Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V F R Ý D E K – M Í S T E K
Číslo listu NAD: 1147
Evidenční číslo pomůcky: 947
OKRAŠLOVACÍ SPOLEK PRO VELKÉ KUNČICE, ČELADNOU
A OKOLÍ, KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM
1902 - 1951
I n v e n t á ř
Zpracoval: Václav Mojžíšek
FRÝDEK – MÍSTEK 2009
Ú v o d
I. Vývoj původce archivního fondu
Stanovy Okrašlovacího spolku pro Velké Kunčice, Čeladnou a okolí, datované
dnem 14. prosince 1902, byly schváleny moravským místodržitelstvím v Brně 10. ledna
1903. Již 8. února byla svolána do hotelu Skalka na úpatí stejnojmenného beskydského
vrcholu ustavující schůze spolku, na níž byl jeho prvním předsedou zvolen MUDr. Jan
May z Mariánských Hor. Jednací řečí se stala čeština. Podobně jako jiné okrašlovací
spolky kladlo si sdružení za cíl zvelebování místní krajiny, péči o památky, stezky a
chodníky pro pěší apod. Peníze spolek získával z členských příspěvků, darů a subvencí.
Správu spolku zajišťoval správní výbor a valná hromada.
Kunčice pod Ondřejníkem a jejich malebné okolí se již na konci 19. století staly
vyhledávanou rekreační destinací výše postavených zaměstnanců prudce se rozvíjejících
průmyslových závodů na Ostravsku. Místo bylo příhodné zejména proto, že jím procházela
železniční trať z Moravské Ostravy do Valašského Meziříčí a umožňovala tak dobrou
dopravní dostupnost. Je proto příznačné, že ve spolkovém výboru lze jen stěží nalézt
místní obyvatele. Tuto skutečnost dokresluje také výčet předsedů spolku, často velmi
vysoce postavených mužů. Prvním z nich byl již zmíněný MUDr. Jan May, lékař
z Mariánských Hor (1903-1909), za ním chronologicky následují: MUDr. Ladislav
Jičínský, lékař z Moravské Ostravy (1911-1922), Jan Chmel, majitel cihelny v Moravské
Ostravě (1922-1927), JUDr. Jan Fajfrlík advokát z Moravské Ostravy (1927-1929),
Dr. Ing. Eduard Šebela, generální ředitel Vítkovických kamenouhelných dolů (1929-1942),
Ing. Antonín Bechný, generální ředitel Vítkovických železáren (1942-1951).
V meziválečných letech se dokonce zasedání výboru a valné hromady často konaly
v Ostravě.
Nejaktivněji vystupoval spolek v období od druhé poloviny dvacátých let 20. století
do vypuknutí druhé světové války. Zejména do období předsednictví Eduarda Šebely
spadají nejvýznamnější počiny okrašlovacího spolku. V roce 1931 bylo zkolaudováno
nově vystavěné koupaliště, vedle něhož brzy vyrostl také tenisový kurt. Téhož roku pak
byl do Kunčic převezen pravoslavný dřevěný kostelík z obce Čynadijovo na Podkarpatské
Rusi. Koupě kostela byla provedena za výrazného finančního přispění tehdejšího předsedy
Sebely. Spolek dále pečoval o chodník podél železniční dráhy, zeleň a měl v plánu
zbudovat na svých pozemcích park.
Činnost okrašlovacího spolku neutichla ani během válečných let a například z roku
1940 pochází žádost o subvenci na výstavbu nového koupaliště. Napjatá doba po únoru
1948 však aktivitám podobných spolků nepřála a podobně jako mnoho jiných ukončil na
začátku 50. let (4. března 1951) svou činnost i ten kunčický.
II. Vývoj a dějiny archivního fondu
Materiál fondu vznikl činností Okrašlovacího spolku pro Velké Kunčice, Čeladnou
a okolí. Po zániku spolku byl odevzdán Okresnímu archivu v Novém Jičíně – pracoviště
Frenštát pod Radhoštěm. Odtud putoval 19. května 1961 v důsledku územní reorganizace
do Okresního archivu ve Frýdku-Místku. V současné době je fond uložen ve Státním
okresním archivu ve Frýdku-Místku na Bezručově ulici, č. p. 2145.
III. Archivní charakteristika archivního fondu
Fond obsahuje archiválie z let 1902-1951. Z prvních let existence spolku se však
nedochovalo mnoho archivního materiálu. Většina pramenů proto pochází z období od
druhé poloviny 20. let 20. století do zániku spolku v roce 1951 (úbytek písemností v letech
1939-1945).
Pořádací schéma bylo vytvořeno uměle podle dochovaného materiálu.
I. Úřední knihy
II. Spisový materiál
III. Účetní materiál
1. Účetní knihy
2. Účetní spisy
IV. Ostatní materiál
Ve fondu se dochovaly 2 knihy a v obou byly zápisy vedeny rukou. Spisový
materiál tvoří zejména korespondence, stanovy spolku, pozvánky, oznámení apod. Zvláštní
inventární jednotky tvoří materiály týkající se přesunu pravoslavného kostelíka
z Podkarpatské Rusi, údržby a výstavby chodníku a správy koupaliště. Vyčlenění tohoto
materiálu bylo již z části provedeno původcem fondu a zůstalo proto ponecháno.
Účetní kniha byla pečlivě vedena po celou dobu existence spolku (1903-1951).
Účetní spisový materiál se dochoval pouze pro pozdější období a to spíše útržkovitě z let
1926-1945. Nejúplnější účetní agenda se dochovala pro posledních 5 let existence spolku.
Do ostatního materiálu byly zařazeny písemnosti neprodukované vlastním spolkem,
avšak související s jeho činností.
Dochovaný archivní materiál je psán česky a je v dobrém fyzickém stavu. Vnitřní
skartace nebyla provedena. Ke dni uspořádání čítá fond 2 úřední knihy (z toho 1 účetní)
a 1 karton spisového materiálu, celkem 0,2 bm.
IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu
Fond poskytuje informace nejen o činnosti samotného spolku, ale může sloužit i
jako pramen pro studium dějin obcí Kunčice pod Ondřejníkem a Čeladná. Dále pak přináší
prameny o dalších institucích, které lze nalézt zejména ve spolkové korespondenci,
například s ředitelstvím Státních drah v Olomouci, Báňským společenstvem či Ostravskokarvinskými
kamenouhelnými doly v Ostravě.
V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky
Fond uspořádal, inventář sestavil a úvod vypracoval v rámci své odborné praxe
student oboru historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity Václav Mojžíšek ve
Státním okresním archivu Frýdek-Místek v lednu 2009.
Název archivní pomůcky: Okrašlovací spolek pro Velké Kunčice, Čeladnou a okolí,
Kunčice pod Ondřejníkem
Časové rozmezí: 1902 – 1951
Počet evidenčních jednotek: 3 (2 úřední knihy, 1 karton)
Počet inventárních jednotek: 13
Rozsah v bm: 0,2
Stav ke dni: 30. 1. 2009
Archivní fond zpracoval: Václav Mojžíšek
Archivní pomůcku sestavil: Václav Mojžíšek
Počet stran: 7
Pomůcku schválil: PhDr. Tomáš Adamec
čj. SOkA-FM/45/2009