Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V F R Ý D E K – M Í S T E K Číslo listu NAD: 1214 Evidenční číslo pomůcky: 948 ČETNICKÁ STANICE FRÝDEK 1920 – 1943 I n v e n t á ř Zpracovala: PhDr. Alena Matějová FRÝDEK – MÍSTEK 2009 O b s a h Úvod 3-6 I. Úřední knihy 1. Evidenční knihy 7 II. Spisový materiál 1. Registraturní pomůcky 7 2. Spisy 7-11 Ú v o d I. Vývoj původce archivního fondu I přes malý zlomek dochované registratury Četnické stanice ve Frýdku je zřejmé její nenahraditelné působení v regionu. Její tajné spisy označené jako „důvěrné“ obsahují v porovnání s presidiálními spisy okresních úřadů konkrétní případy sledování a šetření v regionu. V registratuře okresního úřadu je jejich regionální podíl minimální, většina oběžníků mu zasílaných se týká celostátních záležitostí a případné pátrací akce byly většinou negativní. Četnictvo bylo ustanoveno zákonem z r. 1850 jako součást c. k. armády a bylo podřízeno ministerstvu války a ve služebních a ekonomických záležitostech ministerstvu vnitra. Ve Frýdku byla četnická stanice jako organizovaný strážný sbor určený k udržování veřejné bezpečnosti, klidu a pořádku zřízena už v roce 1874. Paralelně ve městě působily tři policejní instituce – mimo četnickou stanici ještě okresní četnické velitelství a městský policejní úřad. Kompetence četnické stanice a policejního úřadu se v mnohých kauzách prolínaly, obě instituce pátraly po podezřelých osobách, vyšetřovaly krádeže i loupeže, zpronevěry, nehody, smrtelné úrazy, lichvu i protistátní akce. Pro torzovitost dochovaných materiálů nelze jejich činnost porovnat po celé období jejich trvání. Četnické stanice v době svého zřízení měly údajně 1 – 2 osoby, policejní úřady byly podle dochovaných písemností daleko početnější. V roce 1928 město Frýdek po reformě státní správy pozbylo statut magistrátu a bylo přiděleno k obvodu četnické stanice. Zda do té doby měla některé kompetence četnictva městská policie, není zřejmé. Stav četnické stanice byl navýšen ze šesti na jedenáct osob, městské policii však početní stav snížen nebyl, nadále v ní působilo devatenáct mužů. Po vzniku ČSR přešlo četnictvo zákonem č. 229/1920 Sb. do resortu ministerstva vnitra, ministerstvu národní obrany byla ponechána jen dohlížecí činnost v záležitostech výcviku, výzbroje a výstroje. Působilo jako vojensky organizovaný sbor státní správy a podle stávajících předpisů zajišťovalo na celém území ČSR veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost. Rok 1938 tak bohatý na dějinné události se v náplni četnické stanice plně zobrazoval, na počátku roku četnictvo stíhalo protistátní, protičeské i protižidovské provokace a v druhé polovině roku už byla nařízena opatření k zábraně protiněmeckých akcí a pro trestné činy spáchané polskými nebo maďarskými příslušníky byla vyhlášena amnestie. V roce 1938 byl za sdružování státu nepřátelské zatčen člen SdP Jan Pindur, který od roku 1940 jako vládní komisař města proslul tvrdou germanizací. Sám pocházel z českých údajně negramotných rodičů narozených v Dolních Domaslavicích, kteří po přestěhování do Frýdku byli zaměstnáni jako čeledíni v zámeckém dvoře. Všichni jeho zaměstnanci byli při sčítání lidu uváděni jako Němci, děti navštěvovaly německé školy a tak se město byť uprostřed ryze českého venkova rok od roku poněmčovalo. Na naléhavou žádost Pindura ještě ve funkci starosty města musel být už 25. srpna 1939 odstraněn pomník presidenta Masaryka před školou na dnešní Masarykově ulici, na úřadě zavedl jako úřední jazyk pouze němčinu, propouštěl české zaměstnance apod. Přičítá se mu i sloučení obou měst i okresů a pojmenování Frýdku na Friedeck. Původní německý název města byl vždy Friedek, tedy bez písmene „c“. Pro domorodé obyvatele to bylo neobvyklé a často nedodržované, i četnická stanice, která mezi prvními institucemi musela užívat německých názvů, užívala v roce 1940 kuriozní kulaté razítko s českým lvem a dvojjazyčným nápisem, kdy německý název zněl „Gendarmerieposten Friedek“ bez „c“. Značnou částí agendy četnické stanice bylo prověřování státní a politické spolehlivosti, ať nejdřív z hlediska československých přepisů, nebo později protektorátních, šetřila se spolehlivost státních zaměstnanců, narukovaných vojínů i dělníků u dráhy, majetkové poměry žadatelů o podpory v nezaměstnanosti, uprchlíků z Těšínska, žadatelů o prominutí nastoupení vojenského cvičení aj. Od roku 1939 bylo četnictvo rozkazem z Berlína podřízeno říšskoněmecké Ordnungspolizei a přibyla mu povinnost na telefonické příkazy německé státní policie předvádění občanů k výslechu, později i příkazy k zatčení. Výslechy probíhaly na Četnické stanici v Místku, kam dojíždělo Gestapo z Moravské Ostravy. Hodně výnosů a instrukcí se týkalo židovských obyvatel. Aby bylo zabráněno jejich útěkům za hranice, byly jim zabaveny cestovní doklady. Mnozí se snažili překročit hranice ilegálně, byly proto prováděny důkladné nárazové razie. 24. října 1939 od 11 hodin večer do 11 hodin ráno příštího dne proběhla za účasti českého četnictva kontrola vlaků, autobusových linek i autodrožek za účelem zadržení všech osob židovské národnosti a zabavení jejich cenností a peněz, které měly být předány Gestapu. Ženy a děti měly být poslány domů a muži zajištěni u Okresního soudu ve Frýdku, odkud měli být předáni Gestapu. O výsledku akce není v registratuře žádný záznam. Židé nesměli vykonávat žádná prestižní povolání jako lékařské nebo právnické, byly jim zabaveny obchody, odebrány licence. Ve Starém Městě byla židovskému příslušníkovi Nathanu Hilfsteinovi odebrána pro nearijský původ i licence na sběr odpadků. Četnictvo mělo v protektorátním období nelehkou službu, působilo pod neustálým dozorem německých policejních institucí jako jejich pomocný orgán s velmi omezenými pravomocemi. Mělo sledovat, kontrolovat a udávat české občany za jakékoli počiny oslavující nebo připomínající československý stát, jako pokládání květin k pomníku Tomáše Garrigue Masaryka, nošení stejnokrojů českých spolků, sledování protiněmeckých nálad, zabavování závadných tiskovin aj. Bylo stíháno nařízeními a instrukcemi, nesmělo se stýkat nebo hovořit s židovskými obyvateli, nesmělo kontrolovat německé občany apod. Za dotaz učiněný při návštěvě restaurace na příčinu zatčení občana byl strážmistr potrestán domácím vězením. Se vznikem Protektorátu přibyla četnictvu intenzívní pátrání po německých emigrantech, uprchlých vězních, válečných zajatcích i pohřešovaných osobách, u nichž byl předpoklad, že hodlali překročit hranice. Frýdecký okres se stal polským záborem pohraničním okresem a nic na tom nezměnilo ani obsazení Polska Německem, prošla tudy na Slovensko nebo do Polska řada politických uprchlíků a dobrovolníků hlásících se do zahraničních armád. K zabránění sabotáží byly ustaveny stálé četnické hlídky ke střežení mostů, železničních tratích, nádraží, telefonních i telegrafních vedení i úrody. Byly nárazově kontrolovány německou policií a o průběhu služby musely podávat každodenní hlášení. Pravidelné kontroly provádělo četnictvo k zamezení a odhalení černého trhu, neustále byli pod kontrolou všichni obchodníci i zemědělci, kterým byly zaplombovány šrotovníky i máselnice a zaevidován veškerý dobytek včetně drůbeže. Všechno zboží bylo na příděl, který byl rozdílný pro těžce a lehce pracující a pro české a německé obyvatelstvo. Za porušení lístkového systému padaly vysoké tresty, nejznámější případ ve Frýdku byl majitel pekařství Kohut, který byl za prodej chleba rodinným příslušníkům zatčených odsouzen k trestu smrti. Pod neustálým dohledem četnictva byla kontrola zatemnění oken v domech i světel automobilů a jízdních kol. Obava z možných přeletů letadel s parašutistickými výsadky byla aktuální už v dobách německých vítězných tažení. Četnické stanice měly i v době předmnichovské republiky v evidenci potulné i usedlé cikány a „po cikánsku žijící a práci se štítící osoby“ v regionu a podávaly o nich pravidelná hlášení. Toto opatření se nevztahovalo na cikány trvale usazené, ve Starém Městě byla podle hlášení četnické stanice „cikánka pro svůj řádný život a občanské doklady zdejší stanicí z evidence vyňata“. Naopak byla do evidence osob žijících „po cikánsku“ pojata rodina známých kolotočářů. V Protektorátu byla jejich evidence zpřísněna, byla nařízena tzv. „usídlovací akce“, museli vlastnit doklady a nesměli nadále kočovat. Byly na ně prováděny razie, ale zda byli internováni v koncentračních táborech i někteří z frýdeckého obvodu, není z dochovaných písemnosti zřejmé. Objevují se pouze pátrací oběžníky po uprchlých cikánech z táborů v Letech a v Hodoníně u Kunštátu. II. Vývoj a dějiny archivního fondu Fond Četnická stanice Frýdek byl do Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku delimitován 13. 9. 1995 ze Zemského archivu v Opavě. V knize přírůstků je zaevidován pod poř. č. 20/95. Jeden rok byl umístěn v tehdejším sídle archivu v suterénu kina Petra Bezruče a v roce 1996 přestěhován do novostavby archivní budovy v Bezručově ulici č. 2145. III. Archivní charakteristika archivního fondu Dochované písemnosti Četnické stanice Frýdek jsou jen malým úsekem jejího působení, zahrnují pouze krátké období od roku 1938 do června 1943, jen některé jednotliviny mají sporadické záznamy staršího data. Činnost stanice byla ukončena k 10. červnu 1943, byla pravděpodobně po sloučení měst i okresů též sloučena s místeckou četnickou stanicí. Je to však jen předpoklad, poněvadž fond místecké četnické stanice se nedochoval. Pro malé množství byla prezidiální i všeobecná registratura fondu uspořádána pouze chronologicky. I přes torzovitost dochovaného materiálu byla provedena vnitřní skartace, byly vyřazeny záznamy dopravních přestupků, autonehod, drobné krádeže, kontumace, porušení ohlašovacích předpisů, duplicity a různé výnosy okresního úřadu zasílané četnické stanici na vědomí. Rovněž byly vyřazeny pomocné evidenční knihy. Po fyzické stránce je fond vcelku dobře dochovaný, i když hodně zaprášený. Pouze malá část byla zasažena v předchozím uložení vodou. Jednacím jazykem byla čeština a němčina. Po uspořádání obsahuje fond 1 úřední knihu, 3 podací protokoly, 1 index a 10 kartonů spisového materiálu o celkovém množství 1,35 bm. Vnitřní skartací bylo vyřazeno 1,45 bm. IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Ze sedmdesátileté působnosti Četnické stanice ve Frýdku se bohužel dochoval jen malý zlomek její registratury z období 1938 až 1943, ze staršího období to jsou jen instrukce a sporadické věcné konvoluty. I přes toto malé torzo je fond cenným pramenem k historickým událostem, které zasáhly region. Jeho spisy vedené jako „důvěrné“ se vyrovnají a v mnohém předčí prezidiální spisy okresního úřadu, odrážejí více regionálního dění, jsou více konkrétní. Jsou cenným a nezkresleným pramenem k následkům polského záboru, do něhož připadla celá severní část okresu po řeku Lučinu. Heslo Poláků „Ostravica granica“ se nenaplnilo, samotné město se v záboru neocitlo, ale zaplavil je příliv uprchlíků. Četnictvo pořizovalo seznamy evakuovaných, šetřilo jejich údaje o majetkových poměrech, sledovalo odbojovou činnost proti Polsku. Německou okupací nastal politický a hospodářský útisk a zejména tvrdá germanizace. Podle německých vyhlášek a nařízení je vidět, jak se rázem stali Češi národem druhé nebo vlastně třetí kategorie, byli využíváni jen jako zdroj pracovní síly pro zásobování Třetí říše a jakýkoliv odpor byl tvrdě postihován. Česká policie pod přísným dohledem německé kriminální policie musela být ke všem represím nápomocna. V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky Fond Četnická stanice Frýdek uspořádala a inventář sestavila v roce 2009 ve Státním okresním archivu ve Frýdku-Místku PhDr. Alena Matějová. Použité zkratky: CPO civilní protiletecká ochrana DTJ dělnická tělocvičná jednota NSDAP Národně socialistická německá dělnická strana (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei) SdP Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei) Použité prameny a literatura: SOkA Frýdek-Místek, fond Okresní četnické velitelství tamtéž, fond MěstNV Frýdek-Místek, inv. č. 1745 a 1747 Macek P. – Uhlíř L.: Dějiny policie a četnictva, Praha 1997 Název archivní pomůcky: Četnická stanice Frýdek Časové rozmezí: 1920 – 1943 Počet evidenčních jednotek: 15 (1 úřední kniha, 3 podací protokoly, 1 index a 10 kartonů) Počet inventárních jednotek: 27 Rozsah v bm: 1,35 Stav ke dni: 6. 4. 2009 Archivní fond zpracovala: PhDr. Alena Matějová Archivní pomůcku sestavila: PhDr. Alena Matějová Počet stran: 12 Pomůcku schválil: PhDr. Tomáš Adamec čj. SOkA-FM/131/ 2009