Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Bruntál se sídlem v Krnově
Číslo listu NAD: 38
Evid. číslo pomůcky: 555
MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR SKRBOVICE
1945 – 1960
INVENTÁŘ
Zpracovala: Mgr. Vladimíra Škývarová
Krnov 2009
2
OBSAH
Úvod ................................................................................ 3
Seznam použité literatury .................................................. 10
Seznam použitých zkratek ................................................ 11
I. ÚŘEDNÍ KNIHY
Evidenční knihy .................................................................. 12
II. SPISOVÝ MATERIÁL
Spisy ................................................................................... 12
Vnitřní správa a ochrana veřejného pořádku ....... 12
Evidence obyvatelstva, matriční záležitosti ............ 12
Finance a plánování ............................................... 12
Výstavba obce ....................................................... 13
Zemědělství ........................................................... 13
III. ÚČETNÍ MATERIÁL
Účetní knihy ........................................................................ 13
3
I. Vývoj původce archivního fondu
Skrbovice (německy Schreyberseifen) byly malou obcí ležící na pravém břehu řeky Opavy
v nadmořské výšce 425 m asi 8 km severně od Bruntálu. V letech 1924 až 1960 byla
součástí obce Skrbovice osada Kunov. Obec se vyznačovala velkou rozlohu lesů v katastru.
V letech 1900 a 1935 existovaly ve Skrbovicích dva vodní mlýny. V osadě Kunově od roku
1902 pracovala přádelna (nejprve lněné příze, později přádelna juty a konopí). Tato přádelna
pracovala v roce 1950 pod názvem Konopa a v roce 1954 se nazývala Lýko, n. p. V Kunově
byla zřízena železniční stanice, ve Skrbovicích byla od roku 1932 železniční zastávka. Od
roku 1929 fungovalo v osadě Kunov sanatorium nervových chorob, které v roce 1945
vyhořelo. Ve spisech ONV Bruntál z roku 1947 je zaznamenáno, že rekonstrukce sanatoria
byla zařazena do dvouletého plánu. V obci nebyla vybudována kanalizace a pro špatnou
vodu vypukl v obci v roce 1946 tyfus. Nízkou hustotu obyvatelstva dokládá následující
tabulka:
rok počet
domů
počet
obyvatel
rok počet
domů
počet
obyvatel
1805 36 217 1930 70 562
1835 39 234 1939 502
1880 308 1945 605
1900 49 343 1947 304
1910 59 625 1948 119
1921 62 552 1955 319
V letech 1880 a 1900 byla ve Skrbovicích jednotřídní obecná škola, v Kunově v roce
1925 dvoutřídní. Významným skrbovickým rodákem byl grafik, vynikající fotograf
vídeňské secese a profesor vídeňských uměleckých škol Rudolf Kopitz (1884 - 1936).
Obec Skrbovice v rámci správního vývoje spadala v letech 1850 – 1945 do
politického a soudního okresu Bruntál.
V důsledku vývoje událostí 2. světové války byl vydán již 4. prosince 1944 ústavní
dekret prezidenta republiky ČSR, na jehož základě se začaly zřizovat na osvobozeném
území místní, okresní a zemské národní výbory. Měly sloužit jako prozatímní orgány
veřejné správy, jejichž působnost a pravomoci upravovala vládní nařízení č. 4/1945 Sb. z 5.
4
května 1945 a vládní nařízení č. 44/1945 Sb. ze 7. srpna 1945. Na území s německým
obyvatelstvem, to se týkalo především pohraničí, měly vznikat pro dočasnou správu obcí a
okresů správní komise, které postupně zanikaly a byly nahrazeny místními národními
výbory. Tyto zákonné normy definovaly národní výbory jako orgány zastupitelské (tedy
volené) a jako orgány veřejné správy, které spravují všechny veřejné záležitosti v obvodu
své působnosti, pokud tyto záležitosti nejsou z jejich působnosti vyňaty a pro jejich správu
nejsou určeny jiné veřejné orgány.
Národní výbory se ve své činnosti měly řídit směrnicí ministerstva vnitra ze dne 19.
května 1945 (č. 6/1945 Úředních listů). V obcích, kde nebyla většina státně spolehlivého
obyvatelstva, měly být dočasně jmenovány místní správní komise se stejnými pravomocemi.
Místní správní komise, případně jen místního správního komisaře, jmenovala územně
příslušná okresní správní komise (okresní národní výbor). Po dokončení odsunu německého
obyvatelstva a příchodu nových osídlenců měly být místní správní komise nahrazeny
místními národními výbory.
Národní výbory se lišily většinou rozsahem kompetence a počtem pléna i
jednotlivých složek, ale jejich vnitřní organizace zůstala v podstatě stejná. Pravomoc
národních výborů byla vykonávána na základě plenární schůze a složek národních výborů
(rada, předseda, náměstek, referenti, komise). O zásadních otázkách činnosti národních
výborů rozhodovalo plenární zasedání, volilo a řídilo orgány národního výboru a jeho
hospodářské a rozpočtové organizace. Rada byla výkonným orgánem národního výboru,
skládala se z předsedy, náměstka (tajemníka) a ostatních členů. Členové rady zpravidla
zastávali i práci předsedy komise. Komise byly výkonnými a kontrolními orgány národního
výboru s rozhodovací pravomocí pro řízení úseků, pro které byly stanoveny. V čele komise
byl předseda, který předkládal na schůzích rady návrhy vyplývající z činnosti komisí nebo
ze stížností občanů. Rada pak tyto návrhy projednala. Do parlamentních voleb, které se
konaly v březnu 1946, byly politické strany Národní fronty zastoupeny v národních
výborech paritně, poté již podle výsledků voleb. Do roku 1948 nenastaly v organizaci a
rozsahu působnosti národních výborů žádné podstatné změny. Po únoru 1948 byly národní
výbory zakotveny v Ústavě 9. května jako nedílná součást našeho státního zřízení a
vyhlášením zákona č. 280/1948 Sb. byly zřízeny krajské národní výbory, které začaly
působit 1. ledna 1949. Činnost národních výborů všech stupňů byla řízena ministerstvem
vnitra. Národní výbory nižších stupňů byly podřízeny národnímu výboru vyššího stupně. Pro
operativnější řízení místních národních výborů byly zřízeny funkce újezdních tajemníků
(vládní nařízení č. 72/1949 Sb. ze dne 8. března 1949). Každý okres byl rozdělen na několik
5
částí (újezdů), pro něž byl jmenován újezdní tajemník. Ten měl kontrolovat plnění úkolů u
svěřených místních národních výborů a pomáhat jim v jejich činnosti.
Podle vládního nařízení č. 14/1950 Sb. z 28. února 1950 o organizaci národních
výborů se tyto dělily podle počtu obyvatel v obci do čtyř kategorií. Podle nich byl stanoven
počet členů rady a počet referátů. Funkce místopředsedy byla zřizována jen v největších
obcích. Nově byla zavedena funkce tajemníků.
Na místní národní výbory byla postupně přenášena působnost v oborech dosud
spravovaných jinými orgány (např. vedení matrik, stavební služba, řešení trestních
přestupků, působnost místních osvětových, školních a knihovních rad). Pro správu této
agendy byly zřizovány stálé komise (zemědělská, finanční, kulturní, osvětová, zdravotní,
stavební). Vedle nich mohly být zřizovány i komise pro konkrétní úkoly. Zvláštní postavení
měla komise trestní. Od roku 1952 byly zřizovány i Výbory žen, které byly v podstatě také
počítány mezi stálé komise. Podle ústavního zákona č. 81/1953 Sb. ze dne 16. září 1953
přešlo řízení a kontrola činnosti národních výborů z ministerstva vnitra na vládu.
Dne 3. března 1954 byly přijaty tři zákony, které podstatně ovlivnily činnost
národních výborů (zákony č. 12/1954 Sb. a 13/1954 Sb. o národních výborech a zákon č.
14/1954 Sb. o volbách do národních výborů). Podle nich se národní výbory staly orgány
státní moci v krajích, okresech a obcích. Významnou změnou bylo oddělení orgánů státní
moci od výkonných orgánů státní správy. Orgánem státní moci se stalo pouze plenární
zasedání, rada se stala výkonným orgánem státní správy. Rada se skládala z předsedy,
náměstka předsedy, tajemníka a dalších členů rady. Plenární zasedání mělo projednávat a
řídit hospodářský a kulturní rozvoj obce podle směrnic vlády a národních výborů vyšších
stupňů. Rada organizovala a zajišťovala plnění úkolů vzešlých z plenárních zasedání.
Tajemník organizoval práci samotného úřadu, vedl různé evidence a většinou zajišťoval
celou administrativu. Státní správu (např. matriční agendu) vykonávala také rada, případně
její odbory. Poradními pracovními orgány byly stálé komise. Byly odpovědné plénu
národního výboru a neměly rozhodovací pravomoc. Podle nového zákona se 16. května
poprvé konaly volby do národních výborů. Volební období bylo tříleté.
Zmíněné zákony byly novelizovány v roce 1957 (zákon č. 10/1957 Sb. a č. 11/1957
Sb. ze dne 6. března 1957). Změny se týkaly počtu členů národních výborů a způsobu
provádění voleb do nich. V nejmenších obcích mělo mít plénum místního národního výboru
devět až jedenáct členů, rada tři až pět členů.
6
Do roku 1960 byla pravomoc místních národních výborů rozšířena o záležitosti
veřejného pořádku a bezpečnosti osob a majetku, dále o občanskou kontrolu obchodu a
provozoven.
Význačným obdobím další přestavby národních výborů se stal rok 1960, kdy vznikla
řada zákonů. 9. dubna 1960 byl přijat zákon č. 36/1960 Sb. o novém územním členění státu,
ústavní zákon o volbách do Národního shromáždění, Slovenské národní rady a ústavní
zákon o národních výborech č. 35/1960 Sb. 25.5.1960 zákon č. 65/1960 Sb. o národních
výborech nahradil dosud platný zákon z roku 1954. Nový zákon zdůrazňoval úkol národních
výborů zapojit pracující pod vedením strany do aktivní účasti na řízení státu a pečovat za
spolupráce s ostatními organizacemi pracujících o jejich komunistickou výchovu. Tento
zákon byl platný až do vydání nového zákona č. 69/1967 Sb. o národních výborech.
Z dochovaného torza písemností je podle otisku razítka zjevné, že ve Skrbovicích
byla v roce 1945 nejprve ustavena místní správní komise, avšak žádné další informace o její
činnosti nebyly nalezeny. Na dochovaných písemnostech z roku 1947 je již razítko Místní
národní výbor Skrbovice. Ve fondu se nedochovaly žádné spisy, z nichž by bylo možné
zjistit, jaké bylo složení národního výboru a jeho rady.
Ve spisech ONV Bruntál bylo zjištěno, že v roce 1948 byl podle hlášení o ustanovení
komisí MNV ze dne 30. března 1948 předsedou Místního národního výboru ve Skrbovicích
Karel Mutl. Podle tohoto hlášení byly ustaveny následující komise:
finanční: předseda Bronislav Petr, místopředseda Josef Krejčíř, člen František Kočař
zemědělská: předseda Cyril Zmydloch, místopředseda František Kuncar, člen Ondřej
Motalík
volební: předseda Ondřej Motalík, místopředseda Bronislav Petr, členové Bohuslav
Tomeš a Arnošt Matonoha
živelní: předseda Zdeněk Kunčar, místopředseda Josef Kornáš, členové Josef Gaťařík
a Bronislav Petr
zásobovací: předseda Karel Mutl, místopředseda František Navrátil
Dalším předsedou MNV byl Evžen Vašut, který tuto funkci zastával v roce 1951.
Podle dochovaných spisů byl předsedou v letech 1954 a 1955 pan Navrátil (křestní jméno
neuvedeno). V zápise o archivní dohlídce z roku 1960 je uváděn jako bývalý předseda MNV
Skrbovice pan Šmíd (křestní jméno neuvedeno), ale není zde přesnější údaj o období, kdy
7
tuto funkci zastával. Ve spise z roku 1955 je uveden také tajemník, podle podpisu Pössl.
Zápisy v účetních knihách MNV Skrbovice vedl v letech 1957 - 1960 Adolf Janáček.
V roce 1960 se Skrbovice staly místní částí obce Široká Niva. Osada Kunov byla
odloučena a připojena k obci Nové Heřmínovy.
II. Vývoj a dějiny archivního fondu
Fond vznikl z činnosti místního národního výboru v letech 1945 – 1960. První
archivní dohlídka u MNV ve Skrbovicích byla provedena pracovníkem okresní archivní
služby okresu Krnov Rudolfem Janáčkem v září roku 1960. Při této dohlídce mimo jiné
zjistil, že se nedochovaly písemnosti obecního úřadu z doby před rokem 1945. Předmětem
dohlídky bylo posouzení písemností MNV z let 1956 – 1960. V důsledku připojení Skrbovic
k Široké Nivě byly spisy za léta 1957 - 1960 převezeny do kanceláře MNV v Široké Nivě. K
trvalé archivní úschově byl převezen balíček spisů z let 1945 - 1957. Zároveň byly vyřazeny
neplatné tiskopisy, noviny a časopisy, ohlášky domácích porážek a tanečních zábav. V
zápise o odborné archivní prohlídce spisů ze dne 15. září 1960 je uvedeno, že asi v roce
1954 došlo k přestěhování úřadovny MNV ze Skrbovic do osady Kunov a staré spisy byly
ponechány ve Skrbovicích. Když po delší době chtěli pracovníci MNV staré spisy uložit do
nové úřadovny, zjistili, že se ve Skrbovicích spisy nenalézají a byly s největší
pravděpodobností zničeny. Z tohoto důvodu se nedochoval do roku 1956 téměř žádný
písemný materiál. Účetní materiál z let 1957 - 1960 byl předán MNV v Nových
Heřmínovech v důsledku sloučení osady Kunov s obcí Nové Heřmínovy, odkud byl předán
do Státního okresního archivu v Bruntále při skartačním řízení uskutečněném na MNV Nové
Heřmínovy v roce 1970 (př. č. 5/1970). Převzaté písemnosti v roce 1960 uspořádali Rudolf
Janáček s Arnoštem Majnušem a vyhotovili k nim prozatímní soupis. V roce 2006 byl fond
převezen do rekonstruovaného areálu v Krnově, Říční okruh 12.
III. Archivní charakteristika archivního fondu
Fond Místní národní výbor Skrbovice se dochoval z let 1945-1960 v dobrém
fyzickém stavu, ale velmi torzovitě. Zápisy ze schůzí rady MNV, pléna MNV a komisí
MNV se nedochovaly vůbec. Zachováno zůstalo jen malé torzo úřední korespondence a
8
účetní knihy. Písemnosti nebyly u původce nijak manipulovány, byly ukládány pouze podle
ročníků.
Při pořádání v roce 2009 nebyla provedena vnitřní skartace. Fond byl uspořádán ve
Státním okresním archivu Bruntál se sídlem v Krnově podle „Pořádacího schématu pro
archivní fondy místních národních výborů a městských národních výborů“ (Příloha č. 1
k Návrhu metodického návodu pro pořádání a inventarizaci archivních fondů místních
národních výborů; publikováno AS MV ČR v rámci programu PEvA). Podle tohoto
schématu byly seřazeny takto:
I. ÚŘEDNÍ KNIHY
1. Evidenční knihy
II. SPISOVÝ MATERIÁL
1. Spisy
III. ÚČETNÍ MATERIÁL
1. Účetní knihy
Jelikož spisový materiál nebyl označován spisovými značkami ani manipulován do
jednotlivých období, byl roztříděn podle věcných skupin, uvedených ve výše zmíněném
schématu:
Vnitřní správa a ochrana veřejného pořádku
Evidence obyvatelstva, matriční záležitosti
Finance a plánování
Výstavba obce
Zemědělství
Účetní knihy byly seřazeny podle typů a chronologicky. Vzhledem k malému
rozsahu fondu a přehlednosti jeho zpracování nebyly k inventáři vyhotoveny rejstříky. Fond
o rozsahu 0,30 bm tvoří 26 inventárních a 16 evidenčních jednotek, a to 15 úředních knih a 1
karton.
9
IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu fondu
Fond Místní národní výbor Skrbovice poskytuje jen torzo dokladů o vývoji této obce
po 2. světové válce. Bohužel se nedochovaly v odpovídajícím množství ani písemnosti
obecního úřadu do roku 1945. Pro studium dějin obce je proto nutné využívat další fondy
jako například fond Okresní národní výbor Bruntál.
V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení archivní pomůcky
Fond uspořádala, inventář sestavila a úvodem opatřila Mgr. Vladimíra Škývarová ve
Státním okresním archivu Bruntále se sídlem v Krnově v roce 2009.
10
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
- Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek 13. Olomouc 1994.
- HOSÁK, Ladislav: Historický místopis země moravskoslezské. Praha 1938.
- HOSÁK, Ladislav: Historicko-vlastivědný výzkum okresu bruntálského. Olomouc 1950.
- Statistický lexikon obcí republiky Československé 1955. Praha 1955.
- TUREK, Adolf: Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. Opava 2004.
11
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
bm - běžný metr
MNV - místní národní výbor
ONV - okresní národní výbor
SOkA - státní okresní archiv
AS MV ČR - Archivní správa Ministerstva vnitra České republiky
PEvA - program pro evidence archivu
12
Název fondu: Místní národní výbor Skrbovice
Značka fondu: MNV Skrbovice
Časové rozmezí: 1945 – 1960
Počet evidenčních jednotek: 16 (15 úředních knih, 1 karton)
Počet inventárních jednotek: 26
Rozsah v bm: 0,30 bm
Stav ke dni: 26. 1. 2009
Fond zpracoval: Mgr. Vladimíra Škývarová
Pomůcku sestavil: Mgr. Vladimíra Škývarová
Počet stran: 14
Inventář schválil: Mgr. Branislav Martinek, Ph.D.
č.j. SOkA- Br/67/2009