1939
19. 1. – Česko-Slovensko uzavřelo mezivládní dohodu s Německem o najímání českých dělníků na práci do Říše.
23. 3. – Zmocněnci Říšského ministerstva práce zahájili v Protektorátu Čechy a Morava nábor pracovních sil pro potřeby německého průmyslu.
30. 3. – Z Prahy do Brunšviku odjel první zvláštní vlak s 813 českými dělníky.
21. 4. – V Úřadu říšského protektora v Čechách a na Moravě byla vytvořena skupina X, do jejíž kompetence spadala problematika protektorátních pracovních sil včetně centrálního řízení náboru českých dělníků na práci do Německa.
24. 4. – Zemský ústřední úřad práce v Praze nařídil, aby se všechny osoby pobírající příspěvek v nezaměstnanosti povinně zúčastnily náborů na práci v Říši.
25. 7. – Protektorátní vláda vydala nařízení o pracovní povinnosti pro muže ve věku od 16 do 26 let.
15. 8. – Velitel bezpečnostní policie a SD u říšského protektora Walter Stahlecker zakázal, aby se za českými dělníky, kteří pracovali v Německu, stěhovaly jejich rodiny.
1. 9. – V protektorátu začaly působit na základě vládního nařízení z 25. července úřady práce.
25. 11. – Pověřenec pro čtyřletý plán Hermann Göring a říšský ministr vnitra Wilhelm Frick rozhodli o zavedení říšského nařízení o nouzové službě z 15. října 1938 v protektorátu.
21. 12. – Protektorátní vláda zmocnila Ministerstvo sociální a zdravotní správy vydávat vyhlášky podmiňující sjednání nebo vypovězení pracovního či učňovského poměru v určitých rezortech jen se souhlasem úřadů práce.
1940
červenec – Úřady práce rozšířily nábor na práci v Německu na všechny svobodné muže a ženy ve věku od 18 do 35 let bez ohledu na to, zda byli nebo nebyli zaměstnáni.
1941
únor – Úřady práce zahájily nábor železničních stavebních dělníků, které jako přebytečné uvolnily Česko-moravské dráhy.
březen – Organizace Todt začala v protektorátu najímat dělníky na stavbu opevnění a vojenských zařízení v okupovaných oblastech Evropy.
26. 6. – Protektorátní vláda nařídila zavedení pracovních knížek pro všechny dospělé osoby.
prosinec – V protektorátu začalo omezování výroby v oborech, které byly méně důležité pro válečnou ekonomiku.
1942
19. 1. – Úkoly skupiny X Úřadu říšského protektora přešly na nově zřízené protektorátní Ministerstvo hospodářství a práce, do jehož čela byl postaven německý úředník Walter Bertsch.
21. 3. – Adolf Hitler jmenoval duryňského župního vedoucího Fritze Sauckela generálním zmocněncem pro pracovní nasazení.
4. 5. – Protektorátní vláda vydala nařízení, které umožňovalo přikázat kteréhokoliv práceschopného obyvatele protektorátu na práci v Německu.
červen – Generální zmocněnec pro pracovní nasazení Fritz Sauckel nařídil, aby bylo z protektorátu do Německa vypraveno 11 000 dělníků měsíčně.
červenec – V protektorátu začaly za policejní asistence probíhat na ulicích a dalších veřejných místech kontroly pracovního zařazení.
16. 9. – Ministr hospodářství a práce Walter Bertsch nařídil podřízeným úřadům, aby pro potřeby pracovního nasazení v Německu vypracovaly seznamy osob narozených v roce 1921 a 1922.
říjen - Prezident Zemského úřadu práce pro střední Německo Rudolf Jung byl jmenován Sauckelovým pověřencem pro Protektorát Čechy a Morava.
10. 11. – Ministerstvo hospodářství a práce rozhodlo, že pracovní síly pro nasazení v Německu budou rekrutovány i z ročníků 1918, 1919 a 1920.
prosinec - V protektorátu jsou zřizovány první pracovně výchovné tábory, které podléhají generálnímu veliteli neuniformované protektorátní policie.
1943
únor – V protektorátu začala druhá vlna takzvaného uvolňování přebytečných pracovních sil ze sféry řemeslné výroby, obchodu, služeb a veřejné správy.
květen – Do Německa byly přeloženy tři prapory protektorátní policie, které byly nasazeny při odstraňování následků spojeneckého bombardování.
září – Do Německa odjelo 2000 studentů průmyslových škol starších 17 let, kteří byli v rámci „výrobní praxe“ nasazeni až do konce ledna 1944 v rámci Technické nouzové pomoci na odstraňování následků spojeneckého bombardování.
září – Úřady práce zahájily evidenci ročníku 1924, který měl být po zaškolení v Německu nasazen v protektorátním leteckém průmyslu.
1944
leden – Na základě rozhodnutí Adolfa Hitlera se z Říše začali vracet čeští příslušníci jednotek Technické nouzové pomoci, protiletecké ochrany a členové protektorátní policie.
31. 3. – Počet českých dělníků v Říši dosáhl svého maxima – od počátku náborů v březnu 1939 bylo do Německa odesláno celkem 420 224 českých dělníků.
září – Do protektorátu se vrátili první příslušníci ročníku 1924. Většina účastníků této akce přijela z Německa do konce roku 1944.
prosinec – Na základě rozhodnutí Adolfa Hitlera odjeli muži z ročníku 1921–1923 zaměstnaní v zemědělství na zákopové práce k Neziderskému jezeru do Dolnodunajské župy.
1945
4. 1. – Německý státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank vydal nařízení o povolávání civilního obyvatelstva na zákopové práce v protektorátu, které na jaře postihlo i chlapce z ročníků 1927 a 1928.
9. 2. – Československá exilová vláda vydala směrnici, která řešila vydávání repatriačních víz pro takzvané zavlečené osoby (displaced persons).
5. 3. – Z Dolnodunajské župy se vrátila poslední skupina českých zákopníků.
květen – Byla zahájena repatriace československých občanů z Německa a z dalších států, jichž se v průběhu války zmocnila německá armáda.