Úvod | Informace o fondu | Záznamy | Rejstříky | zobrazit/uložit PDF
Inventáře a katalogy Státního okresního archivu Opava



Číslo listu NAD: 917
Evid. číslo pomůcky: 852















Místní národní výbor Štáblovice

1945 - 1975 (1979)

INVENTÁŘ


















Zpracovala: Jarmila Sobotíková


Opava 2009


OBSAH

Úvod 3

Seznam použité literatury 12

Seznam použitých zkratek 13

I. Úřední knihy
1. Správní knihy 15
2. Evidenční knihy 15
3. Pamětní knihy 16

II. Spisový materiál
1. Registraturní pomůcky 16
2. Spisy
Statutární záležitosti organizace, kontrola 17
Vnitřní správa a ochrana veřejného pořádku 18
Evidence obyvatelstva, matriční záležitosti 18
Finance a plánování 19
Územní plánování a výstavba obce 20
Místní hospodářství 20
Doprava 20
Zemědělství 21
Myslivost 21
Vodní hospodářství 22
Školství 22
Kultura 22

III. Účetní materiál
1. Účetní knihy 23

IV. Ostatní materiál
1. Plány 24













ÚVOD

I. Vývoj původce archivního fondu

Obec Štáblovice (německy Stablowitz) leží ve zvlněné zemědělské krajině Opavské pahorkatiny asi 9 km jihozápadně od Opavy v nadmořské výšce 316 m.
Od roku 1850 patřily Štáblovice vždy k politickému i soudnímu okresu Opava. Součástí obce byla osada Vendelín.
Od 1. května 1973 fungoval ve Štáblovicích společný MNV i pro obec Lipinu. Od 1. ledna 1976 působil jako společný MNV pro obce Lipinu, Štáblovice, Uhlířov a Otice MNV se sídlem v Oticích. S platností od komunálních voleb konaných 24. listopadu 1990 se všechny integrované obce opět osamostatnily. S účinností od 1. ledna 1993 se obec Lipina sloučila se Štáblovicemi a stala se jejich místní částí.
Podle sčítání lidu v roce 1950 měly Štáblovice 449 obyvatel, 126 domů a plochu 716 ha, v roce 1965 měly 551 obyvatele, 118 domů a 139 bytů, v roce 1982 počet obyvatel klesl na 495 a v roce 1989 žilo ve Štáblovicích 518 obyvatel.
Obec osvobozená 5. května 1945 utrpěla značné škody na veřejných i soukromých budovách. Válečnými událostmi bylo zcela zničeno 28 budov, poškozeny byly obytné a hospodářské objekty bývalého velkostatku, zámek a zámecká kaple, farní kostel a škola. Nejhorší válečné škody byly poměrně rychle odstraněny zásluhou občanů, kteří se pustili do obnovy obce. Opravili tři poškozené mosty, aby měli spojení s okolními obcemi, odstranili trosky ze zbořených a vypálených domů, dokončili jarní práce na polích a v bývalém velkostatku. Ke konci roku 1945 žilo v obci 548 obyvatel, z toho 55 Němců. Po válce se z obce vystěhovali 122 obyvatelé na zkonfiskované statky po Němcích do pohraničních obcí Svobodných Heřmanic, Hynčic, Melče, Mladecka, Vítkova a v obci zůstalo 465 obyvatel.
Na jaře roku 1946 byla v obci provedena parcelace bývalého velkostatku majitele barona Viktorina Sobka Skal. Do vlastnictví obce z této parcelace kromě pole o výměře 29,59 ha byla přidělena část lesa o výměře 22 ha, rybník ležící u křižovatky Dolní Životice - Uhlířov -
- Štáblovice o výměře 1,20 ha, zámecká budova s parkem a zahradnictvím.
V obci zemědělského charakteru tvořili převážnou část obyvatelstva zemědělci a zemědělští dělníci. Část obyvatel jezdila za prací hlavně do nedaleké Opavy. Z živností tu po válce fungovaly zemědělský družstevní lihovar, hrnčířství (výroba květináčů a hrnců), kolářství, kovář, sedlář, krejčí, obuvník, řezník, pekař, 2 švadleny, 3 obchody se smíšeným zbožím, výroba cementového zboží, zahradnictví. Tyto živnosti byly postupně rušeny nebo začleňovány do socialistického sektoru - komunálních nebo družstevních podniků. Ze soukromých živností zůstal jen kolář a hrnčíř, kovářství bylo začleněno do JZD. Výměrem z 8. března 1948 zavedl ONV v Opavě na majetek družstevního lihovaru národní správu. V roce 1953 bylo družstvo znárodněno a začleněno do Slezských lihovarů, n. p. Opava.
Definitivní zánik družstva ukončil jeho výmaz z rejstříku společenstev Krajského soudu v Opavě 4. září 1954. Zahradnictví převzala v roce 1952 Květena, n. p. v Opavě.
Ustavení JZD ve Štáblovicích bylo schváleno Okresní družstevní radou v Opavě 13. září 1952 v počtu 8 členů. Do podnikového rejstříku bylo zapsáno 17. října 1952. JZD hospodařilo od roku 1952 ve III. typu a v roce 1954 obhospodařovalo 193,49 ha společné zemědělské půdy, z toho 151,58 ha orné. V roce 1960 před sloučením družstva činila jeho výměra 455,58 ha zemědělské půdy, z toho 369,84 ha orné půdy a mělo 115 členů. Samostatně se vyvíjelo do začátku roku 1961. Dne 1. února 1961 bylo provedeno sloučení JZD ve Štáblovicích jako družstva zrušeného s JZD "Pokrok" v Oticích jako družstvem přejímajícím. JZD ve Štáblovicích bylo 22. února 1961 vymazáno z podnikového rejstříku.
Školní budova byla po válce silně poškozena a vnitřní zařízení bylo zdemolováno. Vyučování bylo zahájeno už 22. května 1945. Správou školy byl pověřen Josef Fuchs, od června nastoupila učitelka Jarmila Stejskalová. Vyučovalo se ve dvou třídách s 95 žáky. Ve školním roce 1945/1946 přešli žáci 6. - 8. postupného ročníku na měšťanskou školu do Mladecka, a tím počet žáků klesl na 50. Dne 1. září 1946 byla v obci zřízena mateřská škola, nouzově umístěna v bývalé faře. V lednu 1947 na vlastní žádost odešel Josef Fuchs i s manželkou Jarmilou (roz. Stejskalovou) na měšťanskou školu do Vítkova. Na jeho místo nastoupil mladý učitel Jan Blažek, který zde působil pouze do konce školního roku. Od 1. května 1947 byl ustanoven řídícím učitelem Josef Stoniš, který byl v roce 1950 přeložen na NŠ v Hněvošicích. Ve školním roce 1950/1951 byl jmenován ředitelem školy František Nedbal. Vyučovalo se ve dvou třídách s pěti postupnými ročníky s 50 žáky. K 30. červnu 1953 ukončil působení na škole ředitel František Nedbal a novým správcem se stal Oldřich Bár. V roce 1958 byla škola rozšířena na trojtřídní, protože počet žáků stoupl na 72 a pro nedostatek učeben se vyučovalo ve dvou směnách. K 1. září 1960 byl Oldřich Bár přeložen na OSŠ do Hradce. Ředitelem školy byl jmenován Antonín Pořízek. V roce 1960 byla zahájena GO školní budovy s přístavbou nové učebny a sociálního zařízení. Na základě rozhodnutí ONV v Opavě byla k 1. září 1962 zrušena škola v Mikolajicích a žáci z této jednotřídní školy byli převedeni do ZDŠ ve Štáblovicích. Na žádost rodičů žáků z Mikolajic však byla v obci ponechána elokovaná třída, žáci 4. a 5. ročníku dojížděli do ZDŠ ve Štáblovicích. V únoru 1964 se ředitel štáblovické školy Antonín Pořízek odstěhoval do Chuchelné a jeho funkci do konce školního roku převzala Blanka Utěkalová, tu pak vystřídal nový ředitel Josef Horák. V roce 1968 počet žáků klesl na 52 a škola byla přeorganizována na dvoutřídní. Při stranických pohovorech v roce 1970 byl Jan Horák vyloučen z KSČ, zbaven funkce ředitele a do školských služeb již nenastoupil. Po jeho odchodu byla ředitelkou jmenována Anna Mrůzková, která na škole působila až do roku 1979.
V květnu 1945 byl založen ČSM a začala fungovat veřejná obecní knihovna. Kulturní činnost v obci zabezpečovala místní osvětová rada (od roku 1950 Osvětová beseda). Koncem roku 1946 byl znovu zřízen spořitelní a záloženský spolek - kampelička. Svou činnost obnovily nebo nově začaly rozvíjet spolky: divadelní spolek "Svatopluk", tělovýchovná jednota Sokol, sbor dobrovolných hasičů (později ČSPO), lidová myslivecká společnost a postupně další v NF zastoupené masové organizace, jako SČSP, Svazarm, ČSZO, ČSŽ, SRPŠ, SSM, PO SSM, ČSČK. V roce 1970 bylo ustanoveno Myslivecké sdružení "Pokrok Štáblovice" zahrnující honitby na k. ú. Štáblovice a Uhlířov.
Z politických stran v obci po roce 1945 působily ČSL, ČSNS a KSČ, po únoru 1948 se KSČ stala jedinou vedoucí politickou stranou.
V roce 1948 byl instalován místní rozhlas a provedena byla GO střechy na budově NŠ. V roce 1955 byla opravena stará MŠ a část zámecké budovy. Postupně se začala rozvíjet také soukromá výstavba a opravy rodinných domků. V letech 1961 - 1964 byl postaven vodovod, adaptována byla ZŠ (přístavba třídy a sociálního zařízení), proběhla úprava zámeckého parku, svépomocí byla postavena zděná čekárna, upravena byla cesta k osadě Vendelín. Dále byla realizována výstavba kanalizace, GO budovy zdravotního střediska a MŠ. Od roku 1965 bylo započato s adaptací nejvíce poškozených místností zámku, byl zřízen sál i s jevištěm. V roce 1967 byla slavnostně předána do užívání novostavba prodejny Jednoty, dokončena byla rekonstrukce pohostinství v zámku, provedena regulace potoka a část kanalizace, obnovena byla fasáda místního kostela. V rámci zvelebování obce se provedla rekonstrukce elektrického vedení v celém zámku, opravena byla fasáda nádvoří zámku. Zároveň byla zahájena výstavba nové požární zbrojnice na místě staré demolované budovy. V roce 1976 byla dokončena výstavba Sokolovny, opravena byla fasáda na budově ZŠ. Od 1. ledna 1978 byl zámek předán Slezskému muzeu v Opavě. Kancelář MNV byla přestěhována ze zámku do budovy č. p. 122.
Obec měla po roce 1945 autobusové spojení na trase Opava - Vítkov a poštovní úřad s telefonním spojením. Obcí vede také železniční trať. Pošta byla v roce 1970 přestěhována do nové budovy požární zbrojnice.
Od roku 1950 fungoval u MNV matriční úřad pro obce Štáblovice, Mikolajice, Uhlířov, Dolní Životice a Lipinu. K 1. červenci 1961 byly všechny obce zařazeny do obvodu matričního úřadu v Opavě. Po roce 1945 museli občané navštěvovat obvodního i zubního lékaře ve zdravotním středisku v Dolních Životicích, od roku 1960 bylo zřízeno pro občany Štáblovic zdravotní středisko v Melči, odkud dvakrát týdně dojížděl obvodní lékař a ordinoval v bývalé správní budově u zámku.
K pamětihodnostem obce patří původně renesanční zámek, který vznikl přestavbou starší tvrze ve druhé polovině 16. století, a to zásluhou Kašpara Rotmberka z Ketře. Patrně za Jana Lescouraulta, jenž držel štáblovický statek v letech 1654 - 1666, byl přebudován v barokním stylu. Svou nynější pozdně barokní podobu pak objekt získal v druhé polovině 18. století za Sobků z Kornic.
Štáblovická farnost byla zřízena již ve středověku. V době reformace ji však spravovali luteránští pastoři. Po třicetileté válce byla zrušena a zdejší chrám sv. Vavřince se stal filiálním kostela ve Slavkově. Až v době josefínských reforem se obec stala sídlem lokálního kaplanství (1786), které bylo v roce 1855 povýšeno na samostatnou farnost. Budova renesančního kostela sv. Vavřince prošla řadou přestaveb a adaptací, jež úplně setřely jeho originální podobu. Za zmínku stojí soubor figurálních renesančních náhrobníků.

Národní výbory vznikaly ilegálně již za německé okupace jako orgány národně osvobozeneckého boje. Dne 4. prosince 1944 byl vydán dekret prezidenta republiky č. 18 Úředního věstníku čs., ve kterém bylo stanoveno, aby na osvobozeném území byly vytvořeny jako orgány lidové správy národní výbory.
Vymezení rozsahu působnosti, základní zásady volby a pravomoci národních výborů byly zakotveny v Košickém vládním programu. Národní výbory tu byly definovány jako orgány zastupitelské a orgány veřejné správy ve všech jejích oborech, které v obvodu své působnosti spravují všechny veřejné záležitosti.
Podle uvedených norem byly po osvobození republiky ustanoveny národní výbory. V obcích s převahou německého (národně nespolehlivého) obyvatelstva byly dočasně zřízeny místní správní komise.
V období před parlamentními volbami v březnu 1946 byly jednotlivé politické strany Národní fronty zastoupeny v národních výborech paritně. V roce 1946 bylo jejich zastoupení upraveno dle výsledků těchto voleb.
Do roku 1948 nenastaly v organizaci a rozsahu působnosti národních výborů žádné podstatné změny s výjimkou rozšíření kompetence o některé nově přidělené agendy. Po únoru 1948 bylo postavení národních výborů zakotveno v Ústavě 9. května. Členové národních výborů byli ustavováni jmenováním akčními výbory Národní fronty.
Důležitý předěl ve vývoji národních výborů znamenalo vydání ústavního zákona
č. 12/1954 Sb. o národních výborech, zákona č. 13/1954 Sb. o národních výborech a zákona č. 14/1954 Sb. o volbách do národních výborů. Národní výbory tu byly definovány jako orgány státní moci a správy pracujícího lidu, jejichž úkolem je řídit hospodářskou a kulturní výstavbu ve svých obvodech. Citované zákony současně určovaly způsob volby národních výborů a délku funkčního období. Ve své činnosti byly řízeny vládou a výkonným orgánem byla rada národního výboru. Volby dle těchto ustanovení se uskutečnily 16. května 1954 a 19. května 1957.
Dalším mezníkem ve vývoji národních výborů se stal rok 1960, kdy byla přijata celá řada zákonů určujících postavení těchto orgánů státní správy a moci směřujících k dalšímu zdokonalení jejich činnosti. Vedle zákona č. 36/1960 Sb. ze dne 9. dubna 1960 o územním členění státu, ústavního zákona o volbách do Národního shromáždění a Slovenské národní rady a ústavního zákona č. 35/1960 Sb. o národních výborech a jim odpovídajících zákonů č. 37/1960 Sb. a č. 38/1960 Sb., v nichž se zdůrazňovala zejména odpovědnost poslanců vůči voličům, byl dne 25. května 1960 přijat nový zákon o národních výborech č. 65/1960 Sb., který nahrazoval doposud platný zákon z roku 1954. Dle tohoto zákona fungovaly NV až do roku 1967, kdy byl dne 29. června 1967 vydán zákon č. 69/1967 Sb. o národních výborech.
Tento zákon vytvořil nové právní a organizační podmínky pro upevnění postavení národních výborů, zabezpečil jejich větší samostatnost při rozhodování záležitostí spadajících do jejich působnosti, dělbu práce mezi orgány národních výborů a další zdokonalení metod práce. Národní výbory tedy převzaly pravomoc bývalých obecních zastupitelstev, rad a starostů, takže jim byla jako zastupitelským orgánům svěřena veškerá správa v obcích. Národní výbor měl pečovat o všestranný rozvoj obce, výstavbu, školská a kulturní zařízení a vyřizovat běžné záležitosti. Řízení hospodářské a kulturní výstavby v obvodu své působnosti uskutečňoval národní výbor kolektivními orgány složenými z členů národního výboru, radou v čele s předsedou a komisemi.
Činnost národních výborů byla řízena a kontrolována ministerstvem vnitra, přičemž národní výbor vyššího stupně řídil a kontroloval národní výbor nižšího stupně.
Plenární zasedání národních výborů volila a řídila orgány národního výboru a jeho hospodářské a rozpočtové organizace. Rada národního výboru byla kolektivním výkonným orgánem národního výboru, který byl volen plenárním zasedáním, jemuž předkládal zprávy o své činnosti. Skládala se z předsedy, jeho náměstků, tajemníka a ostatních členů rady. Členové rady byli zpravidla voleni za předsedy jednotlivých komisí. Rada byla zároveň podřízena radě národního výboru vyššího stupně, sama pak usměrňovala a koordinovala činnost komisí a řídila odbory, pomáhala též vytvářet občanské výbory, výbor žen a jiné občanské aktivity. Hlavním úkolem rady bylo zabezpečovat plnění úkolů národního výboru ve všech úsecích jeho činnosti na základě zákonů a jiných právních předpisů a podle směrnic svého národního výboru projednávala a řešila návrhy jednotlivých komisí.
Komise byly iniciativní, výkonné a kontrolní orgány národního výboru s rozhodovací pravomocí pro řízení těch úseků, pro něž byly ustaveny. Práce komisí se účastnili jednak členové národního výboru, a jednak přímo občané. Komise byly voleny plenárním zasedáním, rada pak řídila bezprostředně jejich činnost.
Vzhledem k událostem v roce 1968 bylo dle Ústavního zákona č. 117/1969 Sb. prodlouženo funkční období NV až do roku 1971.
V pozdějších letech byl doplněn řadou zákonných opatření a doplňků, např. zákonem ČNR č. 49/1982 Sb., kterým se měnil a doplňoval zákon o národních výborech a upravovala se působnost MNV ve střediskových obcích (tzv. malá novela). Dále zákonem ČNR č. 115/1988 Sb., kterým se s účinností od 1. června 1988 měnil zákon o národních výborech. Úplné znění zákona o národních výborech bylo obsaženo v tzv. novele zákona o národních výborech č. 140/1988 Sb.
Působnost NV byla ukončena zákonem ČNR o obcích č. 367/1990 Sb., kdy došlo k obnovení nezávislé samosprávy vytvořením obecních úřadů.
Krátce po osvobození obce v roce 1945 byl vytvořen prozatímní národní výbor. Předsedou se stal Rudolf Beneš, který se po dvou měsících vzdal funkce a funkci předsedy převzal Ignác Tesař. Dalšími členy byli Emanuel Elbl, Ignác Němec, Karel Vajda, Adolf Galvas, Josef Tesař, Leopold Jašek, Štěpán Elbl, Rudolf Beneš, Vladimír Prejda, Max Jedlička, Ludvík Beneš, Vilém Dušek, Jan Prda a Rudolf Král. Již 23. srpna 1945 proběhla v hostinci U Foltysů veřejná schůze k volbě nového MNV složeného ze zástupců politických stran. Jako členové výboru byli zvoleni za KSČ Ignác Tesař (předseda), Adolf Galvas, Ferdinand Valík, Karel Dušek, František Cahel, Jaroslav Kalus, František Prusek a jako náhradníci Bohumír Elbl, Josef Šenk, Alfréd Wolf. Za ČSL byli zvoleni Leopold Jašek, Josef Tesař, Štěpán Elbl, Ludvík Beneš, Emanuel Elbl, Vilém Elbl, Ferdinand Prda, Jan Urbánek, Rudolf Král. Ludvík Beneš se stal referentem pro zásobování. Postupně byly ustaveny knihovní rada (Rudolf Volkmer, Štěpán Elbl), školní rada (Josef Tesař, Ludvík Beneš, Ferdinand Valík, Vilém Dušek), stavební komise (Karel Dušek, Leopold Jašek, Adolf Galvas, Emanuel Elbl), lesní komise (Josef Tesař, František Cahel, Ludvík Beneš, Ferdinand Valík), zemědělská komise (Karel Vajda, Emanuel Elbl, František Cahel, Jan Tesař), finanční komise (Karel Dušek, Ludvík Beneš, Jan Tomanec), komise národní bezpečnosti (Leopold Jašek, Adolf Galvas, Rudolf Volkmer), trestní komise (Ignác Tesař, Josef Tesař, Ignác Němec), odhadní komise, (Jan Tomanec, Josef Tesař). Na plenárním zasedání 26. února 1946 byla ustavena komise č. 1 a č. 2 pro odsun Němců (předseda komise č. 1 Josef Tesař, členové František Cahel, Ignác Němec, předseda komise č. 2 Štěpán Elbl, členové Rudolf Beneš, Vilém Dušek).
Ustavující schůze nového MNV, obnoveného na základě výsledků květnových voleb do ÚNS, se konala 1. července 1946. MNV měl 15 členů - 2 za KSČ (Ignác Tesař, Adolf Galvas), 7 za ČSL (Emanuel Elbl, Štěpán Elbl, Ludvík Beneš, Rudolf Král, Leopold Jašek, Jan Prda, Josef Tesař), 6 za ČSNS (Karel Vajda, Ignác Němec, Rudolf, Beneš, Vilém Dušek, Jan Tomanec, Rudolf Volkmer). Předsedou byl zvolen Emanuel Elbl (ČSL), 1. náměstkem a pokladníkem Rudolf Beneš (ČSNS), radu tvořili 3 členové: Ignác Tesař (KSČ), Štěpán Elbl (ČSL) a Karel Vajda (ČSNS). Zvoleny byly komise zemědělská (předseda Karel Vajda, členové Leopold Jašek, Ludvík Beneš, Vilém Dušek, Adolf Galvas), finanční (předseda Jan Tomanec, členové Vilém Dušek, Jaroslav Lazecký, Vilém Elbl, Jan Prda, Ludvík Beneš, František Cahel), lesní komise (předseda Rudolf Beneš, členové Ludvík Beneš, František Cahel), školní komise (předseda Ferdinand Valík, členové Vilém Dušek, Rudolf Volkmer, Rudolf Král, Ludvík Beneš), knihovní rada (předseda Ignác Němec, členové Rudolf Volkmer, Štěpán Elbl), stavební komise (předseda Karel Dušek, členové Jan Tomanec, Josef Tesař), stálá volební komise (předseda Štěpán Elbl, členové Josef Tesař, Ignác Němec, Ferdinand Dušek, František Prusek, Ferdinand Valík). Za členy odhadní komise byli zvoleni Jan Tomanec a Josef Tesař, za členy trestní komise Ignác Němec a Ignác Tesař. Na schůzi konané 26. července 1946 byla ustavena požární komise (Emanuel Elbl, Vilém Dušek, Rudolf Beneš). V červenci 1947 byl z funkce zemědělského referenta odvolán Karel Vajda a do této funkce nastoupil Ludvík Beneš. V listopadu 1947 byla zvolena vyživovací komise (Ludvíka Šenková, Ignác Tesař, Ludvík Beneš).
K zásadní změně došlo po únorových událostech 1948. Nejdůležitějším orgánem v obci se stal MAV NF, složený ze 6 komunistů, 5 lidovců a 4 národních socialistů, který spolu s MO KSČ převzal moc a rozhodování ve všech oblastech veřejného života. Jeho předsedou byl zvolen Adolf Galvas. Dalšími členy byli Karel Hahn, Ignác Tesař, Věra Kalusová. AV NF provedl tzv. očistu MNV. Okamžitě zbavil funkce předsedy Emanuela Elbla a odvolal členy Rudolfa Krále a Rudolfa Beneše. V 15členném NV bylo 6 členů za KSČ (Ignác Tesař, Adolf Galvas, František Cahel, Josef Šenk, Alois Galvas, Robert Dušek), 5 za ČSL (Štěpán Elbl, Josef Tesař, Jan Prda, Ludvík Beneš, Leopold Jašek), 4 za ČSNS (Karel Vajda, Jan Tomanec, Ignác Němec, Vilém Dušek). Novým předsedou byl začátkem března 1948 zvolen Ignác Tesař, místopředsedou Adolf Galvas, pokladníkem Štěpán Elbl. Zároveň byl zvolen zemědělským referentem Ludvík Beneš a novými členy lesní komise Josef Tesař, Josef Šenk, školní rady Karel Lazecký, mléčné komise Josef Tesař, vyživovací komise Adolf Galvas. Dne 9. října 1948 byla radou MNV zřízená budovatelská komise, která byla po měsíci zrušena. Její náplň práce převzala komise vyživovací (Adolf Galvas, Ludvík Beneš, Ludvíka Šenková, Vilém Elbl a Karel Vajda). Na plenární schůzi MNV 5. května 1949 byl do knihovní rady jmenován Vilém Elbl místo Ferdinanda Valíka. Na veřejné schůzi MNV a AV NF konané 20. listopadu 1949 byl zvolen nový 6členný AV NF s dosavadním předsedou Adolfem Galvasem. Složení MNV zůstalo beze změn až do poloviny července 1950, kdy byla provedena jeho reorganizace. Na veřejné schůzi MNV 7. července 1950 byla představena kandidátka nově navržených členů NV. Funkci nepřijali František Prda a Leopold Galvas a místo nich byli zvoleni Jan Kouřil a Josef Bokiš. Nový MNV pracoval v tomto složení: předseda Ignác Tesař, místopředseda a zemědělský referent Adolf Galvas, finanční referent Věra Hahnová, referent ŠOT František Volejník, zásobovací referent Alois Vavroš. Na plenárním zasedání MNV 30. srpna 1950 bylo usneseno zřízení 4 komisí složených ze členů KSČ a ČSM. V čele zemědělské komise stál Adolf Galvas, finanční komise Věra Hahnová, komise ŠOT František Volejník, výrobní a výkupní komise Alois Vavroš. Na plenárním zasedání 13. prosince 1950 se oficiálně vzdal členství v MNV a funkce zemědělského referenta Adolf Galvas a člen Jan Kouřil odstoupil z důvodu přestěhování na jiné působiště. Za odešlé členy MO KSČ navrhla Václava Holana a Jana Galvase. Z podnětu MO ČSM byli odvoláni Věra Hahnová, Leopold Martínek a Gustav Lhotský. Začátkem roku 1951 dochází ve složení MNV k velkým změnám. Dne 5. února 1951 byl na ustavující schůzi odvolán předseda MNV Ignác Tesař a novým předsedou byl jednohlasně zvolen Josef Šenk. Místopředsedou a zemědělským referentem se stal Ludvík Beneš, finančním referentem František Nedbal, referentem ŠOT Jarmila Štalcerová, referentem pro vnitřní obchod a výživu Jan Vaněk a dalšími členy MNV Vilém Dušek, Josef Bek, Bohuslav Čech a Ludvík Beneš. Během roku 1952 došlo k několika dalším personálním změnám. Předseda MNV Josef Šenk se na vlastní žádost vzdal funkce, na jeho místo byl všemi hlasy zvolen František Nedbal. Tajemníkem byl jmenován Josef Prusek, finančním referentem Jan Šrom. Zřízeny byly komise zemědělská (předseda Václav Holan), vyživovací (Josef Šenk), bytová a ŠOT (Jan Galvas), finanční (Rudolf Jedlička), trestní (František Nedbal). Koncem roku 1953 předseda František Nedbal přešel na nové působiště a jeho nástupcem byl opět zvolen Josef Šenk.
V tomto složení pracoval MNV bez podstatných změn do prvních voleb v květnu 1954. Předsedou zůstal Josef Šenk, tajemníkem Josef Prusek a dalším členem rady byl Jan Vícha. Ustaveny byly komise zemědělská (předseda Zdeněk Tesař, členové Vilém Elbl, Jan Jašek, Jaroslav Lazecký), finanční (předseda Rudolf Jedlička, členové Rudolf Král, Jiřina Křížová), zásobovací a vyživovací (předsedkyně Marie Králová, členové Jan Galvas, Karla Křížová), ŠOT (předseda Karel Vítek, členové Richard Šrámek, František Chodura). V srpnu téhož roku byly schváleny komise trestní a katastrální. Na návrh pléna byl v lednu 1955 z funkce tajemníka odvolán Josef Prusek a na jeho místo navržen Rudolf Jedlička. Předsedou finanční komise se místo něho stal Jan Vícha.
Po květnových volbách 1957 byl předsedou zvolen Jaromír Kalus, tajemníkem Josef Šenk a dalšími členy rady Adolf Galvas, Josef Bokiš ml. a Matylda Hahnová. MNV tvořilo celkem 12 členů: Jaromír Kalus, Josef Šenk, Adolf Galvas, Josef Bokiš ml., Matylda Hahnová, Karel Šafránek, Josef Bokiš st., Bohuslav Čech, Josef Prusek, Josef Šrom, Marie Králová a Vilém Elbl. Zvoleny byly stálé komise: zemědělská (předseda Karel Šafránek), finanční (Josef Bokiš st.), kulturní a osvětová (Bohuslav Čech), pro výstavbu a zvelebování obce (Josef Bokiš ml.).
Další volby se konaly 12. června 1960 a do MNV bylo zvoleno celkem 15 poslanců: Jaromír Kalus, Adolf Galvas, Josef Šenk, Ludmila Šafránková, Bohuslav Hoblík, Oldřich Martínek, Karel Dušek, Karla Jedličková, Ludvík Beneš, Matylda Hahnová, Marie Králová, Josef Bokiš st., Antonín Dušek, Jaroslav Martínek, Bořivoj Konečný. Plenární zasedání 23. června 1960 zvolilo jako členy rady předsedu MNV Jaromíra Kaluse, náměstka předsedy a předsedu zemědělské komise Adolfa Galvase, tajemníka Oldřicha Martínka, předsedu finanční a plánovací komise Josefa Bokiše st., předsedu komise pro výstavbu a zvelebování obce Karla Duška. Předsedou školské a kulturní komise se stal Antonín Dušek a předsedkyní sociální komise Matylda Hahnová. Později byly komise několikrát reorganizovány a doplňovány. Na plenárním zasedání 30. března 1961 bylo schváleno 6 stálých komisí - zemědělská (předseda Adolf Galvas), školská a kulturní (předseda Antonín Dušek), plánovací a finanční( předseda Josef Bokiš st.), stavební a zvelebovací (předseda Karel Dušek), sociální (předsedkyně Matylda Hahnová), pořádková (předseda Jaromír Kalus). V srpnu 1962 byl zvolen tajemníkem a poslancem MNV Antonín Pořízek, který 14. února 1964 požádal o zproštění funkce z důvodu přestěhování do Chuchelné. Novým tajemníkem byl jednohlasně zvolen Josef Šenk.
V červnu 1964 proběhly další volby do MNV, v nich bylo zvoleno 18 poslanců: Josef Šenk, Jaromír Kalus, Karel Dušek, Jan Kocián, Ludvík Beneš, Rudolf Čech, Josef Galvas, Ivuše Dušková, Emilie Ledvoňová, Ludmila Šafránková, Jan Vaněk, Bohuslav Hoblík, Josef Bokiš, Rudolf Jedlička, Jaroslav Galvas, Emilie Bokišová, Milan Kříž a Hilda Hoblíková. Na
1. plenárním zasedání 8. července 1964 byl předsedou zvolen Josef Šenk, tajemníkem Rudolf Jedlička, kromě nich v radě zasedali Ludvík Beneš, Jaromír Kalus, Jan Kocián. Ustaveny byly komise zemědělská (předseda Jan Kocián), stavební (Ludvík Beneš), sociální (Emilie Ledvoňová), školská (Rudolf Čech), pořádková (Josef Šenk) a finanční (Jaromír Kalus). K 1. lednu se předseda MNV a člen rady Josef Šenk se zdravotních důvodu vzdal funkce (zůstal poslancem) a jako nový předseda byl schválen Rudolf Čech. V polovině téhož roku se tajemníkem MNV místo Rudolfa Jedličky stal Jan Vaněk.
V roce 1968 sice probíhaly přípravy na volby, vzhledem k politické situaci však nebyly realizovány. V květnu 1969 plénum navrhlo zrušení zemědělské komise a vedoucím zemědělské agendy byla pověřena Milena Bokišová (zemědělská komise byla znovu ustavena dne 2. ledna 1971 v čele s předsedou Janem Kociánem). Za zemřelého poslance a předsedu stavební komise Ludvíka Beneše byl jednohlasně schválen Josef Bokiš. Zároveň z funkce předsedy finanční komise odstoupil Jaromír Kalus a na jeho místo byl zvolen Karel Dušek. Během roku 1970 Jan Vaněk na vlastní žádost rezignoval a na jeho místo tajemníka a předsedy komise OVP byl kooptován Josef Šenk.
Po listopadových volbách v roce 1971 tvořili MNV tito poslanci: Rudolf Čech, Josef Šenk, Karel Dušek, Václav Konečný, Aleš Otahál, Stanislav Martínek, Josef Galvas, Milan Kříž, Jaromír Kalus, Jiřina Černá, František Chodura, Karel Šafránek. Na 1. plenárním zasedání 20. prosince 1971 se předsedou MNV stal Rudolf Čech, tajemníkem Josef Šenk. V 7členné radě dále zasedali Jiřina Černá, Karel Šafránek, Stanislav Martínek, Milan Kříž, Václav Konečný. Ustaveny byly komise OVP (předseda František Chodura), finanční, plánovací, stavební (Bohuslav Čech), sociální (Karel Šafránek), školská a kulturní (Václav Konečný), zemědělství (Milan Kříž).
Plenární zasedání 25. dubna 1973 schválilo ustavení společného MNV pro obce Štáblovice a Lipinu s názvem MNV Štáblovice se sídlem ve Štáblovicích ke dni 1. květnu 1973. Do funkce předsedy nově ustanoveného MNV byl opět zvolen Rudolf Čech, místopředsedou se stal Rudolf Štefek z Lipiny, tajemníkem Josef Šenk. Komisi OVP předsedal František Chodura, finanční a výstavby Bohuslav Čech, po jeho náhlém úmrtí na
jaře téhož roku byl na jeho místo zvolen Václav Konečný.
V tomto složení pracoval MNV beze změn až do konce roku 1975, kdy jeho činnost skončila. Od 1. ledna 1976 byly obce Otice, Uhlířov, Štáblovice a Lipina sloučeny v jeden společný MNV se sídlem v Oticích.

II. Vývoj a dějiny archivního fondu

Fond vznikl z činnosti MNV Štáblovice v letech 1945 - 1975. Písemnosti byly ukládány v budově MNV, odkud byly vybrané archiválie převzaty Okresním archivem v Opavě a uloženy v depozitářích na Otické ul. č. 15 a v Hati. Přejímání probíhalo postupně v letech 1959, č. př. 17/59, 1964, č. př. 783/64, 1976, č. př. 20/76, 1980, č. př. 147/80, 1981, č. př. 123/81.
V roce 1980 byl fond přestěhován a uložen v novém depozitáři archivu v Opavě, Lidická 2a a částečně v pobočném depozitáři zámku Neplachovice. Po archivním zpracování byl celý fond soustředěn a uložen v depozitáři Státního okresního archivu v Opavě, Lidická 2a.

III. Archivní charakteristika archivního fondu

Písemnosti fondu z let 1945 - 1975 (1979) byly předány v celkem dobrém fyzickém stavu, avšak ne zcela kompletní. Posteriorum tvoří pamětní kniha obce vedená do roku 1979.
Ve fondu byl vzhledem k tomu, že se nedochoval žádný jiný archivní materiál ponechán podací protokol MAV NF z let 1948 - 1954. Značná část zápisů z jednotlivých komisí, inventární knihy, účetní knihy a volební agenda se dochovaly mezerovitě. Zároveň se nedochovala agenda týkající se obchodu a cestovního ruchu, pracovních sil, lesního hospodářství a rybářství, zdravotnictví, ochrany životního prostředí a církevních záležitostí.
Fond byl částečně uspořádán v prosinci 1959 Jaroslavem Bakalou a byl k němu vyhotoven prozatímní inventář. Později převzatý materiál zůstal nezpracován.
Fond byl nově uspořádán v roce 2008 ve Státním okresním archivu Opava podle platných metodických návodů pro zpracování archivního materiálu (Metodické návody a instrukce pro zpracování archivního materiálu - zvláštní příloha k Sborníku archivních prací X/1960, č. 2)
a doporučeného pořádacího schématu pro archivní fondy místních národních výborů
a městských národních výborů (Archivní časopis č. 2/2001):

I. ÚŘEDNÍ KNIHY
1. Správní knihy
2. Evidenční knihy
3. Pamětní knihy

II. SPISOVÝ MATERIÁL
1. Registraturní pomůcky
2. Spisy

III. ÚČETNÍ MATERIÁL
1. Účetní knihy

IV. OSTATNÍ MATERIÁL
1. Plány

Jelikož spisový materiál nebyl označován spisovými značkami ani manipulován do jednotlivých období a byl z velké části předán v tzv. rozsypu, byl pro jeho uspořádání použit uměle vytvořený spisový plán obsažený ve výše uvedeném pořádacím schématu pro archivní fondy místních národních výborů a městských národních výborů z roku 2001:

Statutární záležitosti organizace, kontrola
Vnitřní správa a ochrana veřejného pořádku
Evidence obyvatelstva, matriční záležitosti
Finance a plánování
Územní plánování a výstavba obce
Místní hospodářství
Doprava
Zemědělství
Myslivost
Vodní hospodářství
Školství
Kultura

Při pořádání byla část zápisů rady a pléna MNV dochována ve formě knih zařazena do oddílu I. ÚŘEDNÍ KNIHY - 1. Správní knihy. Většina zápisů rady a pléna však existuje ve formě volných listů, a tak vzhledem ke stavu jejich dochování a formě byly uloženy do kartonů, oddílu II. SPISOVÝ MATERIÁL - 2. Spisy
Při zpracování fondu v roce 2008 byly vyčleněny písemnosti cizí provience o rozsahu 0,12 bm, které byly vřazeny do fondu MNV Lipina.
Při pořádání fondu byla provedena vnitřní skartace na základě protokolu čj. SOkA-Op/68/2009. Vyskartovány byly pouze duplicitní písemnosti, všeobecné pokyny nadřízených orgánů, nevyplněné formuláře, dotazníky, objednávky, faktury, čtvrtletní a pololetní výkazy, tiskopisy k volbám, výplatní listiny, odměny, jednorázové sociální příspěvky občanům, bezvýznamný účetní materiál, přihlášky dětí do MŠ o rozsahu 2,72 bm.
K inventáři nebyly vzhledem k rozsahu a přehlednosti jeho zpracování vyhotoveny rejstříky. Fond o celkovém rozsahu 1,72 bm tvoří 126 inventárních a 58 evidenčních jednotek, a to 38 úředních knih, 7 podacích protokolů, 10 kartonů a 3 plány. Plány jsou uloženy v kartonu.

IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu

Fond MNV Štáblovice lze využít k částečnému studiu dějin obce a obecní správy po roce 1945, poválečné obnovy a výstavby a kulturního rozvoje. Cenné jsou zápisy rady a pléna, pozemkové a majetkové záležitosti. Poměrně rozsáhlé možnosti badatelského využití nabízí kroniky obce z let 1946 - 1979. K doplnění studia dějin obce lze využít další zpracované fondy Státního okresního archivu Opava, a to především Archiv obce Štáblovice, JZD Štáblovice, ONV Opava-venkov, JNV Opava a ONV Opava.

V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky

Fond uspořádala, inventář sestavila a úvodem opatřila Jarmila Sobotíková ve Státním okresním archivu v Opavě v roce 2009.





















SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY:

Dušková, I., Vítková, A. Štáblovice (ke 400. výročí založení kostela sv. Vavřince). Štáblovice 2003.
Frank, M., Medková, M., Müller, K., Schenková, M. Opavsko zblízka. Opava 2005.
Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Svazek I. Ostrava 1966.
Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Svazek XIV. Olomouc 1995.
Hosák, L. Historický místopis země moravskoslezské. Praha 1938.
Káňa, O., Plaček, V. Opavsko 1945 - 1977. Opava 1979.
kol. autorů. Okres Opava. Ostrava 1983.
Medková, M., Müller, K. Správní vývoj okresu Opava 1848 - 1998. Opava 1998.
Statistický lexikon obcí republiky Československé 1955. Praha 1955.
Statistický lexikon obcí ČSSR 1965. Praha 1966.
Statistický lexikon obcí ČSSR 1974. Praha 1976.
Statistický lexikon obcí ČSSR 1982. Praha 1983.
Turek, A,. Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a Severní Moravy. Opava 2004.
Změny hranic obcí opavského okresu 1945 - 1979. Opava 1980.
35 let socialistického zemědělství v okrese Opava. Opava 1984.
100 let Štáblovické školy. Štáblovice 1995.































SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK:

AV NF Akční výbor Národní Fronty
bm běžný metr
č. p. číslo popisné
č. př. číslo přírůstku
ČNR Česká národní rada
čsl. československý .
ČSČK Československý červený kříž
ČSL Československá strana lidová
ČSM Československý svaz mládeže
ČSNS Československá strana národně socialistická
ČSPO Československý svaz požární ochrany
ČSZO Československý svaz zahrádkářů a ovocnářů
ČSŽ Český svaz žen
GO generální oprava
HTÚP hospodářsko-technická úprava pozemků
JNV Jednotný národní výbor
JSČZ Jednotný svaz českých zemědělců
JZD Jednotné zemědělské družstvo
k. ú. katastrální území
KSČ Komunistická strana Československa
KSSPPOP Krajské středisko státní památkové péče a ochrany
přírody
MAV NF Místní akční výbor Národní Fronty
MNV místní národní výbor
MO místní organizace
MŠ mateřská škola
MŠR Místní školní rada
n. p. národní podnik
NŠ národní škola
NV národní výbor
OB Osvětová beseda
OF Občanské fórum
ONV okresní národní výbor
OSŠ osmiletá střední škola
OV občanský výbor
OVP ochrana veřejného pořádku (komise)
PO požární ochrana
PO SSM Pionýrská organizace SSM
SČSP Svaz československo-sovětského přátelství
SOkA Státní okresní archiv
SPOZ Sbor pro občanské záležitosti
SRPŠ Sdružení rodičů a přátel školy
SSM Socialistický svaz mládeže
Svazarm Svaz pro spolupráci s armádou
ŠOT školství, osvěty a tělovýchovy (komise)
ÚNS Ústavodárné národní shromáždění
TJ tělovýchovná jednota
VŽ Výbor žen
ZDŠ základní devítiletá škola
ZŠ základní škola



















































































Název fondu: MNV Štáblovice
Značka fondu: MNV Štáblovice
Časové rozmezí: 1945 - 1975 (1979)
Počet evid. jednotek: 58 (38 úředních knih, 7 podacích protokolů,
10 kartonů, 3 plány)
Počet inv. jednotek : 126
Rozsah v bm: 1,72
Stav ke dni: 9. 2. 2009
Fond zpracovala: Jarmila Sobotíková
Pomůcku sestavila: Jarmila Sobotíková
Počet stran: 25
Inventář schválila: PhDr. Marta Medková (čj. SOkA-Op/68/2009)