Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF |
Státní okresní archiv Karviná INVENTÁŘE A KATALOGY Číslo listu NAD : 657 Evidenční číslo pomůcky: 160 Místní národní výbor Starý Bohumín (1936) 1945 – 1973 (1983) INVENTÁŘ Zpracovaly: Anna Hubáčová, Mgr. Veronika Matroszová Karviná 2008 OBSAH Úvod str. 3 - 11 Seznam zkratek str. 12 I. Úřední knihy 1. Správní knihy str. 13 2. Evidenční knihy str. 13 3. Pamětní knihy str. 14 II. Spisový materiál 1. Registraturní pomůcky str. 15 2. Spisy str. 15 - 25 III. Účetní materiál 1. Účetní knihy str. 26 - 27 IV. Ostatní materiál 1. Mapy str. 28 2. Fotografie str. 28 3. Tiskoviny str. 29 Místní rejstřík str. 30 Věcný rejstřík str. 31 - 37 2 ÚVOD I. Vývoj původce archivního fondu Podle ústavního dekretu prezidenta republiky ze dne 4. prosince 1944 se staly základem organizace veřejné správy na území osvobozené Československé republiky národní výbory. Jejich postavení a pravomoc upravovalo vládní nařízení č. 4/1945 Sb. z 5. května 1945 o volbě a pravomoci národních výborů, pozměněné vládním nařízením č. 44/1945 Sb. ze dne 7. srpna 1945. Národní výbory byly definovány jako orgány zastupitelské a orgány veřejné správy ve všech jejích oborech. V každé obci byl ustanoven místní národní výbor, který spravoval v obvodu své působnosti všechny veřejné záležitosti, pokud nebyly spravovány jiným veřejným orgánem. Vedle jiných úkolů, daných zvláštními předpisy, vykonával místní národní výbor pravomoc, kterou dle dosavadních předpisů vykonávalo obecní zastupitelstvo, rada a starosta. Dnem ustanovení místního národního výboru zaniklo obecní zastupitelstvo a obecní úřad se stal úřadem místního národního výboru. První národní výbor byl v Bohumíně - městě (Starém Bohumíně) ustanoven již 30. dubna 1945. Po příchodu Rudé armády do Bohumína byl MNV rozšířen z dosavadních 14 na 17 členů a pro své úřadování zabral budovu obecního úřadu. Jeho předsedou byl v nepřítomnosti zvolen Dr. Karel Říha. Zřízeny byly tři sekce - hospodářská, bytová a policejní. Na schůzi 19. května 1945 byl národní výbor dále rozšířen o pět členů. Nově byly ustanoveny jednotlivé sekce, jejich počet byl rozšířen na šest (školská a sociální; policejní a zdravotní; finanční; hospodářská, pozemková, zásobovací, stavební; bytová a sekce porážková). Na schůzi 26. května 1945 byla ustanovena rehabilitační komise. Národní výbor byl dále rozšířen a měl již 24 členů. Místopředsedou MNV byl Osvald Sláma, tajemníkem Miroslav Chytílek. Počátkem června vystoupili členové komunistické strany s požadavkem, aby v čele národního výboru stál dělník a zástupce komunistické strany. S ohledem na tyto požadavky se dosavadní předseda Dr. Karel Říha vzdal na schůzi 25. června 1945 svého předsednictví a členství v MNV vůbec. Na základě paritního zastoupení politických stran byl vytvořen devítičlenný koordinační výbor, který navrhl členy do nového národního výboru. Na mimořádné schůzi pléna, konané téhož dne, byl novým předsedou zvolen František Pospiech za komunistickou stranu, I. náměstkem Osvald Sláma za sociální demokracii, II. náměstkem František Šindelka za stranu národně socialistickou. Ve 24členném národním výboru bylo osm zástupců Komunistické strany Československa (dále KSČ), osm Československé sociální demokracie (dále ČSD), osm Československé strany národní socialistické (dále ČSNS). Dle paritního zastoupení politických stran bylo rovněž přistoupeno ke změně složení jednotlivých sekcí (školská a sociální; policejní a zdravotní; finanční; hospodářská, pozemková, zásobovací, stavební; bytová a nábytková; porážková; rehabilitační komise a sekce živnostenská). Na schůzi 13. července 1945 složili všichni členové národního výboru slib do rukou předsedy MNV. 3 V průběhu srpna byl počet členů MNV dále rozšířen o čtyři zástupce Československé strany lidové (dále ČSL), dva členy Svazu československé mládeže (SČM) a jednoho zástupce politických vězňů. Měl již tedy 31 členů. Počátkem září se začínají prohlubovat rozpory mezi představiteli jednotlivých stran a organizací zastoupených v MNV. Na schůzi 5. září 1945 došlo k vzájemnému slovnímu útoku mezi předsedou Františkem Pospiechem (KSČ) a I. náměstkem Osvaldem Slámou (ČSD). Sláma nařkl Pospiecha, že vládne ve městě autokraticky, Pospiech vyčetl Slámovi jeho chování za války. Nakonec byl František Pospiech svou stranou z MNV odvolán. Na schůzi 10. prosince byla provedena nová volba vedení NV. Předsedou byl zvolen Čeněk Vrba (ČSNS), prvním místopředsedou byl poté, co tento post odmítli zástupci KSČ, zvolen Stanislav Urbánek (ČSD), druhým místopředsedou Konrád Čičák (ČSL). Komunisté, kteří požadovali křeslo předsedy na protest proti těmto volbám odešli z jednacího sálu ještě před zahájením volby druhého místopředsedy. Okresní národní výbor ve Fryštátě nařídil vyhláškou čj. I-1928/46 z 14. března 1946 v Bohumíně - městě dne 28. dubna 1946 konání voleb do národního výboru. Ve volbách bylo odevzdáno 1 307 hlasů z toho získala 406 hlasů ČSL, 385 KSČ, 305 ČSD a 211 ČSNS. Rozděleno bylo 30 mandátů z toho devět získala ČSL, devět KSČ, sedm ČSD a pět ČSNS. Na ustavující schůzi MNV 18. května 1946 byla provedena volba předsedy, náměstků a členů rady. Předsedou se stal Oldřich Hradečný (KSČ), I. náměstkem Stanislav Urbánek (ČSD), II. Náměstkem František Šindelka (ČSNS). Radu tvořilo, včetně předsedy a dvou náměstků, deset osob, z toho tři komunisté, dva sociální demokraté, dva národní socialisté a tři lidovci. Parlamentních voleb 26. května 1946 se v Bohumíně – městě (Starém Bohumíně) zúčastnilo 1 331 voličů. Odevzdáno bylo 1 325 platných hlasů, z toho 354 pro kandidáty KSČ, 436 pro kandidáty ČSL, 293 pro kandidáty ČSD a 228 hlasů pro ČSNS, dále bylo odevzdáno 14 prázdných lístků. Vzhledem k tomu, že v Bohumíně – městě byly provedeny volby do národního výboru 28. dubna 1946, výsledky parlamentních voleb na jeho složení již vliv neměly. Na schůzi pléna 7. června 1946 byly ustanoveny komise MNV: 1. komise sociální a kulturní 2. komise policejní a zdravotní 3. personální sekce a disciplinární komise 4. komise finanční 5. komise hospodářská, zemědělská a zásobovací 6. komise bytová 7. správa německého majetku 8. komise živnostenská 9. komise stavební a technická Na schůzi pléna 22. července 1946 proběhla volba nového předsedy MNV za odstupujícího Oldřicha Hradečného. Navrženi byli dva kandidáti - Konrád Čičák za stranu 4 lidovou a Jan Skalička za stranu komunistickou. Rozdílem tří hlasů byl novým předsedou zvolen Jan Skalička. Plénum 21. srpna 1946 projednalo usnesení rady MNV, dle kterého se rada zásadně nepostavila proti sloučení měst Bohumína a Nového Bohumína, s tím, že o sloučení bude jednat až po ustálení československých hranic. Sloučení Bohumína a Nového Bohumína spolu s Pudlovem, Skřečoní, Vrbicí a Záblatím znovu projednalo plénum 22. prosince 1946. Sloučení schváleno nebylo. Plenárním zasedáním 28. dubna 1947 byla provedena doplňovací volba I. náměstka za odstoupivšího Stanislava Urbánka. Jako kandidáta na tuto funkci navrhla sociální demokracie Osvalda Slámu. Ten byl následně poměrem hlasů 13:9 do této funkce zvolen. Dne 28. února 1948 se sešla mimořádná schůze pléna. Předseda MNV oznámil, že byl dnem 26. února 1948 v obci vytvořen místní akční výbor Národní fronty (dále MAV NF) v čele s předsedou Rudolfem Děrglem, který na své schůzi 27. února 1948 prověřil všechny členy dosavadního MNV. Následně předseda konstatoval, že MNV ve své nynější podobě nemůže dále existovat. Rudolf Děrgel pak všechny seznámil se složením nového, očištěného a obrozeného národního výboru. V 30členném plénu bylo 15 zástupců KSČ, sedm ČSD, tři ČSL, tři ČSNS, jeden zástupce Svazu brannosti a jeden zástupce Revolučního odborového hnutí. Na plenárním zasedání 9. dubna 1948 proběhla volba členů rady a dvou místopředsedů. I. místopředsedou byl zvolen Rudolf Děrgel, II. místopředsedou Eduard Klatter. Rada byla desetičlenná. Dále bylo schváleno vytvoření deseti referátů (personální; finanční; bytový; bezpečnostní, zdravotní, odsunový, rehabilitační; živnostenský, družstevní; hospodářský, stavební, plánovací; osídlovací /správa německého majetku/; sociální, kulturní, osvětový; zásobovací, zemědělský a referát pro prezidiální záležitosti) a zvoleni jejich členové. Plénum rovněž doplnilo mimořádnou vyživovací komisi ustanovenou ve smyslu vyhlášky ministerstva vnitra podle § 1 a 3 ze dne 12. 11. 1947. Rolnická komise zůstala beze změn. Dále byly zřízeny - obecní obchodní komise, obecní finanční komise, reklamační komise a jateční komise. Na základě usnesení obou místních skupin KSČ v Bohumíně byl se souhlasem okresního AV NF a obvodního vedení KSČ odvolán dosavadní člen a předseda MNV Jan Skalička. Plenárním zasedáním 26. července 1948 byl novým předsedou zvolen dosavadní I. místopředseda Rudolf Děrgel. I. místopředsedou byl zvolen Rudolf Ševčík, II. místopředsedou Eduard Klatter. Dále byla zvolena nová rada. Plenární zasedání 29. září 1948 projednalo přípis Moravskoslezského zemského národního výboru, expozitury v Ostravě ze dne 31. srpna 1948, č.j. III-2-1111/5-48, o sloučení obcí Nový Bohumín, Bohumín - město, Pudlov, Vrbice, Záblatí a Skřečoň. O sloučení obcí bylo hlasováno, většina členů MNV (17) byla proti. Na návrh MAV NF bylo odvoláno 13 členů MNV a jmenováni noví členové národního výboru. Plenární zasedání 13. října 1948 provedlo volbu vedení MNV. Novým předsedou byl zvolen Ladislav Jasiok, I. místopředsedou Rudolf Děrgel, II. místopředsedou Adolf Toffel. 5 Dále byla zvolena nová rada. Změny byly provedeny také v komisích MNV, jejichž počet byl snížen na pět (komise finanční, plánovací a technická; sociální, osídlovací, živnostenská; bytová, bezpečnostní, zdravotní; zemědělská a zásobovací a komise školská, osvětová, kulturní). Rada Moravskoslezského zemského národního výboru, expozitura v Ostravě se usnesla na schůzi konané dne 22. října 1948 /č.j. III/2-1254/16-48/ sloučit obce Bohumín - město, Nový Bohumín, Pudlov, Skřečoň, Vrbice a Záblatí v jednu obec. Toto rozhodnutí nabylo dnem 24. listopadu 1948 právní moci. Sloučením obcí zanikly jejich místní národní výbory a usnesením rady ONV ve Fryštátě ze dne 7. ledna 1949 byla k prozatímní správě sloučených obcí jmenována šestičlenná místní správní komise. Poslední schůze MNV Bohumín - město se konala 30. prosince 1948. Ustavující schůze místní správní komise sloučených obcí Nový Bohumín, Bohumín-město, Pudlov, Vrbice, Skřečoň a Záblatí se konala dne 12. ledna 1949. Předsedou byl jmenován Oldřich Stáňa, místopředsedou Karel Matysík. Místní správní komise schválila na schůzi 26. ledna 1949 návrh na sloučení agendy všech obcí. Bývalé rady MNV zůstaly dále v činnosti jako komise obvodové. V činnosti zůstaly v každé obci místní vyživovací komise, případně i komise zásobovací a osvětové rady. Jiné komise byly v obcích zrušeny a jejich pravomoc přešla na obvodové komise. Další vývoj národních výborů výrazně ovlivnilo přijetí tří zákonů dne 3. března 1954, a to ústavního zákona č. 12/1954 Sb. o národních výborech, zákona č. 13/1954 Sb. o národních výborech a zákona č. 14/1954 Sb. o volbách do národních výborů. Byl zrušen referentský systém. Místní národní výbory vykonávaly nadále působnost prostřednictvím svých zasedání, stálých komisí a svými výkonnými orgány, kterými byla rada a případně odbory MNV. Volené stálé komise byly pracovním a kontrolním orgánem národního výboru, neměly rozhodovací pravomoc a byly odpovědny přímo národnímu výboru, nikoliv radě. Hlavním úkolem místních národních výborů bylo řídit hospodářskou a kulturní výstavbu obce. Na schůzi konané dne 13. dubna 1954 se rada Místního národního výboru v Bohumíně usnesla požádat Jednotný národní výbor v Ostravě, aby bylo dosavadní území Bohumína rozděleno na pět samostatných obcí se svými vlastními národními výbory. Krajský národní výbor v Ostravě se usnesl na své schůzi 15. dubna 1954 povolit podle § 18 odst. 2 dekretu č. 121/1945 Sb. ve spojení s § 1 vl. nař. č. 116/1949 Sb. a vyhláškou ministerstva vnitra č. 49/1950 Sb., aby město Bohumín bylo s účinností od 17. května 1954 opět rozloučeno na pět částí, které budou tvořit samostatné obce, a to: 1. dosavadní místní část Bohumín I – Bohumín–město 2. dosavadní místní část Bohumín II – Nový Bohumín 3. dosavadní místní část Bohumín III – Pudlov 4. dosavadní místní část Bohumín IV – Skřečoň 5. dosavadní místní část Bohumín V – Záblatí Dne 16. května 1954 proběhly volby do národních výborů, a tím i do znovuobnoveného MNV v Bohumíně-městě. Ve volbách bylo odevzdáno 1832 hlasů, z toho 6 bylo 1 671 pro kandidáty NF, 161 bylo škrtnuto. Zvoleno bylo 24 členů MNV. Ustavující plenární zasedání se konalo 25. května 1954. Předsedou MNV byl zvolen Václav Černý, náměstkem byl zvolen Rudolf Děrgel, tajemníkem Leopold Michna. Dále bylo vytvořeno sedm stálých komisí: 1. komise pro zemědělskou otázku, výkup a zásobování 2. komise pro výstavbu a místní hospodářství, akce 5M 3. komise finanční - rozpočtová 4. komise pro školství, kulturu a osvětu 5. komise pro zdravotní péči a sociální zabezpečení 6. komise pro otázky bytové a dislokační 7. komise trestní Počátkem roku 1955 byl jmenován novým tajemníkem MNV Miroslav Chytílek. Dosavadní tajemník Leopold Michna zemřel. V roce 1956 byla schválena změna názvu Bohumína na Starý Bohumín (částka 125/1955 Ú. l.). Voleb do místního národního výboru 19. května 1957 se ve Starém Bohumíně zúčastnilo 100 % voličů, z toho se pro kandidáty NF vyslovilo 98,32 % voličů. Nově bylo zvoleno 25 členů MNV. Z toho bylo 22 mužů, tři ženy, 11 dělníků, jeden člen JZD, dva úředníci, tři technici, dva příslušníci Veřejné bezpečnosti, jedna zdravotní sestra, jeden tovární mistr, jeden vedoucí prodejny, jeden vedoucí pekárny, jedna žena v domácnosti a jeden důchodce. Ustavující plenární zasedání 30. května 1957 zvolilo předsedou MNV opět Václava Černého, náměstkem Vojtěcha Matulu, tajemníkem opět Miroslava Chytílka. Rada byla devítičlenná. Vytvořeny byly tyto stálé komise: 1. komise zemědělská 2. komise pro výstavbu 3. komise finanční 4. komise školská, osvětová a tělovýchovná 5. komise zdravotní a sociální 6. komise pro obchod 7. komise bytová a místního hospodářství 8. komise trestní 9. komise protipožární Nový zákon o národních výborech č. 65/1960 Sb. z 25. května 1960 značně rozšířil pravomoc i odpovědnost národních výborů a jeho orgánů. Místní národní výbory měly zabezpečovat zemědělskou výrobu, rozvoj služeb a místní výroby, odpovídaly za bytovou politiku, spravovaly školská, kulturní a jiná zařízení a vyřizovaly běžné záležitosti občanů. Zásadní otázky života obce projednávalo plenární zasedání, výkonným orgánem byla rada MNV. Komise se staly oproti dřívějšímu období iniciativními, výkonnými a kontrolními orgány MNV s rozhodovací pravomocí na úseku, pro který byly zřízeny. Ve volbách do národních výborů 12. června 1960 bylo ve Starém Bohumíně odevzdáno 1 966 hlasů, z toho 99,46 % pro kandidáty NF. Nově zvolený MNV měl 28 členů, 7 z toho bylo 23 mužů a pět žen, 16 dělníků, jeden člen JZD, jeden příslušník pracující inteligence a deset ostatních pracujících. Ustavující plenární zasedání 23. června 1960 zvolilo opět předsedou MNV Václava Černého, náměstkem Vojtěcha Matulu, tajemníkem Miroslava Chytílka. Rada byla 11členná. Zřízeny byly tyto stále komise: 1. komise zemědělská a pro výkup 2. komise finanční, rozpočtová a plánovací 3. komise pro kulturu, školství a tělovýchovu 4. komise pro výstavbu a akce Z 5. komise pro obchod a místní hospodářství 6. komise zdravotní, sociální a bytová 7. komise pro ochranu veřejného pořádku a věci protipožární 8. komise trestní (ta měla s koncem roku 1960 splynout s komisí pro ochranu veřejného pořádku) Účast ve volbách 14. června 1964 byla 100%. Nově zvolený MNV měl 28 členů, z toho bylo 23 mužů a pět žen, 11 dělníků, tři členové JZD, 10 příslušníků pracující inteligence a čtyři ostatní pracující. Ustavující plenární zasedání 2. července 1964 zvolilo předsedou MNV Miroslava Chytílka, náměstkem Karla Balona, tajemníkem Vojtěcha Matulu. Rada byla 11členná. Ustanoveny byly tyto komise: 1. komise zemědělská 2. komise finanční a plánovací 3. komise pro výstavbu a zvelebení 4. komise školská a kulturní 5. komise pro obchod a místní hospodářství 6. komise zdravotní a bytová 7. komise sociální 8. komise pro ochranu veřejného pořádku 9. komise pro cestovní a cizinecký ruch Dále byl vytvořen Sbor pro občanské záležitosti. Zákon o národních výborech č. 69/1967 Sb. dále posiloval postavení národních výborů v jejich územních obvodech. Místní národní výbor bezprostředně odpovídal za rozvoj obce, za zlepšení životního prostředí, zvyšování kulturně společenského života a za veřejný pořádek. Plenární zasedání 1. srpna 1968 schválilo Programový akční plán Místního národního výboru ve Starém Bohumíně. Plénum 26. září 1968 vyhodnotilo situaci, která vznikla vstupem vojsk pěti států Varšavské smlouvy na území státu. Shodli se na tom, že je důležité, aby členové rady a poslanci zůstali ve svých funkcích a vykonávali je co nejlépe. Vzhledem k vnitropolitické situaci nebyly v roce 1968 provedeny volby do národních výborů a stávající volební období bylo prodlouženo. Plenární zasedání 30. ledna 1969 vyhovělo žádosti Miroslava Chytílka o zproštění funkce předsedy MNV ke dni 1. února 1969 v důsledku odchodu na jiné pracoviště. Na jeho místo byl zvolen dosavadní tajemník Vojtěch Matula, tajemníkem byl zvolen Bohuslav Šíma. 8 Kádrové změny provedlo plenární zasedání 2. července 1970. Jedenáct poslanců se vzdalo funkce člena pléna, jeden zemřel. Funkce poslance byli zproštěni předseda MNV Vojtěch Matula, tajemník Bohuslav Šíma a Robert Walaschek. Plénum bylo doplněno o 15 nových poslanců. Nově byli ustanoveni předsedové komisí. Předsedou MNV byl v následujících dnech zvolen Bohumil Hlaváč, tajemníkem Alois Šostý. Voleb 26. – 27. listopadu 1971 se zúčastnilo 1 627 voličů. Pro kandidáty na poslance MNV se vyslovilo 99,32 % z nich. Z 28 nově zvolených poslanců bylo 24 mužů a čtyři ženy, 11 dělníků, dva členové JZD, čtyři zástupci pracující inteligence a 11 jiných povolání. Dle politické příslušnosti 14 členů KSČ a 14 bezpartijních. Ustavující zasedání MNV 17. prosince 1971 zvolilo předsedu Bohumila Hlaváče, místopředsedu Vladimíra Babicze, tajemníka Josefa Chalupu a dalších sedm členů rady. Komise byly ustanoveny takto: 1. komise finanční a plánovací 2. komise bytová, pro výstavbu a zvelebení 3. komise pro obchod, místní hospodářství a zemědělství 4. komise sociálně zdravotní, školská a kulturní 5. komise pro ochranu veřejného pořádku Dále byl v obci zřízen Výbor lidové kontroly v čele s předsedou Adolfem Mžikem a ustanoven Sbor pro občanské záležitosti. Plenární zasedání 25. ledna 1973 schválilo odvolání Bohumila Hlaváče z funkce předsedy a Josefa Chalupy z funkce tajemníka na vlastní žádost jmenovaných. Vladimír Babicz byl dnem 1. února 1973 schválen do funkce úřadujícího místopředsedy jako uvolněného funkcionáře, do funkce tajemníka byl jmenován Alois Šostý. K 1. červenci 1973 byly sloučeny obce Starý Bohumín a Nový Bohumín v obec Bohumín. Sloučení Starého a Nového Bohumína bylo schváleno plenárním zasedáním ONV Karviná dne 19. června 1973 a na základě usnesení obou rad a plén Starého a Nového Bohumína. II. Vývoj a dějiny archivního fondu Fond MNV Starý Bohumín (1936) 1945 - 1973 (1983) vznikl z činnosti Místního národního výboru v Bohumíně-městě (Starém Bohumíně), který zahájil svou činnost 30. března 1945. Archivní materiál představuje soubor úředních knih, registraturních pomůcek, spisů, účetních knih, map, fotografií a tiskovin z let 1936-1983. Místní národní výbor ve Starém Bohumíně předal dokumenty z let 1945–1965 ve třech skartačních řízeních, a to v roce 1969 a dvakrát v roce 1971 (1. 12. 1969, č. př. 35/1969, ar 478/69; 2. 3. 1971, č. př. 3/1971, ar 110/71; 21. 10. 1971, č. př. 33/1971, ar 345/71). Další dokumenty byly předávány již Městským národním výborem v Bohumíně. Jednalo se o zápisy ze schůzí rad a plén z let 1945-1964 (17. 4. 1974, č. př. 10/1974, ar 259/74), dále písemnosti z let 1955-1968 (29. 5. 1974, č. př. 12/1974, ar 357/74) a kroniky z let 1945-1969 (17. 8. 1977, č. př. 25/1977, ar 418/77). Další písemnosti MNV Starý Bohumín byly předány 9 spolu s písemnostmi MěNV Bohumín a dalších integrovaných obcí při skartačním řízení v roce 1979 (27. 11. 1979, č. př. 36/1979, ar 243/79), 1984 (31. 7. 1984, č. př. 34/1984, ar 627/83) a v roce 1985 (27. 6. 1985, č. př. 23/1985, ar 231/85). Fond MNV Starý Bohumín (1936) 1945 - 1974 (1983) tvoří uzavřený celek, neboť činnost MNV ve Starém Bohumíně v roce 1973 v důsledku sloučení Starého a Nového Bohumína byla ukončena. III. Archivní charakteristika archivního fondu K pořádacím pracím fondu MNV Starý Bohumín (1936) 1945 - 1973 (1983) bylo přistoupeno v roce 2008. Při pořádání fondu bylo v zásadě postupováno podle Metodických návodů a instrukcí pro zpracování archivního materiálu (zvláštní příloha Sborníku archivních prací, X/1960, číslo 2) vydaných Archivní správou Ministerstva vnitra ČR. Fond byl roztříděn na: I. ÚŘEDNÍ KNIHY 1. Správní knihy 2. Evidenční knihy 3. Pamětní knihy II. SPISOVÝ MATERIÁL 1. Registraturní pomůcky 2. Spisy III. ÚČETNÍ MATERIÁL 1. Účetní knihy IV. OSTATNÍ MATERIÁL 1. Mapy 2. Fotografie 3. Tiskoviny Převzaté písemnosti nebyly označovány spisovými znaky, značná část registratury byla též v tzv. rozsypu. MNV ve Starém Bohumíně nepoužíval žádný spisový plán a spisy byly ukládány chronologicky dle čísel jednacích. Proto bylo také při inventarizaci fondu postupováno dle „Pořádacího schématu pro archivní fondy místních národních výborů a městských národních výborů“ návrhu Metodického návodu pro pořádání a inventarizaci archivních fondů místních národních výborů z roku 2000. Úřední knihy byly rozděleny na správní, evidenční a pamětní. Registraturní pomůcky na podací protokoly a indexy. V rámci jednotlivých skupin pak chronologicky. Vlastní spisy byly uspořádány věcně dle pořádacího schématu. Účetní knihy byly seřazeny věcně a chronologicky. Mezi ostatní materiál byly zařazeny mapy, fotografie a tiskoviny. Priora ponechaná u fondu tvoří zápisy ze schůzí městské finanční komise, které jsou součástí materiálů vzniklých z činnosti MNV a nebylo je tedy možné trhat. Jako posteriora byly 1 0 u fondu ponechány kroniky a fotodokumentace ke kronikám městské části Bohumín-Starý Bohumín z let 1974-1983, které přímo navazují na kroniky a dokumentaci města Starého Bohumína. Při pořádání byla provedena vnitřní skartace o celkovém rozsahu 2,12 bm. Vyřazeny byly duplicitní oběžníky, účetní doklady, žádosti o sociální dávky, nedůležitá agenda týkající se zemědělství . Celková metráž archivního fondu činí 5,03 bm, fond obsahuje 263 inventárních jednotek a 1 305 evidenčních jednotek, z toho 66 úředních knih, 10 podacích protokolů, 3 indexy, 29 kartonů spisů, 2 mapy a 1 195 fotografií. Fond je dochován v dobrém fyzickém stavu, ale mezerovitě. K inventáři fondu byly pořízeny rejstříky – místní a věcný. IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Fond MNV Starý Bohumín (1936) 1945 - 1973 (1983) patří k základním pramenům k poznání poválečného vývoje obce. K nejcennějším materiálům tohoto fondu patří kroniky obce z let 1946 - 1983. Významným zdrojem informací jsou také zápisy ze schůzí rady, pléna a komisí MNV. Také další písemnosti fondu zachycují politické i hospodářské poměry v obci v daném období. V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky Fond uspořádala, inventář sestavila a rejstříky zpracovala v letech 2007 - 2008 Anna Hubáčová. Úvod zpracovala Mgr. Veronika Matroszová. Prameny a literatura: fond: ONV Fryštát 1945-1949 (1951), inv. č. 260, kart. č. 792 Kroniky Starého Bohumína 1946-1983 Bohumín. Studie a materiály k dějinám a výstavbě města. Ostrava 1976, 589 s. 1 1 SEZNAM ZKRATEK MAV NF místní akční výbor Národní fronty ČSD Československá sociální demokracie ČSL Československá strana lidová ČSNS Československá strana národně socialistická ČSR Československá republika JZD jednotné zemědělské družstvo KSČ Komunistická strana Československa MNV místní národní výbor ONV okresní národní výbor SČM Svaz československé mládeže TJ tělovýchovná jednota ZPF zemědělský půdní fond 1 2 Název fondu : Místní národní výbor Starý Bohumín Značka fondu : MNV S. Bohumín Časové rozmezí : (1936) 1945 – 1973 (1983) Počet evidenčních jednotek : 1 305 (66 úředních knih, 10 podacích protokolů, 3 indexy, 29 kartonů, 2 mapy, 1 195 fotografií) Počet inventárních jednotek : 263 Rozsah v bm : 5,03 Stav ke dni : 15. 12. 2008 Fond zpracoval : Anna Hubáčová Pomůcku sestavil : Anna Hubáčová, Mgr. Veronika Matroszová Počet stran : 38 Inventář schválil : PhDr. Irena Hajzlerová, SOkA-KA/585/2008 dne 15. 12. 2008 1 3 |