trestní věci do roku 1955 (č. přír. 66/76) a v roce 1981 civilní i trestní spisy do roku 1960. V roce 1983 převzal archiv rejstříky k prezidiálním a tajným spisům, trestním spisům a z civilní agendy rejstříky k sign. E a Nc (č. přír. 12/83). V roce 1997 byla spisovna okresního soudu v Přerově postižena záplavami, které postihly i dosud nepřevzaté dokumenty dědické agendy. V letech 2005-2006 byl v těchto dokumentech proveden výběr a vybrané dokumenty byly v roce 2006 (č. přír. 34/06) archivem převzaty.
Přebírané dokumenty kojetínského soudu byly ukládány v archivním depozitáři v Lobodicích, odkud byly v souvislosti s jeho plánovanou likvidací v roce 1994 přemístěny do provizorních prostor v Předmostí a odtud byly v roce 1996 přestěhovány do nové budovy okresního archivu v Přerově-Henčlově. Zde došlo v roce 1998 v souvislosti s pořádacími pracemi k evidenčnímu rozdělení materiálu na dva samostatné fondy Okresní soud Kojetín a Lidový soud. K dokumentům okresního i lidového soudu vyhotovil téhož roku pracovník archivu mgr. Radek Brázda inventární seznamy. Po skartačním řízení z let 2005-2006, po kterém se již nepředpokládají další přírůstky, fond Lidový soud Kojetín v roce 2009 PhDr. Miroslav Marada uspořádal a vyhotovil inventář.

III. Archivní charakteristika archivního fondu

Fond Lidový soud Kojetín obsahuje dokumenty z celého období existence původce, tedy z let 1949-1960. Přestože byly během desetileté existence soudu používány tři kancelářské řády, nezasáhly do registraturního systému takovým způsobem, aby bylo nutno agendu členit na samostatná manipulační období. Zachovány zůstaly téměř všechny spisové značky užívané od roku 1924 okresními soudy, zmínit je třeba jen nahrazení signatur C a Nc značkami O a No v letech 1951 a 1952 a nahrazení značky Pres. jejím českým ekvivalentem Spr. od roku 1951. Jednotlivá soudní oddělení byla označována v letech 1949 a 1950 římskou číslicí za signaturou, od roku 1951 arabskou číslicí před signaturou.

Přehled spisových značek u lidových soudů v letech 1949-1960:
a) věci soudní správy
Pres. - věci soudní správy (1949-1950)
Spr. - věci soudní správy (1951-1960)

b) věci občanskoprávní
C - spory obyčejné, občanské (1949-1950, 1952-1960, 1951-1952 O)
Cd - právní pomoc v civilních věcech (1949-1960)
Cm - věci rozkazní (1949-1950)
Cp - spory z národního pojištění (1949-1950)
Cpr - spory pracovní (1949-1950)
Cs - věci směnečné (1949-1950)
Čd - věci pozemkových knih (1949-1960)
D - pozůstalosti (1949-1954)
E - věci exekuční (1949-1960)
K - věci konkursní a vyrovnávací (1949-1950)
L - zbavení svéprávnosti (1949-1959)
M - prohlášení za mrtva (1949-1959)
Nc - ostatní věci jinam nepatřící (1949-1950, 1952-1960, 1951-1952 No)
O - ověřování podpisů (od 1.1.1951 zavedena místo rejstříku O ověřovací kniha)
P - poručenství a opatrovnictví (1949-1960)
Ps, Pn, Pk, Dz, Dp, Db, Do, Sa, N - věci podnikového rejstříku (od 25.8.1950)
Ro - věci rozkazní a upomínací (1951-1960)
Sm - věci směnečné (1951-1960)
Sp - státní dětský příspěvek (1953-1959)
U - věci upomínací (1949-1950)
V - výpovědi smluv nájemních (1949-1960)

c) věci trestní
Ml - trestní věci mladistvých (1949-1959)
Nt - ostatní trestní věci jinam neodkázané (1949-1960)
T - trestní věci (1949-1960)
Td - právní pomoc v trestních věcech (1949-1960)

Před zahájením pořádacích prací byly k fondu přiřazeny spisy ročníku 1949 z fondu Okresní soud Kojetín, vyčleněno bylo menší množství dokumentů Státního notářství Kojetín a Okresního soudu Přerov. Před inventarizací měřil fond 9,47 bm, z toho 8,05 bm (75 evidenčních jednotek) materiálu zpracovaného a 1,42 bm (7 evidenčních jednotek) materiálu nezpracovaného. Při inventarizaci archivního fondu byl dodržen organizační a registraturní systém původce. Struktura inventárního soupisu je následující:
1. Spisový materiál
1.1 Registraturní pomůcky
1.1.1 Věci soudní správy
1.1.2 Věci občanskoprávní
1.1.3 Věci trestní

1.2 Spisy
1.2.1 Věci soudní správy
1.2.2 Věci občanskoprávní
1.2.3 Věci trestní

Fyzický stav archiválií je vesměs špatný jednak následkem nízké kvality používaného kancelářského papíru, jednak mechanickým poškozením při časté manipulaci se spisy během soudních procesů. Většina dokumentů je tak poznamenána různými projevy opotřebení a degradace materiálu a rovněž uložením v nevyhovujících depozitářích. Pozůstalostní spisy byly navíc značně znehodnoceny vodou a bahnem při povodni roku 1997.
Během pořádacích prací byla provedena v omezeném rozsahu vnitřní skartace, při níž byly vyřazeny dokumenty obsahově bezvýznamné, poškozené a torzovité v množství 1,7 bm. Jednalo se jmenovitě o předvolání, doručenky, kopie rozsudků a usnesení, koncepty a bezvýznamná interní a manipulační sdělení, spisy neúplné nebo obzvlášť silně poškozené. Ke dni zpracování fond měří 7,77 bm, obsahuje 103 inventárních jednotek a tvoří jej 88 evidenčních jednotek (24 podacích protokolů, 64 kartonů).

IV Stručný rozbor obsahu archivního fondu

Fond Lidový soud Kojetín obsahuje dokumenty z celého období existence instituce, tj. z let 1949-1960, ročník 1960 je ovšem vzhledem k organizačním změnám zastoupen jen několika spisy. Rejstříky jsou dochovány k agendě prezidiální (správní), u civilní agendy pouze k signaturám E a Nc, poměrně lépe se dochovaly k trestním spisům. Z aktového materiálu je v archivním fondu ve větší úplnosti dochována agenda trestní, ostatní druhy soudní agendy byly převzaty pouze výběrově.
Badatelské využití dokumentů přichází v úvahu spíše pro konkrétní případy civilní i trestní agendy, v určité míře i pro sledování historie soudnictví v regionu díky dochovaným výkazům o činnosti soudu v prezidiální agendě. Z civilní agendy lze předpokládat využití pozůstalostních a opatrovnických spisů genealogy i badateli v oblasti sociálních a hospodářských dějin. Řada těchto spisů obsahuje inventáře majetku a údaje o zemřelých osobách a jejich dědicích a dokumentuje podrobnosti pozůstalostního řízení. Mezi těmito dokumenty se vyskytují i pozůstalostní řízení osob prohlášených za mrtva, které zahynuly během 2. světové války, zejm. židovského původu. Další vybrané spisy civilní agendy dokumentují nové sociální jevy 50. let, jako např. narůstající rozvodovost. Podobně je tomu i u spisů trestních, které zachycují nové formy trestné činnosti, jako je rozkrádání majetku ve všelidovém vlastnictví a projevy třídního přístupu v soudním řízení, v případě kojetínského okresu hlavně případy postihu kulaků a neplničů zemědělských dodávek.

V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky
Fond uspořádal, inventář vyhotovil a úvodem opatřil PhDr. Miroslav Marada ve Státním okresním archivu Přerov v roce 2009.















Použitá literatura:

Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. I. Územně správní vývoj státních a společenských institucí a organizací na Moravě a ve Slezsku v letech 1848-1960. Ostrava 1966.

Historický místopis Moravy s Slezska v letech 1848-1960. Sv. VI. Okresy: Přerov,
Hranice, Kroměříž. Ostrava 1978.

Hledíková, Z. - Janák, J - Dobeš, J.: Vývoj správy v českých zemích od počátků po současnost. Praha 2005.

Šolle, V.: Organizační vývoj našeho lidového soudnictví. Archivní časopis, 12, 1962, s. 75-93.

Šolle, V.: Organizační vývoj našeho soudnictví ve světle legislativy posledního desetiletí. Archivní časopis, 22, 1972, s. 123-143.
























Název fondu: Lidový soud Kojetín

Značka fondu: LS Kojetín

Časové rozmezí: 1949 - 1960

Počet evidenčních jednotek: 88 (24 podacích protokolů, 64 kartonů)

Počet inventárních jednotek: 103

Rozsah v bm: 7,77

Stav ke dni: 30.4.2009

Fond zpracoval: PhDr. Miroslav Marada

Pomůcku sestavil: PhDr. Miroslav Marada

Počet stran: 15

Pomůcku schválil: PhDr. Jiří Lapáček, čj. SOkA-Pr/286/2009