Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Státní okresní archiv Karviná
INVENTÁŘE A KATALOGY
Číslo listu NAD : 641
Evidenční číslo pomůcky: 161
Místní národní výbor
Skřečoň
(1926) 1945 - 1974
INVENTÁŘ
Zpracovaly: PhDr. Irena Hajzlerová, Anna Hubáčová,
Mgr. Veronika Matroszová
Karviná 2008
OBSAH
Úvod str. 3 - 8
Seznam zkratek str. 9
I. Úřední knihy
1. Evidenční knihy str. 10
2. Pamětní knihy str. 11
II. Spisový materiál
1. Registraturní pomůcky str. 12
2. Spisy str. 12 - 22
III. Účetní materiál
1. Účetní knihy str. 23 - 24
IV. Ostatní materiál
1. Mapy str. 25
2. Tiskoviny str. 25
Místní rejstřík str. 26
Věcný rejstřík str. 27 – 33
2
ÚVOD
I. Vývoj původce archivního fondu
Podle ústavního dekretu prezidenta republiky ze dne 4. prosince 1944 se staly
základem organizace veřejné správy na území osvobozené Československé republiky národní
výbory. Jejich postavení a pravomoc upravovalo vládní nařízení č. 4/1945 Sb. z 5. května
1945 o volbě a pravomoci národních výborů, pozměněné vládním nařízením č. 44/1945 Sb.
ze dne 7. srpna 1945. Národní výbory byly definovány jako orgány zastupitelské a orgány
veřejné správy ve všech jejích oborech. V každé obci byl ustanoven místní národní výbor,
který spravoval v obvodu své působnosti všechny veřejné záležitosti, pokud nebyly
spravovány jiným veřejným orgánem. Vedle jiných úkolů, daných zvláštními předpisy,
vykonával místní národní výbor pravomoc, kterou dle dosavadních předpisů vykonávalo
obecní zastupitelstvo, rada a starosta. Dnem ustanovení místního národního výboru zaniklo
obecní zastupitelstvo a obecní úřad se stal úřadem místního národního výboru.
Skřečoň byla osvobozena Rudou armádou 1. května 1945. První národní výbor byl
ustanoven 7. května 1945 a měl 12 členů. Z toho bylo pět zástupců Komunistické strany
Československa (dále KSČ), čtyři Československé sociální demokracie (dále ČSD) a tři
Československé strany národně socialistické (dále ČSNS). Předsedou byl Karel Vunš (KSČ),
I. místopředsedou Jan Wrana (ČSD), II. místopředsedou Jakub Zwinger (ČSNS). Na schůzi
17. května 1945 bylo ustanoveno osm komisí MNV (zásobovací a vyživovací; bytová; pro
obchod a živnosti; zdravotní a sociální; policejní; finanční; školská, osvětová a propagační
a komise polní a hospodářská). Dnem 27. srpna byl národní výbor rozšířen o jednoho
zástupce Československé strany lidové (dále ČSL). Koncem roku 1945 bylo MNV dále
rozšířeno, a to na 32 členů. Z toho bylo devět zástupců KSČ, devět ČSD, devět ČSNS, tři ČSL
a dva členové Svazu československé mládeže (SČM). Dnem 22. listopadu 1945 byl Karel
Vunš zbaven funkce předsedy, vedením MNV byl dočasně pověřen Jan Wrana. Plenární
zasedání 15. prosince 1945 zvolilo předsedou MNV Leo Sittka (KSČ).
Parlamentních voleb 26. května 1946 se ve Skřečoni zúčastnilo 1 663 voličů.
Odevzdáno bylo 1 644 platných hlasů, z toho 443 pro kandidáty KSČ, 440 pro kandidáty
ČSL, 422 pro kandidáty ČSD, 301 hlasů pro ČSNS, dále bylo odevzdáno 38 prázdných lístků.
Na základě výsledků voleb bylo rekonstruováno také složení MNV v obci. Rozděleno bylo
30 mandátů – osm získali komunisté, osm sociální demokraté, šest národní socialisté
a osm lidovci. Na ustavující schůzi MNV 8. července 1946 byla provedena volba předsedy,
náměstků a členů rady. Předsedou se stal sociální demokrat Ludvík Benda, I. náměstkem
Erich Lang (ČSL), II. náměstkem Karel Mrózek (ČSNS). Radu tvořilo, včetně předsedy
a dvou náměstků, 10 osob, z toho dva sociální demokraté, dva národní socialisté, tři lidovci
a tři komunisté.
Bezprostředně po únorových událostech roku 1948 vznikl v obci místní akční výbor
Národní fronty (dále NF) v čele s Bohumilem Gojem. Jeho cílem byla „očista“ MNV.
3
Obnovený národní výbor zvolil na své schůzi 3. dubna 1948 předsedou Ludvíka Bendu,
I. náměstkem Bohumila Goje, II. náměstkem Jana Wranu. Byly vytvořeny komise finanční,
bytová a osídlovací, bezpečnostní, hospodářská, sociální a zdravotní, stavební a vodárenská,
zásobovací, hřbitovní, kontrolní a vyživovací.
Rada Moravskoslezského zemského národního výboru, expozitura v Ostravě se
usnesla na schůzi konané dne 22. října 1948 /č.j. III/2-1254/16-48/ sloučit obce Bohumín,
Nový Bohumín, Pudlov, Skřečoň, Vrbice a Záblatí v jednu obec. Toto rozhodnutí nabylo
dnem 24. listopadu 1948 právní moci. Sloučením obcí zanikly jejich místní národní výbory
a usnesením rady ONV ve Fryštátě ze dne 7. ledna 1949 byla k prozatímní správě sloučených
obcí jmenována šestičlenná místní správní komise.
Ustavující schůze místní správní komise sloučených obcí Nový Bohumín, Bohumínměsto,
Pudlov, Vrbice, Skřečoň a Záblatí se konala dne 12. ledna 1949. Předsedou byl
jmenován Oldřich Stáňa, místopředsedou Karel Matysík. Místní správní komise schválila na
schůzi 26. ledna 1949 návrh na sloučení agendy všech obcí. Bývalé rady MNV zůstaly dále
v činnosti jako komise obvodové. V činnosti zůstaly v každé obci místní vyživovací komise,
případně i komise zásobovací a osvětové rady. Jiné komise byly v obcích zrušeny a jejich
pravomoc přešla na obvodové komise.
Další vývoj národních výborů výrazně ovlivnilo přijetí tří zákonů dne 3. března 1954,
a to ústavního zákona č. 12/1954 Sb. o národních výborech, zákona č. 13/1954 Sb.
o národních výborech a zákona č. 14/1954 Sb. o volbách do národních výborů. Byl zrušen
referentský systém. Místní národní výbory vykonávaly nadále působnost prostřednictvím
svých zasedání, stálých komisí a svými výkonnými orgány, kterými byla rada a případně
odbory MNV. Volené stálé komise byly pracovním a kontrolním orgánem národního výboru,
neměly rozhodovací pravomoc a byly odpovědny přímo národnímu výboru, nikoliv radě.
Hlavním úkolem místních národních výborů bylo řídit hospodářskou a kulturní výstavbu
obce.
Ve volbách 16. května 1954 bylo zvoleno 30 členů MNV. Z toho 10 dělníků,
13 ostatních pracujících, pět důchodců a dvě ženy v domácnosti, dle politické příslušnosti
15 členů KSČ a 15 bezpartijních. Na ustavující schůzi MNV 25. května byl zvolen předsedou
Evžen Zajonc, náměstkem Bedřich Goj, tajemníkem Edvin Pěgřím. Rada byla sedmičlenná.
Dále bylo ustanoveno sedm stálých komisí:
1. komise bytová, předsedkyně Anna Matlová
2. komise školská a osvětová, předseda Josef Pěgřím
3. komise zdravotní péče, předseda František Víta
4. komise finanční a rozpočtová, předseda František Křístek
5. komise pro sběrné suroviny, předseda Josef Janošowski
6. komise zemědělská a výkupní, předseda Jan Konkol
7. komise výstavby a akce M, předseda Josef Matla
V roce 1956 onemocněli dosavadní předseda Evžen Zajonc i tajemník Edvin Pěgřím.
Plenární zasedání 6. září 1956 zvolilo novým předsedou dosavadního náměstka Bedřicha
Goje, náměstkem předsedy byl zvolen František Wita.
4
Voleb do místního národního výboru 19. května 1957 se ve Skřečoni zúčastnilo
99,65 % voličů, z toho se pro kandidáty Národní fronty vyslovilo 2 022 voličů. Ustavující
zasedání MNV proběhlo 1. června 1957. Zúčastnilo se ho všech 31 nově zvolených poslanců
(z toho osm dělníků, šest úředníků, devět ostatních pracujících, pět důchodců a tři ženy
v domácnosti). Po ověření volby mandátovou komisí složili poslanci slib. Předsedou MNV
byl zvolen Karel Habram, místopředsedou Bedřich Goj, tajemníkem Edvin Pěgřím. Mimo to
byli zvoleni další čtyři členové rady. Ustanoveno bylo rovněž sedm stálých komisí:
1. komise finanční a rozpočtová, předseda František Křístek
2. komise pro výstavbu, předseda Emil Czerný
3. komise zemědělská, předseda Miroslav Salamon
4. komise bytová, předseda Leo Sittek
5. komise školská a osvětová, předseda Josef Pěgřím
6. komise zdravotnictví, předseda Alois Szczepanski
7. komise trestní, předseda Karel Habram
Dále byl ustanoven Výbor žen v čele s předsedkyní Valerií Málkovou.
Plenární zasedání odvolalo dne 19. června 1957 z důvodu nemoci z funkce tajemníka
Edvina Pěgříma, na jeho místo byl 25. července 1957 zvolen František Wita.
Nový zákon o národních výborech č. 65/1960 Sb. z 25. května 1960 značně rozšířil
pravomoc i odpovědnost národních výborů a jeho orgánů. Místní národní výbory měly
zabezpečovat zemědělskou výrobu, rozvoj služeb a místní výroby, odpovídaly za bytovou
politiku, spravovaly školská, kulturní a jiná zařízení a vyřizovaly běžné záležitosti občanů.
Zásadní otázky života obce projednávalo plenární zasedání, výkonným orgánem byla rada
MNV. Komise se staly oproti dřívějšímu období iniciativními, výkonnými a kontrolními
orgány MNV s rozhodovací pravomocí na úseku, pro který byly zřízeny.
Ve volbách 12. června 1960 bylo zvoleno 30 nových poslanců. Z toho bylo 23 mužů
a sedm žen, 13 dělníků, šest příslušníků pracující inteligence, 11 ostatních pracujících, dle
politické příslušnosti 15 členů KSČ a 15 bezpartijních. Ustavující zasedání proběhlo
20. června 1960. Předsedou byl zvolen Evžen Zajonc, náměstkem Karel Habram, tajemníkem
Edvin Pěgřím. Rada byla devítičlenná. Schváleno bylo vytvoření devíti stálých komisí:
1. komise zemědělská, předseda Edvin Pěgřím
2. komise finanční a rozpočtová, předseda Teofil Sedláček
3. komise pro výstavbu, předseda Zdeněk Voznica
4. komise školská a kulturní, předseda František Benda
5. komise sociální a zdravotní, předseda František Wita
6. komise veřejného pořádku, předseda Bedřich Goj
7. komise pro místní hospodářství a obchod, předseda Karel Habram
8. komise bytová, předsedkyně Štěpánka Závadská
9. komise trestní, předseda Evžen Zajonc
Ve volbách do MNV 14. června 1964 bylo nově zvoleno 31 poslanců. Z toho bylo
24 mužů a sedm žen, dle politické příslušnosti 16 členů KSČ a 15 bezpartijních.
Na ustavujícím zasedání MNV 2. července 1964 byl zvolen novým předsedou Karel Habram,
5
náměstkem František Wita, tajemníkem Edvin Pěgřím. Rada byla desetičlenná. Vytvořeno
bylo deset stálých komisí:
1. komise finanční a plánovací, předseda Josef Lukša
2. komise zemědělská, předseda Edvin Pěgřím
3. komise pro ochranu veřejného pořádku, předseda Ladislav Otruba
4. komise pro místní hospodářství, předseda Vilém Czerný
5. komise sociální a zdravotní, předseda František Wita
6. komise školství a kultury, předseda Teofil Hefner
7. komise obchod, předsedkyně Ludmila Šrámková
8. komise pro výstavbu, předseda Alfréd Klisz
9. komise pro akci „Z“ , předseda Vladimír Šenkyřík
10. komise bytová, předseda Josef Pěgřím
Zákon o národních výborech č. 69/1967 Sb. dále posiloval postavení národních výborů
v jejich územních obvodech. Místní národní výbor bezprostředně odpovídal za rozvoj obce,
za zlepšení životního prostředí, zvyšování kulturně společenského života a za veřejný
pořádek.
Vzhledem k vnitropolitické situaci nebyly v roce 1968 provedeny volby do národních
výborů a stávající volební období bylo prodlouženo. Ve volbách 26. – 27. listopadu 1971 bylo
nově zvoleno 31 poslanců. Z toho bylo 25 mužů a šest žen, 13 dělníků, osm techniků, dva
učitelé a dvě ostatní povolání, dle politické příslušnosti 19 členů KSČ a 12 bezpartijních.
Ustavující zasedání MNV 20. prosince 1971 zvolilo předsedu Vladimíra Valu, místopředsedu
Josefa Geldoně, tajemníka Viléma Czerného a dalších šest členů rady. Komise byly
ustanoveny takto:
1. komise finanční a plánovací, předseda Jiří Bosák
2. komise výstavby a životní prostředí, předseda Rudolf Závadský
3. komise školská, kulturní a zdravotní a sociální, předseda Emanuel Helis
4. komise ochrany veřejného pořádku a dopravy, předseda Jindřich Bonček
5. komise služeb, obchod a bytová, zemědělství, předseda Bruno Gabzdyl
Dále byl zřízen Výbor lidové kontroly v čele s předsedou Karlem Musiolem.
Plenární zasedání 20. června 1974 schválilo sloučení obce Skřečoně s městem
Bohumínem. S účinností od 1. října 1974 byla činnost MNV Skřečoň ukončena a obec byla
připojena k městu Bohumínu.
II. Vývoj a dějiny archivního fondu
Fond MNV Skřečoň (1926) 1945 – 1974 vznikl z činnosti Místního národního výboru
ve Skřečoni, který zahájil svou činnost 7. května 1945. Archivní materiál představuje soubor
úředních knih, registraturních pomůcek, spisů, účetních knih, map a tiskovin z let 1926
až 1974.
6
Nejstarší písemnosti z let 1945 - 1950 byly archivu předány v roce 1956, přírůstek
však není podchycen v knize přírůstků archivního materiálu. Další písemnosti byly archivu
předány při skartačním řízení v roce 1971 (2. 3. 1971, č. př. 5/1971, ar 110/71). Městský
národní výbor v Bohumíně předal v roce 1977 pamětní knihu obce Skřečoně z let 1926–1969
(17. 8. 1977, č. př. 27/1977, ar 418/77). Další písemnosti MNV Skřečoň byly předány spolu
s písemnostmi MěNV Bohumín a dalších integrovaných obcí při skartačním řízení v roce
1979 (27. 11. 1979, č. př. 36/1979, ar 243/79).
Fond MNV Skřečoň (1926) 1945 – 1974 tvoří uzavřený celek, neboť činnost MNV
ve Skřečoni k 1. říjnu 1974 v důsledku sloučení obce Skřečoň s městem Bohumín byla
ukončena.
III. Archivní charakteristika archivního fondu
K pořádacím pracím fondu MNV Skřečoň (1926) 1945 - 1974 bylo přistoupeno v roce
2007. Při pořádání fondu bylo v zásadě postupováno podle Metodických návodů a instrukcí
pro zpracování archivního materiálu (zvláštní příloha Sborníku archivních prací, X/1960,
číslo 2) vydaných Archivní správou Ministerstva vnitra ČR.
Fond byl roztříděn na:
I. ÚŘEDNÍ KNIHY
1. Evidenční knihy
2. Pamětní knihy
II. SPISOVÝ MATERIÁL
1. Registraturní pomůcky
2. Spisy
III. ÚČETNÍ MATERIÁL
1. Účetní knihy
IV. OSTATNÍ MATERIÁL
1. Mapy
2. Tiskoviny
Převzaté písemnosti nebyly označovány spisovými znaky, značná část registratury
byla též v tzv. rozsypu. MNV ve Skřečoni nepoužíval žádný spisový plán a spisy byly
ukládány chronologicky dle čísel jednacích. Proto bylo také při inventarizaci fondu
postupováno dle „Pořádacího schématu pro archivní fondy místních národních výborů
a městských národních výborů“ návrhu Metodického návodu pro pořádání a inventarizaci
archivních fondů místních národních výborů z roku 2000.
Úřední knihy byly rozděleny na evidenční a pamětní. Registraturní pomůcky (podací
protokoly) byly seřazeny chronologicky. Vlastní spisy byly uspořádány věcně dle pořádacího
schématu. Vzhledem k atypickým rozměrům byly tři inventární jednotky týkající se výstavby
v obci uloženy samostatně na konci fondu jako fascikly. Účetní knihy byly seřazeny věcně
7
a chronologicky. Mezi ostatní materiál byly zařazeny mapy a tiskoviny. Priora ponechaná
u fondu tvoří zápisy v pamětní knize a vojenské ohlašovací knize. Jedná se o materiály obce,
které nelze oddělit od materiálu MNV.
Při pořádání byla provedena vnitřní skartace o celkovém rozsahu 1,44 bm. Vyřazeny
byly duplicitní oběžníky, inventurní seznamy, poplatky ze vstupného, povolování zábav,
potravinové lístky a nedůležitá agenda týkající se zemědělství (dodávky vajec a mléka).
Celková metráž archivního fondu činí 5,54 bm, fond obsahuje 251 inventárních
jednotek a 111 evidenčních jednotek, z toho 62 úředních knih, 10 podacích protokolů,
35 kartonů, 3 fascikly a 1 mapu.
Fond je dochován v dobrém fyzickém stavu, ale mezerovitě. K inventáři fondu byly
pořízeny rejstříky – místní a věcný.
IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu
Fond MNV Skřečoň (1926) 1945 - 1974 patří k základním pramenům k poznání
poválečného vývoje obce. K nejcennějším materiálům tohoto fondu patří pamětní kniha obce
z let 1926 - 1969. Významným zdrojem informací jsou také zápisy ze schůzí rady, pléna
a komisí MNV. Také další písemnosti fondu zachycují politické i hospodářské poměry v obci
v daném období.
V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky
Fond uspořádaly a inventář sestavily v letech 2007-2008 PhDr. Irena Hajzlerová
a Anna Hubáčová. Úvod zpracovala Mgr. Veronika Matroszová.
Prameny a literatura:
fond: ONV Fryštát 1945-1949 (1951), inv. č. 279, kart. č. 794
Pamětní kniha obce Skřečoň (1926) 1945 - 1969
Bohumín. Studie a materiály k dějinám a výstavbě města. Ostrava 1976, 589 s.
8
SEZNAM ZKRATEK
AV NF Akční výbor Národní fronty
ČSD Československá sociální demokracie
ČSL Československá strana lidová
ČSNS Československá strana národně socialistická
JZD jednotné zemědělské družstvo
KSČ Komunistická strana Československa
MNV místní národní výbor
NF Národní fronta
SČM Svaz československé mládeže
ZPF zemědělský půdní fond
9
Název fondu : Místní národní výbor Skřečoň
Značka fondu : MNV Skřečoň
Časové rozmezí : (1926) 1945 – 1974
Počet evidenčních jednotek : 111 (62 úředních knih, 10 podacích protokolů,
35 kartonů, 3 fascikly, 1 mapa)
Počet inventárních jednotek : 251
Rozsah v bm : 5,54
Stav ke dni : 15. 12. 2008
Fond zpracoval : PhDr. Irena Hajzlerová, Anna Hubáčová
Pomůcku sestavil : Anna Hubáčová, Mgr. Veronika Matroszová
Počet stran : 34
Inventář schválil : PhDr. Irena Hajzlerová, SOkA-KA/586/2008
dne 15. 12. 2008
10