Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Přerov



Číslo NAD: 563

Evidenční číslo pomůcky: 1330









Archiv obce Henčlov

Inventář

1795 - 1945 (1951)


















Zpracoval: Bc. Petr Jirák




___________________________________________________________________________

Přerov 2009



I. Vývoj původce archivního fondu

Obec Henčlov (od roku 1980 část města Přerov) leží 5 km západně od Přerova v nadmořské výšce 207 metrů. Henčlov byl založen v roce 1786 na pozemcích rokytnického panství, které bylo po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 spravováno náboženským studijním fondem. Obec byla pojmenovaná po guberniálním radovi svobodném pánu Hentschlovi. Dle protokolu rozdělovací komise bylo určeno, že 72 hektarů půdy na levém břehu Bečvy se stejným dílem rozdělí 20 rodinám s podmínkou, že osadníci od 1. 11. 1786 do 31. 10. 1787 vystaví vesnici. Domky byly postaveny ve dvou řadách. Každá usedlost byla 10 sáhů široká a 50 sáhů dlouhá. Osidlovací protokol byl podepsán 6. 4. 1787.
První osadníci se zavázali, že budou vlastními potahy a nářadím pracovat na úpravě břehu Bečvy, aby voda nebrala pozemky a nezaplavovala panský les. Zavázali se, že budou na vlastní náklady stavět cesty, mosty a udržovat příkopy. Všechny pozemky si ponechala vrchnost, aby se v případě neplnění povinností ze strany nájemců mohla dožadovat jejich vrácení. Teprve po třech letech změnily pozemky své majitele. Osadníci je od té doby mohli zaměnit či prodat, nesměli je ovšem bez svolení vrchnosti dělit. Kdyby noví usedlíci řádně neodváděli daně a dávky, ponechala si vrchnost na usedlostech zástavní právo. První osadníci přišli do Henčlova z Brodku u Přerova, Bochoře, Přerova, Rokytnice a Troubek.
V roce 1802 obec postavila kovárnu, kterou o pět let později prodala Vincenci Kouřilovi z Ořechova. Do roku 1850 bylo v obci postaveno dalších 13 domů. V těsné blízkosti obce si po roce 1850 občané postavili další domy. Některé z nich se však nacházely na katastru obce Troubky. Až po složitých jednáních ve 30. letech 20. století se podařilo těchto 16 kolonistů připojit k Henčlovu náhradou za pozemky připadající Troubkám. V Henčlově se do 80. let 19. století pěstoval len.
Henčlov se v roce 1850 stal samostatnou politickou obcí, která spadala do soudního okresu Přerov a do politického okresu Kroměříž. V letech 1855-1868 byl Henčlov součástí smíšeného okresu Přerov. V roce 1868 se Henčlov opět stal součástí politického okresu Kroměříž, od roku 1877 však spadal pod nově vzniklý politický okres Přerov. Od roku 1868 byl Henčlov součástí soudního okresu Přerov.
V patrimonijním období vykonával správu v Henčlově rychtář jmenovaný vrchností. V letech 1797-1807 byl rychtářem Václav Spáčil a purkmistrem Tomáš Chytil, od roku 1807 ve funkci rychtáře působil František Hošák a ve funkci purkmistra František Skřička. Zákonem č. 170/1849 ze dne 17. 3. 1849 bylo zavedeno obecní zřízení. Realizace tohoto zřízení byla odložena na dobu po dokončení reformy státní správy v roce 1850. V roce 1864 bylo na Moravě zákonem č. 4/1864 prozatímní obecní zřízení nahrazeno novým obecním zřízením a volebním řádem, které až na pár výjimek platily do roku 1919, kdy vyšla novela obecního zákona č. 76/1919 Sb. Působnost orgánů obecní samosprávy skončila v roce 1945, kdy správu obcí převzaly místní národní výbory.
Širším orgánem obecní samosprávy byl obecní výbor, který ze svého středu volil obecní představenstvo v čele se starostou. V roce 1919 byl obecní výbor přejmenován na obecní zastupitelstvo a obecní představenstvo na obecní radu, kterou tvořili starosta, náměstek a radní. Obecní rada byla orgánem, který se podle novely obecního zřízení usnášel o věcech, které podle zákona nebyly vyhrazeny obecnímu zastupitelstvu, ani nebyly vzneseny na starostu. Původní tříleté volební období bylo toho roku prodlouženo na čtyři roky a v roce 1933 dokonce na šest let. Na správě obce se podílely rovněž komise, jejichž zřízení bylo v kompetenci obcí. V každé obci musely být povinně zřízeny dvě komise: finanční a letopisecká. V Henčlově byla dále ustavena stavební komise.
Působnost obecní samosprávy se od začátku dělila na působnost samostatnou, kdy obec obstarávala své vlastní záležitosti (např. hospodaření s obecním majetkem, udílení domovského práva, výkon místní policie), a působnost přenesenou, která znamenala zajišťování určitých veřejných věcí ve spolupráci s orgány státní správy (berní, soudní a vojenské záležitosti).
Starosty obce byli do roku 1880 František Obrtel (doložen k roku 1865), František Karhan (doložen k roku 1871) a další dnes již těžko zjistitelné osoby. V letech 1880-1945 úřad starosty v Henčlově zastávali: Antonín Kratochvíl (1880-1886), Jan Skácel (1886-1889), Antonín Obrtel (1889-1892), Cyril Ministr (1892-1898), Jan Skácel (1898-1901), Cyril Ministr (1901-1905), František Obrtel (1905-1908), Antonín Vrána (1908-1911), František Hošák (1911-1919), Emanuel Obrtel (1919-1923), Antonín Kratochvíl (1923-1927), František Karhan (1927-1939), Antonín Kratochvíl ml. (1939-1945).
V Henčlově žilo v roce 1794 91 obyvatel, v roce 1850 240 obyvatel, v roce 1880 228 obyvatel, v roce 1900 239 obyvatel a v roce 1930 dokonce 384 obyvatel.
Henčlov byl přifařen do sousední obce Troubky. Okolo roku 1832 byla v Henčlově postavena kaple sv. Martina. Začátkem 30. let 20. století byla kaple zbourána kvůli stavbě silnice. V roce 1934 byla realizována stavba nové kaple sv. Martina.
Henčlov byl přiškolen do Troubek. První zmínka o vyučování v Henčlově se vztahuje k roku 1859, kdy se v zimních měsících vyučovalo v obecním domku. V roce 1873 byla v novostavbě otevřena jednotřídní škola. V letech 1911-1912 byla v Henčlově postavena nová školní budova. Od roku 1924 byla henčlovská škola dvoutřídní.
V roce 1857 byla postavena okresní silnice vedoucí z Přerova do Troubek. V roce 1905 byla provedena regulace řeky Bečvy a byl postaven dřevěný most přes Bečvu, který umožnil snadnější spojení s Dluhonicemi. V průběhu let 1899-1918 byl vykácen les o rozloze 120 hektarů, který se nacházel mezi obcí a Bečvou. V roce 1922 byl postaven pomník 12 místním občanům, kteří padli v první světové válce. V letech 1922-1923 byla realizována stavba sokolovny. V roce 1930 proběhla elektrifikace Henčlova. Roku 1940 byl do užívání předán místní hřbitov.
Obec byla několikrát postižena pohromami, k větším z nich patřily požáry v letech 1911 a 1913 nebo rozvodnění Bečvy dne 10. 8. 1919, kdy byly zaplaveny pozemky.
V Henčlově působily spolky, které se podílely na společenském, kulturním a sportovním životě obce: Sbor dobrovolných hasičů (od 1907), Omladina (od 1909), čtenářský spolek (od 1919), TJ Sokol (od 1921), Orel (od 1922), Domovina (od 1923), Otčina malozemědělců (od 1924), mládež ČSNS (od 1927) aj.
Na staré obecní pečeti byla v pečetním poli v kruhu vyznačeném linkou vahadlová studna, kolem ní byly rozviliny. Mezi dvěma linkami byl majuskulou uveden tento opis: DEDINA HINSSLOW.
Nejvýznamnějším henčlovským rodákem byl bezesporu novinář a publicista František Obrtel (31. 3. 1873 - 13. 2. 1962), který byl redaktorem Selských listů a později dokonce redaktorem časopisu Venkov. Obrtel často zveřejňoval články o Hané, je autorem několika publikací, nejvýznamnější z nich je dílo Moravští sedláci, které vyšlo v letech 1914 a 1919. Byl členem Československé zemědělské akademie. Zasloužil se o osvětu venkova.

II. Vývoj a dějiny archivního fondu

Písemnosti obecního archivu byly uloženy ve skříních kanceláře MNV v I. poschodí obecního domu v Henčlově.
První archivní prohlídku a skartaci dokumentů MNV Henčlov provedl 6. 5. 1962 archivář Arnošt Paus. Obsahem této skartace byly písemnosti Obecního úřadu Henčlov z let 1870-1945 a MNV Henčlov z let 1945-1954. Materiál z této skartace byl 12. 9. 1962 odvezen do depozitáře Okresního archivu v Přerově na Horním nám. 10 v Přerově (přírůstkové číslo 329/62).
Další skartace písemností MNV Henčlov proběhla 14. 6. 1973 za přítomnosti tehdejšího ředitele archivu PhDr. Vojtěcha Cekoty. Při této skartaci byl převzat také materiál spadající do období činnosti Obecního úřadu Henčlov. Dokumenty z této skartace byly 13. 9. 1973 převezeny do archivního depozitáře v Lobodicích (přírůstkové číslo 18/73).
Dne 1. 2. 1980 se za přítomnosti PhDr. Vojtěcha Cekoty uskutečnila skartace písemností zrušeného MNV Henčlov. Rovněž obsahem této skartace byly vedle dokumentů MNV i písemnosti z období obecního úřadu. Veškeré písemnosti z této skartace byly v týž den odvezeny do depozitáře Okresního archivu v Přerově na Horním nám. 7 v Přerově (přírůstkové číslo 5/80). Podrobnější informace o skartacích viz spis o fondu MNV Henčlov.
Ve fondu Místní národní výbor Henčlov se nachází jedna kniha, jejíž zápisy částečně vznikly z činnosti Obecního úřadu Henčlov. Jedná se o knihu zápisů ze schůzí pléna MNV z let 1945-1954, která obsahuje rovněž zápisy ze schůzí obecního zastupitelstva a obecní rady za období 2. 5. 1938 - 24. 2. 1945.


III. Archivní charakteristika archivního fondu

Písemnosti fondu Archiv obce Henčlov, které byly do archivu uloženy roku 1962, zpracoval o rok později archivář Arnošt Paus, který k fondu vypracoval inventář (číslo archivní pomůcky 575). Fond měřil 0,40 bm a tvořily ho 4 úřední knihy, 3 podací protokoly a 2 kartony spisů. Fond měl časový rozsah 1795-1944.
V květnu 2009 provedl Bc. Petr Jirák vnitřní skartaci, celý fond nově uspořádal a inventarizoval. Fond byl uspořádán podle schématu metodického návodu na pořádání a inventarizaci archivních fondů Archiv obce, který vydala Archivní správa MV ČR v Praze dne 31. 1. 2000 pod č. j. AS/1-284/00 tímto způsobem:

A. Předchůdci obecní samosprávy do roku 1850
I. Spisový materiál -1. Spisy - Obec a její správa
- Obecní majetek
- Berní záležitosti
B. Obecní úřad 1850-1945
I. Úřední knihy - 1. Knihy všeobecné správy obce
II. Spisový materiál -1. Registraturní pomůcky
- 2. Spisy - Obec a její správa
- Správa obecního majetku
- Péče o bezpečnost a veřejný pořádek
- Péče o veřejné ústavy a zařízení
- Spolupůsobení ve státních záležitostech
III. Účetní materiál - 1. Účetní knihy
IV. Ostatní materiál - 1. Plány

Vnitřní skartací bylo vyřazeno 0,02 bm materiálu. Jednalo se pouze o duplicity a složky.
Do fondu bylo zařazeno celkem 0,05 bm písemností, které byly vyřazeny z fondu Místní národní výbor Henčlov, poněvadž zcela nebo převážně spadají do období působnosti obecního úřadu Henčlov.
Fyzický stav archiválií fondu je dobrý. Pamětní kniha obce z let 1923-1938 (inv. č. 8) a pokladní kniha chudinského fondu z let 1899-1941 (inv. č. 53) mají poškozený hřbet. Ze spisového materiálu jsou v nejhorším stavu sčítací archy ze sčítání lidu a hospodářských zvířat k 31. 12. 1869 z roku 1870 (inv. č. 19) a žádost kováře Josefa Karhana o změnu zápisu v gruntovní knize z roku 1863 (inv. č. 47). V obou případech jsou archiválie okousané.
Fond má časový rozsah 1795-1945 (1951). Posteriora se ve fondu objevují pouze v jednom případě, jedná se o knihu zápisů ze schůzí finanční komise z let 1932-1951 (inv. č. 10).
Archiválie fondu jsou sepsány převážně českým jazykem, malá část písemností je psána německy.
Součástí některých spisů jsou plány. Jejich popisy jsou uvedeny přímo v regestu příslušných inventárních čísel. Stavební plány soukromé výstavby (inv. č. 30) nejsou podrobně popsány. V příloze jsou uvedena alespoň jména majitelů soukromých staveb a popisná čísla staveb. Popis samostatného plánu je uveden v oddíle IV. Ostatní materiál.
Spisový materiál fondu je uložen ve 2 kartonech. Kromě toho fond obsahuje 7 úředních knih, 3 podací protokoly a 1 plán. Fond má 56 inventárních jednotek a měří 0,43 bm.



IV. Stručný rozbor archivního fondu

Fond Archiv obce Henčlov je dochován velice mezerovitě. Z období do roku 1850 obsahuje fond pouze malé množství spisového materiálu. Jedná se o odpověď rokytnické vrchnosti na stížnost henčlovských kolonistů ohledně vymezení jejich povinností z roku 1795 (inv. č. 1), dále jde o spisy dokládající prodeje a koupě obecních nemovitostí a o spisy vztahující se k berním záležitostem.
Z období působení obecního úřadu patří k nejvýznamnějšímu materiálu pamětní kniha obce z let 1923-1938 (inv. č. 8), kniha zápisů ze schůzí obecního zastupitelstva a obecní rady z let 1926-1937 (inv. č. 9).
Spisový materiál vzniklý po roce 1850 je rozdělen do mnoha inventárních jednotek. Většina z nich však obsahuje pouze kusé informace. K nejrozsáhlejším a zároveň nejzajímavějším se řadí spisy ke změnám obecních hranic mezi Henčlovem a Troubkami z let 1920-1938 (inv. č. 15), spisy k domovskému právu včetně domovských listů z let 1865-1939 (inv. č. 16), materiál k soukromé výstavbě včetně velkého množství stavebních plánů z let 1873-1941 (inv. č. 30), spisy o sporu mezi obcí a Jakubem Hirschem kvůli stavbě hospodářských budov a domu pro dělníky na parcele č. 111 v Henčlově z let 1894-1897 (inv. č. 32), spisy ke stavbě školní budovy z let 1910-1914 (inv. č. 36) a spisy vztahující se k regulaci řeky Bečvy a ke stavbě a opravám dřevěného mostu přes Bečvu v letech 1905-1923 (inv. č. 50).
Fond obsahuje pouze tři účetní knihy, mj. pokladní knihu chudinského fondu z let 1899-1941 (inv. č. 53).
Smlouva o prodeji kovárny Vincenci Kouřilovi v roce 1807 (inv. č. 2) je otištěna v časopisu Selský archiv za rok 1902, s. 181-183.

V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky

Archivní fond uspořádal, inventář vyhotovil a úvodem opatřil archivář Bc. Petr Jirák ve Státním okresním archivu Přerov v roce 2009.





Seznam literatury:

BARTOŠ, Josef a kol: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek I. Ostrava 1966.
BARTOŠ, Josef - SCHULZ, Jindřich - TRAPL, Miloš: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek VI. Ostrava 1978.
CHUMCHAL, Milan a kol. Henčlov v minulosti a současnosti. Henčlov 1975.
KREUTZ, Rudolf: Vlastivěda moravská. II. Místopis. Přerovský okres. Brno 1927.
LAPÁČEK, Jiří. Henčlov v pracích a vzpomínkách Františka Obrtela (1873-1962). In Sborník Státního okresního archivu Přerov, č. 6, Přerov 1998, s. 9-29.
LAPÁČEK, Jiří - PASSINGER, Břetislav: Pobečví v proměnách času. Přerov 2005.
PAVLICA, Jiří. Příspěvek k dějinám Henčlova. In Sborník Státního okresního archivu Přerov, č. 10, Přerov 2002, s. 81-85.

Seznam zkratek:

č. j. - číslo jednací
č. p. - číslo popisné
ČSNS - Československá strana národně socialistická
inv. č. - inventární číslo
mj. - mimo jiné
MNV - místní národní výbor
MV - ministerstvo vnitra
NAD - Národní archivní dědictví
sv. - svatý
TJ - tělovýchovná jednota










Příloha:

Inv. č. 30

Plány novostaveb a přestaveb rodinných domů a hospodářských budov.
Majitelé: Bayer Antonín (č. p. 74), Bayer František (č. p. 68), Bělka František (č. p. 75), Brázdovi Karel a Hedvika (č. p. 21), Černošek Josef (č. p. 12), Číhala František (č. p. 43), Daněk Ladislav (č. p. 24), Drcmánek František (č. p. 28), Günther Alois (č. p. 11), Günther Antonín (č. p. 48), Harna Josef (č. p. 3), Hebelka Antonín (č. p. 80), Hošák František (č. p. 7), Hradilovi Ferdinand a Anna (č. p. 37), Hrubý Josef (č. p. 25), Hrubý Josef (č. p. 60), Hýžovi Ladislav a Anna (č. p. 58), Chytil František (č. p. 90), Jindrák František (č. p. 63), Juránek Ignác (č. p. 36), Karhanovi František a Ludmila (č. p. 20), Kratochvílovi Antonín a Hedvika (č. p. 1), Kratochvíl Inocenc (č. p. 44), Kratochvíl Inocenc (č. p. 87), Kratochvíl Josef (č. p. 54), Kratochvíl Karel (č. p. 39), Kratochvíl Karel (č. p. 58), Kratochvíl Karel (č. p. 86), Kratochvíl Ludvík (č. p. 83), Kratochvíl Miroslav (č. p. 94), Krejčíř Eduard (č. p. 14), Krejčíř Vincenc (č. p. 38), Künstler Alois (č. p. 77), Künstler Antonín (č. p. 84), Minařík František (č. p. 95), Ministr Antonín (č. p. 17), Ministr Cyril (č. p. 17), Němčák František (č. p. 14), Němčák Stanislav (č. p. 76), Nevřela František (č. p. 55), Nevřela Jan (č. p. 18), Nevřela Jan (č. p. 88), Obrtel Antonín (č. p. 60), Obrtel František (č. p. 2), Obrtel Ignác (č. p. 10), Obrtel Šimon (č. p. 2), Peluha Antonín (č. p. 4), Peluha Florián (č. p. 49), Peluhovi Karel a Štěpánka (č. p. 8), Pól Miroslav (č. p. 85), Růžičkovi František a Anna (č. p. 42), Růžička František (č. p. 34), Růžička Jan (č. p. 66), Růžičková Marie (č. p. 81), Rybkovi František a Hedvika (č. p. 52), Rybka Jakub (č. p. 46), Skácel Cyril (č. p. 27), Skácel Čeněk (č. p. 13), Skřička Ferdinand (č. p. 45), Spáčil Josef (č. p. 47), Šenkovi Štěpán a Marie (č. p. 29), Ticháček Antonín (č. p. 16), Tichý Leopold (č. p. 82), Velčovský Antonín (č. p. 79), Vrána Antonín (č. p. 78), Zábranský František (č. p. 89).
94 plánů
























Název fondu: Archiv obce Henčlov
Značka fondu: AO Henčlov
Časové rozmezí: 1795-1945 (1951)
Počet evidenčních jednotek: 13 (7 úředních knih, 3 podací protokoly, 2 kartony, 1 plán)
Počet inventárních jednotek: 56
Rozsah v bm: 0,43
Stav ke dni: 26. 5. 2009
Fond zpracoval: Bc. Petr Jirák
Pomůcku sestavil: Bc. Petr Jirák
Počet stran: 15
Pomůcku schválil: PhDr. Jiří Lapáček, č. j. SOkA-Pr/340/2009