Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF

Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Bruntál se sídlem v Krnově Číslo listu NAD: 38 Evid. číslo pomůcky: 555 MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR SKRBOVICE 1945 – 1960 INVENTÁŘ Zpracovala: Mgr. Vladimíra Škývarová Krnov 2009 2 OBSAH Úvod ................................................................................ 3 Seznam použité literatury .................................................. 10 Seznam použitých zkratek ................................................ 11 I. ÚŘEDNÍ KNIHY Evidenční knihy .................................................................. 12 II. SPISOVÝ MATERIÁL Spisy ................................................................................... 12 Vnitřní správa a ochrana veřejného pořádku ....... 12 Evidence obyvatelstva, matriční záležitosti ............ 12 Finance a plánování ............................................... 12 Výstavba obce ....................................................... 13 Zemědělství ........................................................... 13 III. ÚČETNÍ MATERIÁL Účetní knihy ........................................................................ 13 3 I. Vývoj původce archivního fondu Skrbovice (německy Schreyberseifen) byly malou obcí ležící na pravém břehu řeky Opavy v nadmořské výšce 425 m asi 8 km severně od Bruntálu. V letech 1924 až 1960 byla součástí obce Skrbovice osada Kunov. Obec se vyznačovala velkou rozlohu lesů v katastru. V letech 1900 a 1935 existovaly ve Skrbovicích dva vodní mlýny. V osadě Kunově od roku 1902 pracovala přádelna (nejprve lněné příze, později přádelna juty a konopí). Tato přádelna pracovala v roce 1950 pod názvem Konopa a v roce 1954 se nazývala Lýko, n. p. V Kunově byla zřízena železniční stanice, ve Skrbovicích byla od roku 1932 železniční zastávka. Od roku 1929 fungovalo v osadě Kunov sanatorium nervových chorob, které v roce 1945 vyhořelo. Ve spisech ONV Bruntál z roku 1947 je zaznamenáno, že rekonstrukce sanatoria byla zařazena do dvouletého plánu. V obci nebyla vybudována kanalizace a pro špatnou vodu vypukl v obci v roce 1946 tyfus. Nízkou hustotu obyvatelstva dokládá následující tabulka: rok počet domů počet obyvatel rok počet domů počet obyvatel 1805 36 217 1930 70 562 1835 39 234 1939 502 1880 308 1945 605 1900 49 343 1947 304 1910 59 625 1948 119 1921 62 552 1955 319 V letech 1880 a 1900 byla ve Skrbovicích jednotřídní obecná škola, v Kunově v roce 1925 dvoutřídní. Významným skrbovickým rodákem byl grafik, vynikající fotograf vídeňské secese a profesor vídeňských uměleckých škol Rudolf Kopitz (1884 - 1936). Obec Skrbovice v rámci správního vývoje spadala v letech 1850 – 1945 do politického a soudního okresu Bruntál. V důsledku vývoje událostí 2. světové války byl vydán již 4. prosince 1944 ústavní dekret prezidenta republiky ČSR, na jehož základě se začaly zřizovat na osvobozeném území místní, okresní a zemské národní výbory. Měly sloužit jako prozatímní orgány veřejné správy, jejichž působnost a pravomoci upravovala vládní nařízení č. 4/1945 Sb. z 5. 4 května 1945 a vládní nařízení č. 44/1945 Sb. ze 7. srpna 1945. Na území s německým obyvatelstvem, to se týkalo především pohraničí, měly vznikat pro dočasnou správu obcí a okresů správní komise, které postupně zanikaly a byly nahrazeny místními národními výbory. Tyto zákonné normy definovaly národní výbory jako orgány zastupitelské (tedy volené) a jako orgány veřejné správy, které spravují všechny veřejné záležitosti v obvodu své působnosti, pokud tyto záležitosti nejsou z jejich působnosti vyňaty a pro jejich správu nejsou určeny jiné veřejné orgány. Národní výbory se ve své činnosti měly řídit směrnicí ministerstva vnitra ze dne 19. května 1945 (č. 6/1945 Úředních listů). V obcích, kde nebyla většina státně spolehlivého obyvatelstva, měly být dočasně jmenovány místní správní komise se stejnými pravomocemi. Místní správní komise, případně jen místního správního komisaře, jmenovala územně příslušná okresní správní komise (okresní národní výbor). Po dokončení odsunu německého obyvatelstva a příchodu nových osídlenců měly být místní správní komise nahrazeny místními národními výbory. Národní výbory se lišily většinou rozsahem kompetence a počtem pléna i jednotlivých složek, ale jejich vnitřní organizace zůstala v podstatě stejná. Pravomoc národních výborů byla vykonávána na základě plenární schůze a složek národních výborů (rada, předseda, náměstek, referenti, komise). O zásadních otázkách činnosti národních výborů rozhodovalo plenární zasedání, volilo a řídilo orgány národního výboru a jeho hospodářské a rozpočtové organizace. Rada byla výkonným orgánem národního výboru, skládala se z předsedy, náměstka (tajemníka) a ostatních členů. Členové rady zpravidla zastávali i práci předsedy komise. Komise byly výkonnými a kontrolními orgány národního výboru s rozhodovací pravomocí pro řízení úseků, pro které byly stanoveny. V čele komise byl předseda, který předkládal na schůzích rady návrhy vyplývající z činnosti komisí nebo ze stížností občanů. Rada pak tyto návrhy projednala. Do parlamentních voleb, které se konaly v březnu 1946, byly politické strany Národní fronty zastoupeny v národních výborech paritně, poté již podle výsledků voleb. Do roku 1948 nenastaly v organizaci a rozsahu působnosti národních výborů žádné podstatné změny. Po únoru 1948 byly národní výbory zakotveny v Ústavě 9. května jako nedílná součást našeho státního zřízení a vyhlášením zákona č. 280/1948 Sb. byly zřízeny krajské národní výbory, které začaly působit 1. ledna 1949. Činnost národních výborů všech stupňů byla řízena ministerstvem vnitra. Národní výbory nižších stupňů byly podřízeny národnímu výboru vyššího stupně. Pro operativnější řízení místních národních výborů byly zřízeny funkce újezdních tajemníků (vládní nařízení č. 72/1949 Sb. ze dne 8. března 1949). Každý okres byl rozdělen na několik 5 částí (újezdů), pro něž byl jmenován újezdní tajemník. Ten měl kontrolovat plnění úkolů u svěřených místních národních výborů a pomáhat jim v jejich činnosti. Podle vládního nařízení č. 14/1950 Sb. z 28. února 1950 o organizaci národních výborů se tyto dělily podle počtu obyvatel v obci do čtyř kategorií. Podle nich byl stanoven počet členů rady a počet referátů. Funkce místopředsedy byla zřizována jen v největších obcích. Nově byla zavedena funkce tajemníků. Na místní národní výbory byla postupně přenášena působnost v oborech dosud spravovaných jinými orgány (např. vedení matrik, stavební služba, řešení trestních přestupků, působnost místních osvětových, školních a knihovních rad). Pro správu této agendy byly zřizovány stálé komise (zemědělská, finanční, kulturní, osvětová, zdravotní, stavební). Vedle nich mohly být zřizovány i komise pro konkrétní úkoly. Zvláštní postavení měla komise trestní. Od roku 1952 byly zřizovány i Výbory žen, které byly v podstatě také počítány mezi stálé komise. Podle ústavního zákona č. 81/1953 Sb. ze dne 16. září 1953 přešlo řízení a kontrola činnosti národních výborů z ministerstva vnitra na vládu. Dne 3. března 1954 byly přijaty tři zákony, které podstatně ovlivnily činnost národních výborů (zákony č. 12/1954 Sb. a 13/1954 Sb. o národních výborech a zákon č. 14/1954 Sb. o volbách do národních výborů). Podle nich se národní výbory staly orgány státní moci v krajích, okresech a obcích. Významnou změnou bylo oddělení orgánů státní moci od výkonných orgánů státní správy. Orgánem státní moci se stalo pouze plenární zasedání, rada se stala výkonným orgánem státní správy. Rada se skládala z předsedy, náměstka předsedy, tajemníka a dalších členů rady. Plenární zasedání mělo projednávat a řídit hospodářský a kulturní rozvoj obce podle směrnic vlády a národních výborů vyšších stupňů. Rada organizovala a zajišťovala plnění úkolů vzešlých z plenárních zasedání. Tajemník organizoval práci samotného úřadu, vedl různé evidence a většinou zajišťoval celou administrativu. Státní správu (např. matriční agendu) vykonávala také rada, případně její odbory. Poradními pracovními orgány byly stálé komise. Byly odpovědné plénu národního výboru a neměly rozhodovací pravomoc. Podle nového zákona se 16. května poprvé konaly volby do národních výborů. Volební období bylo tříleté. Zmíněné zákony byly novelizovány v roce 1957 (zákon č. 10/1957 Sb. a č. 11/1957 Sb. ze dne 6. března 1957). Změny se týkaly počtu členů národních výborů a způsobu provádění voleb do nich. V nejmenších obcích mělo mít plénum místního národního výboru devět až jedenáct členů, rada tři až pět členů. 6 Do roku 1960 byla pravomoc místních národních výborů rozšířena o záležitosti veřejného pořádku a bezpečnosti osob a majetku, dále o občanskou kontrolu obchodu a provozoven. Význačným obdobím další přestavby národních výborů se stal rok 1960, kdy vznikla řada zákonů. 9. dubna 1960 byl přijat zákon č. 36/1960 Sb. o novém územním členění státu, ústavní zákon o volbách do Národního shromáždění, Slovenské národní rady a ústavní zákon o národních výborech č. 35/1960 Sb. 25.5.1960 zákon č. 65/1960 Sb. o národních výborech nahradil dosud platný zákon z roku 1954. Nový zákon zdůrazňoval úkol národních výborů zapojit pracující pod vedením strany do aktivní účasti na řízení státu a pečovat za spolupráce s ostatními organizacemi pracujících o jejich komunistickou výchovu. Tento zákon byl platný až do vydání nového zákona č. 69/1967 Sb. o národních výborech. Z dochovaného torza písemností je podle otisku razítka zjevné, že ve Skrbovicích byla v roce 1945 nejprve ustavena místní správní komise, avšak žádné další informace o její činnosti nebyly nalezeny. Na dochovaných písemnostech z roku 1947 je již razítko Místní národní výbor Skrbovice. Ve fondu se nedochovaly žádné spisy, z nichž by bylo možné zjistit, jaké bylo složení národního výboru a jeho rady. Ve spisech ONV Bruntál bylo zjištěno, že v roce 1948 byl podle hlášení o ustanovení komisí MNV ze dne 30. března 1948 předsedou Místního národního výboru ve Skrbovicích Karel Mutl. Podle tohoto hlášení byly ustaveny následující komise: finanční: předseda Bronislav Petr, místopředseda Josef Krejčíř, člen František Kočař zemědělská: předseda Cyril Zmydloch, místopředseda František Kuncar, člen Ondřej Motalík volební: předseda Ondřej Motalík, místopředseda Bronislav Petr, členové Bohuslav Tomeš a Arnošt Matonoha živelní: předseda Zdeněk Kunčar, místopředseda Josef Kornáš, členové Josef Gaťařík a Bronislav Petr zásobovací: předseda Karel Mutl, místopředseda František Navrátil Dalším předsedou MNV byl Evžen Vašut, který tuto funkci zastával v roce 1951. Podle dochovaných spisů byl předsedou v letech 1954 a 1955 pan Navrátil (křestní jméno neuvedeno). V zápise o archivní dohlídce z roku 1960 je uváděn jako bývalý předseda MNV Skrbovice pan Šmíd (křestní jméno neuvedeno), ale není zde přesnější údaj o období, kdy 7 tuto funkci zastával. Ve spise z roku 1955 je uveden také tajemník, podle podpisu Pössl. Zápisy v účetních knihách MNV Skrbovice vedl v letech 1957 - 1960 Adolf Janáček. V roce 1960 se Skrbovice staly místní částí obce Široká Niva. Osada Kunov byla odloučena a připojena k obci Nové Heřmínovy. II. Vývoj a dějiny archivního fondu Fond vznikl z činnosti místního národního výboru v letech 1945 – 1960. První archivní dohlídka u MNV ve Skrbovicích byla provedena pracovníkem okresní archivní služby okresu Krnov Rudolfem Janáčkem v září roku 1960. Při této dohlídce mimo jiné zjistil, že se nedochovaly písemnosti obecního úřadu z doby před rokem 1945. Předmětem dohlídky bylo posouzení písemností MNV z let 1956 – 1960. V důsledku připojení Skrbovic k Široké Nivě byly spisy za léta 1957 - 1960 převezeny do kanceláře MNV v Široké Nivě. K trvalé archivní úschově byl převezen balíček spisů z let 1945 - 1957. Zároveň byly vyřazeny neplatné tiskopisy, noviny a časopisy, ohlášky domácích porážek a tanečních zábav. V zápise o odborné archivní prohlídce spisů ze dne 15. září 1960 je uvedeno, že asi v roce 1954 došlo k přestěhování úřadovny MNV ze Skrbovic do osady Kunov a staré spisy byly ponechány ve Skrbovicích. Když po delší době chtěli pracovníci MNV staré spisy uložit do nové úřadovny, zjistili, že se ve Skrbovicích spisy nenalézají a byly s největší pravděpodobností zničeny. Z tohoto důvodu se nedochoval do roku 1956 téměř žádný písemný materiál. Účetní materiál z let 1957 - 1960 byl předán MNV v Nových Heřmínovech v důsledku sloučení osady Kunov s obcí Nové Heřmínovy, odkud byl předán do Státního okresního archivu v Bruntále při skartačním řízení uskutečněném na MNV Nové Heřmínovy v roce 1970 (př. č. 5/1970). Převzaté písemnosti v roce 1960 uspořádali Rudolf Janáček s Arnoštem Majnušem a vyhotovili k nim prozatímní soupis. V roce 2006 byl fond převezen do rekonstruovaného areálu v Krnově, Říční okruh 12. III. Archivní charakteristika archivního fondu Fond Místní národní výbor Skrbovice se dochoval z let 1945-1960 v dobrém fyzickém stavu, ale velmi torzovitě. Zápisy ze schůzí rady MNV, pléna MNV a komisí MNV se nedochovaly vůbec. Zachováno zůstalo jen malé torzo úřední korespondence a 8 účetní knihy. Písemnosti nebyly u původce nijak manipulovány, byly ukládány pouze podle ročníků. Při pořádání v roce 2009 nebyla provedena vnitřní skartace. Fond byl uspořádán ve Státním okresním archivu Bruntál se sídlem v Krnově podle „Pořádacího schématu pro archivní fondy místních národních výborů a městských národních výborů“ (Příloha č. 1 k Návrhu metodického návodu pro pořádání a inventarizaci archivních fondů místních národních výborů; publikováno AS MV ČR v rámci programu PEvA). Podle tohoto schématu byly seřazeny takto: I. ÚŘEDNÍ KNIHY 1. Evidenční knihy II. SPISOVÝ MATERIÁL 1. Spisy III. ÚČETNÍ MATERIÁL 1. Účetní knihy Jelikož spisový materiál nebyl označován spisovými značkami ani manipulován do jednotlivých období, byl roztříděn podle věcných skupin, uvedených ve výše zmíněném schématu: Vnitřní správa a ochrana veřejného pořádku Evidence obyvatelstva, matriční záležitosti Finance a plánování Výstavba obce Zemědělství Účetní knihy byly seřazeny podle typů a chronologicky. Vzhledem k malému rozsahu fondu a přehlednosti jeho zpracování nebyly k inventáři vyhotoveny rejstříky. Fond o rozsahu 0,30 bm tvoří 26 inventárních a 16 evidenčních jednotek, a to 15 úředních knih a 1 karton. 9 IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu fondu Fond Místní národní výbor Skrbovice poskytuje jen torzo dokladů o vývoji této obce po 2. světové válce. Bohužel se nedochovaly v odpovídajícím množství ani písemnosti obecního úřadu do roku 1945. Pro studium dějin obce je proto nutné využívat další fondy jako například fond Okresní národní výbor Bruntál. V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení archivní pomůcky Fond uspořádala, inventář sestavila a úvodem opatřila Mgr. Vladimíra Škývarová ve Státním okresním archivu Bruntále se sídlem v Krnově v roce 2009. 10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY - Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek 13. Olomouc 1994. - HOSÁK, Ladislav: Historický místopis země moravskoslezské. Praha 1938. - HOSÁK, Ladislav: Historicko-vlastivědný výzkum okresu bruntálského. Olomouc 1950. - Statistický lexikon obcí republiky Československé 1955. Praha 1955. - TUREK, Adolf: Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. Opava 2004. 11 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK bm - běžný metr MNV - místní národní výbor ONV - okresní národní výbor SOkA - státní okresní archiv AS MV ČR - Archivní správa Ministerstva vnitra České republiky PEvA - program pro evidence archivu 12 Název fondu: Místní národní výbor Skrbovice Značka fondu: MNV Skrbovice Časové rozmezí: 1945 – 1960 Počet evidenčních jednotek: 16 (15 úředních knih, 1 karton) Počet inventárních jednotek: 26 Rozsah v bm: 0,30 bm Stav ke dni: 26. 1. 2009 Fond zpracoval: Mgr. Vladimíra Škývarová Pomůcku sestavil: Mgr. Vladimíra Škývarová Počet stran: 14 Inventář schválil: Mgr. Branislav Martinek, Ph.D. č.j. SOkA- Br/67/2009