Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V F R Ý D E K – M Í S T E K
Číslo listu NAD: 1214
Evidenční číslo pomůcky: 948
ČETNICKÁ STANICE FRÝDEK
1920 – 1943
I n v e n t á ř
Zpracovala: PhDr. Alena Matějová
FRÝDEK – MÍSTEK 2009
O b s a h
Úvod 3-6
I. Úřední knihy
1. Evidenční knihy 7
II. Spisový materiál
1. Registraturní pomůcky 7
2. Spisy 7-11
Ú v o d
I. Vývoj původce archivního fondu
I přes malý zlomek dochované registratury Četnické stanice ve Frýdku je zřejmé její
nenahraditelné působení v regionu. Její tajné spisy označené jako „důvěrné“ obsahují
v porovnání s presidiálními spisy okresních úřadů konkrétní případy sledování a šetření
v regionu. V registratuře okresního úřadu je jejich regionální podíl minimální, většina
oběžníků mu zasílaných se týká celostátních záležitostí a případné pátrací akce byly
většinou negativní.
Četnictvo bylo ustanoveno zákonem z r. 1850 jako součást c. k. armády a bylo
podřízeno ministerstvu války a ve služebních a ekonomických záležitostech ministerstvu
vnitra.
Ve Frýdku byla četnická stanice jako organizovaný strážný sbor určený k udržování
veřejné bezpečnosti, klidu a pořádku zřízena už v roce 1874.
Paralelně ve městě působily tři policejní instituce – mimo četnickou stanici ještě
okresní četnické velitelství a městský policejní úřad. Kompetence četnické stanice a
policejního úřadu se v mnohých kauzách prolínaly, obě instituce pátraly po podezřelých
osobách, vyšetřovaly krádeže i loupeže, zpronevěry, nehody, smrtelné úrazy, lichvu
i protistátní akce. Pro torzovitost dochovaných materiálů nelze jejich činnost porovnat
po celé období jejich trvání.
Četnické stanice v době svého zřízení měly údajně 1 – 2 osoby, policejní úřady byly
podle dochovaných písemností daleko početnější.
V roce 1928 město Frýdek po reformě státní správy pozbylo statut magistrátu a bylo
přiděleno k obvodu četnické stanice. Zda do té doby měla některé kompetence četnictva
městská policie, není zřejmé. Stav četnické stanice byl navýšen ze šesti na jedenáct
osob, městské policii však početní stav snížen nebyl, nadále v ní působilo devatenáct
mužů.
Po vzniku ČSR přešlo četnictvo zákonem č. 229/1920 Sb. do resortu ministerstva
vnitra, ministerstvu národní obrany byla ponechána jen dohlížecí činnost v záležitostech
výcviku, výzbroje a výstroje. Působilo jako vojensky organizovaný sbor státní správy a
podle stávajících předpisů zajišťovalo na celém území ČSR veřejný pořádek a veřejnou
bezpečnost.
Rok 1938 tak bohatý na dějinné události se v náplni četnické stanice plně zobrazoval,
na počátku roku četnictvo stíhalo protistátní, protičeské i protižidovské provokace a
v druhé polovině roku už byla nařízena opatření k zábraně protiněmeckých akcí a
pro trestné činy spáchané polskými nebo maďarskými příslušníky byla vyhlášena
amnestie.
V roce 1938 byl za sdružování státu nepřátelské zatčen člen SdP Jan Pindur, který od roku
1940 jako vládní komisař města proslul tvrdou germanizací. Sám pocházel z českých
údajně negramotných rodičů narozených v Dolních Domaslavicích, kteří po přestěhování
do Frýdku byli zaměstnáni jako čeledíni v zámeckém dvoře. Všichni jeho zaměstnanci
byli při sčítání lidu uváděni jako Němci, děti navštěvovaly německé školy a tak se město
byť uprostřed ryze českého venkova rok od roku poněmčovalo.
Na naléhavou žádost Pindura ještě ve funkci starosty města musel být už 25. srpna
1939 odstraněn pomník presidenta Masaryka před školou na dnešní Masarykově ulici, na
úřadě zavedl jako úřední jazyk pouze němčinu, propouštěl české zaměstnance apod. Přičítá
se mu i sloučení obou měst i okresů a pojmenování Frýdku na Friedeck. Původní německý
název města byl vždy Friedek, tedy bez písmene „c“. Pro domorodé obyvatele to bylo
neobvyklé a často nedodržované, i četnická stanice, která mezi prvními institucemi musela
užívat německých názvů, užívala v roce 1940 kuriozní kulaté razítko s českým lvem a
dvojjazyčným nápisem, kdy německý název zněl „Gendarmerieposten Friedek“ bez „c“.
Značnou částí agendy četnické stanice bylo prověřování státní a politické spolehlivosti,
ať nejdřív z hlediska československých přepisů, nebo později protektorátních, šetřila se
spolehlivost státních zaměstnanců, narukovaných vojínů i dělníků u dráhy, majetkové
poměry žadatelů o podpory v nezaměstnanosti, uprchlíků z Těšínska, žadatelů o prominutí
nastoupení vojenského cvičení aj.
Od roku 1939 bylo četnictvo rozkazem z Berlína podřízeno říšskoněmecké
Ordnungspolizei a přibyla mu povinnost na telefonické příkazy německé státní policie
předvádění občanů k výslechu, později i příkazy k zatčení. Výslechy probíhaly na Četnické
stanici v Místku, kam dojíždělo Gestapo z Moravské Ostravy.
Hodně výnosů a instrukcí se týkalo židovských obyvatel. Aby bylo zabráněno jejich
útěkům za hranice, byly jim zabaveny cestovní doklady. Mnozí se snažili překročit hranice
ilegálně, byly proto prováděny důkladné nárazové razie. 24. října 1939 od 11 hodin večer
do 11 hodin ráno příštího dne proběhla za účasti českého četnictva kontrola vlaků,
autobusových linek i autodrožek za účelem zadržení všech osob židovské národnosti a
zabavení jejich cenností a peněz, které měly být předány Gestapu. Ženy a děti měly být
poslány domů a muži zajištěni u Okresního soudu ve Frýdku, odkud měli být předáni
Gestapu. O výsledku akce není v registratuře žádný záznam. Židé nesměli vykonávat žádná
prestižní povolání jako lékařské nebo právnické, byly jim zabaveny obchody, odebrány
licence. Ve Starém Městě byla židovskému příslušníkovi Nathanu Hilfsteinovi odebrána
pro nearijský původ i licence na sběr odpadků.
Četnictvo mělo v protektorátním období nelehkou službu, působilo pod neustálým
dozorem německých policejních institucí jako jejich pomocný orgán s velmi omezenými
pravomocemi. Mělo sledovat, kontrolovat a udávat české občany za jakékoli počiny
oslavující nebo připomínající československý stát, jako pokládání květin k pomníku
Tomáše Garrigue Masaryka, nošení stejnokrojů českých spolků, sledování protiněmeckých
nálad, zabavování závadných tiskovin aj. Bylo stíháno nařízeními a instrukcemi, nesmělo
se stýkat nebo hovořit s židovskými obyvateli, nesmělo kontrolovat německé občany
apod. Za dotaz učiněný při návštěvě restaurace na příčinu zatčení občana byl strážmistr
potrestán domácím vězením.
Se vznikem Protektorátu přibyla četnictvu intenzívní pátrání po německých emigrantech,
uprchlých vězních, válečných zajatcích i pohřešovaných osobách, u nichž byl předpoklad,
že hodlali překročit hranice. Frýdecký okres se stal polským záborem pohraničním
okresem a nic na tom nezměnilo ani obsazení Polska Německem, prošla tudy na
Slovensko nebo do Polska řada politických uprchlíků a dobrovolníků hlásících se
do zahraničních armád.
K zabránění sabotáží byly ustaveny stálé četnické hlídky ke střežení mostů, železničních
tratích, nádraží, telefonních i telegrafních vedení i úrody. Byly nárazově kontrolovány
německou policií a o průběhu služby musely podávat každodenní hlášení.
Pravidelné kontroly provádělo četnictvo k zamezení a odhalení černého trhu, neustále
byli pod kontrolou všichni obchodníci i zemědělci, kterým byly zaplombovány šrotovníky
i máselnice a zaevidován veškerý dobytek včetně drůbeže. Všechno zboží bylo na příděl,
který byl rozdílný pro těžce a lehce pracující a pro české a německé obyvatelstvo.
Za porušení lístkového systému padaly vysoké tresty, nejznámější případ ve Frýdku byl
majitel pekařství Kohut, který byl za prodej chleba rodinným příslušníkům zatčených
odsouzen k trestu smrti.
Pod neustálým dohledem četnictva byla kontrola zatemnění oken v domech i světel
automobilů a jízdních kol. Obava z možných přeletů letadel s parašutistickými výsadky
byla aktuální už v dobách německých vítězných tažení.
Četnické stanice měly i v době předmnichovské republiky v evidenci potulné i usedlé
cikány a „po cikánsku žijící a práci se štítící osoby“ v regionu a podávaly o nich pravidelná
hlášení. Toto opatření se nevztahovalo na cikány trvale usazené, ve Starém Městě byla
podle hlášení četnické stanice „cikánka pro svůj řádný život a občanské doklady zdejší
stanicí z evidence vyňata“. Naopak byla do evidence osob žijících „po cikánsku“ pojata
rodina známých kolotočářů. V Protektorátu byla jejich evidence zpřísněna, byla nařízena
tzv. „usídlovací akce“, museli vlastnit doklady a nesměli nadále kočovat. Byly na ně
prováděny razie, ale zda byli internováni v koncentračních táborech i někteří z frýdeckého
obvodu, není z dochovaných písemnosti zřejmé. Objevují se pouze pátrací oběžníky
po uprchlých cikánech z táborů v Letech a v Hodoníně u Kunštátu.
II. Vývoj a dějiny archivního fondu
Fond Četnická stanice Frýdek byl do Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku
delimitován 13. 9. 1995 ze Zemského archivu v Opavě. V knize přírůstků je zaevidován
pod poř. č. 20/95. Jeden rok byl umístěn v tehdejším sídle archivu v suterénu kina Petra
Bezruče a v roce 1996 přestěhován do novostavby archivní budovy v Bezručově ulici
č. 2145.
III. Archivní charakteristika archivního fondu
Dochované písemnosti Četnické stanice Frýdek jsou jen malým úsekem jejího působení,
zahrnují pouze krátké období od roku 1938 do června 1943, jen některé jednotliviny mají
sporadické záznamy staršího data. Činnost stanice byla ukončena k 10. červnu 1943, byla
pravděpodobně po sloučení měst i okresů též sloučena s místeckou četnickou stanicí. Je to
však jen předpoklad, poněvadž fond místecké četnické stanice se nedochoval.
Pro malé množství byla prezidiální i všeobecná registratura fondu uspořádána pouze
chronologicky.
I přes torzovitost dochovaného materiálu byla provedena vnitřní skartace, byly vyřazeny
záznamy dopravních přestupků, autonehod, drobné krádeže, kontumace, porušení
ohlašovacích předpisů, duplicity a různé výnosy okresního úřadu zasílané četnické stanici
na vědomí. Rovněž byly vyřazeny pomocné evidenční knihy.
Po fyzické stránce je fond vcelku dobře dochovaný, i když hodně zaprášený. Pouze malá
část byla zasažena v předchozím uložení vodou. Jednacím jazykem byla čeština a němčina.
Po uspořádání obsahuje fond 1 úřední knihu, 3 podací protokoly, 1 index a 10 kartonů
spisového materiálu o celkovém množství 1,35 bm. Vnitřní skartací bylo vyřazeno 1,45
bm.
IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu
Ze sedmdesátileté působnosti Četnické stanice ve Frýdku se bohužel dochoval jen malý
zlomek její registratury z období 1938 až 1943, ze staršího období to jsou jen instrukce a
sporadické věcné konvoluty. I přes toto malé torzo je fond cenným pramenem
k historickým událostem, které zasáhly region.
Jeho spisy vedené jako „důvěrné“ se vyrovnají a v mnohém předčí prezidiální spisy
okresního úřadu, odrážejí více regionálního dění, jsou více konkrétní. Jsou cenným a
nezkresleným pramenem k následkům polského záboru, do něhož připadla celá severní
část okresu po řeku Lučinu. Heslo Poláků „Ostravica granica“ se nenaplnilo, samotné
město se v záboru neocitlo, ale zaplavil je příliv uprchlíků. Četnictvo pořizovalo seznamy
evakuovaných, šetřilo jejich údaje o majetkových poměrech, sledovalo odbojovou činnost
proti Polsku.
Německou okupací nastal politický a hospodářský útisk a zejména tvrdá germanizace.
Podle německých vyhlášek a nařízení je vidět, jak se rázem stali Češi národem druhé nebo
vlastně třetí kategorie, byli využíváni jen jako zdroj pracovní síly pro zásobování Třetí říše
a jakýkoliv odpor byl tvrdě postihován. Česká policie pod přísným dohledem německé
kriminální policie musela být ke všem represím nápomocna.
V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky
Fond Četnická stanice Frýdek uspořádala a inventář sestavila v roce 2009 ve Státním
okresním archivu ve Frýdku-Místku PhDr. Alena Matějová.
Použité zkratky:
CPO civilní protiletecká ochrana
DTJ dělnická tělocvičná jednota
NSDAP Národně socialistická německá dělnická strana (Nationalsozialistische
Deutsche Arbeiterpartei)
SdP Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei)
Použité prameny a literatura:
SOkA Frýdek-Místek, fond Okresní četnické velitelství
tamtéž, fond MěstNV Frýdek-Místek, inv. č. 1745 a 1747
Macek P. – Uhlíř L.: Dějiny policie a četnictva, Praha 1997
Název archivní pomůcky: Četnická stanice Frýdek
Časové rozmezí: 1920 – 1943
Počet evidenčních jednotek: 15 (1 úřední kniha, 3 podací protokoly, 1 index a 10 kartonů)
Počet inventárních jednotek: 27
Rozsah v bm: 1,35
Stav ke dni: 6. 4. 2009
Archivní fond zpracovala: PhDr. Alena Matějová
Archivní pomůcku sestavila: PhDr. Alena Matějová
Počet stran: 12
Pomůcku schválil: PhDr. Tomáš Adamec
čj. SOkA-FM/131/ 2009