Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V F R Ý D E K – M Í S T E K Číslo listu NAD: 1147 Evidenční číslo pomůcky: 947 OKRAŠLOVACÍ SPOLEK PRO VELKÉ KUNČICE, ČELADNOU A OKOLÍ, KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM 1902 - 1951 I n v e n t á ř Zpracoval: Václav Mojžíšek FRÝDEK – MÍSTEK 2009 Ú v o d I. Vývoj původce archivního fondu Stanovy Okrašlovacího spolku pro Velké Kunčice, Čeladnou a okolí, datované dnem 14. prosince 1902, byly schváleny moravským místodržitelstvím v Brně 10. ledna 1903. Již 8. února byla svolána do hotelu Skalka na úpatí stejnojmenného beskydského vrcholu ustavující schůze spolku, na níž byl jeho prvním předsedou zvolen MUDr. Jan May z Mariánských Hor. Jednací řečí se stala čeština. Podobně jako jiné okrašlovací spolky kladlo si sdružení za cíl zvelebování místní krajiny, péči o památky, stezky a chodníky pro pěší apod. Peníze spolek získával z členských příspěvků, darů a subvencí. Správu spolku zajišťoval správní výbor a valná hromada. Kunčice pod Ondřejníkem a jejich malebné okolí se již na konci 19. století staly vyhledávanou rekreační destinací výše postavených zaměstnanců prudce se rozvíjejících průmyslových závodů na Ostravsku. Místo bylo příhodné zejména proto, že jím procházela železniční trať z Moravské Ostravy do Valašského Meziříčí a umožňovala tak dobrou dopravní dostupnost. Je proto příznačné, že ve spolkovém výboru lze jen stěží nalézt místní obyvatele. Tuto skutečnost dokresluje také výčet předsedů spolku, často velmi vysoce postavených mužů. Prvním z nich byl již zmíněný MUDr. Jan May, lékař z Mariánských Hor (1903-1909), za ním chronologicky následují: MUDr. Ladislav Jičínský, lékař z Moravské Ostravy (1911-1922), Jan Chmel, majitel cihelny v Moravské Ostravě (1922-1927), JUDr. Jan Fajfrlík advokát z Moravské Ostravy (1927-1929), Dr. Ing. Eduard Šebela, generální ředitel Vítkovických kamenouhelných dolů (1929-1942), Ing. Antonín Bechný, generální ředitel Vítkovických železáren (1942-1951). V meziválečných letech se dokonce zasedání výboru a valné hromady často konaly v Ostravě. Nejaktivněji vystupoval spolek v období od druhé poloviny dvacátých let 20. století do vypuknutí druhé světové války. Zejména do období předsednictví Eduarda Šebely spadají nejvýznamnější počiny okrašlovacího spolku. V roce 1931 bylo zkolaudováno nově vystavěné koupaliště, vedle něhož brzy vyrostl také tenisový kurt. Téhož roku pak byl do Kunčic převezen pravoslavný dřevěný kostelík z obce Čynadijovo na Podkarpatské Rusi. Koupě kostela byla provedena za výrazného finančního přispění tehdejšího předsedy Sebely. Spolek dále pečoval o chodník podél železniční dráhy, zeleň a měl v plánu zbudovat na svých pozemcích park. Činnost okrašlovacího spolku neutichla ani během válečných let a například z roku 1940 pochází žádost o subvenci na výstavbu nového koupaliště. Napjatá doba po únoru 1948 však aktivitám podobných spolků nepřála a podobně jako mnoho jiných ukončil na začátku 50. let (4. března 1951) svou činnost i ten kunčický. II. Vývoj a dějiny archivního fondu Materiál fondu vznikl činností Okrašlovacího spolku pro Velké Kunčice, Čeladnou a okolí. Po zániku spolku byl odevzdán Okresnímu archivu v Novém Jičíně – pracoviště Frenštát pod Radhoštěm. Odtud putoval 19. května 1961 v důsledku územní reorganizace do Okresního archivu ve Frýdku-Místku. V současné době je fond uložen ve Státním okresním archivu ve Frýdku-Místku na Bezručově ulici, č. p. 2145. III. Archivní charakteristika archivního fondu Fond obsahuje archiválie z let 1902-1951. Z prvních let existence spolku se však nedochovalo mnoho archivního materiálu. Většina pramenů proto pochází z období od druhé poloviny 20. let 20. století do zániku spolku v roce 1951 (úbytek písemností v letech 1939-1945). Pořádací schéma bylo vytvořeno uměle podle dochovaného materiálu. I. Úřední knihy II. Spisový materiál III. Účetní materiál 1. Účetní knihy 2. Účetní spisy IV. Ostatní materiál Ve fondu se dochovaly 2 knihy a v obou byly zápisy vedeny rukou. Spisový materiál tvoří zejména korespondence, stanovy spolku, pozvánky, oznámení apod. Zvláštní inventární jednotky tvoří materiály týkající se přesunu pravoslavného kostelíka z Podkarpatské Rusi, údržby a výstavby chodníku a správy koupaliště. Vyčlenění tohoto materiálu bylo již z části provedeno původcem fondu a zůstalo proto ponecháno. Účetní kniha byla pečlivě vedena po celou dobu existence spolku (1903-1951). Účetní spisový materiál se dochoval pouze pro pozdější období a to spíše útržkovitě z let 1926-1945. Nejúplnější účetní agenda se dochovala pro posledních 5 let existence spolku. Do ostatního materiálu byly zařazeny písemnosti neprodukované vlastním spolkem, avšak související s jeho činností. Dochovaný archivní materiál je psán česky a je v dobrém fyzickém stavu. Vnitřní skartace nebyla provedena. Ke dni uspořádání čítá fond 2 úřední knihy (z toho 1 účetní) a 1 karton spisového materiálu, celkem 0,2 bm. IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Fond poskytuje informace nejen o činnosti samotného spolku, ale může sloužit i jako pramen pro studium dějin obcí Kunčice pod Ondřejníkem a Čeladná. Dále pak přináší prameny o dalších institucích, které lze nalézt zejména ve spolkové korespondenci, například s ředitelstvím Státních drah v Olomouci, Báňským společenstvem či Ostravskokarvinskými kamenouhelnými doly v Ostravě. V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky Fond uspořádal, inventář sestavil a úvod vypracoval v rámci své odborné praxe student oboru historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity Václav Mojžíšek ve Státním okresním archivu Frýdek-Místek v lednu 2009. Název archivní pomůcky: Okrašlovací spolek pro Velké Kunčice, Čeladnou a okolí, Kunčice pod Ondřejníkem Časové rozmezí: 1902 – 1951 Počet evidenčních jednotek: 3 (2 úřední knihy, 1 karton) Počet inventárních jednotek: 13 Rozsah v bm: 0,2 Stav ke dni: 30. 1. 2009 Archivní fond zpracoval: Václav Mojžíšek Archivní pomůcku sestavil: Václav Mojžíšek Počet stran: 7 Pomůcku schválil: PhDr. Tomáš Adamec čj. SOkA-FM/45/2009